|
Gastrointetsinální hlístice divokých přežvýkavců ČR
Heinclová, Pavla ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na výskyt gastrointestinálních hlístic u jelenovitých v České republice. Cílem práce bylo zjistit druhová skladbu gastrointestinálních hlístice srnce obecného (Capreolus capreolus) a daňka evropského (Dama dama). Při výzkumu byla přítomnost parazitů v trávicím traktu srnce obecného a daňka evropského zjišťována parazitologickou pitvou, která byla prováděna v laboratoři katedry zoologie a rybářství FAPPZ ČZU v Praze podle K. I. Skrjabina.
Pitevní materiál byl získáván z ulovených kusů v letech 2009 - 2014. Celkem bylo uloveno a pro výzkum použito 15 kusů zvěře pocházejících ze Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Z tenkého střeva byly určeni jednotliví jedinci za pomoci mikroskopu a determinančního klíče. Mezi determinační znaky určované u samic patří celková délka, šířka těla, tvar a velikost vulvy, přítomnost vulvalní chlopně, vzdálenost vulvy od řitního otvoru, tvar konce těla. U samců byly sledovány znaky: celková délka, tvar a velikost spikul, gubernákula. Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu.
Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. Nález obsahoval Trichostrongylus capricola, Nematodirus fillicolis a Oesophagostomum venulosum, Cooperia pectinata a následně vyhodnocena prevalence.
Z výsledků pitvy tenkého střeva vyplývá, že nejvyšší prevalence u srnčí a dančí zvěře dosahuje Trichostrongylus capricola (60 %) a Nematodirus filicollis (20 %). Nejnižších prevalence dosahovali shodně Oesophagostomum venulosum a Cooperia pectinata (6,7 %).
Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. U vzorků byla dále počítána prevalence výskytu. Prevalence byla shodná s výzkumy provedenými v dalších státech Evropy. Při porovnání s výzkumy v ČR u Trichostrongylus capricola došlo oproti jinému výzkumu z roku 2008 k snížení prevalence.
|
|
Tvorba podkladů pro zpracování strategického plánu rozvoje vybrané obce
Kulíková, Milena ; Čermáková, Helena (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Předmětem této práce je vypracování podkladů pro zpracování strategického plánu rozvoje vybrané obce. Komplexní rozvojová koncepce obce je důležitým nástrojem pro dosahování cílů a efektivního řízení, neboť v obci jsou pak lépe využity nejen lidské zdroje, ale také hmotný i nehmotný majetek. Ke zjištění priorit, přání a požadavků obyvatel k dění a rozvoji obce bylo provedeno dotazníkové šetření. Získaná data byla zpracována pomocí internetové aplikace vyplňto.cz. Na základě provedení situační a socioekonomické analýzy obce a s přihlédnutím k výsledkům šetření byly stanoveny strategické oblasti, jejichž řešení bude klíčové pro rozvoj a obnovu obce v následujících 10 letech. Pro každou strategickou oblast byly formulovány SWOT analýzy a s ohledem na vizi obce byly navrženy pro každou strategickou oblast opatření a aktivity, které vystihují základní problémové okruhy a vyžadují mimořádnou pozornost při další práci v obci. Byl vypracován návrh organizačního zajištění rozvoje obce, organizační struktury, indikátorů rozvoje, monitoringu a aktualizace plánu rozvoje. Na základě výsledků je možné shrnout, že obec získala základní koncepční programový dokument, který bude základním stavebním kamenem pro realizaci jejího soustavného rozvoje.
|
|
Výuka syntaxe českého jazyka na měšťanských školách v letech 1918-1939
Novotná, Alena ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent) ; Kvapilová Brabcová, Radoslava (oponent)
NÁZEV: Výuka syntaxe českého jazyka na měšťanských školách v letech 1918−1939 AUTOR: PhDr. Alena Novotná KATEDRA: Katedra českého jazyka ŠKOLITEL: doc. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D. ABSTRAKT: Disertační práce se zabývá problematikou vyučování syntaxe v jazykovém vzdělávání na měšťanských školách v letech 1918−1939. Ověřuje, do jaké míry bylo toto vyučování ovlivněno společensko-politickými, pedagogickými, lingvistickými a didaktickými faktory. Analyzuje prezentaci syntaktického učiva v soudobých normativních mluvnicích, sleduje míru implementace syntaxe v soudobých učebních osnovách pro měšťanské školy, charakterizuje syntaktická témata prezentovaná metodickými příručkami, které byly určeny studentům učitelství a učitelům, postihuje pedagogicko-didaktické činitele ovlivňující vyučování syntaxe a reflektuje zpracování syntaxe v učebnicích pro měšťanské školy. Výsledky ukázaly, že syntax byla ve sledovaném obodobí v centru pozornosti lingvistů, pedagogů i didaktiků. Tvořila nedílnou součást jazykového vzdělávání a byla náležitě prezentována v učebnicích českého jazyka. Analýza učebních textů prokázala, že i dnes můžeme řadu učebnic považovat z hlediska didaktického zpracování učiva za kvalitní inspirativní zdroj. KLÍČOVÁ SLOVA: měšťanská škola, učební osnovy, metodické příručky, učebnice českého jazyka pro...
|
|
Lymská borelióza u psa domácího
Grittnerová, Erika ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Lymská borelióza je multiorgánové onemocnění vyvolané spirochetami skupiny uváděné jako Borrelia burgdorferi sensu lato. Vektorem jejich přenosu jsou klíšťata rodu Ixodes. Na našem území je to klíště obecné (Ixodes ricinus). Mezi hlavní rezervoáry patří společně s klíšťaty především hlodavci, hmyzožravci a vysoká zvěř. Borelióza je v současnosti nejčastěji diagnostikovaná infekce přenášená klíšťaty v mírném pásu severní polokoule a vlivem změny klimatu posledních let se dá předpokládat, že se bude nadále objevovat čím dál častěji. V České republice je v posledních letech hlášeno 3500 až 4000 případů ročně. Největší riziko nákazy je v listnatých a smíšených lesích, v husté a vysoké vegetaci a v lokalitách podél vodních toků. Borelie se do těla hostitele dostávají se slinami klíštěte a dále se šíří krví a lymfou do cílových orgánů, což je nejčastěji nervový systém, klouby, myokard, kosterní svaly, oči a kůže. Onemocnění se u psů projevuje většinou asymptomaticky nebo nespecifickými příznaky, které mohou napodobovat celou řadu jiných onemocnění. Nejčastějšími klinickými příznaky jsou kulhání, zvýšená teplota, bolestivost kloubů a svalů, apatie, nechutenství a zvětšené mízní uzliny. Diagnostika boreliózy je poměrně složitá a je založena na posouzení klinických projevů, epidemiologické anamnéze a laboratorním vyšetření. K průkazu borelií v organismu se využívají přímé nebo nepřímé metody důkazu přítomnosti bakterií. Nejčastěji používanou přímou metodou důkazu je polymerázová řetězová reakce (PCR), která zkoumá přítomnost boreliové DNA ve vzorku. Nepřímé metody důkazu prokazují přítomnost specifických protilátek v krevním séru. Nejspolehlivější se zdá být kombinace ELISA testu a Western blotového vyšetření. Léčba spočívá v podávání antibiotik po dobu několika týdnů. Základem prevence je včasné odstranění klíštěte nebo ještě lépe opatření, která zamezí jeho přisátí. Tato opatření spočívají v použití různých akaricidních přípravků. V současnosti je pro psy také k dispozici vakcína, která ovšem není zařazena v základním vakcinačním schématu.
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Pěstební technologie u brambor zaměřené na efektivní využití dusíkatých minerálních hnojiv
Svobodová, Andrea ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Technologie pěstování brambor šetrná k životnímu prostředí byla sledována v polních parcelních pokusech ve Výzkumné stanici Valečov při Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod v letech 2010 - 2014. V první části byl sledován vliv lokální aplikace minerálních hnojiv na výnos a kvalitu produkce. V druhé části byl sledován vliv dusíkatého hnojiva s inhibitorem ureázy (UREAstabil) v porovnání s močovinou ve stupňujících se dávkách na výnos a vybrané ukazatele kvality brambor. V první části pokusů s tekutým hnojivem DAM 390, síranem amonným a močovinou ze zjištěných výsledků vyplývá, že výnosové rozdíly mezi zvolenými variantami hnojení byly neprůkazné s určitou tendencí ve prospěch varianty s dělenou dávkou dusíku při použití hnojiva DAM 390. U sledovaných kvalitativních ukazatelů nebyly shledány statisticky významné rozdíly mezi zkoušenými variantami hnojení. V druhé části pokusů, ve kterých byla testována hnojiva UREAstabil a močovina aplikovaná při přípravě půdy před sázením v různých dávkách, se na výnosech hlíz projevila více dávka než forma použitého dusíku. Z uvedených výsledků je patrné, že při vzájemném srovnání močoviny a UREAstabil nebyl v podstatě zaznamenán žádný statisticky významný výnosový rozdíl.
|
|
Ekonomické dopady hospodářských výsledků vybraného podniku
Tetourová, Šárka ; Toth, Daniel (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickými dopady hospodářských výsledků výrobní společnosti schodišť SWN Moravia s.r.o. Teoretická východiska se zaměřují na finanční analýzu, její uživatele a jednotlivé metody. Jsou zmíněny základy trendové analýzy a vícerozměrné regresní analýzy. Praktická část analyzuje jednotlivé ukazatele finanční analýzy v letech 2010-2014. Popisuje jednotlivé ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity a hodnotí nejdůležitější změny. Pozornost je věnována i bonitním a bankrotním modelům. Následná komparace s jinou společností lépe zobrazuje, jak si SWN Moravia vedla v období krize. Výsledky finanční analýzy slouží zároveň jako vstupní data do regresní analýzy k modelování zisku. V závěru práce jsou shrnuté poznatky z finanční analýzy a uvedená doporučení na změny tak, aby podnik mohl dosahovat lepších výsledků. Taktéž je nastíněn možný vývoj zisku v následujícím roce a celkový rozvoj společnosti.
|
|
Vyhodnocení změny mikrotopografie svahu a půdního profilu v závislosti na zpracování půdy různými technologiemi
Ureš, Jan ; Kumhálová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Eroze může znatelně degradovat kvalitu půdy a snížit výnosy plodin ze zemědělských ploch. Doposud se výzkum ztráty půdy obvykle zaměřoval především na vodní a větrnou erozi. Ovšem v posledních dvaceti letech některé studie upozornily na důležitý a podstatný vliv metod zpracování půdy na přemístění půdy v kopcovitých zemědělských pozemcích. Mechanické zpracování půdy totiž nenarušuje půdu nejen do hloubky, ale také horizontálně ve směru orby. V této souvislosti se začala více věnovat pozornost i erozi zpracováním půdy.
Tato práce si klade za cíl určit přesun půdy v orniční vrstvě před zpracováním a po pěti zpracováních půdy různými technikami, a sice orbou radličným pluhem (A), talířovým kypřičem (B) a radličkovým kypřičem (C) na území s půdním typem černozemě u obce Šardice na Jižní Moravě v České republice.
Vliv různých typů zpracování půdy na vertikální změny ornice byl určen popisem 37 mělkými sondami. Před pokusem bylo vykopáno 10 průzkumných sond a dalších 27 sond bylo vykopáno posléze po sérii pěti zpracování půdy. Výsledky půdního průzkumu jsou založeny na určení stratigrafie půdního profilu. Případná ztráta ornice byla zjištěna (stanovena) změnou v přechodu tmavého Ac horizontu a žlutého sprašového Ck horizontu a objemem této změny. Posun ornice po provedení 5 operací zpracování půdy se pohybuje v rozmezí 9-15 cm u sond v místech konvexního sklonu svahu a 4-14 cm v místech konkávního sklonu svahu. Z výsledků pokusu jsou rovněž patrny výrazné změny napříč ke každé metodě zpracování půdy (směrem od C k A), které jsou ale více či méně způsobeny celkovým tvarem svahu.
Vytvořením a porovnáním DMT bylo zjištěno, že největší posun půdních částic způsobuje metoda zpracování půdy orbou radličným pluhem. Transport půdních částic byl výraznější ve vertikálním směru než v horizontálním a pohyboval se v rozmezí -5 až +13 cm. Při podrývání radličkovým kombinátorem došlo k výraznému horizontálnímu posunu půdních částic do stran v rozmezí -5 až +5 cm. Mělká orba talířovým podmítačem při porovnání DMT ukázala změnu reliéfu v horizontálním směru taktéž v rozmezí -5 až +5 cm.
|
|
Historicko-demografický vývoj farnosti Bzenec
Mrazík, Dalibor ; Slaboch, Martin (vedoucí práce) ; Alice, Alice (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o historicko demografickém vývoji malého jihomoravského městečka Bzence, ležícím v úrodné a vinicemi poseté krajině Dolnomoravského úvalu. Historicko demografickým vývojem se v tomto případě rozumí populační a společenský vývoj dané obce, opírající se především o statistiky narozených, oddaných a zemřelých obyvatel, kteří byli zaevidováni v záznamech matričních knih narozených, oddaných a zemřelých, jež vedla bzenecká farnost. Dalšími údaji, které jsou v této práci zkoumány, jsou data o celkovém vývoji obyvatel Bzence, povoláních, která vykonávaly, ale i mužských a ženských křestních jménech a příjmeních. Cílem diplomové práce bylo tedy vytvořit jakýsi souhrnnější obraz o populačním trendu dané doby na jihu Moravy, celkově mezi lety 1850 až 2014, kdy byl počet narozených dětí zjišťován v letech 1855 až 1904, počet oddaných mezi lety 1883 až 1932, počet zemřelých mezi roky 1867 až 1916 a všechny tyto údaje byly orámovány celkovým vývojem populace ve výše zmíněných 164 letech, 1850 až 2014. Obecnějším a vedlejším cílem práce též bylo seznámit širší veřejnost s městem Bzenec, a uvést ho tak do obecnějšího povědomí, dále s matrikami a bádáním (nejen) v archivech a zvýšit tak zájem lidí o studium naší historie, jež by dle přání autora mohlo vést k lepšímu poznání a chápání naší minulosti. Ne nadarmo se totiž říká, že pokud chceme pochopit přítomnost, musíme nejdříve začít rozumět minulosti. Praktická část práce, zmiňovaná výše, je podpořena částí teoretickou, která se zabývá především matrikami, městem Bzenec, ale i obřady spjatými s narozením, vdavky a úmrtími.
|
|
Sociální vyloučení a jeho ekonomické a právní aspekty
Čutíková, Kateřina ; Korcová, Renata (vedoucí práce) ; Civínová, Denisa (oponent)
Sociální vyloučení a jeho ekonomické a právní aspekty
Souhrn
Cílem této práce bylo zhodnocení zavádění zákonů, týkajících se zmírnění dopadu sociálního vyloučení dětí a mládeže z vyloučených lokalit, do praxe. Dílčím cílem bylo zmapovat vliv střediska Štěpán Trochty, domu dětí a mládeže, na jednu skupinu sociálně vyloučených dětí a mládeže, přímo v jedné lokalitě, sídliště v Teplicích - Proseticích, která je známá vysokou kriminalitou mládeže a velkou koncentrací sociálně slabých skupin. Vyvodit závěry, zda dětem a mládeži z této lokality pomáhá pravidelné docházení
do střediska, snadněji se začlenit do školní docházky a překonat znevýhodnění, způsobené vyloučením, ve kterém žijí.
Pro výzkum bylo použito výzkumné šetření formou kvalitativního výzkumu. Byla zvolena technika dotazování formou strukturovaného a polostrukturovaného rozhovoru, technika pozorování a technika zkoumání dokumentů. Za pomoci analýzy získaných dat byla provedena sumarizace výsledků a jejich vyhodnocení.
Sociální vyloučení je jev, kterému se v posledních několika letech věnuje stále větší pozornost a je zpracováván ve stále větším množství odborných prací. Za hlavní prioritu je považováno řešení situace dětí a mládeže žijící v sociálním vyloučení. Pokud nepomůžeme situaci dětí zlepšit a neovlivníme jejich vlastní modely chování do budoucna, automaticky převezmou vzorce chování svých rodičů a nikdy se nevymaní ze života ve vyloučeném prostředí. Vznikne tak mezigenerační reprodukce, vyloučené lokality nezaniknou, naopak jich bude přibývat. Jedním z možných řešení je zřizování nízkoprahových center a center trávení volného času ve spojení s cílenou, komplexní pomocí rodinám, žijících v sociálním vyloučení, formou sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Na zmapování jejich činnosti a dopad jejich činnosti na začlenění dětí a mládeže do běžného života mimo vyloučené lokality se zaměřilo výzkumné šetření této práce.
|
host ::
