|
Omezení činnosti soudů během mimořádných událostí
DOSTÁL, Petr
Diplomová práce pojednává o omezení činnosti soudů během mimořádných událostí a o smysluplnosti zařazení justice do systému kritické infrastruktury. Soudní moc patří vedle moci zákonodárné a výkonné do klasického trojúhelníku státní moci. Rozsah její činnosti se snaží přiblížit první část. Pomocí rozboru příslušných zákonů je čtenáři předestřena její šíře a význam pro společnost. V dalším textu následuje výčet mimořádných událostí, které mají vliv na omezení výkonu soudní moci. Jejich seznam poskytl resortní Plán krizové připravenosti a byli doplněny o dvě nové aktuální hrozby. Poslední část úvodní stati hovoří o systému kritické infrastruktury, do které spadá i justice. Cílem diplomové práce je stanovit, nakolik je justiční správa imunní vůči vlivu mimořádných událostí. Zda systém potřebuje další investice do zabezpečení, nakolik použitá opatření eliminují působení přesně definovaných mimořádných událostí a jestli je justice oprávněně zařazena do systému kritické infrastruktury. Pro vlastní zpracování výsledků je použita metodika operační analýzy. Konkrétně se jedná o disciplínu vicekriteriálního hodnocení variant. Metoda sama je vhodná pro hodnocení fenoménů, u kterých se hodnotí více kritérií. Výsledky jsou zpracovány dle principů WSA (metoda váženého součtu) a Fuller (porovnávací a bodovací metoda). Samozřejmě nechybí porovnání výsledků obou disciplín. Zkoumaná opatření určená k omezení působení mimořádných událostí, jsou řazená do tematických bloků. Jejich pořadí je stavební prostředky, technické prostředky, vnitřní struktura areálu a fyzická ostraha. Přičemž první a třetí blok tvoří prostředky pasivní ochrany a druhý a čtvrtý blok tvoří prostředky aktivní ochrany. Zajímavé je porovnání mezi jednotlivými bloky a zmíněnými dvojbloky. Zjištěné výsledky a vlastní a resortní analýza jednotlivých hrozeb ukazují připravenost justiční správy na události uvedené v resortním Plánu krizové připravenosti jako mimořádné.
|
|
Komparace správního soudnictví v České republice a vybraných evropských státech
Rypáčková, Lucie ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Nováková, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá správním soudnictvím jako jedním ze stěžejních kontrolních mechanismů veřejné správy. Cílem této práce je provést komparaci systému správního soudnictví v České republice a vybraných evropských modelů správního soudnictví, tj. francouzského a německého. Záměrem této komparace je poukázat na odlišnosti jednotlivých soudních systémů a zhodnocení možnosti jejich implementace v českém právním prostředí. Současný systém správního soudnictví se v České republice začal rozvíjet od roku 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Správní soudnictví fungující v České republice je v práci podrobně charakterizováno dle zvolených kritérií: zákonný rámec, pravomoc a příslušnost správních soudů, organizace správního soudnictví, průběh soudního řízení správního, opravné prostředky. Stejným způsobem jsou pak strukturovány i následující kapitoly pojednávající o francouzském a německém modelu správního soudnictví. V závěrečné kapitole je provedena samotná komparace uvedených systémů správního soudnictví, přičemž je poukázáno na jejich nejvýznamnější odlišnosti,čímž dochází k naplnění cíle této práce.
|
|
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
|
Sousedská práva
Havlíčková, Lucie ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Sousedská práva 76 8. Závěr Téma sousedských práv je v právní praxi i teorii velmi často diskutovaným problémem a díky jeho úzkému vymezení v občanském zákoníku a neměnné úpravě po mnoho let nezbývají žádné aspekty, které by snad již nebyly řešeny. V mnoha zdrojích včetně soudní judikatury bylo publikováno velmi mnoho odborných názorů, které se sice v některých případech rozcházejí, ale v zásadě nenalézám možnost přijít se zcela novým, teorií ani praxí zatím nedotčeným návrhem řešení problémů dotýkajícím se této oblasti. Snažila jsem se proto o podání celistvého náhledu na celou oblast sousedských práv, s uvedením soudní judikatury, příkladů z praxe a v neposlední řadě i svým osobním pohledem a názorem tam, kde to bylo možné. Těžištěm této diplomové práce je úprava sousedských práv tak, jak ji zakotvuje současně platný občanský zákoník v §127 včetně legislativních, aplikačních i interpretačních aspektů. Dále jsem se snažila postihnout i možnosti právní ochrany při narušení sousedských vztahů, s důrazem na ochranu ze strany orgánů správních a soudních. Co se týče vývoje sousedských práv de lege ferenda v návrhu nového občanského zákoníku, nezbývá než konstatovat, že teprve praxe prokáže, zda půjde o krok dopředu či nikoli. Doufám, že se mi podařilo popsat a kvalitním způsobem zhodnotit materii sousedských...
|
|
Možné konflikty vybraných aktivit s požadavky Vodní rámcové směrnice 2000/60/ES
Kulštrunková, Zuzana ; Zdražil, Vladimír (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Od poloviny 20. století se vodní politika v evropských zemích postupně měnila, od nadměrného využívání přírodních zdrojů až po jejich ochranu. Poslední zásadní změnou ve vodní politice bylo shrnutí většiny směrnic do jednoho, do Vodní rámcové směrnice 2000/60/ES, která zavedla vodohospodářské plánování a přípravu vodních programů v celoevropském měřítku. I přes její nesporná pozitiva, která přinesla do vodní evropské politiky, vyrůstají zde otázky o jejím využití v konkrétních projektech v praxi, zejména v oblasti vodních elektráren. V některých případech, jako je napříkklad případová studie z řeky Vezery v Německu ukazuje, že výklad Vodní rámcové směrnice není úplně jasný všem a tak se některé případy z důvodu nejasného výkladu, mohou dostat až před Soudní dvůr Evropské unie.
|
|
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace
Fejtová, Olga ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Hrubá, Monika (oponent)
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace Abstrakt Olga Fejtová Metodickým východiskem této práce je pojetí církevní i světské rekatolizační politiky ve vztahu k Novému Městu pražskému v době pobělohorské jako součásti procesu konfesionalizace, respektive katolické konfesionalizace, ve výměru paradigmatu uvedeného do evropské historiografie v osmdesátých letech minulého století. Ve vztahu k paradigmatu konfesionalizace představuje rekatolizace v českých zemích strategii státní a církevní moci. Její prosazení a uplatnění v politické praxi dokumentovaly normativní materiály, které představovaly průvodní znaky vývoje katolické konfesionalizace. Cílem této práce není jen zachycení postupu rekatolizační politiky ve vztahu k jednomu z měst pražských na základě dobových normálií světské i církevní provenience, ale jde také o otázky její odezvy v každodenním životě novoměstské společnosti v 17. století, a to jak ve sféře veřejného, tak privátního života měšťanů. K odhalení reflexe celé struktury postupů katolické konfesionalizace využila tato práce na jedné straně prameny normativní povahy, které vymezovaly obsah a dynamiku prosazování rekatolizační strategie, a na straně druhé světské i církevní soudní prameny, dokumentující vyhrocené...
|
|
Problematika náhradní rodinné a ústavní péče
Kozáková, Marie ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Mašát, Vladimír (oponent)
Cílem mé práce je zmapovat systém náhradní rodinné péče a ústavní výchovy, zhodnotit jeho fungování a prospěšnost pro cílovou skupinu žadatelů o náhradní rodinnou péči, dětí bez rodinného zázemí a v neposlední řadě efektivnost pomoci pro rodiny s dětmi, které se ocitly ve složité sociální situaci a hrozí jim odebrání dítěte a následné umístění do systému ústavní výchovy. V první části bych se chtěla věnovat obecným definicím rodiny, jako východisku pro další uvažování. Poté by bylo vhodné ujasnit některá psychologicky-vývojová hlediska, aby bylo možné překročit pouze zákonnou sféru uvažování o systému náhradní rodinné péče a ústavní výchovy. Myslím, že odebrání dětí z jejich mateřského prostředí obnáší velká psychologická zatížení (samozřejmě jak pro dítě, tak pro rodinu - nejen biologickou, ale i náhradní) a proto by také konkrétní pomoc rodinám měla k těmto hlediskům pohlížet. V další části bych pro osvětlení definovala systém náhradní rodinné péče a ústavní výchovy s jeho výhodami a nevýhodami pro cílovou skupinu. Ke konci se pokusím o krátké zhodnocení výhod, popřípadě nevýhod tomu kterému druhu péče. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Městská správa v Rokycanech a její představitelé v letech 1573-1699
Hrachová, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Rokycany patřily v raném novověku k menším městům řemeslnicko - zemědělského charakteru. Zejména v druhé polovině 16. století dochází k rozkvětu města. Díky loajálnímu postoji k Ferdinandovi I. v roce 1547 město nepostihly sankce tohoto panovníka a bylo odměněno mnoha privilegii. V roce 1584 se Rokycany stávají královským městem. Předkládaná práce se zabývá sledováním činnosti městské samosprávy, funkcí jednotlivých úřadů a jejich personálním obsazením. Nejdůležitějším orgánem ve městě byla městská rada s mocí zákonodárnou, soudní a výkonnou. K jejím povinnostem patřilo také vedení městského hospodářství a správa obecního majetku. Rada se skládala z 12 radních, z nichž první a nejváženější byl nazýván primas. Každý radní spravoval město po dobu jednoho měsíce, v tomto období byl nazýván purkmistrem. Ve sledovaném období se primasem stalo celkem 19 mužů, většina z nich zastávala post až do své smrti. Tři muži působili následně jako císařští rychtáři. V předbělohorském období se dvěma z primasů podařilo přesáhnout svým významem hranice města, a to Janu Novoměstskému Srnovci z Varvažova a Zikmundu Celestýnovi z Freifeldu. Dva primasové pocházeli přímo z tradičních rokycanských rodin, větší část se rekrutovala z učitelů zdejší školy a písařů. Podařilo se jim přiženit se do vůdčích rodin města, a tak se prosadit...
|
|
Agenda říčanského hrdelního soudu od roku 1667 do josefínské soudní reformy
Šimek, Jan ; Vlnas, Vít (oponent)
Výzkum dějin kriminality, resp. hrdelního soudnictví, je v českých zemích neodmyslitelně spjat se jmény Jaroslava Pánka a Evy Procházkové, jejichž systematická a intenzivní činnost na tomto poli začala v první polovině 70. let a trvala přibližně dvě desetiletí. Ačkoliv - až na jednu výjimku - pracovali a publikovali tito badatelé samostatně, jejich výzkumy jsou úzce provázány nejen regionálním vymezením (jižní část dnešního středočeského kraje) a časovým záběrem sahajícím od konce 15. století přibližně do poloviny 18. století, ale i metodickými východisky. Jejich studie jsou totiž výrazným zlomem v do té doby obvyklém právněhistorickém pohledu na hrdelního soudnictví a prvním pokusem v české historiografii ukázat tuto problematiku jako součást sociálních dějin a dějin mentalit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
