|
Sociologická hlediska v dalším vývoji panelových sídlišť
GOLKOVÁ, Iveta
Bakalářská práce je zpracována na základě dvou částí. Literární rešerše na základě dostupných pramenů charakterizuje prostředí a současný stav panelových sídlišť. Jsou zde popsány základní obecné charakteristiky panelových sídlišť a domů, jak z pohledu sociologického, tak z pohledu ekonomického a zároveň také z pohledu právního. Literární rešerše utváří teoretický základ problematiky, její podrobnější souvislosti a návaznosti jsou v případě konkrétního sídlištního celku a konkrétního bytového družstva řešeny v rámci praktické části. Praktická část je zpracována pomocí dvou metod, dotazníkového šetření a rozhovorů. Údaje vyplývající z výsledků těchto metod tvoří primární zdroje pro tuto bakalářskou práci. Hlavním cílem práce je analýza současné sociální kultury obyvatelstva a její vliv na další vývoj a výzkum sociologických vazeb ve vybraném bytovém družstvu. Nejpodstatnějším zjištěním analytické části je to, že sociální kultura se v relativně krátkém období v rámci analyzovaného sídlištního celku velice pozitivně mění, ačkoliv jsou technologické vady sídlišť, způsobené koncepčními nedostatky výstavby stále považovány za jedny z nejpodstatnějších faktorů, které ovlivňují spokojenost obyvatelstva s jejich životní úrovní. Spokojenost s bydlením je velmi důležité hledisko dalšího vývoje.Velmi pozitivním zjištěním je že 90% dotazovaných obyvatel je se svým bydlením poměrně spokojeno. Dalším důležitým zjištěním v analytické části je to, že činnost bytových družstev přispívá k pozitivnímu vnímání úrovně bydlení a má vliv na její zvyšování. Na základě těchto zjištění můžeme konstatovat, že aktivní účast obyvatel může být velmi prospěšná a efektivní. Co se stavu panelových domů v družstevním vlastnictví týče, přínosnou by se mohla stát doplňující aktivita družstev, která by v rámci rozšíření a obohacení vzájemné výměny informací mezi družstvy mohla být výrazným faktorem v budoucím vývoji sídlišť.
|
|
Model finančních kompenzací při umisťování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v ČR v období od roku 2010 do roku 2016
Englerová, Anna ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Autor se zabývá způsobem přidělování finančních prostředků přidělovaných státem obcím v kandidátních lokalitách na umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Hledá způsob, jak procesu přidělování finančních prostředků přidat motivační funkci cílenou na zlepšení postoje lokalit vůči hlubinnému úložišti. Hypotéza, kterou práce ověřuje, obsahuje dvě tematicky blízké části. Předpokládá se, že jednak (1) množství a struktura finančních prostředkůmohouvýznamněovlivnitrozhodováníobcía také,že(2)stávajícímechanismus rozdělování kompenzací je z hlediska motivace neúčinný. V době vzniku práce (konec roku 2016) se jednání mezi obcemi a státem o umístění hlubinného úložiště nacházejí ve fázi krize, a to přes značný přísun finančních kompenzací z jaderného účtu do obcí. Přínos práce spočívá v možnosti změnit odmítavý postoj obcí prostřednictvím motivačního modelu přidělování prostředků. Teoretická část osvětluje základní teoretická ekonomická východiska a seznamuje s problematikou radioaktivity a hlubinného úložiště z pohledu historického, sociologického, technologického a ekonomického. V praktické části autor analyzuje socioekonomickou situaci v lokalitách, porovnává vývoj příspěvků obcím s postojem lokalit k hlubinnému úložišti na časové ose a prokazuje, že stávající způsob přidělování příspěvků nemotivuje kandidátní lokality k vstřícnějšímu postoji vůči hlubinnému úložišti. Tím se potvrzuje druhá část hypotézy. Autor dále navrhuje motivační model rozdělování finančních prostředků. Ověřuje ho porovnáním se zahraničními modely, dotazníkovým šetřením u starostů obcí a u veřejnosti a také vyjádřením odborníků. Ověření modelu potvrdilo jeho motivační účinek. Tím byl potvrzen předpoklad první části hypotézy, že struktura finančních prostředků může významně ovlivnit rozhodování obcí.
|
|
Hodnota života z národohospodářského hlediska v USA, ČR a Rusku v letech 2007-2014
Antoš, Michal ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Brabec, Petr (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zkoumání problematiky výpočtu hodnot života v ČR, USA a Rusku v letech 2007-2014. Cílem je analýza a komparace hodnot života, a významných oblastí je ovlivňujících. Stanovenou hypotézou je odlišnost hodnot života ve zkoumaných zemí v důsledku rozdílnosti oblastí tuto hodnotu ovlivňujících. Teoretická část práce se věnuje oblastem přímo nebo nepřímo ovlivňující hodnotu života, a dále je analyzuje a komparuje v rámci zkoumaných zemí. Vybrané oblasti jsou školství, zdravotnictví, trh práce, nerovnost a životní standard. Praktická část přistupuje k výpočtu hodnot života pro jednotlivé státy. Hodnoty života jsou vypočítávány pro tzv. reprezentativního jednotlivce, kýmž je 40-letý obyvatel dané země. V období, ve kterém se počítá hodnota života, je zohledněn důchodový věk a střední délka života. Vypočtené hodnoty jsou dále zkoumány a státům jsou nabídnuta hospodářsko-politická opatření, v důsledku kterých, by mělo v budoucnosti dojít k výraznému zvýšení hodnoty života.
|
|
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu na Vysočině
Veselá, Markéta ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vondráková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou udržitelného rozvoje cestovního ruchu na regionální úrovni, pro zpracování problematiky byl zvolen Kraj Vysočina. Pro zhodnocení udržitelnosti jeho rozvoje je zkoumán potenciál turismu destinace v jeho jednotlivých oblastech včetně klíčových produktů, které jsou podrobeny srovnání s doporučeními obecně uznávaných organizací cestovního ruchu. Práce zahrnuje také srovnání se zkušenostmi z oblasti turismu z dalších krajů České republiky. Kraj Vysočina vykazuje v oblasti cestovního ruchu vhodné výchozí předpoklady pro jeho udržitelný rozvoj, a to především z hlediska nabídky těchto produktů, která zahrnuje jak produkty šetrné k životnímu prostředí, tak kulturní atraktivity přispívající k osobnímu rozvoji jedinců, respektující lidská práva a podporující vzájemnou toleranci rozdílů mezi kulturami a jejich různorodosti. Jako problémová se však jeví prostorová nevyváženost jeho rozvoje v rámci kraje, způsobená především koncentrací turistických atraktivit do konkrétních destinací a nízká místní iniciativa v naopak méně atraktivních oblastech. Pro tyto nedostatky práce navrhuje řešení, na základě analýzy se jako vhodné nástroje jeví geocaching, pořádání kulturních událostí, podpora vzniku místních destinačních kanceláří v kraji, podpora cykloturistiky a zakládání vysoce navštěvovaných turistických cílů.
|
|
Vliv světové ekonomické krize na mezinárodní obchod České republiky
Sakhautdinov, Timur ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Marková, Jana (oponent)
Tato práce řeší dopady světové ekonomické krize na situaci v mezinárodním obchodě ČR. Zaměřil jsem se na zkoumání příčin krize a jejího dopadu na mezinárodní obchod. Zvolený problém jsem vyřešil pomocí indexních metod, dedukce, indukce a abstrakce. Provedeným výzkumem jsem zjistil konkretní dopady na teritoriální a komoditní strukturu českého obchodu. Hlavním zjištěním jsou dopady krize na objem a strukturu obchodu ČR z teritoriálního hlediska a podle klasifikace SITC.
|
|
Svoboda vyjadřování a cenzura na internetu a sociálních sítích
Reindl, Jan ; Čermák, Radim (vedoucí práce) ; Sova, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na svobodu vyjadřování a cenzuru na internetu a sociálních sítích. Jejím úkolem je zhodnotit současnou situaci cenzury, vysvětlit nejpoužívanější způsoby cenzury a omezování svobody vyjadřování, stejně jako možnosti jejího obcházení. Práce se zaměřuje na vývoj cenzury z hlediska posunu ze sféry nástroje státní kontroly nad tokem informací v rámci domácí sítě do podoby nástroje, jehož použití závisí z velké části na spolupráci soukromých společností. Dalšími body je pak zdůraznění anonymity na internetu jakožto nástroje pro svobodné vyjadřování, analýza současné situace a nastínění možného budoucího vývoje. Práce je strukturována do pěti kapitol, první slouží jako úvod do problematiky. Druhá potom popisuje metody cenzury internetu, třetí potom metody jejího obcházení. Čtvrtá kapitola se zabývá současnou situací v rámci role sociálních sítí a podobných služeb a zamýšlí se nad důsledky cenzury a možným budoucím vývojem. Pátá a poslední kapitola se věnuje výzkumu anonymních uživatelů internetu, kteří by jinak čelili cenzuře.
|
|
Devalvace člověka zdravotnickým pracovníkem
DRÁBIKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá problematikou devalvace člověka zdravotnickým pracovníkem. Zdravotnictví je oblastí, ve které by se měla respektovat lidská důstojnost. K devalvaci člověka dochází v sociálním styku a právě v oblasti zdravotnictví nevědomou komunikací mohou nastat situace, které by k devalvaci vedly. Vzájemný kontakt zdravotníka a pacienta vyžaduje nejen dobrou znalost psychologie, ale především umění adekvátně aplikovat komunikační dovednosti v praxi, tak aby pacient nebyl pro zdravotnický personál pouze diagnózou, ale především člověkem. Chování zdravotnických pracovníků by mělo vést podporujícím a posilujícím směrem, tím by přispěli nejen brzkému uzdravení, ale i k psychické vyrovnanosti a pohodě člověka. Pro účely této práce byly stanoveny tři cíle. První z nich kladl úkol zjistit, zda dochází v průběhu hospitalizace k devalvaci člověka zdravotnickým pracovníkem. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že k situacím kdy zdravotnický pracovník devalvuje pacienta, opravdu dochází. Účelem druhého cíle bylo zjistit, jaké mohou být způsoby devalvace člověka v průběhu hospitalizace. Z výzkumného šetření vyplynulo, že k devalvaci může docházet různými způsoby. S tímto cílem se prakticky kryje i výzkumná otázka. Nejčastějším způsobem devalvace je nevhodně vedená komunikace zdravotnických pracovníků. Třetí cíl měl za úkol zjistit, zda má personální obsazení vliv na devalvaci člověka. Arogantní chování sice pacienti nezažili, ale považují je za devalvující. Z výzkumného šetření vyplynulo, že personální obsazení má vliv na devalvaci člověka, protože jednotliví členové ošetřovatelského týmu, určitým způsobem podílí na devalvaci pacienta, což potvrdily jejich odpovědi a v kvantitativním šetření. Respondentky se domnívají, že jejich početní personální obsazení spíše neumožňuje podporovat evalvaci pacientů. Z toho lze usoudit, že personální obsazení určitým způsobem ovlivňuje devalvaci.
|
|
Společenská odpovědnost firmy SAP
Vaníková, Zuzana ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Sitter, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá společenskou odpovědností firem, přičemž předmětem zkoumání je CSR strategie konkrétní společnosti. Teoretická část práce přibližuje a popisuje společenskou odpovědnost firem z historického i aktuálního hlediska. Především je kladen důraz na sociální pilíř, tedy na aktivity firmy ve vztahu ke svým stakeholderům, zejména zaměstnancům a na dobrovolnictví. Dobrovolnictví je důležitou součástí společenské odpovědnosti firem. Dotazníkové šetření a následně jeho statistické vyhodnocením odpovídá na otázku, zda je dle studentů dvou ekonomických škol firma SAP odpovědná a jaký mají vztah k dobrovolnictví.
|
|
Fytochemický potenciál polyfenolů v bobulovitých plodech
KRUMPHANZLOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o polyfenolech a jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. U těchto fytochemik nelze stanovit doporučenou denní dávku, na rozdíl od mikronutrientů. Nedostatek mikronutrientů ve stravě vyvolá příznaky deficitu, při nedostatku polyfenolů deficit nevznikne. Pokud jsou však v dostatečném množství přítomny v potravinách, pak se jedná o funkční potraviny, které jsou důležité v prevenci civilizačních onemocnění. Na začátku teoretické části je znázorněno rozdělení polyfenolů jak z farmakologického, tak z chemického hlediska. Na základě tohoto rozdělení se zde popisuje důležitá úloha antioxidantů a flavonoidů. Zvláštní pozornost je věnována resveratrolu, který je populární i díky známému "francouzskému paradoxu". Další část se zabývá vlivem polyfenolů na lidské zdraví. Je zde podrobně vysvětleno, jakým způsobem polyfenoly chrání naše tělo před určitými nemocemi. Většina zdravotních přínosů je podložena studiemi na zvířatech. Tyto pokusy jsou v práci také zmíněny a popsány. V teoretické části nechybí ani vysvětlení procesu vstřebávání a bezpečnosti. Zdroje polyfenolů jsou uvedeny v poslední podkapitole. Práce se zaměřuje především na plody borůvek (Vaccinium myrtillus) a hrozny révy vinné (Vitis vinifera). Jsou zde krátce zmíněny i ostatní bobulovité plody, např. brusinky, maliny, ostružiny a rybíz. Cílem práce je sestavit jídelníček, který by zajišťoval účinnou denní dávku polyfenolů. Toto množství lze přirovnat k 120 ml nativních borůvek. Do jídelníčku jsou zařazeny pouze produkty konzumované bez potřeby tepelné úpravy. Druhým cílem je zmapovat, které potravinové výrobky jsou plnohodnotným zdrojem polyfenolů. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Jaké množství polyfenolů obsahují bobulovité plody, zvláště pak borůvky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké potraviny (bez potřeby tepelné úpravy) jsou ideální pro zařazení do jídelníčku, aby byl zajištěn ekvivalentní denní přívod polyfenolů? U borůvkových produktů byla využívána analýza obsahu polyfenolů, která byla získána v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice a.s., pracoviště klinické farmakologie. Stanovení se prováděla metodou HPLC (vysokovýkonnostní kapalinové chromatografie) ve spolupráci s biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích. Díky této analýze lze odpovědět na výzkumnou otázku č. 1. Je zde zajímavá skutečnost, že mražené borůvky mají vyšší zastoupení polyfenolů, než borůvky chlazené. Jako prioritní anthokyan byl zvolen malvidin (malvidin-3-6"-acetoyl glucoside), jelikož je v borůvce lesní nejvíce zastoupen. Ostatní informace o množství polyfenolů v určitých potravinách byly čerpány z knih od Josepha Maroona, MD, FACS (2010). Praktická část obsahuje čtrnáctidenní jídelníček, který splňuje dané požadavky. Z výsledků je patrné, že lze sestavit jídelníček bohatý na polyfenoly. Součástí je přehled borůvkových produktů, které jsou všem dostupné. Zmapovány byly borůvkové mléčné výrobky, džemy, nápoje, kompoty a přesnídávky. Z přehledu lze vyčíst, který produkt obsahuje nejvíce polyfenolů. Správnou kombinací daných výrobků lze pak dosáhnout požadovaného množství. Jako ideální se osvědčila kombinace 2 dcl červeného vína a jednoho borůvkového mléčného výrobku (s hodnotou malvidinu nad 64). Poznatky v práci slouží k rozšíření informovanosti o polyfenolech a jejich účincích. Jídelníček může být využit v domovech pro seniory, kde se uplatní jejich příznivý vliv na udržení rovnováhy. Dále také v lázních, případně v jiných zařízeních veřejného stravování.
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
host ::
