| |
|
Metabolite production by some strains of industrial yeasts in various phases of cell growth
Jankeje, Kristína ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Presented bachelor thesis is focused on industrial application of chosen yeast strains. Principal interest of work is to study production of primary and secondary metabolites during individual growth phases. Optimal growth conditions as well as influence of exogenous stress factors (mainly oxidative and/or salt stress) on cell growth and yeast metabolism are discussed. In experimental part growth curve of industrial strain Phaffia rhodozyma was determined. Biomass increase (maximum in 90th hour 5,441 g/l), astaxanthin production (secondary metabolite) and/or ergosterol biosynthesis (primary metabolite) were observed. The best ration of astaxanthin to total carotenoids was 50 %. Next studied metabolite was ergosterol, its total amount in dry biomass was 0.11 %. In conclusion astaxanthin amounts produced in optimal growth conditions were compared with yields obtained under stress cultivations. Results of stress experiments illustrate positive influence of stress factors on cell growth as well as on astaxanthin biosynthesis. Low concentration of salt (2% NaCl) added in inoculum with 5 mM hydrogen peroxide in production medium would be the best combination in industrial applications.
|
|
Mechanismy vývoje krevních cév v žaberní oblasti
Kolesová, Hana ; Grim, Miloš (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Nečas, Emanuel (oponent)
Žabgní oblast a její cévy prochází v embryonálním vývoji rozsáhlou přestavbou, ktérá odráží také její fylogenetický vývoj. Studovali jsme mechanismy vývoje žaberní oblasti, abychom zjistili, jak se známý morfogen Sonic hedgehog (Shh) podílí na formování a přestavbě této oblasti a jejích cév. Význam Shh pro vývoj žaberní oblasti jsme posuzovali podle změn, které vyvolala jeho inhibice. Funkci Shh jsme u ptačích embryí krátkodobě inhibovali pomocí anti-Shh protilátky produkované do embrya in vivo hybridomovými buňkami 5E1; dále jsme Shh signální kaskádu inhibovali pomocí cyclopaminu. Výsledky ukazují, že Shh je nutný pro tvorbu de novo vznikajících cév v oblasti žaberních oblouků; dále také pro stabilitu cévní stěny, hlavně u vena cardinalis anterior. Shh ovlivňuje i další vývoj a přestavbu cév, jakou je například fůze aorta dorsalis, větvení arteria carotis interna a vývoj výtokového traktu srdečního. Shh nemá při krátkodobé inhibici vliv na proliferační aktivitu a apoptózu v mesenchymu žaberní oblasti. Domníváme se, že Shh ovlivňuje endotel krevních cév přímo, protože jeho receptor ptcl je exprimován v endotelových buňkách a při inhibici Shh exprese ptcl klesá. Zjistili jsme, že Shh neovlivňuje distribuci hladkých svalových buněk ve stěně cév a neovlivňuje ani expresi receptoru růstového faktoru krevních...
|
| |
|
Výsledky vysokodávkované chemoterapie s podporou periferních kmenových buněk u pacientůs mnohočetným myelomem: zkušenosti centra. Srovnání jednotlivých léčebných postupů
Mecl, Jan ; Špička, Ivan (oponent) ; Kořen, Jan (vedoucí práce)
Při terapii MM se využívá separace kmenových buněk nemocného, a jejich následný převod po vysokodávkované chemoterapii, tzv. autotransplantace (ASCT - Autologuous Stem Cell Transplantation). Ke zmnožení periferních kmeňnových buněk před jejich separací slouží mobilizace resp. stimulace podáním cytostatik, jako cyklofosfamid (CFA) nebo jejich kombinací (např. režim IVE -ifosfamid, vepesid, epirubicin) spolu s růstovým faktorem G - CSF (granulocyte - colony - stimulating factor). ASCT může být jednoduchá nebo opakovaná, podle výsledného efektu, resp. standardních protokolů používaných v různých centňrech. Mým úkolem je porovnat různé typy separací kmenových buněk z hlediska úspěšnosti zmnožení kmenových buněk a z hlediska časové náročňnosti separací. Jinými slovy porovnat reakce pacientů na mobilizaci a na náňslednou autotransplantaci kmenových buněk. K separaci kmenových buněk byl použit separátor COBE Spectra schopný separovat plnou krev na její jednotlivé komponenty. K autotransplantaci byla použita standardní metoda. Pracovní skupinou bylo 167 nemocných s mnohočetným myelomem, u kterých jsem porovnával jak typ a délku jednotlivých separací a výtěžek CD 34+ buněk (jednoho z hlavních typů kmenových buněk), tak výsledky terapie jednoduché autotransplantace 1ASCT a opakované 2ASCT. Práce prokázala, že...
|
|
Neurogenetický potenciál kmenových buněk u myší
Slabá, Barbora ; Červený, Lukáš (oponent) ; Štaud, František (vedoucí práce)
Neurální kmenové buňky (NKB) se vyskytují v dospělém nervovém systému savců, nacházejí se ve dvou specifických oblastech: subventrikulární zóna předního mozku a subgranulární zóna gyrus dentatus v hipokampu. NKB získávají své specifické vlastnosti, vyzrávají a integrují se do funkčních celků, předtím než se mohou funkčně zapojit do nervového systému. Stále víme málo o mechanismech, které kontrolují tyto procesy a o funkci nově vznikajících neuronů v dospělém mozku. Velké množství faktorů na molekulární úrovni a vliv prostředí, to vše se může podílet na regulaci proliferace, vývoje a diferenciace somatických kmenových buněk v dospělém nervovém systému. NKB dávají vznik třem hlavním typům nervových buněk: neuronům, astrocytům a oligodendrocytům. Ukazuje se, že astrocyty mohou hrát klíčovou roli v regulaci neurogeneze: v neporušeném funkčním dospělém mozku i po jeho poškození. Pro odhalení funkce astrocytů v regulaci neurogeneze na molekulární úrovni, je nezbytným krokem nejprve porozumět regulaci neurogeneze v dospělém CNS. Abychom zjistili, jak se projeví odstranění genů intermediálních filament astrocytů (GFAP, vimentin) na počtu NKB, a jak zásah ovlivní vlastnosti neurálních kmenových buněk myší, analyzovali jsme neurosféry neurálních kmenových buněk. Neurosféry sloužili k porovnání charakteristik...
|
|
Lze u pacientů s AML indikovaných k nepříbuzenské transplantaci provádět v klinické praxi výběr nepříbuzných dárců na základě KIR genotypů?
FRYČOVÁ, Michaela
Akutní myeloidní leukémie (AML) je agresivní maligní onemocnění, kdy pro většinu pacientů je jedinou kurativní léčbou alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloTKB). Kromě reakce štěpu proti hostiteli je základním limitujícím faktorem úspěšnosti transplantace relaps onemocnění. Podle několika nedávno publikovaných studií mohou být výsledky transplantací u pacientů s AML kromě HLA genů ovlivněny i dalšími, tzv. non-HLA geny. Obzvláště roste počet důkazů vlivu genů KIR (Killer-cell Immunoglobulin-like Receptors) dárce na ochranu před relapsem po transplantaci. HLA a KIR geny jsou kódovány na různých chromozomech (HLA-6. chromozom a KIR 19. chromozom), tudíž se segregují nezávisle a HLA shodní dárci s příjemce mají obvykle různé složení KIR genů. Cooley et al. (2010) doložil, že specifické složení motivů centromerních a telomerních B haplotypů KIR genů přispívá k ochraně před relapsem a zvyšuje šanci na úplné vyléčení AML. V případech kdy existuje více HLA shodných nepříbuzných dárců (UD) by pak logicky kompozice KIR genů u jednotlivých dárců mohla být kritériem výběru toho nejvhodnějšího, tedy toho s největším potenciálem protekce před relapsem. Na základě této studie a dalších dat byla zahájena genetická typizaci KIR u potenciálních dárců, pokud bylo možné volit z několika 10/10 nebo 9/10 HLA shodných UD u daného pacienta. Genotypizace byla prováděna metodikou PCR-SSP pomocí komerčně dostupných kitů. Byla provedena genová typizace 160 nejlépe shodných HLA dárců pro 55 vybraných pacientů s AML. Přítomnost KIR haplotypů A a B stejně jako jejich kombinací byla určena z druhu a počtu genů KIR. Všechny genotypy byly zadány do kalkulátoru, který umožňuje zadání až pěti potenciálních dárců a získání jejich přiřazení do jedné z 3 skupin dle obsahu KIR B. Skupiny, "neutrální", "lepší", "nejlepší", odkazují na příslušnou ochranu proti relapsu. Genová typizace KIR při hledání dárců odhalila 43 dárců s AA haplotypy, 90 dárců s AB haplotypy a 27 dárců s BB haplotypy. Po přiřazení stavů přítomnosti KIR B bylo objeveno 107 "neutrálních" dárců, 35 "lepších" dárců a 18 "nejlepších" dárců. U 40 (~73%) pacientů byli k dispozici dárci s různými stavy přítomnosti KIR B. Tito pacienti představují skupinu pacientů, kde by mohlo být použito výběrové kritérium přítomnosti KIR B genu u dárce. Potvrdila jsem, že dodatečný výběr HLA shodného nepříbuzného dárce na základě obsahu KIR B genů je proveditelný. Výběr takového dárce může zlepšit transplantační výsledky u pacientů s AML.
|
| |
|
Cytoskelet v pohybech myšího polyomaviru od povrchu buňky k buněčnému jádru
Klímová, Lucie ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
6 Roles of cytoskeleton in mouse polyomavirus trafficking ABSTRACT: Mouse polyomavirus (mPyV) is small non-enveloped DNA virus. Its endocytic pathway is studied for a potential utilisation of polyomaviral virus-like particles in gene therapy and/or immunotherapy. mPyV enter cells by internalisation into smooth monopinocytic vesicles. During it's journey through the cell, it pass through early endosomes, and at the time 3 hours post infection, it is localised in endoplasmic reticulum and recycling endosomes. Many aspects of mPyV trafficking and nuclear entry are not clear yet. Time-lapse live imaging fluorescence confocal microscopy was used to describe the mouse polyomavirus intracellular movements. For these studies, we utilised mPyV fluorophore-labeled virions and cells expressing GFP-tagged g-actin or alpha-tubulin. Some virion-loaded vesicles were seen to move with actin organised into dynamic structures. Some of these structures resembled actin comets created by Listeria or vaccinia virus. At the same time post infection (40-60 min post infection), movement of the virion loaded vesicles along mirotubules was observed suggesting the simultaneous involvement of actin and tubulin during mPyV trafficking. Dynamitin, a dominant negative inhibitor of dynein-dynactin function reduced mPyV infection. Taken...
|
|
Vliv transplantace tkáně mozečku a fyzické aktivity na schopnost prostorové orientace u mutantních myší typu Lurcher
Cendelín, Jan ; Vožeh, František (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Pokorný, Jaroslav (oponent)
Mutantní myši typu Lurcher jsou modelem olivocerebelární degenerace. Jedná se o heterozygoty nesoucí mutaci genu pro 52 podjednotku glutamátového receptoru. Porucha receptoru vyvolává excitotoxickou apoptózu Purkyňových buněk, jejichž zánik vede k sekundárnímu úbytku granulárních buněk mozečku a neuronů dolní olivy. Mutanti Lurcher trpí ataxií a poruchou prostorového učení a orientace. Cílem práce bylo posoudit vliv transplantace embryonální mozečkové tkáně a nucené fyzické aktivity i jejich kombinace na schopnost prostorové orientace u mutantních myší typu Lurcher a sledovat přežívání mozečkového transplantátu u dospělých a mladých mutantních myší Lurcher a dospělých myší typu wild. Pro sledování přežívání transplantátu jsme použili dospělé myši typu wild a mladé a dospělé myši typu Lurcher kmene B6CBA. Ke zkoumání vlivu transplantace a nucené aktivity na schopnost prostorové orientace jsme použili dospělé a mladé myši Lurcher téhož kmene. Transplantát získaný z myších embryí bez mutace typu Lurcher byl aplikován do oblasti mozečku příjemce ve formě solidních kousků tkáně. Kontrolním zvířatům bylo aplikováno samotné vehikulum. Nucená fyzická aktivita spočívala v opakovaném tréninku na rotarodu. Prostorová orientace byla testována v Morrisově bludišti 9 týdnů po operaci. Histologické vyšetření přítomnosti...
|
host ::
