|
|
Vliv spánku na zpracování traumatu
Kalenská, Lucie ; Záplatová, Klára (vedoucí práce) ; Janků, Karolina (oponent)
Tématem bakalářské práce je vliv spánku na zpracování traumatu. Práce se zaměřuje na zmapování aktuálních poznatků o traumatu a faktorech, které ovlivňují rozvoj poruch spojených s traumatem, zejména pak posttraumatickou stresovou poruchu, mechanismy jejího fungování, a to především z hlediska kognitivních modelů poruchy. Představuje také dosavadní možnosti léčby a jejich efektivitu, přičemž největší prostor je věnován metodě desenzibilizace a přepracování pomocí očních pohybů. Práce dále představuje problematiku posttraumatické stresové poruchy v kontextu spánku a popisuje procesy, které se během něj odehrávají, obousměrný vztah mezi spánkem a zdravím, a také to jakým způsobem se tento vztah projevuje v posttraumatické stresové poruše. Dále se práce zaměřuje na problematiku konsolidace paměti a metodu cílené reaktivace paměti. Cílem práce je také navrhnout výzkumný projekt, který poznatků z teoretické části využívá. Cílem návrhu výzkumu je ověřit efektivitu cílené reaktivace paměti pro pacienty s PTSD a diskutovat potenciální přínosy a limity takové intervence. Klíčová slova: Posttraumatická stresová porucha; kognitivní modely; spánek; konsolidace paměti; cílená reaktivace paměti
|
|
|
Souvislost spánku s regulací pozitivních emocí u zdravých dospělých jedinců
Uškrtová, Johana ; Janků, Karolina (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi spánkem a emoční regulací. Spánek je velmi významný stav organismu, který hraje roli v jak duševním, tak fyzickém zdraví. Práce se zaměřuje na dospělou neklinickou populaci a regulaci dvou sebevztažných pozitivních emocí: hrdosti a pýchy. V teoretické části jsou představeny základní teorie, poznatky a významné výzkumy propojující spánek a emoční regulaci. V empirické části byl pomocí kvantitativního výzkumu s opakovaným měřením porovnán vliv spánku na regulaci hrdosti, pýchy a změny ve valenci, nabuzení a intenzitě emocí ve srovnání s bdělostí. Emoce byly vyvolávány předáváním pozitivní zpětné vazby na výkon participantů v kognitivních testech. Analýza rozptylu (ANOVA) ukázala, že participanti, kteří mezi expozicemi spali, hodnotili intenzitu emoce jako signifikantně nižší oproti skupině, která zůstala bdělá (F(1,34) = 5,99, p = 0,020). Spánek tedy souvisel se snížením intenzity, zatímco bdělost nikoli. Velikost efektu byla veliká (ηšp = 0,150). U ostatních sledovaných proměnných nebyla interakce měření a skupiny signifikantní. Výsledky poukazují na významnou roli spánku v regulaci pozitivních emocí a mohou pomoci v dalším studiu spánku a emoční regulace. Klíčová slova: Spánek; emoční regulace; sebevztažné emoce; hrdost; pýcha
|
|
|
Efekt kognitivně behaviorální terapie na emoční regulaci u pacientů s chronickou insomnií
Soukupová, Linda ; Janků, Karolina (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Diplomová práce nejprve seznamuje čtenáře s tématem insomnie, modely jejího vzniku a způsoby léčby, s důrazem na spojitost této poruchy spánku s emočně-regulačními procesy. Cílem empirické části práce je zhodnotit dopad kognitivně-behaviorální terapie na potíže v emoční regulaci u dospělých pacientů s insomnií, jelikož tento konstrukt byl zatím v kontextu léčby opomíjen, avšak v literatuře získává na důležitosti. Předložená pilotní studie sleduje míru subjektivně reportovaných potíží v emoční regulaci u skupiny lidí s nespavostí před a po absolvování skupinové psychoterapeutické intervence ve srovnání s komparační skupinou, která zůstává u rutinní léčby. Výsledky ukazují, že absolvování kognitivně-behaviorální terapie pro insomnii nevedlo k signifikantnímu snížení potíží v emoční regulaci hodnocené pomocí sebeposuzovací škály. Limity studie a implikace pro další výzkum i praxi jsou diskutovány. Klíčová slova: insomnie; kognitivně-behaviorální terapie; emoční regulace
|
|
|
Sledování pornografie - behaviorální model
Janků, Karolína ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Cílem práce je přiblížení a zmapování procesu sledování pornografie z pohledu behaviorálního modelu. A to především se zaměřením na 4 základní sledované oblasti - motivaci pro konzumaci pornografie, druh preferované pornografie, chování při jejím sledování a následné subjektivní vyhodnocení uspokojení jedince. Literárně přehledová část zahrnuje seznámení se se stěžejními termíny této práce - jako je samotný pojem pornografie, její vývoj v rámci historie, aktuální trendy této oblasti a dále behaviorálnímu modelu a jeho aplikaci na proces sledování pornografie. Empirická část se zaměřuje na realizovaný kvantitativní výzkum, kdy byl na základě samovýběru administrován respondentům dotazník online formou. Autorkou sestavený dotazník cíli své otázky na způsob konzumace pornografie - od motivace pro její sledování, přes preferovaný druh pornografického materiálu, až po subjektivní vyhodnocení respondentova uspokojení. Klíčová slova pornografie, sledování pornografie, behaviorální model
|
|
|
Objective and subjective characteristics of sleep in chronic insomnia
Janků, Karolina ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Šonka, Karel (oponent)
SOUHRN Úvod: Insomnie je jednou z nejčastějších poruch spánku, která negativně ovlivňuje kvalitu života a zvyšuje riziko rozvoje dalších zdravotních potíží. Jedním z častých fenoménů, objevujících se u pacientů s insomnií, je podhodnocování délky spánku ve srovnání s objektivním měřením. Tato objektivní a subjektivní spánková diskrepance (spánková mispercepce) se může vyskytnout u různých podtypů insomnie, a u insomnie komorbidní s psychiatrickým onemocněním. Ačkoliv studie poukazují na to, že spánková diskrepance reflektuje specifické objektivní změny spánku, jejich výsledky nejsou konzistentní. Stejně tak není jasné, jakou roli hraje tento fenomén ve vztahu insomnie a komorbidní psychopatologie, a jak se mění během léčby. Cíle: Cílem teoretické části této dizertace bylo poskytnout literární přehled současných studií zaměřených na spánkovou diskrepanci u insomnie. Praktická část je tvořena čtyřmi studiemi, které měly za cíl: (1) nalézt spánkové elektroencefalografické (EEG) koreláty spánkové diskrepance (Studie 1); (2) zjistit, zda existuje vztah mezi spánkovou diskrepancí a psychopatologií (Studie 2); (3) zkoumat změny ve spánkové diskrepanci během a po kognitivně behaviorální terapii insomnie (KBT-I; Studie 3); (4) posoudit, zda chronoterapeutická intervence může zvýšit efekt KBT-I na spánkové parametry...
|
|
|
Výchovné styly rodičů a osobní pohoda adolescentů
Janků, Karolína ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobní pohodou adolescentů v kontextu výchovných stylů rodičů. Výchovné styly rodičů jsou důležitým determinantem ve vývoji a rozvoji dítěte, výrazně se projevují v interakci rodičů a dětí a přispívají k tomu, zda dítě prožívá osobní pohodu. Cílem práce je věnovat se fenoménu osobní pohody u adolescentů zejména s ohledem právě na rodičovské styly výchovy. Užité informace pochází z českých zdrojů a jsou doplněny i o informace ze zahraničních výzkumů, které byly cílené na různé oblasti této tématiky. Práce obsahuje návrh výzkumu vztahu rodinných stylů výchovy a životní spokojenosti adolescentů ve věkové kategorii 16 - 18 let. Navrhovaný výzkum je kvantitativního charakteru a jeho cílem je doplnit informace o zmiňované problematice. Jeho výsledky budou přínosné i tím, že budou otevírat možnost porovnání s výzkumem podobného charakteru, který byl uskutečněn na Slovensku. Klíčová slova výchovné styly rodičů, výchovný styl otce, výchovný styl matky, osobní pohoda, well-being, životní spokojenost, adolescence
|
host ::
RSS.