|
Vlastnosti a dovednosti manažerů
HLADÍLKOVÁ, Andrea
Cílem práce bylo analyzovat a definovat vlastnosti a dovednosti manažerů. Dílčím cílem této práce pak bylo zjištění těchto vlastností a dovedností, s následným vyhodnocením a popsáním stávající úrovně v managementu. V rámci práce se využila metoda případové studie a cíleného (řízeného) rozhovoru, na jejichž základě se stanovily návrhy na zlepšení. Pro kompletaci práce bylo dotazováno celkem pět manažerů z různých odvětví, kteří působí na vrcholové úrovni managementu. Během jednotlivých interview se manažerům kladly otázky, na které odpovídali a případně rozvíjeli své odpovědi o související podněty. Otázky se zaměřovaly na vlastnosti a dovednosti dotazovaných manažerů, na jejich předchozí pracovní zkušenosti, na maximální dosažené vzdělání a na úkoly a povinnosti spojené s výkonem jejich funkce. Rozhovory směřovaly k detailnímu zjištění všech potřebných informací, které se následně vyhodnotily jak individuálně, tak i v rámci skupiny. Z výsledků mé vlastní práce vyplynulo, že důraz na konkrétní vlastnosti a dovednosti manažera je kladen odlišně v závislosti na oboru, ve kterém se manažer pohybuje. Zásadní rozdíly jsou evidentní mezi odvětvím provozu a výroby. Jelikož se všichni dotazovaní manažeři nacházejí na podobné úrovni managementu, předpokládají se u nich stejné lidské a koncepční dovednosti, avšak u provozního manažera se ukázaly tyto vlastnosti a dovednosti jako lépe rozvinuté z důvodu zvýšených potřeb a nároků v tomto oboru. Mezi shodně jmenované vlastnosti uvedli manažeři komunikaci, motivaci svých podřízených, schopnost neustále na sobě pracovat a potřebné jazykové dovednosti. Mezi další zmíněné vlastnosti a dovednosti, které nad rámec vyzdvihovali jen určití respondenti, patří flexibilita, operativnost, schopnost být nad věcí, znalost sortimentu s následným uvedením výrobků na trh. Ve své práci se dále věnuji faktu, v jaké míře se s vlastnostmi a dovednostmi manažeři narodili a jaký podíl zaujímají dané vlastnosti nabyté během jejich praxe. Dle názorů dotazovaných manažerů je prvořadá praxe, kterou lze získat a rozvíjet jak zkušenosti, tak i vlastnosti a dovednosti. Pouze dva z respondentů poukázali na to, že se s některými potřebnými vlastnostmi/dovednostmi již narodili. Jedním z cílů mé práce bylo porovnání teoreticky nabytých vědomostí se získanými informacemi z praxe. Většina dotazovaných manažerů nemá vysokoškolské vzdělání, převážně mají středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Škola nebyla klíčovou pro získání jejich současné pozice. Většinu vědomostí nabyli dotazovaní manažeři praxí, nikoliv studiem. Zásadním tématem u vlastností a dovedností manažerů je samozřejmě rozšířit teoreticky nabyté vědomosti. Tyto vědomosti může získat manažer právě studiem na vysoké škole či absolvováním nějakého manažerského kurzu. V současné době umožňuje studium na vysoké škole i manažerské kurzy výběr z různých forem studií. Manažer tedy nemusí skončit se svou prací, ale může se při své práci neustále rozvíjet.
|
|
Hodnocení chatovacích botů
Hazdra, Jan ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Čermák, Radim (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením schopností strojů napodobovat lidské chování. Předkládá stručnou historii oboru umělé inteligence a inteligentních strojů, konkrétně chatovacích botů a popisuje jejich vývoj napříč 20. stoletím. Popisuje nejdůležitější vlastnosti a stavební kameny chatovacích botů včetně nejpoužívanějších programovacích jazyků pro jejich tvorbu. Dále popisuje teorie A. Turinga, jeho test i imitační hru, z kterého následně vychází metodika pro hodnocení chatovacích botů. Dále zkoumá kritiku Turingova testu od J. R. Searla na argumentu čínského pokoje, která slouží k jeho lepšímu pochopení a nalezení jeho hranic. Práce také popisuje předpoklady H. Dreyfuse, které vedly k optimismu v druhé polovině 90. let ve vývoji v oboru umělé inteligence, a meze umělé inteligence, na které poukazoval. Hlavním cílem práce je metodika navržena v druhé části, která slouží k srovnání několika vybraných chatovacích botů a následně použita k jejich hodnocení. Celkové hodnocení se skládá z hodnocení v dílčích kategoriích, v kterých budou jednotliví chatovací boti obodováni. Metodika vychází z Turingova testu, který lehce obměňuje, ale také rozšiřuje díky myšlenkám dalších autorů.
|
|
Analýza reportingu v podnikovém prostředí a jeho technologické pokrytí Microsoft BI
Lučan, Martin ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou reportingu v podnikovém prostředí a jeho technologickým pokrytím pomocí Microsoft Business Intelligence portfolia. Hlavním cílem této práce je rozbor jednotlivých nároků organizací na reporting a možnosti pokrytí těchto nároků. Tato práce může sloužit jako nástroj pro implementaci reportingu ve společnosti či jeho zefektivnění. První část je teoretická a zabývá se oblastí Business Intelligence jako prostředím pro reporting. V této části jsou definovány základní pojmy v rámci této oblasti. Další část se zabývá oblastí reportingu. Tato část obsahuje náhled do historie, definici výstupů reportingu a podrobnější klasifikaci reportingu z různých pohledů. Dále také definici uživatelů reportingu a vymezení standardního reportingu společností. V závěru této kapitoly se nachází definice přínosů reportingu pro společnosti. V hlavní části práce je provedena analýza požadavků společností na reporting. Kapitola definuje pět nejdůležitějších skupin nároků, které jsou zde podrobně popsány. Také jsou zde popsány metody, jak mají společnosti k těmto nárokům přistupovat. Poté kapitola přináší pohled na požadavky pro konkrétní report. V rámci výstupů z této kapitoly práce přináší efektivní šablonu pro sběr požadavků na konkrétní report. Poslední kapitola se zaměřuje na analýzu portfolia Microsoftu na reporting a definuje koncepci Microsoftu. Také přináší podrobné informace o reportingových produktech, které Microsoft nabízí. Zároveň dochází k analýze a mapování jednotlivých vlastností produktů na požadavky, které byly definovány v této práci.
|
| |
|
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov - geotechnická charakterizace lokality
Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Vavro, Leona ; Staš, Lubomír ; Georgiovská, Lucie
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov (PVP) je navrženo jako testovací lokalita pro zhodnocení vlastností a chování horninového masivu, typově blízkého vybraným kandidátním lokalitám, v hloubce odpovídající předpokládané úložné hloubce finálního hlubinného úložiště vysoce aktivních odpadů v České republice. PVP Bukov, jehož výstavba byla zahájena v roce 2013, je realizováno v jižním křídle uranového ložiska Rožná, na severovýchodním okraji strážeckého moldanubika, poblíž jeho styku se svrateckým krystalinikem. Důlní díla pracoviště jsou situována na 12. patře jámy Bukov-1, v hloubce přibližně 600m pod povrchem.
Plný tet: UGN_0465530 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Navrhování experimentů pro nestacionární produkční procesy
Jadrná, Monika ; Macák, Tomáš (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na oblast služeb a oblast hromadné výroby. Konkrétně se jedná o optimalizaci produktového portfolia cestovní kanceláře a optimalizaci výroby nábojů.
V literárních východiscích je vysvětlena terminologie z oblasti rozhodování a popsány metody, které jsou používány pro podporu rozhodování. Jedná se o aktuální přehled řešené problematiky a definování základních pojmů. Teoretická východiska výzkumu jsou v oblasti služeb zaměřena na volbu vhodných vstupních proměnných. V oblasti výroby pak na volbu konkrétního materiálu a vhodného vybavení pro danou výrobu. Literární východiska a teoretická východiska výzkumu současně tvoří základ pro praktickou část práce.
V praktické části disertační práce je zvolen konkrétní podnik působící v daném odvětví. V oblasti služeb je optimalizováno produktové portfolio pomocí Fuzzy logiky a Fuzzy množin, tak aby firma působící v dané oblasti byla schopna se uplatnit a fungovat na současném vysoce konkurenčním trhu. V oblasti výroby je nastaveno optimální složení produktu tak, aby bylo dosahováno jeho požadovaných vlastností.
Hlavním cílem disertační práce je návrh metodického přístupu pro řízení vybraných podnikových procesů při jejich nestacionárním časovém průběhu. V praktické realizaci je cílem verifikovat funkčnost navrženého metodického přístupu, jak v oblasti služeb, tak v oblasti hromadné výroby.
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
|
Využití popela ze spalování biomasy
Ochecová, Pavla ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
V České republice, podobně jako i v jiných zemích Evropské unie, dochází k rozvoji využití obnovitelných zdrojů energie. Důvodem je mimo jiné závazek členských států EU dosáhnout podílu 20 % energie získané z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a tím se snižuje závislost národních hospodářství na fosilních palivech a importech energetických surovin, omezuje se tvorba skleníkových plynů, a v neposlední řadě se přispívá i k rozvoji zaměstnanosti v jednotlivých regionech.
Jedním z nejčastěji využívaných zdrojů obnovitelné energie je biomasa, především dřevní biomasa. Spalování patří mezi nejběžnější technologie využívající nahromaděné energie z biomasy k produkci tepla. Vedlejším produktem těchto technologií je popel, jehož složení je odvislé od složení vstupní suroviny i od technologie použité pro spalování.
Popel se skládá z širokého spektra chemických prvků a jejich sloučenin, mezi nimiž dominují prvky jako Si, Ca, Mg, Al, K a P. Tyto prvky byly součástí biomasy rostlin, ale mohou pocházet i z prachu zachyceného během růstu na povrchu rostlin, či jsou společně s biomasou sklizeny - například zbytky zeminy, kameny apod.
Vezmeme-li v úvahu zvyšující se počet instalovaných zařízení na spalování biomasy v České republice, a tedy i nárůst produkce popelů, je nutné se začít seriózně zabývat otázkou možného druhotného využití těchto popelů. Jednou z vhodných možností se zdá být, dle zahraničních zkušeností, a vzhledem k vysokému obsahu cenných živin, aplikace na zemědělskou či lesní půdu.
Při aplikaci popelů na půdu jsou důležitými faktory kromě jiného typ popela, jeho dávka a typ půdy, neboť půdní aditivum má většinou vliv na mobilitu prvků v půdě a na půdní vlastnosti. Nevhodně zvolený popel či jeho dávka mohou způsobit omezení příjmu živin rostlinami nebo kontaminaci půdy rizikovými prvky či sloučeninami.
Je tedy zřejmé, že pro případné zemědělské využití je třeba testovat popele ze spalování biomasy na půdách a rostlinách, podrobně popsat jejich vliv a hledat nejvhodnější kombinace pro konkrétní půdy a plodiny v našich podmínkách.
|
| |
|
Studium dielektrických vlastností struktur tenkých vrstev organických materiálů
Pospíšil, Jan ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Mikula, Milan (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na studium elektrických a zejména dielektrických vlastností tenkých vrstev organických materiálů, které mohou nacházet své uplatnění v organické elektronice a dalších odvětvích. Teoretická část se věnuje využití organických materiálů v organických fotovoltaických článcích, způsobům jejich depozice a metodám charakterizace. Jsou zde dále popsány teoretické poznatky o dielektrické spektroskopii včetně metod stanovení fyzikálních vlastností a vyhodnocení experimentálních dat. Experimentální část se věnuje studiu nízkomolekulárních organických solárních článků s objemovým heteropřechodem složeného z elektron donorní molekuly DPP(TBFu)2 a elektron akceptorních derivátů fullerenu PC60BM, PC70BM a TC60BM. Experimentální část je rozdělena na dvě hlavní části. První část se věnuje studiu dějů probíhajících na rozhraní aktivní vrstva/kontakt, druhá část se potom zaměřuje zejména na transportní procesy uvnitř struktury fotovoltaických článků a obsahuje i studium perovskitových solárních článků.
|
host ::
