| |
| |
|
Možnosti zefektivnění programů primární prevence
Hermanová, Lenka ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Roth, Martin (oponent)
Poznatky z výzkumů uvádí nutnost začít preventivně působit již od nejnižšího věku jedince. Tuto funkci má mít v dětství nejdříve rodina a nejbližší okolí, poté ji přejímají nejprve předškolní zařízení a následně škola. Tato práce se týká možností zefektivnění primárně preventivního působení na děti a mládež. Zaměřuje se hlavně na nejvíce využívané primárně preventivní programy ve školách. Kromě tohoto působení jsou velice důležité i další možnosti působení. Je to právě vliv nejbližšího prostředí, tedy hlavně rodiny a vrstevníků, ale také podmínky ve společnosti. Právě v tomto prostředí se vyskytuje celá řada ochranných a rizikových činitelů, které mohou riziko zvyšovat nebo zmenšovat. Existuje celá řada postupů a kritérií, které by měly primární programy splňovat, aby je bylo možné považovat za co nejvíce efektivní. I v tomto případě platí, že obsah i formy programů se musí lišit podle věku jedince. Obsahem práce jsou tedy specifika primární prevence podle věkových skupin, nejčastěji používané typy programů a metody, jakými je možné preventivně působit, jak v rodině, tak ve škole. Dále jsou uvedeny i konkrétní možnosti a prvky, ze kterých by se měl skládat komplexní a efektivní školní primárně preventivní program. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Korfbal a možnosti jeho využití na základních školách
Brožová, Karolína ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Fořterová, Petra (oponent)
Magdalény Rettigové 4, 116 39 Praha 1 tel.: +420 221 900 111 www.pedf.cuni.cz IČ 00216208 DIČ CZ00216208 Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 17/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není k dispozici.
|
| |
|
Motorická výkonnost chlapců a dívek na druhém stupni základní školy
Moudrá, Martina ; Kolčiterová, Jana (vedoucí práce) ; Vindušková, Jitka (oponent)
NÁZEVPRÁCE Motorická výkonnost chlapců a dívek na druhém stupni základní školy. CÍLE PRÁCE Cílem diplomové práce je zjistit úroveň motorické výkonnosti chlapců a dívek v období pubescence a zda má vliv hodnota podkožního tuku na jejich motorickou výkonnost. Dále nás zajímal jejich zájem o sport ve volném čase. METODA Diplomová práce je zpracována ve formě empirického kvantitativního výzkumu. Tento výzkum probíhá ve standardizovaných podmínkách s minimalizací vnějších vlivů (tělocvična). Vybraným souborem jsou žáci a žákyně druhého stupně základní školy. VÝSLEDKY Z výsledků studie námi vybraného souboru vyplývá, že u chlapců s vyššími hodnotami podkožního tuku je motorická výkonnost nižší a ve volném čase nesportují. U dívek vyšly výsledky podobně, ale ve skupině s průměrnou hodnotou podkožm'ho tuku měly dívky výsledky motorické výkonnosti lepší i více sportují. KLÍČOVÁ SLOVA Motorická výkonnost, hodnota podkožm'ho tuku, testování, pubescence, rekreační a výkonnostní sport. Martina Moudrá, 26. června 2008 3
|
|
Být učitelkou primární školy - vztah teorie a praxe v přípravě na profesi
Urbanová, Radka ; Štech, Stanislav (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
V úvodu diplomové práce a nejen tam jsem upozornila na složitost vztahu "teorie" a "praxe". V pedagogice a přípravě učitelů především je mezi oběma složkami zatím spíše napětí. Ukázalo se, že nejen odborníci, ale také učitelé vnímají oba pojmy a jejich vztah mnohdy jako nejasné a mnoho významové. Jednoznačně můžeme říci, že oba pojmy nelze zcela oddělit, ani ve chvíli, kdy se je snažíme vymezit. Dokazuje to jak odborná pedagogická literatura, tak obě respondentky. Jak jsem nastínila již v úvodu práce, zajímalo mě, zda vzdělání učitelek a rovněž kultura a normy jejich země mohou mít vliv na vnímání vlastní přípravy. Nyní si troufám říci, že "význam", který švýcarská učitelka přikládá přípravě učitelů, může určitým způsobem korespondovat s vývojem vzdělávání budoucích učitelů v její zemi. V mé práci nehrálo nejdůležitější roli srovnávání českého a švýcarského, jak by se mohlo očekávat. Důležitějším kritériem pro mě byla právě rozdílná zkušenost zvláštní přípravy učitelek. Nej důležitější však pro mě byly pohledy obou učitelek, jejich autenticita, kterou do témat vnášely. Vše podstatné bylo shrnuto v předchozí kapitole. K samotnému tématu práce můžeme ještě na závěr dodat, že ti, co teorii provozují na univerzitě, i ti, co ji hledají a destilují v praxi nebo ti, kteří se , jen" in-service vzdělávají, ti...
|
| |
| |
| |
host ::
