|
|
Modulation of consequences of ischemia and hypoxia
Nohejlová, Kateryna ; Mareš, Jan (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Vožeh, František (oponent)
Možnost ovlivnění důsledků ischémie a hypoxie (role volných radikálů) Kateryna Nohejlová (roz. Deykun), MUDr. Abstrakt Ve světové literatuře se u mnoha různých typů poškození tkání uvádí vzestup hladiny volných radikálů. V této práci byly využity takové modely poškození CNS, u nichž víme, že mění produkci volných radikálů. Zároveň to byly modely, které umožňovaly přežití experimentálních samců laboratorního potkana a dovolovaly tak stanovit míru jejich funkčního poškození. Ta byla měřena behaviorálními testy sledujícími posturální motoriku a motorické učení a pak testy, které měřily kognitivní funkce při orientaci v prostoru. Volné radikály byly sledovány nepřímo pomocí jejich scavengerů a antioxidantů: melatonin a tempol, které působí jak extraxcelulárně, tak intracelulárně. Tyto látky byly podávány preventivně, před zásahem a i terapeuticky, po zásahu. Byly prezentovány výsledky následujících 3 skupin experimentů: 1. Fokální fototrombotické léze senzorimotorické kůry: U zvířat po aplikaci tempolu ve srovnání se zvířaty po ischemii nebyly nalezeny významné rozdíly ve všech testech. Po aplikaci melatoninu došlo ke zlepšení výsledků ve většině testů. 2. Generalizovaný epileptický záchvat vyvolaný flurotylem: Preventivní aplikace melatoninu významně a aplikace 150 s po záchvatu mírně zlepšila výkony zvířat a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ischemické ikty ve vertebrobazilárním povodí v důsledku postižení magistrálních tepen
Škoda, Ondřej ; Kalvach, Pavel (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Kemlink, David (oponent)
disertační práce: Východiska a cíle práce: Pokroky moderních diagnostických metodik umožnily podstatné zlepšení záchytu a hodnocení patologických změn ve vertebrálním tepenném řečišti, jež mohou způsobit ischémii ve vertebrobazilárním povodí, velmi závažnou formu CMP s mortalitou 20 - 30%. Tyto stenózy mohou být příčinou až poloviny ischemických příhod v uvedené oblasti. I když nebylo dosaženo konsenzu na žádném obecném doporučení pro léčbu stenóz vertebrálních tepen (AV), současná doporučení uvažují o intervenční léčbě v sekundární prevenci CMP, především když konzervativní léčba nezabrání opakování klinických příznaků. S rozšiřujícím se počtem pracovišť, schopných provádět diagnostiku i intervenční léčbu, stoupá potřeba objektivizace možností vyšetřovacích metodik a zpřesnění indikačních kritérií k intervencím v oblasti AV. Nicméně, vzhledem k relativně malé části pacientů, indikovaných k vertebrální angioplastice, by měl být diagnostický postup zároveň maximálně neinvazivní a bezpečný. Cílem této práce bylo vytvořit přesný a zároveň maximálně neinvazivní algoritmus vyšetření AV, umožňující detekci a klasifikaci proximálních stenóz a ověřit jeho spolehlivost na vlastním souboru pacientů. Jako první metodu vyšetření jsme zvolili barevnou duplexní sonografii (CDS), která je považována za dostupný...
|
|
| |
|
|
Alternativní způsoby chirurgické léčby meziotemporální epilepsie
Vojtěch, Zdeněk ; Nevšímalová, Soňa (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Komárek, Vladimír (oponent)
Cíl: Cílem práce je zhodnotit účinnost a komplikace alternativních stereotaktických metod (radiochirurgie pomocí gama nože a radiofrekvenční amygdalohipokampektomie) v léčbě meziotemporální epilepsie s meziální temporální sklerózou. Metody: Obě skupiny pacientů byly vyšetřeny standardním preoperačním epileptologickým protokolem. Oba zákroky byly plánovány s ohledem na individuální anatomické poměry. V období listopad 1995 až květen 1999 prodělalo radiochirurgickou amygdalohipokampektomii 14 pacientů. Okrajová dávka na 50% izodóze byla 18, 20 a 25 Gy. Mezi dubnem 2004 a říjnem 2009 byla stereotaktickými termolézemi identických struktur léčena skupina 51 pacientů. Léze jsme prováděli strunovou elektrodou zavedenou z okcipitálního přístupu jednou trajektorií. Výsledky: V radiochirurgické skupině bylo po 39 měsících dosaženo Engelova skóre Ib u 1, IIc u 3, IIIa u 4, IVb u 5 a IVc u 1 pacienta. V podskupině 7 neoperovaných nemocných bylo ve 2 letech předcházejících poslední kontrole, která proběhla nejméně 8 let po zákroku (průměrně 116 měsíců), skóre Engelovy klasifikace Ib u 1, IIc u 3, IIIa u jednoho a IVb u 2 pacientů. Nedostatečný efekt léčby nás vedl k indikaci operace u zbývajících 7 nemocných (průměrně 63,5 měsíce po iradiaci). Průměrná doba sledování po operaci u nich byla 43,5 měsíce. 5...
|
|
|
Objective and subjective characteristics of sleep in chronic insomnia
Janků, Karolina ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Šonka, Karel (oponent)
SOUHRN Úvod: Insomnie je jednou z nejčastějších poruch spánku, která negativně ovlivňuje kvalitu života a zvyšuje riziko rozvoje dalších zdravotních potíží. Jedním z častých fenoménů, objevujících se u pacientů s insomnií, je podhodnocování délky spánku ve srovnání s objektivním měřením. Tato objektivní a subjektivní spánková diskrepance (spánková mispercepce) se může vyskytnout u různých podtypů insomnie, a u insomnie komorbidní s psychiatrickým onemocněním. Ačkoliv studie poukazují na to, že spánková diskrepance reflektuje specifické objektivní změny spánku, jejich výsledky nejsou konzistentní. Stejně tak není jasné, jakou roli hraje tento fenomén ve vztahu insomnie a komorbidní psychopatologie, a jak se mění během léčby. Cíle: Cílem teoretické části této dizertace bylo poskytnout literární přehled současných studií zaměřených na spánkovou diskrepanci u insomnie. Praktická část je tvořena čtyřmi studiemi, které měly za cíl: (1) nalézt spánkové elektroencefalografické (EEG) koreláty spánkové diskrepance (Studie 1); (2) zjistit, zda existuje vztah mezi spánkovou diskrepancí a psychopatologií (Studie 2); (3) zkoumat změny ve spánkové diskrepanci během a po kognitivně behaviorální terapii insomnie (KBT-I; Studie 3); (4) posoudit, zda chronoterapeutická intervence může zvýšit efekt KBT-I na spánkové parametry...
|
|
|
Porucha chování v REM spánku:Charakteristika polysomnografických a behaviorálních projevů.
Nepožitek, Jiří ; Šonka, Karel (vedoucí práce) ; Bušková, Jitka (oponent) ; Marusič, Petr (oponent)
Disertační práce MUDr. Jiří Nepožitek Porucha chování v REM spánku: Charakteristika polysomnografických a behaviorálních projevů Abstrakt Porucha chování v REM spánku (RBD) je onemocnění charakterizované abnormální motorickou aktivitou odpovídající obsahu snu. Porucha svalové atonie v REM spánku (RWA) a behaviorální projevy jsou hlavními příznaky registrovatelnými video-polysomnografií (PSG). Protože idiopatická RBD (iRBD) je považována za prodromální fázi synukleinopatií, je dnes v popředí výzkumu hledání markerů časné konverze. Cílem práce bylo sledovat skupinu nemocných s iRBD s ohledem na vývoj do manifestní neurodegenerativní nemoci, najít a otestovat nový polysomnografický marker fenokonverze, provést analýzu pohybů z videozáznamu a kvantifikovat excesivní fragmentární myoklonus (EFM), který je častým nálezem u neurodegenerativních procesů. Celkem 55 pacientů s iRBD bylo sledováno po dobu 2,3±0,7 let. Roční míra konverze do manifestní synukleinopatie činila 5,5%. Jako nový marker fenokonverze byla navržena smíšená RWA reprezentující současný výskyt tonické a fázické RWA. Zkonvertovaní pacienti vykazovali vyšší smíšenou RWA (p=0,009) a ROC analýza potvrdila, že smíšená RWA je mezi ostatními typy RWA nejlepším prediktivním markerem konverze (AUC 0,778). Podle videozáznamu z PSG bylo identifikováno...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
host ::
RSS.