|
|
Role mikroRNA v regulaci jaterních enzymů metabolizujících léčiva
Sedlmajer, Štěpán ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student/ka: Štěpán Sedlmajer Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Název diplomové práce: Role mikroRNA v regulaci jaterních enzymů metabolizujících léčiva Játra jsou hlavním biotransformačním orgánem v těle. Cytochromy P450 a konjugační enzymy jsou nezastupitelné enzymy v metabolismu léčiv a dalších xenobiotik. V poslední době narůstá poznání o post-transkripční regulaci těchto enzymů pomocí molekul mikroRNA. MikroRNA jako epigenetické regulátory exprese se většinou vážou na zcela nebo částečně komplementární sekvence v 3'UTR (3' untranslated, nepřekládaných) regionech mRNA molekul. MikroRNA mají podíl na interindividuální variabilitě v expresi a aktivitě metabolizujících enzymů. Objasnění jejich role a mechanismů působení může přispět k vývoji nových léčiv a personalizaci farmakoterapie. Práce shrnuje dosavadní vybrané poznatky o regulaci převážně jaterních cytochromů P450 a konjugačních enzymů prostřednictvím mikroRNA. Popsán je také vliv RNA editací, jednonukleotiových polymorfismů a pseudogenů.
|
|
|
Interakce derivátů rifampicinu s pregnanovým X receptorem a OATP1B1 transportérem
Krajníková, Zdeňka ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Zdeňka Krajníková Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce derivátů rifampicinu s pregnanovým X receptorem a OATP1B1 transportérem Pregnanový X receptor (PXR) je ligandem aktivovaný transkripční faktor regulující jaterní expresi genů. Jeden z cílových genů PXR, cytochrom P450 3A4 (CYP 3A4), je nejdůležitější biotransformační enzym klinicky používaných léčiv. Modelovým ligandem PXR je rifampicin (RIF). RIF vstupuje do hepatocytů z bazolaterální strany pomocí OATP1B1 transportéru. Není bez zajímavosti, že je RIF chemicky nestabilní molekulou. Navíc je metabolizován v lidském těle. V této diplomové práci jsme se rozhodli určit afinitu derivátů RIF (rifampicin chinonu, rifampicin N-oxidu, 25-desacetylrifampicinu a 3-formylrifamycinu SV) k PXR a OATP1B1, která je zatím jen omezeně popsaná. K tomuto účelu jsme použili metody two hybrid a gene reporter assay. Pomocí two hybrid assay jsme zjistili, že rifampicin chinon, rifampicin N-oxid a 3- formylrifamycin SV (10 µM) aktivují PXR srovnatelně jako RIF (pozitivní kontrola). Naproti tomu 25-desacetylrifampicin má nižší afinitu k PXR než RIF. Dále jsme vyhodnotili vliv OATP1B1 transportéru na bazolaterální transport...
|
|
|
Hledání účinného chelátoru kobaltu
Nosková, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Nosková Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultantka: Mgr. Monika Moravcová Název diplomové práce: Hledání účinného chelátoru kobaltu Kobalt je jako součást vitaminu B12 esenciálním prvkem pro lidský organismus. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám však vede k toxicitě. Chronická intoxikace kobaltem je v současné době pozorována nejčastěji po implantaci umělých kloubních náhrad s obsahem kobaltu, které v některých případech neplní svou funkci a kobalt se z nich vylučuje mechanickým třením nebo korozí. To vede nejen k lokální reakci, ale ionty kobaltu pronikají také do krevní a lymfatické cirkulace, a tím způsobují reakci systémovou. Intoxikace se pak projevuje neurologickými, kardiovaskulárními a endokrinními symptomy, které mohou vést k ireverzibilním změnám nebo až ke smrti. Chelátor, který by byl schopen kobalt účinně a selektivně vychytat a intoxikaci tak efektivně léčit, však není v klinické praxi dostupný. Cílem této diplomové práce bylo hledání účinného chelátoru kobaltu mezi známými chelátory jiných kovů. Chelatace byla měřena in vitro metodou založenou na spektrofotometrické detekci nezchelatovaných iontů kobaltu při různých pH od 4,5 do 7,5. Celkem bylo hodnoceno...
|
|
|
Interakce derivátů rifampicinu s pregnanovým X receptorem a OATP1B1 transportérem
Krajníková, Zdeňka ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Zdeňka Krajníková Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce derivátů rifampicinu s pregnanovým X receptorem a OATP1B1 transportérem Pregnanový X receptor (PXR) je ligandem aktivovaný transkripční faktor regulující jaterní expresi genů. Jeden z cílových genů PXR, cytochrom P450 3A4 (CYP 3A4), je nejdůležitější biotransformační enzym klinicky používaných léčiv. Modelovým ligandem PXR je rifampicin (RIF). RIF vstupuje do hepatocytů z bazolaterální strany pomocí OATP1B1 transportéru. Není bez zajímavosti, že je RIF chemicky nestabilní molekulou. Navíc je metabolizován v lidském těle. V této diplomové práci jsme se rozhodli určit afinitu derivátů RIF (rifampicin chinonu, rifampicin N-oxidu, 25-desacetylrifampicinu a 3-formylrifamycinu SV) k PXR a OATP1B1, která je zatím jen omezeně popsaná. K tomuto účelu jsme použili metody two hybrid a gene reporter assay. Pomocí two hybrid assay jsme zjistili, že rifampicin chinon, rifampicin N-oxid a 3- formylrifamycin SV (10 µM) aktivují PXR srovnatelně jako RIF (pozitivní kontrola). Naproti tomu 25-desacetylrifampicin má nižší afinitu k PXR než RIF. Dále jsme vyhodnotili vliv OATP1B1 transportéru na bazolaterální transport...
|
|
|
Hledání účinného chelátoru kobaltu
Nosková, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Nosková Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultantka: Mgr. Monika Moravcová Název diplomové práce: Hledání účinného chelátoru kobaltu Kobalt je jako součást vitaminu B12 esenciálním prvkem pro lidský organismus. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám však vede k toxicitě. Chronická intoxikace kobaltem je v současné době pozorována nejčastěji po implantaci umělých kloubních náhrad s obsahem kobaltu, které v některých případech neplní svou funkci a kobalt se z nich vylučuje mechanickým třením nebo korozí. To vede nejen k lokální reakci, ale ionty kobaltu pronikají také do krevní a lymfatické cirkulace, a tím způsobují reakci systémovou. Intoxikace se pak projevuje neurologickými, kardiovaskulárními a endokrinními symptomy, které mohou vést k ireverzibilním změnám nebo až ke smrti. Chelátor, který by byl schopen kobalt účinně a selektivně vychytat a intoxikaci tak efektivně léčit, však není v klinické praxi dostupný. Cílem této diplomové práce bylo hledání účinného chelátoru kobaltu mezi známými chelátory jiných kovů. Chelatace byla měřena in vitro metodou založenou na spektrofotometrické detekci nezchelatovaných iontů kobaltu při různých pH od 4,5 do 7,5. Celkem bylo hodnoceno...
|
|
|
Novel approaches for development of in vitro liver cell models
Smutný, Tomáš ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Kollár, Peter (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Tomáš Smutný Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název dizertační práce: Nové přístupy ve vývoji in vitro jaterních buněčných modelů Játra jsou hlavním metabolickým orgánem v lidském těle. Odhad jaterního metabolismu je tak důležitým krokem při vývoji léčiv. Neméně důležité je také vyhodnocení rizika jaterního poškození navozeného potencionálními léčivy. Některé parametry spojené s metabolismem a toxicitou vyvíjených léčiv mohou být predikovány pomocí in vitro jaterních buněčných modelů. Dnes jsou za jejich zlatý standard považovány primární lidské hepatocyty. Vedle nich se uplatňují další jaterní modelové systémy, jako jsou jaterní tkáňové řezy, subcelulární frakce, jaterní nádorové buněčné linie a hepatocyty odvozené od kmenových buněk. Soudobé in vitro modely mají stále řadu nevýhod, a to i navzdory pokrokům v jejich vývoji. Ty směřují k lepšímu odhadu farmakokinetických a toxikologických parametrů testovaných kandidátních léčiv. Jednou z nevýhod jaterních modelů je jejich nedostatečná podobnost s in vivo fenotypem spojená s nízkou metabolickou kapacitou. V posledních několika letech jsme byli svědky ohromujícího postupu nových technologií zaměřujících se na zlepšení stávajících...
|
|
|
Vliv statinů na Ras/Raf/ERK signální kaskáduv modelové linii A431
Smutný, Tomáš ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tomáš Smutný Školitel: Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv statinů na Ras/Raf/ERK signální kaskádu v modelové linii A431 ERK signální kaskáda hraje důležitou roli v řadě buněčných funkcí např. buněčné proliferaci, diferenciaci a přežití. Její nepřiměřená aktivace je často přítomna u lidských nádorů. Signální kaskáda se skládá z mnoha proteinů, ale v popředí zájmu jsou zejména zástupci podrodiny Ras (zvláště H-Ras nebo K-Ras). Ras jsou GTPázy, které jsou podstatně zahrnuty v onkogenesi mnoha lidských nádorů. Klíčovou úlohu ve funkci Ras představuje jejich posttranslační modifikace lipidy (prenylace). Kovalentní vazba isoprenoidového zbytku k Ras podporuje jeho připojení k plasmatické membráně a umožňuje jeho funkci. Isoprenoidy vznikají během syntézy cholesterolu jako jeho prekurzory. Inhibice prenylace vede k inaktivaci Ras a ERK signální kaskády a potlačuje nekontrolovatelné buněčné dělení tam, kde je přítomna aktivační mutace Ras. Statiny, hypolipidemika, inhibitory enzymu HMG- CoA reduktázy, inhibují syntézu mevalonátu nezbytného pro tvorbu isoprenoidů. V této práci jsme testovali, zda statiny (simvastatin, pravastatin, lovastatin atorvastatin) inhibují syntézu...
|
|
|
Experimentální přístupy pro studium jaterní enzymatické indukce zprostředkované pregnanovým X receptorem
Dobečka, Kryštof ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Kryštof Dobečka Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Konzultant: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Experimentální přístupy pro studium jaterní enzymatické indukce zprostředkované pregnanovým X receptorem Práce se zabývá indukcí exprese biotransformačních enzymů prostřednictvím aktivace pregnanového X receptoru (PXR) v játrech, a to především z hlediska modelů a metod, které jsou při studiu enzymové indukce experimentálně využívány. V předkládaném textu jsou shrnuty znalosti o PXR, který je představen nejen jako zásadní xenosenzor, ale také jako transkripční faktor s důležitým významem pro endogenní pochody. Dále jsou v práci diskutovány buněčné a zvířecí modely, které jsou hodnoceny z hlediska exprese a funkce PXR a jeho cílových biotransformačních enzymů. Primární lidské hepatocyty ve 2D uspořádání jsou zlatým standardem jaterních in vitro modelů. V budoucnu můžeme očekávat širší využití 3D technologií. Zvířecí modely vykazují zásadní mezidruhové rozdíly v aktivaci PXR. Vývoj humanizovaných zvířat pomáhá překonávat tyto nevýhody. Jsou také představeny screeningové metody popisující interakci kandidátních léčiv s PXR. Dále je popsána polymerázová řetězová reakce (PCR) a její...
|
|
|
Transcriptomic analysis of cutaneous inflammatory biomarkers in a mouse model of small fiber neuropathy
Benčová, Simona ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Frmaceuticka fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študent: Simona Benčová Školitelia: Dr.Claire Demiot, Dr. Aurore Danigo Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D Názov diplomovej práce: Transkriptomická analýza kožných zápalových biomarkerov u myší s neuropatiou malých nervových vlákien. Periférna neuropatia je rozšírujúci sa problém zdravia verejnosti ako následok rôznych ochorení, spojený s niekoľkými nepriaznivými účinkami, ako napríklad výskyt chronickej bolesti či zvýšené riziko vzniku tlakového vredu. Cieľom tejto štúdie je preskúmať, či je zápalový stav kože modifikovaný počas periférnej neuropatie a v priebehu tvorby tlakového vredu. Na dvoch rôznych modeloch myší (myši s tlakovým vredom a myši s nepoškodenou kožou), bola uskutočnená transkriptomická analýza, aby sa určili gény, ktoré sa líšia v expresii a zároveň tie, ktoré sa podieľajú na zápale. Neuropatia malých nervových vlákien bola navodená u mladých myší intraperitoneálnou injekciou resiniferatoxínu (50 μg/kg, i.p), agonistu na vaniloidnom receptore TRPV1. Preležaniny boli spôsobené aplikáciou dvoch magnetických platničiek na koži na chrbte. Na základe RNA mikroarray bola získaná génová expresia a výsledky boli následne overené kvantitatívnou PCR. Transcriptomická analýza kože s tlakovým vredom...
|
|
|
Transcriptomic analysis of cutaneous inflammatory biomarkers in a mouse model of small fiber neuropathy
Benčová, Simona ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Frmaceuticka fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študent: Simona Benčová Školitelia: Dr.Claire Demiot, Dr. Aurore Danigo Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D Názov diplomovej práce: Transkriptomická analýza kožných zápalových biomarkerov u myší s neuropatiou malých nervových vlákien. Periférna neuropatia je rozšírujúci sa problém zdravia verejnosti ako následok rôznych ochorení, spojený s niekoľkými nepriaznivými účinkami, ako napríklad výskyt chronickej bolesti či zvýšené riziko vzniku tlakového vredu. Cieľom tejto štúdie je preskúmať, či je zápalový stav kože modifikovaný počas periférnej neuropatie a v priebehu tvorby tlakového vredu. Na dvoch rôznych modeloch myší (myši s tlakovým vredom a myši s nepoškodenou kožou), bola uskutočnená transkriptomická analýza, aby sa určili gény, ktoré sa líšia v expresii a zároveň tie, ktoré sa podieľajú na zápale. Neuropatia malých nervových vlákien bola navodená u mladých myší intraperitoneálnou injekciou resiniferatoxínu (50 μg/kg, i.p), agonistu na vaniloidnom receptore TRPV1. Preležaniny boli spôsobené aplikáciou dvoch magnetických platničiek na koži na chrbte. Na základe RNA mikroarray bola získaná génová expresia a výsledky boli následne overené kvantitatívnou PCR. Transcriptomická analýza kože s tlakovým vredom...
|
host ::
RSS.