| |
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Scientologická církev byla oficiálně zaregistrována v Los Angeles roku 1954. Působí ve více než 150 zemích světa a hlásí se k ní přes 8 miliónů lidí. Zakladatelem hnutí je americký spisovatel science-fiction a beletrie Laffayete Ron Hubbard, který prováděl výzkumy týkající se lidského ducha, shrnuté v knihách "Dianetika". Později své výzkumy zaměřil na duchovní bytosti a jejich schopnosti. Tím vznikla použitelná náboženská filozofie - Scientologie. V České republice zatím nebylo možné Scientologickou církev oficiálně zaregistrovat, proto po právní stránce působí jako občanské sdružení Dianetické centrum. Počet členů a sympatizantů u nás není vysoký, pohybuje okolo 800 osob. Přesto je důležité, znát odlišnosti této náboženské minority, abychom mohli poskytnout ošetřovatelskou péči odpovídající jejím specifickým potřebám. Touto problematikou se zabývá multikulturní ošetřovatelství studující kultury a náboženství z hlediska ošetřovatelské praxe. V souvislosti s globalizací je tato problematika stále aktuálnější. Pozvolna dochází ke změnám v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace a narůstá počet cizinců legálně pobývajících na našem území. Je tedy důležité, aby i sestry byly připraveny a ovládaly alespoň základní znalosti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, díky nimž budou schopny poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči s respektováním daných specifik. Cílem práce je poznání specifik ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve a určení specifik jejich životního stylu. K cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výzkumná otázka 1: Mají příslušníci Scientologické církve specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? Výzkumná otázka 2: Jaký je vztah příslušníků Scientologické církve k poskytované zdravotní péči v ČR? Výzkumná otázka 3: Mají příslušníci Scientologické církve specifické spirituální potřeby? Výzkumná otázka 4: Jaký mají příslušníci Scientologické církve přístup ke svému zdraví? Výzkumná otázka 5: Mají příslušníci Scientologické církve specifický životní styl? Ke sběru dat pro naplnění výzkumných cílů a získání odpovědí na výzkumné otázky, byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum byla užita technika polostrukturovaného rozhovoru vedeného s příslušníky Scientologické církve navštěvující Dainetické centrum v Praze. Rozhovor obsahoval celkem 46 otázek rozdělených do čtyř okruhů a zúčastnili se ho čtyři muži a čtyři ženy různého věku a různé délky příslušnosti k církvi. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno hlavní a nejvýraznější specifikum při poskytování ošetřovatelské péče scientologům a tím je dodržování ticha v době, kdy je mysl oslabena. Dále výzkum ukázal, že scientologové si lékařů váží a nevylučují je, pokud se jedná o případy úrazu či ohrožení života. Běžně podstupují preventivní prohlídky a nebrání se ani očkování, pokud mají dostatek informací. Jedinou výjimku představuje psychiatrie. Dostávání asistů reprezentuje jedinou spirituální potřebu a v oblasti životosprávy nemá Scientologická církev žádná specifika. Práci bude možné využít jako studijní materiál pro všeobecné sestry a studenty ošetřovatelských oborů k rozšíření znalostí v oblasti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, které poslouží k usnadnění poskytování kulturně specifické péče příslušníkům této náboženské minority.
|
|
Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost dospělé populace
Elhenický, Patrik ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Potměšil, Jaroslav (oponent)
Název diplomové práce: Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost u dospělé populace. Cíle práce: Zpracovat a prezentovat výsledky současné dospělé populace v oblasti vnímání a vztahu k vlastnímu tělu, nejen v oblasti fyzické, ale také v oblasti psychické. Porovnat rozdíly mezi mužskou a ženskou populací ve výše uvedených problémech a porovnat rozdíly mezi venkovskými a městskými lidmi. Metoda: Sběr dat pro tuto diplomovou práci byl prováděn anketovým šetřením pomocí dotazníkové metody. Bylo použito standardizovaného dotazníku, který byl převzat z mezinárodního výzkumu sportu, zdraví a tělesného sebepojetí v zemích střední a východní Evropy (Mrázek, Fialová, Bychovskaja, 1995). Dotazník obsahoval kapitoly týkající se osobních údajů, zdravotního stavu, činností vztahující se k tělu a fyzické aktivity, subjektivního popisu těla, vztahu k tělu a sebepojetí. Celkem se odpovídalo na 129 otázek, z nichž byli k práci analyzovány jen ty, které se týkaly zvoleného tématu. Výsledky: Výsledky poukazují na určité změny v hodnocení tělesného vzhledu, vztahu k vlastnímu tělu i sebepojetí mužů i žen. V potvrzených hypotézách je poukazováno na rozdílnost sebevědomí žen a mužů při hodnocení svého vzhledu, kdy se muži celkově hodnotili lépe nežli ženy. Dále také na rozdíly v sebepojetí a vtahu k vlastnímu tělu mezi...
|
|
Jak předejít civilizačním chorobám (komplexní vzdělávací a motivační text o zdravém stylu života)
Drahošová, Šárka ; Bartůňková, Staša (vedoucí práce) ; Vránová, Jana (oponent)
Název: Jak předejít civilizačním chorobám How to prevent civilization diseases Cíle práce: Mým cílem bylo posoudit názorovou orientaci a informovanost studentů gymnázií a odborných učilišť v oblasti prevence civilizačních chorob. Toto šetření mělo být východiskem pro přípravu informačního výukového materiálu. Metodika: Metodou výzkumu bylo dotazníkové šetření, mapující jak názorovou orientaci a postoje respondentů v problematice životního stylu, tak i informovanost v oblastech: pohyb, strava, škodliviny a psychohygiena. Dotazník vyplnily 2 skupiny 17-18 letých respondentů, kterými bylo123 gymnazistů (60 dívek a 63 chlapců) a 122 učňů (60 dívek a 62 chlapců) z Prahy a okolí. Výsledky: Výsledky výzkumu ukázaly nedostatečný stupeň informovanosti v obou skupinách respondentů, i když studenti gymnázií projevili dle předpokladů lepší znalosti než studenti z odborných učilišť. Nebyla však potvrzena hypotéza, že dívky mají ve srovnání s chlapci lepší znalosti o zdravé výživě. Na základě informací o neuspokojivých znalostech studentů byl připraven komplexní . informační text, který může být použit ve výuce na středních školách nebo může být návodem pro zdravé a odpovědné chování každému dospívajícímu a dospělému zdravému člověku Klíčová slova Zdravý životní styl, civilizační choroby, sport, kondice, správná...
|
|
Faktory ovlivňující volbu vyučovacích metod ve výuce Výchovy ke zdraví
Kuželková, Hana ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výukových metod v předmětu Výchova ke zdraví. Pro lepší orientaci v problematice je zde uvedena charakteristika nejvíce používaných výukových metod, jejich členění a výběr. Rovněž je zde podrobně popsána charakteristika vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví a jeho vzdělávací specifika. Výsledky výzkumné sondy, která se zaměřila na používání a volbu výukových metod učiteli Výchovy ke zdraví v praxi jsou porovnány s vytvořenými náměty pro výuku předmětu Výchova ke zdraví na základě zaměření oboru a definovaných očekávaných výstupů. Vytvořené náměty nabízí učitelům Výchovy ke zdraví konkrétní výukové metody a aktivity, které vedou k dosažení očekávaných výstupů tohoto nového předmětu. Klíčová slova: výukové metody - charakteristika výukových metod - výběr výukové metody - Zdravá škola - Výchova ke zdraví - výukové cíle - RVP ZV
|
|
Analýza kvality života u vychovatelů na Táborsku, navržení a ověření programu podpory zdraví
HÁJKOVÁ, Martina
Diplomová práce Analýza kvality života u vychovatelů na Táborsku, navržení a ověření programu podpory zdraví se v teoretické části zabývá především vychovatelskou profesí, kompetencemi pedagogů a poskytuje profil vychovatele. V další kapitole se věnuje pojmu kvalita života, důležitá je především kvalita života u pedagogů, její problematika a podpora zdraví u pedagogů. Ve výzkumné části bylo mým cílem provést analýzu kvality života u vychovatelů na Táborsku, navržení a ověření programu podpory zdraví. Výzkum práce byl realizován dotazníkovým šetřením pomocí dotazníku WHOQOL-BREF. Byla zjištěna dobrá kvalita života vychovatelů a u skupiny, která se účastnila mého intervenčního programu, se kvalita života zlepšila.
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
|
Komunitní přístup k duševně nemocným jako alternativa k ústavní péči
Strnadová, Dagmar ; Klimešová, Anna (vedoucí práce) ; Sivek, Vojtěch (oponent)
Péče o duševně nemocné procházela v historii mnoha proměnami. Většina lidí byla přijímána jako součást společnosti. Péči o ně zajišťovala rodina a místní společenství. Jen malá část duševně nemocných byla vyháněna nebo naopak vězněna. Ve velkém začali být jedinci s duševními problémy vyčleňováni a izolováni až v novověku. Ve 20. století došlo k prudkému rozvoji psychiatrie i péče o duševně nemocné. V 50. letech začaly být velké psychiatrické ústavy v mnoha vyspělých zemích uzavírány. Ústavní péče byla nahrazena ambulantními a komunitními službami. Hlavní cíl komunitní práce je, aby lidé trpící duševní nemocí mohli žít ve svém přirozeném prostředí. Mezi státy s dlouhou tradicí komunitní péče v oblasti péče o duševní zdraví patří i Anglie.Vznikla zde široká škála služeb v oblasti bydlení, zaměstnávání a volného času. Změnil se i přístup k duševně nemocným lidem. V České republice se komunitní práce začala používat až v 90. letech. Od té doby došlo v oblasti komunitní práce k velikému pokroku. Přesto se u nás stále často upřednostňuje ústavní péče. Komunitní práce navazuje na hodnoty tradičních komunit a je založena na respektu k lidským právům. Zároveň se snaží odstraňovat stigma, které je s duševní nemocí spojené. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost u starší populace
Maxa, Vladimír ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Potměšil, Jaroslav (oponent)
Název: Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost u starší populace Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je zjistit postoj seniorů ke svému tělu a ke svému zdraví a odhalit způsob, jakým senioři vnímají současné mýty těla, jež nám jsou předkládány médii a přijímány současnou populací. Metoda: Ke sběru dat jsme využili dotazníku, který obsahoval otázky týkající se osobních údajů, zdravotního stavu, činností vztahujících se k tělu a fyzické aktivitě, tělesného vzhledu, sebepojetí a životní spokojenosti. Forma otázek v dotazníku není jednotná. Převládaly otázky uzavřené s volbou odpovědi ano, ne, nebo hodnocení míry souhlasu na 5 bodové škále Lickertova typu. Výsledky: Výsledky shrnují postoj seniorů k sobě samým a hodnotí míru jejich péče o vlastní vzhled, zdraví a zdatnost. Osvětlují motivaci seniorů k pohybovým aktivitám a vyjasňují způsob jejich chování ve vztahu k dodržování životosprávy. Výsledky se také zabývají hodnocením tělesných proporcí a vyjadřují skutečnost, že vlastní tělesný typ seniorů není totožný s jejich ideálním tělesným typem. Klíčová slova: tělesné sebepojetí, senioři, stáří, životní styl Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Pracovní podmínky se zaměřením na pracovní prostředí orientované na problematiku open space pracoviště
Houšková, Helena ; Šerák, Michal (oponent) ; Kocianová, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v první části zabývá pracovními podmínkami a pracovním prostředím jako takovými, jejich zasazením do kontextu pracovního procesu, mezinárodní a české legislativy. Zároveň hodnotí úlohu pracovních podmínek a pracovního prostředí z hlediska personálního řízení. Dále charakterizuje pracovní prostředí nejprve v obecné rovině, na něž pak nahlíží z pohledu ochrany zdraví při práci a faktorů ovlivňujících pracovní výkon v závislosti na zdravotním stavu jedince. V další části se zaměřuje na pracovní prostředí v administrativní sféře a jeho vlivy na zdravotní stav a pracovní výkon. Specializuje se na typ kancelářského pracoviště nazývaného open space (také otevřené nebo sálové pracoviště), popisuje jeho specifika a uvádí výhody a nevýhody tohoto pracoviště. Při charakteristice otevřeného pracoviště vychází z publikované výzkumné studie a též z vlastních praktických zkušeností. Na studii dále navazuje dotazníkovým šetřením zaměřujícím se na možnou souvislost mezi negativními psychickými rizikovými faktory a možností výskytu syndromu vyhoření u jedinců zaměstnaných na otevřeném pracovišti. V závěru shrnuje výsledky tohoto šetření, celkové hodnocení pracoviště open space z hlediska proklamovaných a skutečných efektů a na základě tohoto shrnutí uvádí doporučení pro praxi.
|
host ::
