|
|
Pěstební technologie u brambor zaměřené na efektivní využití dusíkatých minerálních hnojiv
Svobodová, Andrea ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Technologie pěstování brambor šetrná k životnímu prostředí byla sledována v polních parcelních pokusech ve Výzkumné stanici Valečov při Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod v letech 2010 - 2014. V první části byl sledován vliv lokální aplikace minerálních hnojiv na výnos a kvalitu produkce. V druhé části byl sledován vliv dusíkatého hnojiva s inhibitorem ureázy (UREAstabil) v porovnání s močovinou ve stupňujících se dávkách na výnos a vybrané ukazatele kvality brambor. V první části pokusů s tekutým hnojivem DAM 390, síranem amonným a močovinou ze zjištěných výsledků vyplývá, že výnosové rozdíly mezi zvolenými variantami hnojení byly neprůkazné s určitou tendencí ve prospěch varianty s dělenou dávkou dusíku při použití hnojiva DAM 390. U sledovaných kvalitativních ukazatelů nebyly shledány statisticky významné rozdíly mezi zkoušenými variantami hnojení. V druhé části pokusů, ve kterých byla testována hnojiva UREAstabil a močovina aplikovaná při přípravě půdy před sázením v různých dávkách, se na výnosech hlíz projevila více dávka než forma použitého dusíku. Z uvedených výsledků je patrné, že při vzájemném srovnání močoviny a UREAstabil nebyl v podstatě zaznamenán žádný statisticky významný výnosový rozdíl.
|
|
|
Pěstování konopí (Cannabis sativa L., C. indica L) a využití jeho biologicky aktivních látek v medicíně
Kahánková, Zdeňka ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Božik, Matěj (oponent)
Konopí jako léčebný prostředek bylo užíváno od nepaměti. První dokumentovaný nález konopí užitého k léčebným účelům pochází z oblastí Číny a je datován do období 4 000 let př. n. l.
Rostliny konopí obsahují velké množství sekundárních metabolitů, které jsou biologicky aktivní. Mezi tyto látky patří kanabinoidy, enzymy, glykoproteiny, alkoholy, aldehydy, ketony, jednoduché kyseliny, mastné kyseliny, stereoidy, terpeny, fenoly, flavonoidy, vitaminy, pigmenty a další. Největší pozornost upoutal psychoaktivní kanabinoid tetrahydrokanabinol. Obsah této látky v rostlině určuje hranici mezi léčebným konopím a technickým konopím. Za technické konopí jsou považovány pouze ty rostliny, které mají obsah THC do 0,3 %.
Vnější vlivy hrají při pěstování konopí významnou roli v obsahu sekundárních metabolitů v jednotlivých rostlinách během jejich životního cyklu. Je proto nezbytné, aby pěstování konopí pro léčebné účely probíhalo v řízených pěstebních podmínkách. Dodržování standardizovaných podmínek umožňuje splňovat limity nutné pro jeho použití pro dané účely, ať už se jedná o výzkum anebo jeho užití k léčbě.
Velkým přelomem ve výzkumu byl objev kanabinoidních receptorů. Tento poznatek umožnil objasnit účinky kanabinoidů na jednotlivé tkáně. V současné době probíhá intenzivní výzkum syntetických ligandů kanabinoidních receptorů. Fytokanabinoidy, terpeny a další sekundární metabolity konopí vykazují synergistické působení, a proto by tyto látky neměly být zkoumány izolovaně, nýbrž by měly být brány jako celek. Lze předpokládat, že léčba kanabinoidy se stane standardním léčebným opatřením, které pomůže zmírnit průvodní nepříjemné příznaky onemocnění, popř. pacienta i vyléčit.
|
|
| |
|
|
Vliv odrůdy na výnos a jeho strukturu u raných zavlažovaných brambor
Rubešová, Žaneta ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Souhrn
Práce se zaměřuje na zhodnocení vlivu genotypu odrůdy, termínu odběru a lokality
na výnos raných zavlažovaných brambor a jeho strukturu ve dvou termínech sklizně následujících čtrnáct dní po sobě. Problematika byla zkoumána na dvou lokalitách v ranobramborářských oblastech v rámci polních pokusů ÚKZÚZ.
Výsledky ÚKZÚZ byly získány po sklizni pokusů. V roce 2015 jsem se osobně zúčastnila sklizně a v dalších měsících samostatně zhodnotila dosažené výsledky. Pokus v roce 2007 probíhal v Přerově nad Labem a byl zaměřen na vliv genotypu odrůdy a termínu odběru
na strukturu výnosu u raných zavlažovaných brambor. Pokus v roce 2015 probíhal ve výzkumné stanici v Přerově nad Labem a v Lednici na Moravě a byl zaměřen na vliv genotypu odrůdy
na výnos, lokalitu a termín odběru u raných zavlažovaných brambor.
Na základě výsledků byl zjištěn prokazatelný vliv genotypu odrůdy na výnos, kdy v průměru obou lokalit a obou termínu odběru dosáhla nejvyššího výnosu odrůda
Suzan (28,82 t/ha). U všech zkoušených odrůd se projevil výrazný vliv lokality na výnos. V Přerově nad Labem bylo dosaženo v průměru všech odrůd o 18,5 t/ha (109 %) vyšší výnos než v Lednici na Moravě. Při zkoumání vlivu termínu odběru na výnos byl zjištěn jednoznačný nárůst výnosu v druhém termínu odběru. V průměru všech odrůd přirostl výnos v uvedených čtrnácti dnech v Lednici na Moravě o 10,8 t/ha (93,9 %), tj. průměrně o 0,77 t/ha za den a v Přerově nad Labem o 16,6 t/ha (61,3 %), tj. průměrně o 1,2t/ha denně. Vliv genotypu odrůdy a termínu sklizně na průměrnou hmotnost hlíz pod jedním trsem, průměrný počet hlíz pod jedním trsem
a průměrnou hmotnost jedné hlízy, byl ve všech případech prokázán. Nejvyšší hmotnosti hlíz pod jedním trsem dosáhla odrůda Monika v obou termínech odběru. Odrůda Magda docílila v obou termínech odběru nejvyššího počtu hlíz. Nejvyšší hmotnost jedné hlízy byla naměřena v prvním termínu odběru u odrůdy Monika a v druhém termínu odběru o odrůdy Bellarosa.
Dle mého názoru má genotyp odrůdy, lokalita a termín odběru výrazný vliv na výnos
a jeho strukturu. Pro pěstitele je velice důležitý výběr vhodné rané odrůdy, musí ale také zajistit co nejvhodnější pěstitelské podmínky, aby se potenciál dané odrůdy mohl naplno projevit.
|
|
|
Rozdíly ve struktuře výnosu brambor vypěstovaných ekologickou a integrovanou pěstitelskou technologií
Erbenová, Veronika ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení vlivu ekologického pěstování v porovnání s konvenčním (integrovaným) pěstováním na výnos a jeho strukturu na základě výsledků vlastních polních pokusů.
Na zvolené téma jsem z odborné literatury sestavila literární rešerši. K dané tématice jsem v roce 2015 založila polní pokus v Dolní Brusnici na Trutnovsku se dvěma odrůdami brambor (Adéla a Marabel). Pokus byl založen ve dvou variantách integrovaného a ekologického zemědělství, každá ve čtyřech opakováních s dvanácti po sobě jdoucími trsy.
Z výsledků pokusu po statistickém hodnocení vyplynulo, že integrované pěstování průkazně zvyšuje výnos hlíz pod trsem v porovnání s ekologickým způsobem pěstování, a to v tomto případě o 23,1 %. U integrované varianty byl dosažen i vyšší průměrný počet hlíz pod trsem oproti ekologické variantě. Jednalo se však pouze o trend, výsledek nebyl průkazný. V hodnocení průměrné hmotnosti jedné hlízy se ukázal v pokusu opět trend k její nižší hodnotě v ekologickém zemědělství, ale pouze u odrůdy Marabel. Dále bylo hodnoceno poškození listové plochy plísní bramboru, které bylo větší u ekologického pěstování.
Výsledky této práce lze uplatnit při rozhodování o založení konvenčního (integrovaného) nebo ekologického porostu brambor pro produkci tržních hlíz. Současně chci zdůraznit, že výsledky jsou pouze jednoleté a nelze je zobecňovat. Lze na ně navázat při dalších pokusech.
|
|
|
Funkční vlastnosti pracovních nástrojů kypřičů na zpracování půdy
Hamouz, Karel ; Hůla, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
V diplomové práci byl vypracován přehled pracovních nástrojů kypřičů používaných v současných technologiích zpracování půdy pro kypření půdy do různé hloubky. Podrobněji byl zpracován přehled současného stavu v oblasti konstrukčního řešení kypřičů pro středně hluboké a hluboké kypření. Jsou prezentovány literární poznatky o kvalitě práce a energetické náročnosti pracovních nástrojů radličkových kypřičů. Dále práce zahrnuje výsledky polních měření tahové síly a hodnocení kvality práce tří vybraných prototypů dlátových radliček. Na jejich základě byla vyhodnocena závislost měrného odporu a hrudovitosti na různé šířce dlát a na jejich různé pracovní hloubce. Pro všechny šířky radliček se projevil výrazný trend růstu měrného odporu s rostoucím zahloubením radličky. Měrný odpor významně koreloval s plochou nakypřeného příčného profilu půdy (korelační koeficient 0,808).
|
|
|
Vliv hnojení digestátem na strukturu výnosu a vybrané kvalitativní ukazatele brambor
Polák, Miloslav ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce se věnuje vlivu digestátového hnojiva na strukturu výnosu, škrobnatost a strupovitost bramborových hlíz. Nejprve byla zpracována rešerše o problematice hnojení brambor včetně dosavadních poznatků o hnojení digestátem. Následovala experimentální část práce, která byla řešena jako polní pokus v podniku SENAGRO Senožaty a.s. Podnik produkuje konzumní brambory pro řetězce TESCO. V podniku mají zájem na tom, aby využili odpadní materiál z bioplynové stanice (digestát) co nejhodnotněji a zkouší jej využívat jako dávku dusíku pod brambory. Podnik používá technologii záhonového odkameňování s šířkou řádků 90 cm.
Pokus byl prováděn tak, aby byla možnost zjistit účinnost digestátu jako náhrady obvyklého N hnojení k bramborám. Byl založen ve třech variantách: Varianta A. Síran amonný aplikován plošně před záhonovým odkameňováním a NPK 15-15-15 lokální aplikace (v celkové dávce 100 kg N/ha). Varianta B. Síran amonný + NPK + DAM 390 aplikován během vegetace 27. 5. 2015 (v celkové dávce 120 kg N/ha). Varianta C. Digestát v množství 120 kg N/ha. V pokusu byla použita poloraná až raná konzumní odrůda Luciana.
Před sklizní jsem podle metodiky provedl odkopy trsů pro zjištění úrovně výnosotvorných prvků a odebral vzorky, které byly vyhodnoceny na škrobnatost, ve Vese Velhartice a sám jsem zhodnotil strupovitost hlíz. Z výsledků statistického zhodnocení pokusných variant (bylo provedeno na katedře rostlinné výroby) jsem dospěl k těmto hlavním poznatkům.
Hnojení brambor digestátem neovlivnilo v porovnání s běžnými variantami N hnojení statisticky významně hmotnost hlíz pod trsem ani hmotnost konzumních hlíz. Hnojení digestátem v porovnání s kontrolními variantami N hnojení průkazně neovlivnilo celkový počet hlíz na 1 trs ani počet konzumních hlíz na 1 trs. Z hlediska vlivu na průměrnou hmotnost jedné hlízy se varianta s aplikací digestátu plně vyrovnala, případně předčila, pokusné varianty minerálního N hnojení. Je tudíž možné konstatovat, že z výnosového hlediska může sloužit jako náhrada hnojení dusíkatými a minerálními hnojivy. Škrobnatost ani strupovitost hlíz nebyly hnojením digestátem ve srovnání s tradičním N hnojením průkazně ovlivněny.
Závěrem bych chtěl říci, že pokus je pouze jednoletý a jeho výsledky nelze proto zobecňovat. Doporučuji, proto pokračovat v pokusu v dalších letech.
Podle mého názoru, je digestát a problém s jeho uplatněním stále aktuálnějším tématem. Pokud by se ve víceletých pokusech prokázalo, že je výsledek jeho aplikace k bramborám pozitivní, tak digestát má z mého pohledu opět širší využití a můžeme ho počítat i do budoucna jako plnohodnotné hnojivo.
Klíčová slova: brambory, digestát, škrobnatost, strupovitost, výnosnost
|
host ::
RSS.