|
Umění propagandy. K roli normalizační a porevoluční ideologie v kultuře.
NACHLINGER, David
Diplomant se bude ve své práci zabývat problematikou vztahu mezi propagandou a uměním, nastíní jeho teoretické uchopení a analyzuje nástroje vtiskování ideologie do kulturní produkce. Komparaci normalizační a porevoluční kultury (zejména v oblasti filmové tvorby) bude směřovat nejen odlišnostem, ale i ke shodným rysům, překračujícím hranice propagandistických diskursů konkrétního reţimu, a tudíţ i k univerzálním projevům úsilí o manipulaci a formování názorů a myšlení recipientů.
|
|
Filip Spannbrucker
Rychnová, Lucie ; Horyna, Mojmír (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
RESUME Jméno a příjmení: Lucie Rychnová Katedra: Ústav dějin křesťanského umění Vedoucí práce: Prof. PhDr. Mojmír Horyna Rok obhajoby: 2008 Název práce: Filip Spannbrucker Název v angličtině: Filip Spannbrucker Počet znaků 179 561 Resume: Výsledkem diplomové práce je první monografická studie shrnující poznatky o tvorbě pražského stavitele Filipa Spannbruckera (přibližně 1672-1729). Autorka se pokusila uvést dílo tohoto projektujícího stavitele do kontextu dobového uměleckého a společenského dění. V první části práce byla postupně odkryta základní fakta z jeho života a zároveň vymezen rámec jeho profesní činnosti. Zvláštní pozornost byla věnována zadavatelům a patronům stavebních prací a projektů, jejichž autorem či provádějícím stavitelem Spannbrucker byl, čímž bylo jeho dílo uvedeno do přímé souvislosti soudobých nejen kulturních, ale i sociálně- ekonomických vztahů. Nejvýznamnějším stavebníkem a objednavatelem děl tohoto stavitele byl František Josef Schlik, na jehož panství ve východních Čechách se nacházejí nejpozoruhodnější díla Filipa Spannbruckera. Na základě formální analýzy v druhé části práce byly nastíněny pravděpodobné inspirační zdroje a přesně charakterizován Spannbruckerův osobní styl. Součástí práce je také první katalog dosud známých děl tohoto pražského stavitele.
|
|
Chování spotřebitelů na trhu kulturních akcí
Malinová, Tereza
Malinová, T. Chování spotřebitelů na trhu kulturních akcí. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Tato diplomová práce se zabývá chováním spotřebitele a jeho rozhodováním na trhu kulturních akcí. Jejím hlavním cílem je zjistit, jak probíhá rozhodování návštěvníků o účasti na kulturní akci, jaké faktory ovlivňují tento výběr a jaké ochotu zaplatit vyšší částku vstupného. Dalším cílem je určit vhodná segmentační kritéria. Celkem bylo charakterizováno pět segmentů. Tyto segmenty byly pojmenovány jako: Mladí, Odpočinek, Hobby, Aktivní a Vyhranění. Segmenty jsou v práci popsány a je zde uvedena jejich charakteristika vzhledem k jednotlivým prvkům marketingového mixu. Dále jsou poskytnuta doporučení, která by mohli využít pořadatelé kulturních akcí. Součástí je i případová studie aplikovaná na hudební těleso Hradišťan a pořadatele kulturních akcí Klub kultury v Uherském Hradišti. Výsledky práce vycházejí především z dat získaných z primárního marketingového výzkumu, kterého se účastnilo 505 respondentů.
|
|
Psaní vně logocentrismu (Diskurz, gender, text)
Matonoha, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Předkládaná disertační práce se pokouší prozkoumat povahu vztahu mezi typem textovosti, již zde nazývám výrazem "ženské psaní", a dominantní diskurzivní praxí naší kultury, jejíž logiku a fungování nejlépe postihuje Derridův výraz falogocentrismus. Ten se vyznačuje celou řadou rysů, např. představou jednoznačného, kontrolovatelného významu, ulpíváním na metafyzice přítomnosti, instrumentálním pojetím jazyka, nárokem na univerzální racionalitu, homogenizací komplexnosti a neuspořádanosti reality, ideologií bezrozporně jednotného, plně sebe-kontrolujícího se Já, antropocentrismem, nepřiznanou privilegovaností vlastní poznávací perspektivy atd. "Ženské psaní" zde tak definuji jako psaní, které se situuje vně domény falogocentrického diskurzu snažíc se problematizovat jeho hegemonický status. "Ženské psaní" tedy v tomto ohledu nepojímám jako cosi vymezeného pohlavím autorky či autora, nýbrž spíše její/jeho genderovanou subjektivitou, její/jeho pozicí v diskurzivní formaci a jejím/jeho vztahem k převažující praxi vypovídání a psaní. Vedle autorek Milady Součkové, Věry Linhartové, Sylvie Richterové a Daniely Hodrové proto do diskuse zařazuji i dílo Bohumila Hrabala. "Ženské psaní", jak je zde vymezuji, především kriticky reflektuje roli jazyka jakožto zásadního prostředí, do nějž je situováno naše uvažování i...
|
|
Vnitřní a vnější aspekty motivace žáků ke studiu hudebního oboru na základní umělecké škole
Slavíček, Jiří ; Počtová, Lenka (oponent) ; Krykorková, Hana (vedoucí práce)
Hudební vzdělávání má v České republice dlouholetou tradici. Jeho cílem je rozvoj osobnostních vloh a schopností především dětí a mladých lidí čímž přispívá k vytváření kulturní a umělecké platformy společnosti. Hudební vzdělávání se realizuje na hudebním oboru v základních uměleckých školách (dále jen ZUŠ). Práce se zabývá problémem motivace v hudebním vzdělávání a předkládá konkrétní postupy, které se vztahují k ovlivňování motivace žáků hudebního oboru ZUŠ. Úspěšné hudební vzdělávání se totiž bez motivace neobejde, protože motivace je jedním z předpokladů rozvoje hudebních schopností a dovedností. Struktura motivace se formuje v průběhu vývoje jedince. Práce proto z hlediska věku a také pohlaví dále zkoumá jednak intenzitu vnitřní a vnější motivace, jednak intenzitu vybraných motivačních vlivů na docházku žáků do hudebního oboru ZUŠ.
|
|
Zákonodárcem na doživotí! Čeští čenové Panské sněmovny Říské rady mezi politikou a reprezentací (1879-1918)
Pavlíček, Tomáš ; Galandauer, Jan (oponent) ; Velek, Luboš (vedoucí práce)
Problematika pedlitavské Panské snmovny íské rady byla v stedoevropské historiografii posledních padesáti let velmi zídka tematizována. Vzhledem k politickému, ale i sociálnímu a prestinímu významu horní komory parlamentu vzbuzuje tento nezájem údiv a podezení. Jako by pevládal dojem, e "staí lordi", kteí se zídka obouvali do legislativní práce, nejsou pro politické djiny dleití. A po doteku historické látky se mn zaaly zdát role len Panské snmovny íské rady zajímavjí. Pedtím pi nkolika marných hledáních relevantní odborné tematické literatury a historického pramene, který tryskal dosti zídka a omezen, potvrzovalo se ivé historické povdomí o pedlitavské Panské snmovn, podle nho práce zákonodárc a politický a spoleenský vliv "Herrenhausu" byly vykresleny obas dokonce jako nedleité. Projevovalo se to ve zplotlém pejímání ze starí literatury a pouhém uvádní jmen povolaných pair.2 Vznikal obraz první komory jako asového reliktu první spolenosti, která u mla být dávno za zenitem. V pípad eských pair se jejich nová pozice pistupující blíe k habsburskému trnu stetávala s oblíbenými pedstavami o vlastencích, kteí netouí po vlastním vyznamenání, ale pracují v zájmu svého národa. Aby nemuseli být "diskvalifikováni" z národního hit, zdrazovala se jména osobností, hlavn umlc, kteí se zasedání Panské snmovny...
|
|
Působnost Sekretariátu pro věci církevní ve vybraných církevních úsecích v regionech ČSR v době normalizace
Čadek, Štěpán ; Cuhra, Jaroslav (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Nejen v našich dějinách má vzájemný boj státu a církve velmi letitou tradici. Přístup k církvím se však lišil u konkrétních vlád. Předkostantinovský Řím jako nakonec komunisté křesť any odmítal, ten první z potřeby státotvorné konfese, ti druzí jejich kult dokonce vůbec nepotřebovali, měli vlastní. Konstantinovský Řím a např. středověké Španělsko naopak církev integrovali do systému státní ideologie a učinili křesť anství naopak oporou vlády. Nejhorší je však střet s diktaturou či režimem s jejími prvky. Základní rozpor křesť anského učení s každou státovědnou teorií, včetně marxistické ideologie, leží v důrazu na důležitost pozemského, odborně teologicky řečeno časného, života. Zatímco nevěřící, ateisté, materialisté atd. mají k dispozici jen svůj časný, současný pozemský život a náležitě si ho mnoha způsoby užívají, křesť ané, popř. věřící také jiných církví, respektují určitá pravidla, která jsou světskému člověku známa maximálně pod relativně dodržovaným souborem obecných pravidel známých jako etický kodex nebo morální chování, morálka. Obecně přijímané je rovněž označení slušné chování. Církve však odlišují slušné a morální chování, a to především z hlediska, zda se jedná či nejedná o tzv. hříšné činy. Hřích je pro věřícího činem, který je proviněním buď na samém člověku (zejména konkrétním), jako je...
|
|
Analýza fluktuace v mezinárodní firmě
Jedličková, Jana ; Jarošová, Eva (vedoucí práce) ; Filipová, Alena (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit příčiny reálné a latentní fluktuace specifického týmu nejmenované mezinárodní firmy. K dosažení cíle propojuji teoretické poznatky o fluktuaci zaměstnanců a s ní spojených oblastí, např. kultury firmy nebo vybraných personálních procesů s empirickým výzkumem ve specifickém týmu dané mezinárodní organizace. Příčiny reálné fluktuace zkoumám na vzorku bývalých a odcházejících zaměstnanců. Příčiny latentní fluktuace - spojené s postupným odcizováním vedoucím k nespokojenosti a možnému odchodu zaměstnanců - zkoumám na pěti dílčích cílech (nábor pracovníků a psychologická smlouva; motivace a leadership; vzdělávání a rozvoj pracovníků; systém odměňování a možnost dalšího kariérového postupu). Reálná příčina fluktuace vzorku respondentů je způsobena nedostatečnými možnostmi rozvoje kariéry ve firmě. Shrnutí výsledků pěti dílčích cílů a doporučení pro management firmy vysvětluji v závěru práce názorně pomocí SWOT analýzy.
|
|
Wolfgang Koeppen's novels: "Littérature engagée" and experimental prose
Spěváčková, Tereza ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá poválečnou románovou trilogií německého spisovatele Wolfganga Koeppena (1906-1996): Tauben im Gras (1951), Das Treibhaus (1953) a Der Tod in Rom (1954). V první části podává práce nástin politicko-kulturního vývoje Německa v letech 1945-1965, s hlavním důrazem na padesátá léta. V této době prožívá země hospodářský zázrak a Němcům se vrací ztracené sebevědomí. Zároveň se ovšem ukazuje, že vize zcela nového počátku ztroskotala a Adenauerova konzervativní politika navrací Německo do vyježděných kolejí předválečného období. Od naléhavých politických otázek roku 1945 se zájem Němců obrací po výtce k zajištění vlastního blahobytu, měšťáckého pohodlí. Hrůzy války se zdají být zapomenuty a namísto prožitku "kolektivní viny" přichází "kolektivní ztráta paměti". Tato zásadní proměna nezůstala nepovšimnuta. Kriticky ji reflektovali zejména mladí spisovatelé sdružení kolem Skupiny 47. Mimo jejich řady a de facto na okraji dobového literárního dění vyslovuje svůj hlasitý protest proti poválečnému směřování německé společnosti také Wolfgang Koeppen. V následující části, která tvoří vlastní jádro celé práce, jsou postupně analyzovány zmíněné romány v kontextu doby svého vzniku i celku autorova díla. Leitmotivem všech tří románů jsou přitom pocity vykořeněnosti a bezvýsledného tápání lidí...
|
|
Historický román Waltera Scotta v anglo-americkém kontextu a v českých překladech
Mohrová, Hana ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou recepce nového a světově přivítaného žánru historického románu Waltera Scotta a jeho podob v konkrétních kulturních oblastech. Těžištěm teoretické části práce je studium a srovnání recepce Scottova prozaického díla v kontextu angloskotském, originálním; severoamerickém, především jižanském, a v kontextu českém. Studium recepce ve stejnojazyčných kulturních kontextech dokazuje platnost hypotézy, že každý jedinečný kulturní kontext modeluje svou vlastní interpretaci. V jinojazyčném prostředí, jako je české, jsou výsledkem takové kulturní interpretace vlastní jazykové překlady. Jednotlivé kapitoly, zabývající se recepcí v daných kulturních oblastech, popisují bezprecedentní úspěch Scottem ustaveného žánru historického románu. Práce v popisu recepce vychází z dobových kritik a recenzí a z monografií, které se scottovskou recepcí zabývají. Oproti české recepci, která se projevuje jako národně se uvědomující jen náznakově (v kulturních ohlasech, ve výběru románů pro překlad, v jejich textech a paratextech) se recepce severoamerická projevuje jako transformace vlivů Scottova díla v původní tvorbě, ale i v kulturních postojích a společenském životě. Specificky recepce na severoamerickém Jihu má rysy jižansky nacionální. Překroucená interpretace Scottových myšlenek je ilustrována na...
|
host ::
