|
|
Spectral Indices as a Tool for Hop Growth Evaluation
Seidlová, Jana ; Procházka, Pavel ; Kumhálová, Jitka
Využití bezpilotních letounů (UAV) ke sledování růstu plodin je dnes běžným neinvazivním způsobem, jak získat informace o aktuálním stavu plodin. Spektrální indexy odvozené z multispektrálních snímků získaných ve správné fázi růstu pak mohou sloužit jako dobrý zdroj dat pro agrotechnické zásahy a odhad výnosů. Chmel patří mezi plodiny, u nichž je možné velmi přesně snímat jednotlivé růstové parametry. V roce 2021 byly v průběhu vegetačního období zaznamenány významné úhrny srážek, kdy se ukázalo, že UAV jsou velmi silným nástrojem pro zjišťování kvality produkce či kvantifikaci poškození porostu ve srovnání s předchozím rokem (2020). Bylo zjištěno, že běžné spektrální indexy je možné využít pro výpočet listové plochy, struktury, vitality a obsahu chlorofylu ve chmelnicích.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení změny mikrotopografie svahu a půdního profilu v závislosti na zpracování půdy různými technologiemi
Ureš, Jan ; Kumhálová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Eroze může znatelně degradovat kvalitu půdy a snížit výnosy plodin ze zemědělských ploch. Doposud se výzkum ztráty půdy obvykle zaměřoval především na vodní a větrnou erozi. Ovšem v posledních dvaceti letech některé studie upozornily na důležitý a podstatný vliv metod zpracování půdy na přemístění půdy v kopcovitých zemědělských pozemcích. Mechanické zpracování půdy totiž nenarušuje půdu nejen do hloubky, ale také horizontálně ve směru orby. V této souvislosti se začala více věnovat pozornost i erozi zpracováním půdy.
Tato práce si klade za cíl určit přesun půdy v orniční vrstvě před zpracováním a po pěti zpracováních půdy různými technikami, a sice orbou radličným pluhem (A), talířovým kypřičem (B) a radličkovým kypřičem (C) na území s půdním typem černozemě u obce Šardice na Jižní Moravě v České republice.
Vliv různých typů zpracování půdy na vertikální změny ornice byl určen popisem 37 mělkými sondami. Před pokusem bylo vykopáno 10 průzkumných sond a dalších 27 sond bylo vykopáno posléze po sérii pěti zpracování půdy. Výsledky půdního průzkumu jsou založeny na určení stratigrafie půdního profilu. Případná ztráta ornice byla zjištěna (stanovena) změnou v přechodu tmavého Ac horizontu a žlutého sprašového Ck horizontu a objemem této změny. Posun ornice po provedení 5 operací zpracování půdy se pohybuje v rozmezí 9-15 cm u sond v místech konvexního sklonu svahu a 4-14 cm v místech konkávního sklonu svahu. Z výsledků pokusu jsou rovněž patrny výrazné změny napříč ke každé metodě zpracování půdy (směrem od C k A), které jsou ale více či méně způsobeny celkovým tvarem svahu.
Vytvořením a porovnáním DMT bylo zjištěno, že největší posun půdních částic způsobuje metoda zpracování půdy orbou radličným pluhem. Transport půdních částic byl výraznější ve vertikálním směru než v horizontálním a pohyboval se v rozmezí -5 až +13 cm. Při podrývání radličkovým kombinátorem došlo k výraznému horizontálnímu posunu půdních částic do stran v rozmezí -5 až +5 cm. Mělká orba talířovým podmítačem při porovnání DMT ukázala změnu reliéfu v horizontálním směru taktéž v rozmezí -5 až +5 cm.
|
|
|
Ovlivnění parametrů vodní eroze volbou založení porostu ve vztahu k lokalitě a uspořádání pozemku
Faltejsková, Michaela ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Kumhálová, Jitka (oponent)
Cílem práce bylo vyhodnotit a posoudit jednotlivé technologie založení porostu polních plodin, z hlediska odolnosti půdy vůči vodní erozi. Za tímto účelem byl založen polní pokus v lokalitě Nesperská Lhota se šesti různými plodinami a způsoby zpracování a jednou kontrolní variantou udržovanou bez porostu. Měřené veličiny pro hodnocení byly povrchový odtok a smyv zeminy. Pro potřebu měření byl použit simulátor deště.
Na základě výsledků uvedených v této práci lze potvrdit přínos bezorebných postupů zpracování půdy na měřené veličiny vodní eroze. Výsledkem je zejména jednoznačné snížení smyvu zeminy a povrchového odtoku. Dále byl prokázán příznivý efekt ponechání organické hmoty na povrchu půdy, jež přispívá k lepším vlastnostem půdy a tudíž menší náchylnosti k vodní erozi.
|
|
|
Zdroje topografických dat a odvozené topografické atributy pro popis variability zemědělského pozemku
Ladmanová, Markéta ; Kumhálová, Jitka (vedoucí práce) ; Komárek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu topografie na výnos na zemědělském pozemku. Teoretický přehled dané problematiky je dán v literární rešerši a je zaměřen na zdroje výškových dat pro Českou republiku, dále na popis topografických atributů, které ovlivňují výnos na zemědělském pozemku.
Praktická část práce se zabývá vyhodnocením dat o zemědělském pozemku ve Vendolí u Svitav ve východních Čechách. Cílem práce bylo porovnat dvě sady výškových dat a vhodnost jejich použití pro popis variability pozemku. Výšková data poskytnuta ČÚZK byla získána metodou leteckého laserového skenování povrchu (DMR 4G), druhou sadou výškových dat byla data měřená pomocí DGPS přijímače umístěného na sklízecí mlátičce. Z výškových dat byly odvozeny topografické atributy pomocí běžně dostupných nástrojů v ArcGIS 10.2. Následně byly tyto atributy porovnávány s výnosem na daném pozemku. Výnosová data pšenice ozimé pro rok 2014 pocházela rovněž ze sklízecí mlátičky. V datech se projevila závislost výnosu na digitálním výškovém modelu. Pro ostatní topografické atributy se významný vztah nepotvrdil.
|
|
|
Porovnání vybraných vegetačních indexů a určení jejich vhodnosti pro popis variability výnosu na zemědělském pozemku
Křížová, Kateřina ; Kumhálová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Výpočet vegetačních indexů (VI) je jednou z metod, jak efektivně hodnotit stav sledované vegetace. Jedná se o nedestruktivní a nízkonákladový přístup, jehož výsledky zásadně napomáhají při plánování agronomického managementu zemědělského pozemku.
Předkládaná práce se zabývá určením vhodnosti vybraných VI pro popis variability výnosu zemědělských plodin s přihlédnutím k topografickým atributům území a meteorologickým podmínkám. Studijním územím byl pozemek o rozloze 11.5 ha, přičemž k výpočtu VI byly využity družicové snímky systému LANDSAT 5 s prostorovým rozlišením 30 m. Analýza byla prováděna pro roky 2005 a 2011, kdy byla pěstována pšenice ozimá, a roky 2006 a 2010, kdy byl pěstován oves. S využitím SW ENVI a ArcGIS byly získány hodnoty jednotlivých VI, které umožnily provedení statistické analýzy. Výsledky této analýzy ukazují na silnou míru korelace mezi všemi vybranými VI a výnosem, respektive topografickým faktorem. Lze tedy říci, že vybrané VI jsou vhodné k popisu variability výnosu na zemědělském pozemku.
|
host ::
RSS.