Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.05 vteřin. 

Výtvarné řešení fragmentů křížové cesty v dané krajině.
RÜCKER, Hanuš
Tato diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá z nastínění významu křížové cesty jak z hlediska výtvarného chápání, tak i z hlediska duchovního uvažování. V úvodu je stručně popsána historie a postavení náboženství ve společnosti, náhled na lidovou zbožnost a problematiku křížových cest, poukázáno je také na pašijový cyklus, moderní pojetí křížových cest a samotnou křížovou cestu v pojetí Mikuláše Medka a Karla Stádníka. Praktická část se zabývá tvorbou vlastního návrhu vybraných zastavení křížové cesty, které jsou následně umístěny do prostoru vybrané lokality na Prachaticku.

Dějiny a vyprávění. Palackého Dějiny jako zdroj historické obraznosti národa
Činátl, Kamil ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertační práce představuje vyprávění o dějinách a jeho kulturotvorný potenciál - tedy schopnost utvářet společenství představ. V popředí zájmu stojí velké historiografické syntézy národních dějin (Michelet, Palacký, Lelewel aj.), které nově vznikaly zejména v 19. století a v nichž důležitou roli hrály nejen osvícenský kriticismus a heuristika, ale též tradiční imaginativní síla vyprávění. V detailu tento model "nové" národní historiografie zastupují především Palackého Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Podrobná naratologická analýza textu, jenž byl pro moderní české historické povědomí v mnoha ohledech zakládající, by měla osvětlit podíl historické obraznosti na konstituování moderní představy národa. Proto se analýza zaměřuje nejen na samotné Palackého Dějiny, ale též na přilehlé gravitační pole historiografických i uměleckých reprezentací národních dějin. Z naratologické perspektivy je podroben analýze též vzájemný vztah mezi historiografickým vyprávěním a historickou fikcí (historickým románem). Nezřetelnost epistemologického předělu mezi dějepisectvím a historickým románem se přitom zdá být pro situaci "národních obrození" v mnoha ohledech typická, což nutně obrací pozornost k bližší analýze recepční situace textů, které vypráví o dějinách národa. Dílčí naratologický rozbor...

Professor Nikolai Lvovich Okunev (1885-1949) - his life and work
Jančárková, Ioulia ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent) ; Vavřínek, Vladimír (oponent)
Disertace je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885-1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho vědecká činnost, započatá již době studií na Petrohradské univerzitě, hrála důležitou roli v oblasti studia staroruského, byzantského a středověkého arménského umění a architektury. Poté, co N. L. Okuněv z politických důvodů opustil svou vlast, žil v letech 1920-1923 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od r. 1923 do r. 1949 pak v Československu. Více než 20 let přednášel na pražské Karlově univerzitě, kde vychoval řadu žáků. Byl členem Slovanského ústavu, redaktorem vědeckého časopisu Byzantinoslavica, zakladatelem Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu. Jeho práce, napsané v období emIgrace, se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla a kulturní počiny jsou v disertaci nahlíženy v širokém kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze), historie významných vědeckých akcí (výpravy do staroruských měst, Zakavkazska, na Balkán, archeologické výzkumy v Ani v Arménii, restaurátorské práce v kostele sv. Pantelejmona v...

Vývoj a působení teroristických skupin s ohledem na situaci po roce 2001
LIŠKA, Jaroslav
Terorismus je velice složitý a neustále se vyvíjející fenomén, který lze chápat jako cílevědomé použití organizovaného násilí proti nezúčastněným osobám za účelem dosažení politických, kriminálních nebo jiných cílů. Boj proti němu je velice složitý, avšak nezbytný. V současné době si mnozí lidé s tímto termínem spojují především islámské náboženství. Extrémním chápáním svaté knihy Koránu ospravedlňují islámští radikálové provedené teroristické útoky a prohlašují se za svaté bojovníky za svobodu. Minulá léta však ukázala, že se terorismus rozšířil po celém světě, a nyní s masovou migrací představuje jednu z největších hrozeb pro dnešní společnost. Stejně rychle, jako se vyvíjí naše společnost, vyvíjí se i terorismus, který se pyšní čím dál tím větší oblibou sponzorů různého druhu s různými zájmy, kteří svou nemalou finanční podporou umožňují teroristickým skupinám páchat čím dál tím více sofistikovanější a ničivější útoky. Z pohledu České republiky lze říci, že náš stát je naštěstí možné považovat, na rozdíl od jiných členských států EU, za relativně bezpečný. Je však nutné brát na vědomí účast ČR v mezinárodních protiteroristických operacích, které bezesporu staví ČR do možného cíle případného teroristického útoku. Účast v těchto misích je však nutná. V současné době největší teroristická skupina Islámský stát zařadila ke konci roku 2015 ČR do svého seznamu "křižácké koalice", na kterém jsou uvedeni všichni nepřátelé tohoto "pseudostátu". Tuto skutečnost jistě není možné s přihlédnutím k událostem posledních měsíců jakkoli podceňovat.Teoretická část diplomové práce na téma Vývoj a působení teroristických skupin s ohledem na situaci po roce 2001 se věnuje především problematice islamistických teroristických skupin. V úvodu práce jsou objasněny stěžejní pojmy dané problematiky jako terorismus, islám, džihád, islamismus a islámský fundamentalismus. Druhá část teoretické části práce se zabývá teroristickými organizacemi. Vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci byla hlavní pozornost přikládána vývoji a činnosti předních islamistických teroristických skupin, tedy Hizballáhu, Hamásu a samozřejmě Al-Káidě a Islámskému státu. Tyto vybrané teroristické organizace jsou v práci osvětleny co nejpodrobněji včetně jejich vůdců. Na tyto teroristické skupiny následně navazují další vybrané teroristické organizace, a to Gama'a Islámíjja, Palestinský islámský džihád a Tálibán. V úvodní kapitole výzkumné části diplomové práce je uvedena výzkumná otázka, která byla stanovena takto: "Jaká je hrozba teroristického útoku na území České republiky?", která přímo navazuje na cíl práce, za který bylo stanoveno: "Posouzení hrozby teroristického útoku na území České republiky v závislosti na vývoji teroristických skupin." Dále je uvedena metodika výzkumu. V následující kapitole výzkumné části s názvem "Výsledky" se čtenář seznámí s doposud největšími teroristickými útoky, které se odehrály v USA, dne 11. září 2001 a byly historickým mezníkem v dosavadních dějinách terorismu. Poslední stránky této části práce pojednávají o útocích islámských radikálů a situaci na Západě po 11. září 2001. Druhá část této kapitoly čtenáři přibližuje hrozby terorismu pro Českou republiku s akcentem na islámský terorismus. Pozornost je také věnována muslimským komunitám žijícím v ČR a EU a projevům radikálního islámu v EU. V poslední části této kapitoly jsou uvedeny rozhovory s vybranými odborníky. V závěrečné kapitole s názvem "Diskuse" je provedena analýza zjištěných dat. Na závěr práce je provedeno zodpovězení výzkumné otázky a cíle práce.

Válka v myšlení a každodenním životě jihočeské nižší šlechty ve druhé polovině 16. a na počátku 17.století
KOREŠ, František
Autor diplomové práce usiloval za pomoci historickoantropologických metodologických přístupů o zachycení rozmanitých podob válečného zážitku jihočeské nižší šlechty předbělohorského období. Předmětem jeho zájmu se staly životní osudy urozených mužů a žen, které se odehrávaly na pozadí tří klíčových vojenských událostí druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Dvě protiturecké výpravy české zemské hotovosti z let 1566 a 1594 stejně jako vpád pasovského vojska do Čech v roce 1611 vydatně působily na způsoby uvažování, chování a jednání jihočeských rytířů. Osobní korespondence vybraných šlechtických rodů posloužila jako heuristické východisko při hledání odpovědi na otázku, jaké cesty volil urozený jedinec k obraně staletími prověřených hodnot a k prosazování vlastních i rodových zájmů. Záměrem celého výzkumu bylo prohloubení poznatků o dějinách nižší šlechty vyzdvižením jedinečné úlohy dějinného aktéra ve válce. Zpracováním tématu válečného zážitku vznikl příspěvek na pomezí politických, vojenských, sociálních a kulturních dějin raného novověku.

Náboženské a politické pozadí vzniku první křížové výpravy
Novotný, Lukáš ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Téma: NÁBOŽENSKÉ A POLITICKÉ POZADÍ VZNIKU PRVNÍ KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY Cílem diplomové práce Náboženské a politické pozadí vzniku první křížové výpravy - je na základě zkoumání literatury - představit okolnosti a události, které předcházely vzniku první křížové výpravy. Dále pak si práce klade za cíl přiblížit tři významné kultury (evropskou, byzantskou a muslimskou), které se na výpravě podílely. Práci samotnou jsem rozdělil do několika hlavních tematických okruhů: 1. Svatá země a poutnická tradice. 2. Boje křesťanů s muslimy před první křížovou výpravou. 3. Neklidné válečné poměry v západní Evropě po rozpadu Karolinské říše. 4. Boj o investituru. 5. Svolání výpravy. 6. Hlavní vůdci první křížové výpravy. 7. Evropa, Byzanc a muslimský svět XI. století - náboženství, život, kultura a filozofie. 8. Svět západní Evropy XI. století. 9. Svět Byzantské říše XI. století. 10. Svět muslimské Malé Asie XI. století. 11. Kronikáři první křížové výpravy. Při studiu tématu jsem převážně vycházel ze sekundární literatury. Nejvíce jsem se opíral o první svazek díla A History of the Crusades, jež je velmi kvalitní a respektovanou prací anglického historika Stevena Runcimana. Dále pak se tato práce opírá o velmi hodnotné dílo Josefa Šusty Dějiny lidstva 4. Středověk vrcholný a stárnoucí. 7 KLÍČOVÁ SLOVA - křížové výpravy...

Jan Boris Špaček 1888-1967. Štěpanovský rodák v Rusku, Bulharsku a na Blízkém východě
Turkovič, Alexander ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá životem, prací a politickou činností štěpánovského rodáka Jana Špačka, permanentního revolucionáře, rebela a bojovníka za vysněné ideály. Je to sonda do života muže, který se nezapsal do dějin jako velká postava politiky nebo válečnictví, ale který svou činností v malé míře velké události ovlivňoval a zároveň jimi byl zpětně přetvářen. Autor se pokouší o odhalení důvodů jeho kladného poměru k revoluci a vlažného vztahu k vlastní rodině. Pomocí řady archivních dokumentů a jiných zdrojů jsou zde zkoumány příčiny jeho třiatřicetiletého pobytu v Rusku, Bulharsku a na Středním východě a jeho skutečná či domnělá zpravodajská činnost pro Sovětské Rusko. Díky zajištění většího množství archivních pramenů (osobních i úředních) je v této práci nastíněno několik obrazů, které si o něm okolí vytvořilo. Liší se podle vztahu k jeho osobě, nebo účelu, který byl sledován.

Škola ve vyprávění rodičů dětem
Šplíchalová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Škola ve vyprávění rodičů dětem" se zaměřuje na oblast orální historie rodiny ve vztahu ke škole. Teoretická část shrnuje, jak důležitou roli hraje vyprávění v lidském životě. Ukazuje příběh jako zdroj důležitých hodnot, historie společnosti, jako možnost formování osobní identity. Představuje vzájemné působení rodiny a školy, i vliv školy při utváření rodinných příběhů. Empirická část práce popisuje výzkum, jehož cílem je objasnit z jakého důvodu rodiče vypráví dětem příběhy o škole. Výsledky ukazují, že ve většině rodin sledovaného vzorku hraje škola důležitou roli, je zdrojem tradičních hodnot a norem, proto o ní rodiče hovoří. Působí jako konzervativní instituce poskytující rodině stabilitu a jistotu.

Female heroines in the English gothic novel
Challyjeva, Aknur ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Ve své parodii na gotický román Northangerské opatství (Northanger Abbey, 1818) Jane Austenová úsměvně líčí počínání své hrdinky Catherine Morlandové, která je posedlá četbou gotických románů. Toto dílo Austenové se nese v poněkud ironickém tónu, ale i přesto odhaluje skutečnost, že gotický román byl na přelomu osmnáctého a devatenáctého století v Anglii jedním z nejčtenějších a nejpopulárnějších žánrů. Navíc byl tento žánr ve své době většinou spojován s ženským obecenstvem, což je překvapující vzhledem k tomu, že často popisuje násilné a kruté počínaní, vypráví příběhy incestu, vražd apod. Obzvlášť znepokojivý je fakt, že postavami, které jsou v románech vystaveny těmto hrůzám, jsou ženské hrdinky. Důvodem popularity tohoto žánru u ženských čtenářek může být to, že navzdory všemu gotické hrdinky překonají všechny překážky a nesnáze a na konci románu jsou odměněny za svoji odvahu a bezúhonnost. Anglický gotický román vděčí za svůj vznik siru Horaci Walpolovi, který v roce 1764 vydal román Otrantský zámek (The Castle of Otranto), jehož druhé vydání rok poté již nese podtitul "Gotický příběh". Po téměř dvou desetiletích stagnace se gotického románu ujímá Clara Reevová a posléze i Ann Radcliffová, v jejíchž rukou gotický román vrcholí. Tento žánr nadále rozvíjejí a šíří autoři jako Mary Shelley, Matthew...

Zbraň jako umělecké dílo. Se zaměřením na problematiku identity konkrétních zbraní a pojetí zbraně jako atributu
Schartel, Tomáš ; Sýkora, Ondřej (vedoucí práce) ; Filip, Michal (oponent)
NÁZEV: Zbraň jako umělecké dílo. Se zaměřením na problematiku identity konkrétních zbraní a pojetí zbraně jako atributu AUTOR: Tomáš Schartel KATEDRA (ÚSTAV) Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Ondřej Sýkora ABSTRAKT: Záměrem této bakalářské práce je představit zbraň jako prostředek k lovu nebo boji, ale také jako umělecké dílo, které vypovídá mnoho o osobě, která jej vytvořila. Vždyť do každé zbraně dal její tvůrce kousek sebe sama. Nestačilo, aby byl dobrý řemeslník, musel mít také výtvarné cítění. Některým zbraním byla přisuzována magická moc, podle jiných byl bezpečně rozpoznán jejich majitel. V dávných dobách takovou typickou zbraní byl meč, kterým rytíři a králové dávali najevo svou moc. Meč jako nejdůležitější zbraň středověkého bojovníka byl zbraní velice pádnou a používal se v boji muže proti muži zblízka. Meč byl nejen symbolem války, ale i znamením výsadního postavení majitele ve společnosti. V meči ale nemůžeme vidět jen zbraň, vždyť předáním meče mezi panovníky docházelo symbolicky k předání vlády. V době křížových výprav byl meč také symbolem víry, kdy jeho tvar byl chápán jako kříž. Přínosem bakalářské práce je získání základních znalostí z oblasti historie vývoje a vzniku různých druhů zbraní, jejich úprav a zdobení, kdy se každá zbraň stává jedinečnou a její...