|
|
Proměna nižší šlechty Království českého v pobělohorské době
KOREŠ, František
Vítězství císařského vojska v bitvě na Bílé hoře a potlačení českého stavovského povstání otevřela vládnoucí habsburské dynastii cestu k řízené proměně urozené společnosti Království českého. Majetkové tresty vynášené nad účastníky skončeného odboje, nárůst panovníkových nobilitačních pravomocí na pozadí nově zaváděné šlechtické titulatury a uzákonění jediného povoleného vyznání křesťanské víry ovlivnily rovněž stávající podobu nižší šlechty a všestranně poznamenaly životy jejích příslušníků. Zvláště během několika prvních pobělohorských desetiletí procházela jedna z privilegovaných sociálních vrstev proměnou, jež se skládala z několika vzájemně se podmiňujících prvků. Kromě úbytku spravovaného pozemkového jmění čelili představitelé starobylých rytířských rodů po roce 1620 úpravě personální skladby a vnitřní hierarchie svého stavu, rozmanitým kariérním výzvám i nutnosti prohlubovat či bránit někdejší konfesijní hodnoty. Dějiny nižší šlechty Království českého během pokročilého 17. století zůstávaly doposud spíše na okraji zájmu české historické vědy. Současné ani starší bádání prozatím nedokázalo s výjimkou prohloubeného poznání společenských a hospodářských důsledků pobělohorských změn zjistit, jak se průnik naznačených sociálních, politických a náboženských opatření podněcovaných ze strany panovníka promítl do postavení, veřejného vystupování, každodenního jednání i způsobu uvažování a žebříčku hodnot rytířů. Záměrem autora bylo hledání odpovědí na příslušné otázky. S oporou v druhově i obsahově pestré skladbě písemných pramenů a kombinaci sociologizujících i historickoantropologických metodologických přístupů zkoumal řadu převážně neprobádaných oblastí zakládajících výsledný obraz pobělohorské nižší šlechty. Předkládaný výklad se soustředil do tří hlavních kapitol, jež v postupném sledu vystavily podrobnějšímu pohledu sociální, politickou a náboženskou působnost rytířstva v proměnlivých podmínkách pobělohorské doby. Protože se daná problematika stala vůbec poprvé předmětem cíleného výzkumu, skýtá do budoucna prostor k dalšímu promýšlení a rozvíjení, a to po stránce tematické, heuristické i metodologické. Podle autora by se tak pojednání mělo chápat především jako vstupní vklad k získání širšího povědomí o minulosti oslabeného, avšak nikoli nečinného a anonymního stavovského uskupení.
|
|
|
Paměti Přibíka a Jana Bukovanských Pintů z Bukovan
KOREŠ, František
Předkládaná práce se s oporou v historickoantropologických metodologických přístupech pokoušela vyzdvihnout z anonymity dějin životní příběhy dvou takřka neznámých předbělohorských rytířů, Přibíka Bukovanského Pinty z Bukovan a jeho syna Jana. Její stěžejní část tvoří kritická edice vzácně dochovaných rodinných pamětí sepsaných oběma urozenými muži v 16. a na počátku 17. století. Jedinečné svědectví osobní povahy doplněné o výpověď soukromé i úřední korespondence a dalších typů historických pramenů se pro autora práce stalo základním heuristickým východiskem k poznání každodenních i nevšedních zážitků, představ a způsobů myšlení konkrétních představitelů dvou rozdílných generací předbělohorské nižší šlechty. Prováděný výzkum se v souladu s biografickou metodou zaměřil v postupných krocích na přiblížení rodinného a veřejného života obou rytířů, jejich manželek i potomků. Stranou zájmu však nezůstaly ani otázky po proměnách složitých sítí společenských vztahů, utváření rodové paměti, působení války nebo vnímání rozmanitých kulturních vzorů. Záměrem autora bylo představit jednu z možných cest k uchopení sociálních dějin nižší šlechty v předbělohorském období.
|
|
|
Válka v myšlení a každodenním životě jihočeské nižší šlechty ve druhé polovině 16. a na počátku 17.století
KOREŠ, František
Autor diplomové práce usiloval za pomoci historickoantropologických metodologických přístupů o zachycení rozmanitých podob válečného zážitku jihočeské nižší šlechty předbělohorského období. Předmětem jeho zájmu se staly životní osudy urozených mužů a žen, které se odehrávaly na pozadí tří klíčových vojenských událostí druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Dvě protiturecké výpravy české zemské hotovosti z let 1566 a 1594 stejně jako vpád pasovského vojska do Čech v roce 1611 vydatně působily na způsoby uvažování, chování a jednání jihočeských rytířů. Osobní korespondence vybraných šlechtických rodů posloužila jako heuristické východisko při hledání odpovědi na otázku, jaké cesty volil urozený jedinec k obraně staletími prověřených hodnot a k prosazování vlastních i rodových zájmů. Záměrem celého výzkumu bylo prohloubení poznatků o dějinách nižší šlechty vyzdvižením jedinečné úlohy dějinného aktéra ve válce. Zpracováním tématu válečného zážitku vznikl příspěvek na pomezí politických, vojenských, sociálních a kulturních dějin raného novověku.
|
|
|
Městská obec očima utrakvistického duchovního. Jiřík Tesák Mošovský a Český Brod
KOREŠ, František
Předkládaná práce se zabývá životem kališnického(utrakvistického) duchovního Jiříka Tesáka Mošovského v městském prostředí českých zemí v 16. a 17. století. Předmětem zájmu byl především jeho myšlenkový svět a pohled na společnost, která ho obklopovala. Ve čtyřech kapitolách budou postupně představeny vztahy mezi duchovními a světskými patrony, městská správa v Českém Brodě, kde Jiřík Tesák Mošovský působil, ale také vlastní život sledovaného kněze. Přitom bylo využito zajímavých starých tisků vydaných Jiříkem Tesákem Mošovským, aby bylo dosaženo bližšího poznání jeho osobnosti. Účelem snažení bylo prohloubit dosavadní poznatky o každodenním chodu správy v utrakvistických městských farnostech předbělohorského období. Nová zjištění by měla rozšířit povědomí o činnosti utrakvistické církve v Čechách.
|
host ::
RSS.