| |
|
Geopolitické postavení Sýrie v první polovině 20. století. Proces vytváření Sýrie v dnešních hranicích v prostředí soupeření britského a francouzského imperializmu a vzájemně konfliktních ideologií lokálnlho separatizmu, arabského a velkosyrského nacionalizmu a panarabizmu
Přebinda, Petr ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Mendel, Miloš (oponent) ; Sorby, Karol (oponent)
Tato práce se zabývá geopolitickým postavením Sýrie v první polovině 20. století a pokouší se nalézt odpověd' na otázku, proč a jak vlastně dnešní Sýrie vznikla. Jelikož tento stát lze považovat do jisté míry za umělý a zejména značně územně deformovaný, soustředí se tato studie na proces vytváření územního rámce Sýrie, který probíhal v prostředí soupeření britského a francouzského imperializmu a vzájemně konfliktních ideologií lokálního separatizmu, arabského a velkosyrského nacionalizmu a panarabizmu. Časový rámec práce je vymezen počátkem 20. století a koncem 2. světové války, který zhruba koliduje s ukončením francouzského mandátu nad Sýrií a jejím vstupem do OSN. Práce se skládá ze sedmi kapitol, které postupují vzestupně v časové linii vývoje Sýrie v první polovině 20. století, s výjimkou první kapitoly věnované problémům vymezení Sýrie a geografické Velké Sýrie a vytváření novodobých hranic v této oblasti. Následující kapitoly jsou od sebe odděleny podle základních periodizačních mezm'ků soudobých dějin Sýrie (konec osmanské nadvlády, existence Fahalova království, Velké syrské povstání, francouzsko-syrská smlouva z roku 1936 atd.). Centrum pozornosti je zaměřeno na popis a analýzu událostí, majících vztah k územnímu a státoprávnímu vývoji Sýrie. Relativně velký prostor je věnován také souběžnému...
|
|
České reformní proudy 14. století a devotio moderna
Smrčka, Jakub ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Jakub Smrčka České reformní proudy 14. století a devotio moderna The Bohemian Reform Currents of the 14th Cent. and the Devotio Moderna Období konce středověku je v českých zemích spojeno s mnoha změnami ve vývoji církevní správy, společenského uspořádání, kultury a vzdělání. Období vzestupu Českého království od poloviny 13. stol. umožnilo konsolidaci církevní organizace a její farní sítě a vedle toho také rozvoj ekonomické sociální struktury městského prostředí a vznik patriciátu jako sebevědomé a konkurenceschopné společenské skupiny. Spolu s vývojem vnějších struktur je patrná i změna struktur duchovních, tedy posuny v myšlení, v křesťanské sebereflexi a vnímání skutečnosti světa. Začíná se formovat vědomí národní. Zvláště v městském prostředí se objevuje u laiků vědomí odpovědnosti za svůj náboženský život. Typickým a specifickým projevem evropské nové zbožnosti a raného humanismu je nizozemské hnutí devotio moderna.
|
|
Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze
Katrák, Ondřej ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Ondřej Katrák Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze bakalářská práce RESUMÉ Objevením základů románské rotundy pod barokním kostelem sv. Pankráce v době, kdy probíhala výstavba pražského metra na trase C, se otevřela zcela nová kapitola dějin této svatyně. Archeologický výzkum určil vznik sakrální stavby na přelom 11. a 12. století. Poprvé se v pramenech objevuje v konfirmačních listinách krále Přemysla Otakara I., kde se praví, že byl kostel mezi lety 1140-1148 darován jakýmsi rytířem Asinem klášteru ostrovských benediktinů. Patrocinium je však doloženo až o 200 let později v registru papežského desátku v pražské diecézi z roku 1352. Ovšem není pravděpodobné, že by došlo ke změně patrocinia. Zcela ojedinělé zasvěcení římskému světci sv. Pankráci nás přivádí do nedalekého Vyšehradu. Toto sídlo si kolem roku 1070 zvolil jako knížecí rezidenci český panovník Vratislav II. S papežovým souhlasem zde založil kolegiátní kapitulu a při ní baziliku sv. Petra a Pavla. Kolegiátní kostel měl být předním chrámem v zemi a četná papežská privilegia i samotný akt založení, kdy Vratislav II. po vzoru císaře Konstantina vynesl 12 nůší zeminy ze základů stavby, odkazovaly k nápodobě Říma. Kníže také nechal vybudovat baziliku sv. Vavřince a sbor mocných římských světců uzavíralo patrocinium sv. Klimenta. Do...
|
|
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích
Fatková, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Resumé Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích Kamil Hilbert - český architekt přelomu 19. a 20. století, je znám hlavně jako poslední projektant svatovítského chrámu. Jeho tvůrčí činnost byla zaměřena především na obnovy památek, ale občas se věnoval i vlastní architektonické tvorbě. Jednou z nich je kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích, pravděpodobně nejznámější "secesní" sakrální stavba v Čechách. O architektonické tvorbě stavitele Kamila Hilberta ani o tomto jeho, jak se zdá klíčovém díle, neexistuje podrobnější studie. Odborníci se prozatím věnovali Hilbertovi pouze v souvislosti s památkovou péčí, o jejíž modernizaci se sám v jejích počátcích významně zasloužil. Dokázal velmi rychle reagovat na novou památkovou teorii a bezprostředně ji uplatňovat v praxi. Hilbertovy památkové realizace jsou založené na metodicky vyspělém přístupu k poznání upravované památky a na uplatnění vědeckých metod při jejím průzkumu. Jeho názory byly ovlivňovány progresivními proudy v památkové péči, představované především myšlenkami zakladatelských osobností moderní památkové péče, vídeňského historika umění Aloise Riegla a jeho žáka a nástupce Maxe Dvořáka. Stranou zájmu pak zůstávala Hilbertova vlastní architektonická tvorba, ať již z konce 19. století či prvních desetiletí 20. století. Kostel sv. Jana...
|
|
Člověk v raném díle Karola Wojtyly
Burda, Petr ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Šprunk, Karel (oponent)
Práce Člověk v raném díle Karola Wojtyly se zabývá vnitřní stavbou a finalitou humanistické koncepce Karola Wojtyly a jejího vztahu k moderním filosofickým pohledům na skutečnost člověka. Wojtyla se snaží spojit fenomenologickou metodologii s metafyzikou, přičemž se důsledně drží fenomenologické analýzy zkušenosti člověka, který člověka rozkrývá jako osobu. Člověk odhaluje sám sebe ve světle vnitřní zkušenosti jako nepotlačitelné pnutí k sebetranscendenci. V rovině myšlení je puzen k totální pravdě, v rovině bytí je puzen k plnosti bytí a na úrovni sociální je puzen k totalitě lásky. V této linii lze číst rané dílo K. Wojtyly, které je konstituováno především na dvou skutečnostech. Jedním pólem elipsy je pravda o člověku a druhým pólem je pravda o Ježíši Kristu. Wojtylovo rané dílo je výrazným a originálním příspěvkem do dialogu mezi jednotlivými pohledy na člověka., které ve dvacátém století přinesly různé humanistické koncepce. Raným dílem Karola Wojtyly je nazváno jeho dílo filosofické a literární, které bylo napsáno do roku 1978, kdy byl Karol Wojtyla zvolen papežem.
|
|
Divadelní umění na Bali
Vozábová, Jana ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
V me praci jsem prozkoumala siroke spektrum divadelnich projevu, s nimiz se lze setkat na ostrove Bali. Vzhledem k obsahlosti tematu, jsem podrobneji zkoumala pouze loutkove divadlo a nektere druhy tanecniho dramatu. Ve vsech castech jsem se venovala pouze tradicnimu divadlu, ktere na Bali prevlada. Modemi proudy balijskeho divadla nebyly predmetem meho zajmu, ackoli postupne se zapadni pristup k divadlu zacina na ostrove, alespoii mezi studenty umeleck:ych skol, uplamovat. Ma prace jasne ukazuje, jak je balijske divadlo uzce spjato s nabozenstvim a ritualy. V nekterych pfipadech je sarno ritualem. Hinduismus a s tim spojene nabozenske Ukony obyvatel ostrova doslova formuji podobu vsech typu balijskeho divadla. Urcuji, kdy se rna divadlo hrat, pro koho, s jak:ymi kosrymy a tematem. Prave diky teto sevrenosti s nabozenstvim a ka.zdodennim zivotem jsou divadelni predstaveni pro vsechny bemou zalezitosti hojne poradanou po celem ostrove. Po mnoha staleti byla balijska kultura temer uzavrena okolnimu svetu a jeho vlivilm. V divadelnim, tanecnim i vytvamem umeni bylo Bali az do 20.stoleti velmi konzervativni. Teprve v 60.letech 20.stoleti, kdy v Denpasaru byla zalozena Vysoka skola umen!, dnes lSI, se tradicnimu balijskemu umeni otevrela cesta k norym formam a pristupilm zapadniho sveta. Byl to pocatek vzniku...
|
|
The 20th century muralism in Mexico
Binková, Petra ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce
|
|
Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783-1799)
Snopek, Lukáš ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Bývalé cisterciácké opatství v Sedlci u Kutné Hory existovalo s přestávkami v letech 1143-1783/99. Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele je od roku 1995 na listině světového kulturního dědictví UNESCO. V první kapitole diplomové práce usilujeme o představení klášterních dějin v jejich celku. V její poslední části se podrobněji zabýváme jeho ekonomickým zázemím, neboť významnou okolností jeho zrušení byly vysoké dluhy dosahující v roce 1760 cca 450 000 zl. Rozhodnutí Josefa II. o zrušení sedleckého kláštera padlo podle našich zjištění už 8. srpna 1783. Druhá kapitola se týká utváření protimnišské společenské atmosféry během 18. století. Pro stoupence filozofického osvícenství se stal zasvěcený způsob života nepochopitelným. Hospodářští teoretici vnímali kláštery jako instituce, které poškozují národní hospodářství. Uvnitř katolické církve se na výše pojmenovaném procesu podílelo tzv. katolické osvícenství se svými významnými rysy: jansenismem a odporem k Tovaryšstvu Ježíšovu. Všechny tyto teoretické argumenty využili panovníci k provedení rozsáhlých redukcí klášterů. Docházelo k tomu ve většině katolických zemí. Důležitou okolností tohoto dění byly napjaté vztahy mezi panovníky a papeži, jejichž nedobrý stav se odrazil v boji o další existenci jezuitského řádu. Ve třetí kapitole se nejprve věnujeme...
|
|
Hnutí Hamás a jeho role v izraelsko-palestinském konfliktu
Hortová, Silvie ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje teorii střetu civilizací zejména mezi židovskou a islámskou kulturou, následně se zabývá aktuální bezpečnostní otázkou terorismu. Teoreticko-metodologické východisko je aplikováno na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, hlavně pak na palestinskou organizaci hnutí Hamás, která od konce 80. let 20. století operuje na území pásma Gazy. Práce komplexně objasňuje vývoj, činnosti a styl útoků hnutí Hamás. Cílem práce je pak přehledně dokázat, že Hamás představuje jednu z překážek ve snaze k dosažení trvalého mírového uspořádání na Blízkém východu.
|
host ::
