| |
| |
| |
| |
| |
|
Problémy institutu vazby
Šimek, Václav ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá institutem vazby, jakožto zajišťovacím institutem. Jedná se o do značné míry kontroverzní institut, jelikož jeho užitím dochází ke střetu zájmu orgánů činných v trestním řízení na dosažení účelu trestního řízení a práva osob na osobní svobodu zaručeného Listinou základních práv a svobod, přičemž na obviněné musí být pohlíženo jako na nevinné v souladu se zásadou presumpce neviny. Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na současnou právní úpravu institutu vazby a taktéž na problémy s tímto institutem spojené. Práce je členěna do celkem 7 kapitol včetně úvodní a závěrečné kapitoly. Druhá kapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy vazby, přičemž největší pozornost je věnována trestním řádům z let 1873, 1950 a 1961. Současnou právní úpravu obsaženou v trestním řádu č. 141/1961 Sb. shrnují třetí a čtvrtá kapitola, jež se věnují materiálnímu a formálnímu vazebnímu právu. Ve třetí kapitole je velký prostor věnován samotnému vymezení pojmu vazby, vazebním důvodům a alternativním opatřením nahrazujícím vazbu. Kapitola čtvrtá se zabývá rozhodováním o vazbě, institutem vazebního zasedání a délkou trvání vazby. Samostatná kapitola je věnována vazbě v řízení ve věcech mladistvých, jelikož užití tohoto institutu obsahuje určitá specifika spojená s vyšší hrozbou...
|
|
Názory občanů na transplantace tkání a orgánů
ŠIMKOVÁ, Soňa
Tato diplomová práce se zabývá názory občanů na transplantace tkání a orgánů. Skládá se za dvou částí, z nichž první je zaměřena teoreticky a druhá je praktická. V teoretické části se věnuji tématu transplantace. Krátce a stručně popisuji transplantaci z lékařského hlediska, dále pak obecně historii transplantace. Nejvíce jsem zaměřila pozornost na transplantaci z pohledu naší platné legislativy, zejména transplantačního zákona. Stručně seznamuji také s transplantační legislativou ve vybraných zemích a nastiňuji i problematiku transplantací z pohledu etiky. V praktické části jsem použila metodu kvantitativního výzkumu, která byla prováděna prostřednictvím dotazníkové techniky. Data byla sesbírána pomocí anonymního dotazníku. Cílem práce bylo zjistit povědomí občanů o transplantacích a jejich postoje k dané problematice. Výzkum zahrnuje popis metodiky, zkoumaný vzorek, výsledky a diskuzi nad výsledky. Dotazník byl určen občanům České republiky, různého věku a vzdělání. Omezena byla pouze spodní věková hranice, a to 18 let. Respondenti byli z části získáváni na základě přímého dotazování dle ochoty spolupracovat a dále byli někteří respondenti získáni na základě individuálního zájmu prostřednictvím serveru vyplnto.cz. Konečný výzkumný vzorek tvořilo 526 respondentů. Před samotným výzkumem byl na 10 respondentech proveden předvýzkum z důvodu zjištění srozumitelnosti otázek. V rámci výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza je, že občané souhlasí s darováním svých tkání a orgánů v případě dárcovství pro osoby blízké. Pokud bych vzala v potaz pouze jednu konkrétní otázku, která zjišťuje, jestli by respondenti souhlasili s darováním svého orgánu nebo tkáně pro některou z osob blízkých v případě, že by jí mohli zachránit život, hypotézu bych nemohla zamítnout. Většina respondentů totiž uvedla, že by orgán nebo tkáň darovala, avšak tato hypotéza byla statisticky testována prostřednictvím testu dobré shody. Tento test bere v úvahu více otázek souvisejících s hypotézou. Po otestování jsem došla k závěru, že hypotézu můžeme zamítnout. Tedy není pravda, že občané souhlasí s darováním svých tkání a orgánů v případě dárcovství pro osoby blízké. Druhá hypotéza říká, že občané neznají zásadu presumpce souhlasu v souvislosti s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Hypotéza byla též statisticky ověřena prostřednictvím testu dobré shody. Tato hypotéza nebyla zamítnuta. Pravdou tedy je, že občané neznají zásadu presumpce souhlasu, neboli předpokládaného souhlasu v souvislosti s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Výsledky této práce také poukazují na nízkou informovanost občanů České republiky vzhledem k tématu transplantací. To nejvíce znázorňuje skutečnost, že více jak polovina respondentů nikdy neslyšela o našem transplantačním zákoně a téměř 80 % lidí si myslí, že veřejnost není dostatečně informována. Téměř polovina respondentů nikdy neslyšela o zásadě předpokládaného souhlasu, nicméně většina souhlasí se skutečností, že jejich orgány a tkáně by byly v případě náhlého úmrtí použity k transplantaci. Výsledky mé diplomové práce poukazují na to, že by mělo dojít k větší osvětě občanů ohledně transplantací. Osvěta, by měla probíhat nejrůznějšími způsoby. Za nejefektivnější bych považovala osvětu prostřednictvím médií, dále také formou letáků, informačních brožur a reklamních spotů. Papírové brožury by měly být k dispozici v čekárnách zdravotnických zařízení. Pro širokou veřejnost by se měly pořádat semináře a různá školení. Z hlediska věku by bylo nejlepší začít s osvětou již na střední škole.
|
|
Presumpce nelegitimity státní moci
Gregárek, Matěj ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Práce zpochybňuje "mýtus snadné legitimace" a argumentuje ve prospěch opatrnější přístupu vůči nedobrovolným společenským uspořádáním tím, že přesouvá důkazní břemeno ve prospěch individuálních práv. každé jednání státu by mělo být považováno za nepřípustné, pokud není prokázáno bez důvodných pochybností, že je naprosto nezbytné. s předpokladem existence individuálních práv jakožto počátečním bodem, práce se zabývá pokusy odvodit státní legitimitu z individuálních práv. Nakolik shledává tyto pokusy jako neúspěšné, dochází k závěru, že jediným způsobem, jak zajistit státu legitimitu je skrze kompromis mezi individuálními právy a praktickými problémy. avšak mají-li si individuální práva zachovat určitou váhu, tento kompromis musí být něčím limitován, proto práce dále rozebíra problematiku "nezbytných a vhodných zásahů" a koncept ideologie jako faktor, který determinuje a v konečném důsledku omezuje státní moc.
|
|
Role médií při utváření veřejného mínění na průběh trestních řízení
Fuksová, Veronika ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Role médií při utváření veřejného mínění na průběh trestních řízení se zabývá problematikou, která leží na pomezí právní a mediální vědy. Jejím cílem je vyložit vztah mezi těmito dvěma oblastmi na podkladě trestních řízení, a to jak v teoretické rovině, tak prakticky s využitím reálných trestních kauz. Diplomová práce se v první řadě zabývá právním zakotvením médií a jejich vztahem k některým významným trestně-právním zásadám, kterými jsou zásada presumpce neviny a zásada veřejnosti trestních řízení. Právě zásada presumpce neviny a její porušení má vliv na osobnostní práva dotčené osoby, proto je tato práce zaměřena i na výklad týkající se ochrany osobnosti před neoprávněnými zásahy, ke kterým může dojít v rámci trestního řízení, a to jak ze strany orgánů činných v trestním řízení, tak i ze strany médií. Pro mediální oblast jsou typické některé právní instituty nápravy takových zásahů, kterým je v předložené práci rovněž věnován prostor. Jak již bylo uvedeno, diplomová práce má i praktický rozměr, v jehož rámci jsou zkoumány tři medializované trestní kauzy z roku 2015, a to prostřednictvím odlišných mediálních platforem, které o daných kauzách informovaly. Závěr diplomové práce shrnuje poznatky, kterých bylo v průběhu práce dosaženo se zdůrazněním zásadních závěrů o vztahu...
|
host ::
