|
Hra předškolního dítěte
HANUSOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem hry dítěte v předškolním věku. V teoretické části se práce zaměřuje na dítě v předškolním věku, a to z hlediska jeho vývoje, a také popisuje nejdůležitější moment v tomto věku, a sice nástup dítěte do mateřské školy a socializaci dítěte v mateřské škole. Dále charakterizuje význam hry a popisuje různé druhy a podoby hry. Hra se také u dětí mění v závislosti na různém mentálním postižení, např. autismu, mentální retardaci nebo syndromu ADHD. Hra se hojně využívá i jako účinná terapeutická metoda v práci s dětmi. Praktická část se zaměřuje na výzkum hry v domácím prostředí a v prostředí mateřské školy. Na základě pozorování pěti dětí při jejich hře v mateřské škole a následném rozhovoru s matkami těchto dětí se sledovalo, jak se hra dětí liší v obou typech tohoto prostředí. Hru těchto konkrétních dětí ovlivňovaly i různé determinanty, a to sourozenecké seskupení, ve kterém dítě vyrůstá, vliv televize a počítačových her a nástup dítěte do mateřské školy. Sourozenecké seskupení výrazně ovlivnilo výběr herního partnera u dítěte ke hře v mateřské škole, sledování televize ani počítačové hry dítě nijak neinspiruje v jeho hře a nástup do mateřské školy pozitivně ovlivnil sociální chování dítěte, ale přímý vliv na hru neměl. Z výsledků výzkumu vyplývá, že změna prostředí resp. domácího prostředí a prostředí mateřské školy nemá konkrétně u pěti zkoumaných dětí žádný vliv na výběr způsobů hry, ani na volbu hraček. Z toho lze usuzovat, že jakmile si dítě nějaký způsob hry oblíbí, nezáleží mu na aktuálním herním prostředí.
|
|
Budování a využívání menších počítačových sítí
Kyzivát, Marek ; Pinkas, Otakar (vedoucí práce) ; Šmejkal, Ivo (oponent)
Práce popisuje původní stav počítačové sítě Základní školy a Mateřské školy Ohradní (ZŠMŠ Ohradní) v Praze 4 a následně její rekonstrukci, na které jsem se z velké částí podílel. ZŠMŠ Ohradní se skládá ze čtyř pavilonů a z jedné budovy na druhé straně ulice. Cílem této práce je zhodnotit původní stav sítě a poukázat na nedostatky, které jsme zjistili. Nedostatky jsme zjistili zátěžovými testy v provozu, měřením datové kabeláže a celkovou analýzou. Původní síť měla přenosovou rychlost pouze 100Mb/s. Spolu s kolegou Pocem jsem správcem této sítě. Dále představím novou podobu sítě, která má zjištěné nedostatky napravit a zároveň poskytnout nové možnosti na základě novějších technologií. Popíši její strukturu, adresní rozdělení, aktivní a pasivní prvky, a nakonec provozované služby. Nová síť disponuje připojením 1Gb/s a v brzké budoucnosti bude páteř sítě dosahovat rychlosti 10Gb/s. Přínosem rekonstrukce je rychlejší, stabilnější a modernější síť, která usnadní práci zaměstnancům ZŠMŠ Ohradní. K celkovému zlepšení sítě jsem přispěl hlavně měřeními. Podílel jsem se na návrhu a realizaci nové podoby datové sítě. Spolupracoval jsem s kolegou Pocem na konfiguraci aktivních prvků a síťových služeb rekonstruované sítě.
|
|
Raná interakce rodič-dítě se zaměřením na pohlavní specifika
Hrdličková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Sobotková, Daniela (oponent)
Tato dizertační práce vznikla jako součást grantového projektu GAČR č. 406/011220, jehož řešitelkou je doc.PhDr. Lenka Šulová CSc. Teoretická část je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na analýzu interakce rodiče s dítětem z pohledu teorie raného citového pouta. Ve druhé a třetí kapitole se zabýváme interakcí matka-dítě a otecdítě z pohledu socioemocionálního vývoje. Čtvrtá kapitola je věnována rodině z hlediska rané interakce a také se zde snažíme vysledovat možné příčiny narušení interakce jedince a pečující osoby. Pátá kapitola pojednává o vývoji dítěte v batolecím období. Teoretickou část práce uzavírá kapitola týkající se hlavních metod a výzkumů v oblasti raného citového pouta. Podstatou výzkumné části práce je analýza videonahrávek dětí ve věku 12, 24 a 36 měsíců(+/- dva měsíce) při hře s matkou a otcem v domácím prostředí. Výzkumný vzorek tvoří celkem 30 dětí, z každé věkové kategorie 1 O dětí. Nahrávky byly vyhodnoceny z hlediska předem stanovených kategorií (pohled, vokalizace, motorika, fyzický kontakt, manipulace s hračkou, emoce) v počítačovém programu V.I.P. Následně byly stanoveny nulové hypotézy (celkem 9), které jsme testovali pomocí statistické metody ANOV A. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Využití počítače v MŠ
Cihlářová, Jitka ; Černochová, Miroslava (oponent) ; Fialová, Irena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na využití počítačů v mateřské škole se zaměřením na problematiku práce s počítačem u předškolních dětí v mateřské škole i doma. Práce se zabývá sledováním jednotlivých dětí při práci s počítačem a jeho možným pozitivním, případně negativním vlivem na ně.
|
| |
|
Vytápění mateřské školy
Pospíšilová, Lucie ; Čupr, Karel (oponent) ; Treuová, Lea (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší návrh vytápění mateřské školy. Teoretická část se věnuje problému větrání budov školních zařízení a tepelné pohody prostředí. V neposlední řadě popisuje rozdělení otopných soustav z hlediska přenosu tepla a koncové prvky. Na závěr jsou charakterizovány varianty zdrojů tepla pro vytápění. Část výpočtová obsahuje návrh vytápění jednotlivých místností v kombinaci otopných těles a teplovodního podlahového vytápění. Dále řeší výpočet teplovodního výměníku pro nucené větrání vybraných místností. Součástí výpočtů je také návrh zdroje tepla, příprava teplé vody a všech potřebných zařízení soustavy.
|
|
Prožívání rizikového těhotenství z pohledu ženy
TŘEBÍNOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá prožíváním rizikového těhotenství z pohledu ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část bakalářské práce byla vypracována na podkladě odborné literatury. V teoretické části je nejprve shrnut současný stav dané problematiky a poté byl definován pojem těhotenství. Následně jsou popisovány kapitoly oplození, implantace, nidace plodu, vývoj plodu, diagnostika těhotenství, těhotenské změny a úloha porodní asistentky v prenatální poradně v I., II. a III. trimestru těhotenství. Dále se práce zaměřovala na rizikové těhotenství a to především na rizikové faktory. Poté je popisována kapitola hospitalizace ženy na oddělení rizikového těhotenství, kde jsou popisovány podkapitoly hrozící předčasný porod, vícečetné těhotenství, krvácení v těhotenství, nepravidelné polohy plodu, choroby ženy ovlivňující těhotenství a péče porodní asistentky o ženu s rizikovým těhotenstvím. Teoretická část je uzavřena popisem potřeb žen při hospitalizaci na oddělení rizikového těhotenství. Cílem práce bylo zjistit, zda těhotenství ovlivňuje ženy během hospitalizace na oddělení rizikového těhotenství. Byla položena jedna výzkumná otázka: Jakým způsobem ovlivňují riziková těhotenství potřeby žen během hospitalizace? K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl rozčleněn do předem připravených okruhů otázek. Rozhovory byly vedeny na oddělení rizikového těhotenství v období března a dubna roku 2015. Výzkumný soubor byl tvořen deseti ženami, které byly hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství v Nemocnici České Budějovice. Rozhovory s ženami probíhaly v klidných a předem určených místech. Ženy předem písemně souhlasily s poskytnutím rozhovorů a s jejich následným použitím pro praktickou část bakalářské práce. Získaná data byla analyzována metodou barvení textu a následně byly vytvořené hlavní významné kategorie a jejich podkategorie. K interpretaci výsledků byly použity přímé řeči žen, které jsou v textu označeny kurzivou. Byly stanoveny dvě kategorie a jejich podkategorie. První kategorie se jmenuje Informace a zahrnuje tyto podkategorie: Zdroj podaných informací a Spokojenost s informacemi. Druhá kategorie nazvaná Potřeby obsahuje tři podkategorie: Fyziologické potřeby, Sociální a Psychické potřeby. První kategorie zjišťovala informace, které jsou podávány ženám na oddělení rizikového těhotenství. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie a zabývala se spokojeností s podávanými informacemi a zdrojem podaných informací. Druhá kategorie se zaobírala potřebami žen a její podkategorie se zaměřila na fyziologické, sociální a psychické potřeby. Z výzkumného šetření vyplynulo, že hospitalizace žen na oddělení rizikového těhotenství ovlivnilo především jejich vyprazdňování stolice, spánek, odpočinek, aktivitu a výživu. Některé respondentky uváděly nespokojenost s podanými informacemi ohledně jejich zdravotního stavu a výsledků vyšetření od lékařů. Naopak většina žen uváděla spokojenost s podáváním informací od porodních asistentek. S podáváním informací byla většina žen celkem spokojena. V podkategorii sociální potřeby uváděly všechny respondentky, že mají omezený kontakt s rodinou a přáteli, ale snažily se spolu komunikovat přes telefon a počítač. Hospitalizace také ovlivnila jejich rodinný život, který se týkal péče o starší děti a o domácnost. V oblasti psychiky hrála hospitalizace v nemocnici velkou roli. Ženy díky hospitalizaci pociťovaly velkou obavu o zdravotní stav svůj a svého nenarozeného dítěte. Respondentky uvedly, že největší psychickou podporu v průběhu hospitalizace jim poskytoval manžel / partner, rodina, přátelé, ale také porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství nebo jako vzdělávací materiál pro širokou veřejnost.
|
|
Analýza pohybových aktivit u dětí staršího školního věku
HLAVÁČOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá analýzou pohybových aktivit u dětí staršího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá dětskou obezitou a charakteristikou období staršího školního věku z hlediska psychického, fyzického i pohybového vývoje. Výzkumná část se zabývá zpracováním dotazníků a následnou komparací pohybových aktivit u dětí staršího školního věku u vybraných základních škol. Cílem dotazníkového šetření je porovnání pohybových aktivit a jejich vztah k nim mezi dívkami a chlapci na vesnických a městských školách. Bylo zjištěno, že 80% dětí ve svém volném čase provozuje sportovní aktivity. Chlapci se věnují pohybovým aktivitám více než dívky a zároveň mají tělesnou výchovu raději. Většina dětí navštěvuje mimoškolní sportovní kroužky častěji než kroužky nabízené ve škole. Dalším zjištěním bylo, že děti denně tráví u počítače stejné množství času bez rozdílu, zda jsou z města či vesnice. Zajímavým zjištěním bylo, že dle výpočtu BMI velké množství dětí 24,6% spadá do hranice podváhy. Normální váhu má 62,9% dětí a nadváhu 10%. Pouze 2,5% dětí je obézních.
|
|
Problematika trávení volného času u dětí na 2. stupni základní školy a kompenzace školní zátěže
LEŽÁKOVÁ, Petra
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou trávení volného času u dětí na 2. stupni ZŠ a kompenzací školní zátěže. V dnešní době mají děti nepřeberné množství aktivit, kterým se mohou ve svém volném čase věnovat. Tyto aktivity jim nabízejí střediska volnočasových aktivit, sdružení dětí a mládeže, ale i školní družiny a školní kluby a další zařízení, která se věnují dětem a jejich volnému času. Jedná se především o sportovní aktivity, různé zájmové kroužky, které poskytují dětem možnost výletů, poznávání přírody a řadu jiných činností. Svůj volný čas tráví děti i pasivním způsobem a to většinou u počítače nebo televize. To je důvod, proč bychom se měli touhle problematikou zabývat. Měli bychom dětem pomoci, aby svůj čas naplnily plnohodnotně a efektivně a dokázaly ho využít pro své zájmy a záliby. Je řada faktorů, které jejich volný čas může ovlivnit. Mezi hlavní patří rodina, vrstevníci a v neposlední řadě učitel a škola, kterou dítě navštěvuje a řada dalších, kteří mají na dítě při výběru jeho volnočasových aktivit vliv. Svou práci jsem rozdělila do dvou částí. První část je teoretická.Druhou část mé práce tvoří praktická část. Pro její zpracování jsem si zvolila kvantitativní výzkum. K tomuto výzkumu byla použita metoda dotazníků pro žáky 2. stupně základních škol. Výsledky těchto dotazníků jsou uveřejněny v mé práci. Cílem mé práce bylo provedení monitoringu trávení volného času dnešní mládeže. Pro naplnění daného cíle jsem si zvolila 4 hypotézy. Hypotéza 1: Současné děti dávají přednost spíše pasivnímu způsobu trávení volného času než aktivnímu. Hypotéza 2: U pasivního způsobu trávení volného času dávají přednost počítači před televizí. Hypotéza 3: Sportovním aktivitám se více věnují chlapci než dívky. Hypotéza 4: Žáci dávají přednost kolektivním sportům před sporty pro jednotlivce.
|
|
Vzdělávání žáků s dětským autismem
JANTOŠOVÁ, Petra
V současné době umožňuje legislativa vytvořit pro každé dítě se zdravotním postižením vzdělávací postupy s ohledem na jeho specifické možnosti a schopnosti. Volba vhodných individuálních vzdělávacích postupů a metod u každého dítěte je jedním z důležitých faktorů úspěšného vzdělávání. To je potřebné i pro vzdělávání žáků s dětským autismem. Teoretická část bakalářské práce se zabývá dětským autismem v kontextu poruch autistického spektra, do kterých dětský autismus řadíme. Popisuje charakteristiku tohoto postižení, nespecifické variabilní rysy, zmiňuje diagnostiku vzhledem ke vzdělávání žáků s dětským autismem, charakterizuje rodinu s autistickým dítětem a její úlohu ve vzdělávání. Zvýšená pozornost je věnována možnostem vzdělávání žáků s dětským autismem v současném vzdělávacím systému a především metodám vzdělávání využívaných u dětí s tímto postižením. Cílem praktické části této práce bylo zjistit, jaké metody vzdělávání jsou zařazovány při vyučování žáků s dětským autismem. Dalším cílem bylo ověřit, jaké metody vzdělávání jsou využívány u těchto žáků v rodinném prostředí. Pro získání informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn metodou dotazování pomocí polostrukturovaného rozhovoru v rámci souboru vybraných respondentů. Rozhovory byly uskutečněny prostřednictvím předem připravených otázek se dvěma skupinami respondentů. Jednou z nich byli vybraní speciální pedagogové vzdělávající žáky s dětským autismem a druhou skupinu tvořili vybraní rodiče dětí s touto poruchou. Výsledky práce obsahují zpracované rozhovory vybraných respondentů z obou skupin, které jsou následně podpořené přehlednou tabulkou. Výsledky výzkumu poskytují informace o tom, jaké metody jsou využívány ve vzdělávání žáků s dětským autismem ve školním a rodinném prostředí. Zároveň jsou v práci uvedené také názory odborníků a rodičů dětí s dětským autismem na metody vzdělávání a jejich praktické využívání a uplatňování. Výsledky výzkumu jsou následně porovnány mezi sebou a rovněž s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu této práce bylo zjištěno, že při vyučování žáků s dětským autismem je nejvíce zařazováno strukturované učení, a to individuálně u každého žáka dle jeho možností a schopností. Dále se využívání vzdělávacích metod při vyučování žáků s dětským autismem shoduje s tím, co uvádí literatura a teoretická část této práce. Kromě strukturovaného učení využívají pedagogové při své práci s těmito žáky například metodu globálního čtení, prvky terapie problémového chování a nácviků sociálních dovedností, výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS), počítačové programy a piktogramy. Prostřednictvím rozhovorů s rodiči bylo ověřeno, že v rodinném prostředí je taktéž nejvíce využíváno strukturované učení. Rodiče volí metody dle potřeb svých dětí a snaží se řídit svými city a tím, co považují pro jejich dítě za nejlepší. V rodinách je stejně jako ve školním prostředí využíváno strukturované učení individuálně dle potřeb dítěte, rodiče používají také metodu globálního čtení a počítačové programy. Zároveň bývají v rodinách využívány prvky metody Son-rise ve spojení s alternativní pedagogikou Marie Montessori, což je možné pokládat za určitý rozdíl oproti využívání vzdělávacích metod ve školách. Ve využívání metod vzdělávání u žáků s dětským autismem v rodinném a školním prostředí nebyly zjištěny žádné zásadní rozdíly. Tato bakalářská práce poskytuje náhled na využívání metod vzdělávání v rodinách a ve školách, kde jsou žáci s dětským autismem vzděláváni.
|
host ::
