| |
|
The role of NADPH oxidase and ros in invadopodia formation
Hanušová, Kristýna ; Vrbacký, Marek (oponent) ; Brábek, Jan (vedoucí práce)
Invadopodia, jako specifické organely nádorových buněk umožňující jim pohyb a tudíž i šíření po organismu a tvorbu metastáz, jsou jedním z možných slibných cílů pro nádorovou terapii. V poslední době vyšly na jevo mnohé zajímavé skutečnosti o vzniku invadopodií a mechanismu jejich fungování. Invadopodia jsou místy degradace ECM extracelulárními proteázami umožňující invazivitu nádorových buněk. Pro vznik invadopodií je nezbytná přesně lokalizovaná zvýšená tvorba reaktivních kyslíkových radikálů, které se jako důležité signální molekuly účastní mnoha dějů vedoucích k tvorbě invadopodií. ROS v nádorových buňkách jsou produkovány především specifickými extramitochondriálními NADPH oxidázami (Nox). V poslední době bylo odhaleno několik regulačních molekul, které se podílí na vzniku těchto Nox a jejich lokalizaci do místa vzniku invadopodií (Tks organizační proteiny). Dále byla v produkci ROS a následném vzniku invadopodií potvrzena regulační role kinázy Src. Klíčová slova: degradace ECM, invadopodia, invaze, proteázy, Nox, ROS, Src kináza, Tks proteiny
|
|
The essential processes of FeS cluster assembly and mitochondrial protein import in parasitic protists
Šmíd, Ondřej ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Hampl, Vladimír (oponent) ; DYALL, Sabrina D. (oponent)
CONCLUSIONS Mitochondria appear to be vital organelles for all eukaryotic organisms known to date. A large body of evidence strongly indicates that hydrogenosomes and mitosomes, the organelles of anaerobic or intracellular parasitic protists lacking the "typical" mitochondria, are only a variation on the mitochondrial theme. However, even though the three organelles are evolutionarily the same entity, remarkable differences exist between them that reflect the adaptation of the organisms to their specific niches. In the thesis I tried to unravel some aspects of the essential mitochondrial processes of FeS cluster assembly and mitochondrial protein import in parasitic protists T. brucei and G. intestinalis. We investigated the function of the T. brucei cysteine desulfurase IscS and the scaffold protein IscU. We demonstrated that the two proteins are essential for FeS cluster formation and consequently the viability of the procyclic stage of T. brucei. Even though both IscS and IscU were specifically localized to the mitochondrion, their deficient expression affected the maturation of FeS proteins operating not only in the mitochondrion, but also in the cytosol. This indicates that a crucial part of FeS cluster assembly is localized to the mitochondrion of T. brucei. One of the major differences between the T....
|
|
Zájmová činnost žáků a studentů v domově mládeže
Maternová, Dagmar ; Vodáková, Jitka (vedoucí práce) ; Pávková, Jiřina (oponent)
NÁZEV: Zájmová činnost žáků a studentů v domově mládeže AUTOR: Dagmar Maternová KATEDRA (ÚSTAV): Katedra školní a sociální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. Ing. Jitka Vodáková, CSc. ABSTRAKT: Předmětem této bakalářské práce bylo zjištění, jak je hodnocena zájmová činnost v domově mládeže ubytovanými žáky a studenty. Po seznámení s legislativou domovů mládeže a charakteristikou věkových skupin ubytovaných žáků a studentů, byl proveden akční průzkum. Žáci a studenti klasifikovali uvedenou zájmovou činnost stejným způsobem, jak probíhá klasifikace ve škole. Pro lepší grafické znázornění těchto výsledků bylo toto klasifikované hodnocení převedeno na bodové hodnocení. Zjištěné výsledky byly přehledně zpracovány do tabulek a graficky znázorněny. Stejným způsobem bylo provedeno hodnocení zájmové činnosti vychovatelkami, které v domově mládeže pracují. Bylo zjištěno pořadí oblíbenosti hodnocené zájmové činnosti a porovnání výsledků hodnocení žáků a studentů s hodnocením vychovatelek. V závěru práce je zamyšlení nad těmito výsledky a jejich využití v přípravě zájmové činnosti v domově mládeže pro příští školní rok.
|
|
Novel approaches for development of in vitro liver cell models
Smutný, Tomáš ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Kollár, Peter (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Tomáš Smutný Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název dizertační práce: Nové přístupy ve vývoji in vitro jaterních buněčných modelů Játra jsou hlavním metabolickým orgánem v lidském těle. Odhad jaterního metabolismu je tak důležitým krokem při vývoji léčiv. Neméně důležité je také vyhodnocení rizika jaterního poškození navozeného potencionálními léčivy. Některé parametry spojené s metabolismem a toxicitou vyvíjených léčiv mohou být predikovány pomocí in vitro jaterních buněčných modelů. Dnes jsou za jejich zlatý standard považovány primární lidské hepatocyty. Vedle nich se uplatňují další jaterní modelové systémy, jako jsou jaterní tkáňové řezy, subcelulární frakce, jaterní nádorové buněčné linie a hepatocyty odvozené od kmenových buněk. Soudobé in vitro modely mají stále řadu nevýhod, a to i navzdory pokrokům v jejich vývoji. Ty směřují k lepšímu odhadu farmakokinetických a toxikologických parametrů testovaných kandidátních léčiv. Jednou z nevýhod jaterních modelů je jejich nedostatečná podobnost s in vivo fenotypem spojená s nízkou metabolickou kapacitou. V posledních několika letech jsme byli svědky ohromujícího postupu nových technologií zaměřujících se na zlepšení stávajících...
|
|
Význam prolaktinu jako periferního cytokinu u dysbalance imunitního systému
Janatová, Kateřina ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Interakce mezi neuroendokrinním a imunitním systémem hrají klíčovou roli v udržení homeostáze organismu. Tato komunikace je zprostředkována cytokiny, neurotransmitery a hormony a působí endokrinní, parakrinní a autokrinní cestou. Prolaktin (PRL), adenohypofyzární hormon, je produkován i řadou jiných tkání a také buňkami imunitního systému. Na periferii PRL působí jako cytokin. Sepse je zánětlivá odpověď organismu na těžkou infekci, zprostředkovaná Th1 imunitní odpovědí na jejíž aktivaci by se mohl podílet i PRL. Toll-like receptory (TLR) jsou klíčové pro rozpoznání bakteriálních komponent a zprostředkovávají systémovou odpověď (se sekrecí PRL) během infekce. Předpokládá se, že aktivace imunitního systému vede ke zvýšení genové exprese TLR2, TLR4 a PRL v monocytech. Zaměřili jsme se tedy na detekci hladin mRNA PRL, TLR2 a TLR4 v monocytech pacientů s celkovým zánětem. Sledovali jsme i vliv jednonukleotidového polymorfismu (SNP -1149 G/T)) v promotoru genu pro PRL, kde se v případě alely G předpokládá vliv na zvýšení exprese PRL. Materiál a Metody: Do pilotní studie bylo zahrnuto 30 pacientů s těžkou infekční epizodou. Pacientům byly krevní vzorky odebrány celkem třikrát, a to v určitých časových intervalech. V kontrolní skupině bylo 40 zdravých jedinců. Od nich bylo odebráno po jednom krevním...
|
|
Teorie nových médií jako ontologie počítačového kódu
Kera, Denisa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Smetáček, Vladimír (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Práce vymezuje studium nových médií vzhledem k příbuzným disciplínám, které se ve 20.století snažily reflektovat dobové technologie. Zdůrazňuje blízkost současných reflexí v teorii nových médií k posthumanistické filozofii. Specifické rysy dnešních technologií spojené s performativitou počítačových kódů a obecným fenoménem softwaru vedou k stále intenzivnějšímu propojování různých oblastí organického a neorganického života. Hybridní a emergentní důsledky tohoto propojování strojů, přírody a lidí radikálně mění představy o tom, co jso u to technologie, ale také co je dnešní společnost a obecně pak ontologie. Ontologie k ó d u je pokusem upozornit na procesuální a dynamické vlastnosti vnějšího světa jak o východisko dnešní technologické akcelerace, která díky počítačovým kódům přináší stále složitější podoby symbiózy a hybridních celků, jakými jso u dnešní města a c elá globalizovaná společnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Studium produkce extracelulárních polymerů pomocí mikroorganismu Aureobasidium pullulans
Horáček, Pavel ; Breierová, Emília (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem vlivu podmínek a kultivačního uspořádání na produkci extracelulárních polymerů pomocí kvasinkovitého mikroorganismu Aureobasidium pullulans. Obsahem teoretické části je stručná charakterizace A. pullulans, jeho použití v biotechnologiích a přehled produkovaných látek, zejména pullulanu a kyselině poly-L-jablečné. Náplní experimentální části práce bylo zjištění nejvhodnějších podmínek kultivace A. pullulans CCM 8182. Zjištěné optimální podmínky byly srovnány s průběhem kultivací na odpadních substrátech, které představují levné zdroje živin a umožňují snížení nákladů výroby. Z odpadních substrátů byly použity například ovesné otruby, pohankové slupky, jablečná vláknina a další. Součástí experimentální práce byla optimalizace stanovení obsahu extracelulárních polymerů – pullulanu a kyseliny poly-L-jablečné metodou HPLC. V rámci optimalizace byla navržena vhodná mobilní fáze a podmínky separace produktů hydrolýzy polymerů, tj. glukózy a kyseliny L-jablečné na speciální stacionární fázi (kolona Rezex Roa organic acid H+, 5 mM kyselina sírová, průtok 0,5 mL/min, teplota 60 °C). K nejvyšší produkci pullulanu došlo při kultivaci na ovesných otrubách (13,03 g/L) při počátečním pH 7,5, zatímco nejvyšší produkce kyseliny poly-L-jablečné byla zaznamenána u kultivace na jablečných slupkách (2,89 g/L) při pH 6. Bylo zjištěno, že k vyšší produkci kyseliny poly-L-jablečné došlo při pH 6, zatímco vyšší produkce pullulanu byla při pH 7,5.
|
|
Nanovlákenné materiály v inženýrství kostní tkáně
Zajdlová, Martina ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Míčová, Petra (oponent)
Tato práce je zaměřena na nanovlákenné materiály, které nacházejí perspektivní uplatnění v nové moderní mezioborové disciplíně - tkáňovém inženýrství. V minulosti se vyvíjely různé strategie při tvorbě materiálů určených k tkáňovému inženýrství, od materiálů nedovolujících adhezi žádných buněk na svůj povrch. tzv. bioinertních až po současnou snahu vytvořit tzv. "hybridní bioarteficiální orgány". Především v inženýrství kostní tkáně mají velký potenciál polymerní materiály v podobě nanovlákenné sítě, jako například poly(laktid) nebo poly(kaprolakton) s anorganickou příměsí, např. ve formě nanokrystalického hydroxyapatitu. Materiál v takovéto podobně napodobuje přirozenou strukturu kostní tkáně a tím stimuluje adhezi, proliferaci a diferenciaci buněk do žádaného buněčného typu. V experimentální části této práce byl jeden z těchto nadějných nanomateriálu otestován na jeho biokompatibilitu v podmínkách in vitro. Poly(laktid) v podobě nanovlákenné sítě s 0, 5 a 15 hmotnostními % nanokrystalického hydroxyapatitu byl připravený firmou Elmarco s.r.o., Liberec. Buňky lidských osteoblastů linie MG 63 byly na těchto materiálech kultivovány po dobu 1, 3 a 7 dní. Výsledky poukazují na výhodu příměsi hydroxyapatitu, který stimuluje buňky k tzv. osteogenní diferenciaci a zároveň umožňuje i relativně dobrou...
|
|
MAPs, proteiny asociované s mikrotubuly v rostlinných buňkách
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Vinopal, Stanislav (oponent)
1. Abstrakt a klíčová slova Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur. Jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny, které můžeme zahrnout do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Výzkum MAP a jejich různorodých funkcí se v posledních letech prudce rozvíjí. Některé MAP ovlivňují dynamiku MT, jiné mají spíše strukturní funkci - propojují jednotlivá MT vlákna s rozličnými buněčnými strukturami, jako jsou ostatní MT, proteiny, organely, aktinový cytoskelet či plasmatická membrána. Mnoho popsaných MAP proteinů má homology v rámci celé eukaryotické říše, příkladem je rodina MAP65 nebo EB1 (END BINDING 1), je proto zajímavé sledovat, zda a jak se rostlinné MAP svými funkcemi liší od svých živočišných homologů. Na druhou stranu jsou popsány také rostlinně specifické MAP s unikátními funkcemi v rostlinné buňce, například ATK5 či SPR1 (SPIRAL 1). Tato bakalářská práce je literární rešerší, jejímž cílem je zpracovat přehled rostlinných MAP, charakterizovat je a popsat, pokud jsou známy, jejich funkce z hlediska buňky i celého rostlinného organismu. Klíčová slova: cytoskelet, mikrotubuly, proteiny asociované s mikrotubuly, rostlinná buňka, růst a vývoj
|
host ::
