Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24,443 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.92 vteřin. 


Hodnota života z národohospodářského hlediska v USA, ČR a Rusku v letech 2007-2014
Antoš, Michal ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Brabec, Petr (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zkoumání problematiky výpočtu hodnot života v ČR, USA a Rusku v letech 2007-2014. Cílem je analýza a komparace hodnot života, a významných oblastí je ovlivňujících. Stanovenou hypotézou je odlišnost hodnot života ve zkoumaných zemí v důsledku rozdílnosti oblastí tuto hodnotu ovlivňujících. Teoretická část práce se věnuje oblastem přímo nebo nepřímo ovlivňující hodnotu života, a dále je analyzuje a komparuje v rámci zkoumaných zemí. Vybrané oblasti jsou školství, zdravotnictví, trh práce, nerovnost a životní standard. Praktická část přistupuje k výpočtu hodnot života pro jednotlivé státy. Hodnoty života jsou vypočítávány pro tzv. reprezentativního jednotlivce, kýmž je 40-letý obyvatel dané země. V období, ve kterém se počítá hodnota života, je zohledněn důchodový věk a střední délka života. Vypočtené hodnoty jsou dále zkoumány a státům jsou nabídnuta hospodářsko-politická opatření, v důsledku kterých, by mělo v budoucnosti dojít k výraznému zvýšení hodnoty života.

Kdo kupuje luxusní českou módu?
Hříchová, Monika ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá determinanty nákupu luxusní módy od českých návrhářů. Hlavní závěry světových studií jsou v českém prostředí zkoumány na základě dat samotných návrhářů a podnikatelů. Informace o svých zákaznících zprostředkovaly firmy Veršatyl a One Life. Kvalitativní data získaná z dotazníku od značky Veršatyl jsou zkoumána pomocí popisné statistiky. Informace plynoucí ze statistik nákupu od výrobců oděvů One Life jsou převedeny na numerické veličiny a dále jsou zkoumány pomocí regresní analýzy. Mezi nejvýznamnější determinanty nákupu luxusní české módy patří kvalita výrobku a jeho zpracování.

Návrh managementu krajiny Horních Počernic
Barešová, Terezie ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Novotná, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá posouzením současného managementu krajiny v Horních Počernicích a návrhem krajinně ekologických opatření, která mohou být následně využita jako podklady pro zpracování komplexních pozemkových úprav Horních Počernic. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů z oblasti pozemkových úprav a krajinné ekologie. V praktické části je popsáno vybrané území včetně zpracování krajinně ekologické charakteristiky, jsou navržena konkrétní krajinně ekologická opatření pro zlepšení kvality života v Horních Počernicích a proveden výzkum za účelem zjištění postojů obyvatel Horních Počernic ke krajinné zeleni v souvislosti s rozšiřováním zástavby na úkor zeleně. V závěru práce je provedeno vyhodnocení realizovaného výzkumu.

Proces adaptace nových zaměstnanců ve vybrané společnosti
Maturová, Inha ; Šmíd, David (vedoucí práce) ; Legnerová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem adaptace nových zaměstnanců ve vybrané společnosti. Její cílem je zjistit, jak probíhá adaptační proces nových zaměstnanců ve vybrané společnosti a zda odpovídá potřebám organizace v této oblasti. V praktické části se zabývám zkoumáním a vyhodnocením průběhu adaptačního procesu nově přijatých zaměstnanců ve vybraném podniku. V rámci praktického výzkumu bylo použito několik kvalitativních metod. První metodou je rozbor vnitropodnikové dokumentace věnované adaptačnímu procesu. Tou druhou je strukturovaný rozhovor s vedoucí personálního úseku vybrané společnosti. Výsledkem této práce je závěr, že adaptační proces ve vybrané společnosti naprosto odpovídá potřebám organizace.

Antidekubitární péče jako ošetřovatelský problém
KŘÍŽOVÁ, Monika
Každá sestra se při výkonu svého povolání setká s problematikou vzniku dekubitů a s tím spojené antidekubitární péče. Můžeme tedy říci, že výskyt dekubitů slouží i jako indikátor kvality poskytované ošetřovatelské péče. Mnoho lidí si myslí, že jde o problém především u starších pacientů. Mnohdy jsou ale postiženi i mladí lidé, kteří zůstanou upoutáni na lůžku například po úrazech a nehodách, a tato komplikace snižuje jejich kvalitu života. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána anatomie kůže a její funkce, definován dekubitus, popsáno klasifikační dělení dekubitů, jejich lokalizace, charakteristika predilekčních míst a nastínění komplikací u dekubitů. Dále se teoretická část věnuje antidekubitární péči. Je rozdělena do podkapitol o polohování, antidekubitárních pomůckách, ošetřovatelských intervencích a je zde popsáno poslání Evropského poradního sboru pro otázky proleženin. Samostatnou kapitolu tvoří hodnocení rizik vzniku dekubitů, jako je např. stupnice Nortonové a další. Poslední kapitola obsahuje popis konzervativního a chirurgického řešení dekubitů. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda sestry vnímají antidekubitární péči jako ošetřovatelský problém, a zmapovat názor sester na poskytování antidekubitární péče. Pro dosažení cílů jsme si stanovili tři výzkumné otázky: v čem vidí sestry úskalí ošetřovatelské péče, jaké oblasti jsou zanedbávány v rámci antidekubitární péče a jak je poskytována antidekubitární péče na vybraných lůžkových odděleních. Výzkum byl realizován na vybraných odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. v období únor až duben 2014. Výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti. Prvně bylo provedeno skryté zúčastněné pozorování a poté byly sestrám rozdány dotazníky s 15 otázkami, které byly vesměs uzavřené a polootevřené. Dotazníků bylo rozdáno celkem 45 a navrátilo se jich 31. Všech 31 mohlo být zpracováno pro výsledky. Zúčastněné skryté pozorování bylo zpracováno do pozorovacího archu a následně kategorizačně vyhodnoceno. Dotazníky byly po navrácení zkontrolovány a vyhodnoceny graficky. Všechny výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel, kde byly sestaveny do grafů s přiřazením slovního popisu. Zpracováním a porovnáním výsledků jsme zjistili, že v některých oblastech se názor sester odlišuje od skutečně prováděné antidekubitární péče. Může to být například i tím, že antidekubitární péče je časově velmi náročná a skládá se z mnoha ošetřovatelských intervencí. Důležité jsou také vybavení oddělení dostatečným množstvím pomůcek, ať preventivních nebo léčebných a organizace této péče. V současnosti se narůstáním doby strávené u vyplňování dokumentace zkracuje čas, který sestry mohou využít pro kontakt s pacientem a plnění jeho veškerých potřeb. Přitom stav pacienta a jeho spokojenost je vizitkou naší péče. Po předchozí domluvě budou výsledky našeho výzkumného šetření předány vrchním sestrám vybraných lůžkových odděleních, kde výzkumné šetření probíhalo.

Antické divadlo očima Milana Sládka
Biel, Petr ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; BENČIK, Juraj (oponent)
Tato práce se zaměřuje na život, divadelní tvorbu a specifický pohled na antické divadlo očima světoznámého mima Milana Sládka. Pojednává o vývoji této významné osobnosti mimického divadla, jeho specifickém stylu, dokumentuje proces tvorby inscenace Antigona, reflektuje její divácké reakce a v neposlední řadě také představuje mistra Milana Sládka v jeho lidské podobě.

Petr Bazala - život a dílo
Míč, Miroslav ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; KASÍK, Martin (oponent)
Tato práce nás seznamuje s úspěšným skladatelem a člověkem. V první části se píše o jeho životě - mládí, studiích, zálibách, hudebních úspěších, o práci s dětmi. Druhá část je věnovaná jeho dílu, kompletní seznam tvorba s ukázkami a rozbory vybraných skladeb, stejně tak jako nahrávky na přiloženém CD.

Rizika suicidálního chování u adolescentů:diagnostické, intervenční a preventivní možnosti
Nekolná, Hana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Diplomová práce "Rizika suicidálního chování u adolescentů: Diagnostické, intervenční a preventivní možnosti" pojednává o suicidalitě a suicidálním chování adolescentů v České republice. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů tohoto tématu a popisem různých přístupů a chápání této problematiky v minulosti i současnosti. Zabývá se také formami, způsoby i motivy suicidálního chování. Dále uvádí popis adolescence jako samostatného vývojového období v životě jedince a rozbor rizik této životní fáze. Teoretická část obsahuje taktéž charakteristiku epidemiologie jevu a možné diagnostické, terapeutické a preventivní přístupy k suicidálnímu chování. Empirická část diplomové práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry sebevražedného rizika ve vztahu k základním dimenzím osobnosti (za použití Freiburského osobnostního dotazníku), sociální opoře (prostřednictvím Dotazníku vnímané sociální opory) a životní angažovanosti (skrze Test životní angažovanosti). Výzkumný vzorek obsahoval 99 respondentů z posledních ročníků pražského gymnázia a ze dvou pražských odborných učilišť. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi sníženým suicidálním rizikem a zvýšenou mírou životní angažovanosti.

Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.