| |
|
Fictional political mirroring in Two novels by Vladimír Nabokov
Šindelářová, Martina ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Záměrem bakalářské práce je vytvořit ucelenější pohled na problematiku političnosti děl Vladimira Nabokova. Pro ilustraci této tématiky slouží detailní rozbor románů Pozvání na popravu a Ve znamení levobočka, považovaných literárními kritiky za nejpolitičtější z autorových děl. Cílem práce je na základě literárně kritických studií a za pomoci analýzy samotných textů románů objasnit možné spojitosti mezi obsahem děl a soukromým životem jejich autora, a dále pak ilustrovat, jak Nabokov promítl své politické názory do těchto románů a za jakým účelem tak činil. Přestože práce zohledňuje autorova politická, či spíše apolitická přesvědčení jako taková, zaměřuje se převážně na otázku totalitních režimů. V úvodní kapitole je proto nastíněn historický kontext vzniku románů a jsou zde shrnuty klíčové okamžiky ze života Vladimira Nabokova mající spojitost s totalitními systémy. Následující kapitoly se pak detailně zaměřují na podobnosti skutečných režimů vládnoucích v Evropě v první polovině dvacátého století a režimů fiktivních. Závěrečná kapitola pokračuje srovnáním světů a postojů hlavních hrdinů. Nezbytným doplněním jsou pak zdokumentované názory autora na politické dění jeho doby. V závěru dochází k zhodnocení možných spojitostí mezi fiktivními světy a reálným životem autora, a jejich významu pro pochopení...
|
|
Authentic existence and the "American dream" in Dreiser's fiction
Černá, Pavlína ; Procházka, Martin (oponent) ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat pojetí mýtu "amerického snu" v následujících dílech Theodora Dreisera: Sestra Carrie, Jennie Gerhardtová a Americká tragédie. První kapitola nás uvádí do problematiky mýtu "amerického snu" a vysvětluje jeho kulturní a historické kořeny. Další část se zabývá již konkrétně Dreiserovým pojetím daného konceptu a zároveň dává do kontextu autorův život a jeho fikci. Následující tři kapitoly pojednávají o hlavních hrdinech a hrdinkách a jejich vyrovnání se s realitou "amerického snu" a společností, ve které žijí. V závěru se zabývám Dreiserovým přínosem pro americkou literaturu, jeho stylem, spisovateli, kteří jím byli ovlivněni a v neposlední řadě také termíny, pod které je autor tradičně i netradičně zařazován. V úvodní kapitole se seznamujeme s pojmem mýtu "amerického snu". Každý národ do jisté míry spojují a vytvářejí specifické atributy jako např. společný jazyk, rasa, sdílené území či historie. V případě Spojených států amerických, které jsou zemí přistěhovalců a tudíž zemí mnoha kultur, je společným stavebním kamenem mýtus. Konkrétně mýtus "amerického snu", jinými slovy víra, že každý může skrze svojí odhodlanost, vytrvalost a tvrdou práci dosáhnout v životě úspěchu bez ohledu na svůj původ a prostředí, ze kterého pochází. "Americký sen" má svoje kořeny v...
|
|
Typologie ženských postav v románovém díle Teodory Dimovové
Flemrová, Romana ; Černý, Marcel (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent)
Předložená práce se v úvodu zabývá obecně teoretickým pohledem na poetiku literární postavy a jeho vývojem v průběhu devatenáctého a dvacátého století. Zjištěné poznatky se pak pokouší aplikovat na ženské románové postavy v díle současné bulharské autorky Teodory Dimovové. Předmětem zkoumání jsou hlavní postavy žen v jejích románech Matky a Adriana. Posledně jmenované dílo navazuje na román nalezený v pozůstalosti autorčina otce - klasika bulharské literatury Dimtăra Dimova. Theodora Dimovová bývá často v Bulharsku napadána za to, že pouze přiživuje na slávě svého otce, a že využívá jeho románové postupz. Tato práce tak poukazuje i na svébytnost autorčina literárního projevu a s výše zmíněnými názory polemizuje. Klíčová slova Dimovová, poetika ženské postavy, současný bulharský román
|
| |
|
Výtvarná koncepce filmového zpracování románu Arthura C. Clarka "A Fall Of Moondust", žánr science fiction a jeho výtvarné zpracování na příkladech světové kinematografie
Bouška, Petr ; Nekvasil, Ondřej (vedoucí práce) ; Masník, Boris (oponent)
Vědeckofantastický žánr se ve filmové tvorbě těší už od prvopočátku velké oblibě. Přináší pohledy na svět, který neexistuje a film je ideálním prostředkem tyto fantastické světy zhmotňovat. Pro svou oblíbenost však hranice toho, co je science fiction, postupně mizí a samotný pojem ztrácí na významu. Můžeme se tak pod hlavičkou vědecké fikce setkat s filmy, které přinášejí pouze fantastické vize, ale s vědou toho mají pramálo společného. Cílem teoretické části bylo oddělit filmové tituly, které právem do žánru science fiction patří, a to v úzkém segmentu odehrávajícím se ve vesmírném prostoru nebo s vesmírem související okrajově. Protože se tato práce zabývá především výtvarným zpracováním sci-fi filmů, na vybraných titulech je představena jejich vizuální stránka. Selekce probíhala podle osobních preferencí a vlastní definice pojmu.
Výsledky teoretické části posloužily jako jeden z podkladů pro výtvarné ztvárnění praktické části, které řeší zpracování románové předlohy A. C. Clarka - A Fall of Moondust - do filmové podoby. Praktická část přináší vizuální návrhy dekorací a scén, jež kladou významný důraz na věrohodnost a snahu zařadit film mezi vědecky korektní díla.
Tato práce může sloužit pro potřeby filmových produkcí při případném zájmu o realizaci tohoto konkrétního díla, či následujícím tvůrcům postaveným před úkol zpracování vědeckofantastického díla. Pro ně bude přínosná i teoretická část, která je může odkázat na zajímavá a inspirativní díla.
|
|
Dystopia as a Theme and Narrative Device in the Late 1980s British Fiction
Kopuletý, Jiří ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmela, Josef (oponent)
Smyslem práce je postihnout způsob, jakým je zpracována tématika dystopie v britské literatuře 80. let 20. století. K ilustraci poslouží dvě díla: Londýnská pole, (1989), jejichž autorem je Martin Amis a Dítě v pravý čas (1987), jehož autorem je Ian McEwan. Kromě samotného popisu prvků dystopie bude předmětem práce také rozbor jejich užití jako narativní strategie. Hlavními částmi práce jsou teoretická část, kde jsou popsány souvislosti, do nichž je třeba tato dvě díla vsadit a praktická část, kde je přistoupeno k samotnému rozboru.
|
|
La Hojarasca: fikční svět a jeho osoby
Budáč, Radoslav ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá výhradně románem La hojarasca, jenž představuje románovou prvotinu Gabriela Garcíy Márqueze, jednoho znej významněj ších žij ících spisovatelů. V zásadě lze celou práci rozdělit do dvou základních částí: první část se věnuje souvislostem mezi mimoliterární skutečností a fikčním světem díla (kapitoly 2. Gabriel García Márquez a jeho první román a 3. Realita a fikčnÍ svět); druhá se pak orientuj e na román samotný a na jeho různé interpretace (kapitola 4. La hojarasca).
|
|
Apokalypsa jako zjevení pravdy v moderním americkém románu: Thomas Pynchon a román po 11. září
Olehla, Richard ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato dizertační práce analyzuje roli apokalypsy jakožto zjevení pravdy, její různé aspekty a prvky s ní spojené (paranoia, andělé) v románech Thomase Pynchona V., Dražba série 49 a Duha přitažlivosti. Apokalypsa jakožto zjevení pravdy o povaze světa, v němž žijí protagonisté zkoumaných Pynchonových románů, hraje ve zkoumaných románech zásadní úlohu. Lze nicméně tvrdit, že je ve zkoumaných dílech je tato apokalypsa jen iluzorní, nedosažitelná, neboť tyto romány jsou založeny na premise, že žádná konečná pravda neexistuje. Není tudíž co zjevovat. Protagonisté Pynchonových románů dosahují pouze zjevení individuální pravdy, jakési soukromé apokalypsy. Podstatnou úlohu při zkoumání role apokalypsy v dílech Thomase Pynchona a v západní kultuře obecně hrají mimo jiné také milenaristická očekávání a komunikační proces mezi lidmi a Bohem. Zprostředkovateli tohoto procesu jsou andělé. Tlumočení Božího sdělení nemůže být ze své podstaty přesné, dokonalé. Při jakékoli komunikaci totiž dochází k jejímu zkreslení, interpretaci. Rétorickým ekvivalentem této distorze je metafora, jejíž neurčitá, subjektivní povaha stojí v základech pocitů paranoie. Ta se ve zkoumaných dílech Thomase Pynchona mění v kreativní princip: postavy těchto románů jsou nuceny vytvářet svůj vlastní svět. Ve své druhé části se tato práce...
|
|
Migrant experience in contemporary black British fiction
Vítková, Veronika ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přistěhovalectvím, jak je zobrazeno v poválečné britské černošské literatuře. S pomocí vybraných textů převážně britsko-karibských spisovatelů rozebírá vliv diaspory na identitu imigrantů, analyzuje jejich pojetí domova a pocit příslušnosti ke společnosti, jíž se ne zcela dobrovolně stali součástí. Soustředí se na dvě generace přistěhovalců a analyzuje aspekty vzniklé v konfrontaci s impériem. Nahlíží i do historie, až k počátkům vztahů mateřské země a jejích kolonií, a to zejména proto, že tyto se významně odrazily ve vztahu britské společnosti 20. století k imigrantům. Jejím cílem je zmapovat zkušenost imigrantů a způsoby, jakými se vyrovnávali s vykořeněním, přesazením a hybriditou jako důsledky diaspory a kolonialismu. Nejprve se práce zaměřuje na imigranty první generace, kteří do Británie přicházeli v 50. a 60. letech 20. století plni nadějí na nový a lepší život. Jejich barva pleti se ale stala překážkou nejen k nalezení odpovídajícího zaměstnání a bydlení, ale byla i příčinou rozplynutí jejich iluze o nalezení skutečného domova. Většina z nich se nikdy nevrátila do bývalých kolonií a zůstala diskriminovaná, vykořeněná a izolovaná v zemi, kterou předtím považovala za zaslíbenou, v komunitě, která se vytvořila v konfrontaci s většinovou společností na bázi jejich...
|
host ::
