| |
|
CDU - Conservative Party? Analysis of the debate on CDU's policies and idea program
Pešeková, Mária ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Diplomová práce CDU konzervativní strana? Analýza diskuse o ideovém sm ování CDU se zabývá K es anskodemokratickou unií jako v elidovou stranou a jejím programovým sm ováním pod vedením Angely Merkelové. Práce rozebírá historii CDU a její pozici ve stranickém systému. Téma programové diskuse autorka zasazuje do ir ího kontextu teorie politických stran a nar stající ned v ry voli v i politickým stranám. Hlavní analýzu tvo í poslední ást v nována vztahu mezi CDU a církvi jako to jejího tradi ního partnera a programovým otázkám v oblasti bioetiky, rodinné politiky, integrace p ist hovalc a národní identity, zru ení v eobecné vojenské povinnosti a energetické politiky. CDU se od rozplynutí katolického milieu potýká s problémy pramenícími ze sekularizace spole nosti a postupn i poklesem voli ské podpory. Liberaliza nímu trendu ve spole nosti se CDU jako catch-all party zcela p izp sobuje a opou tí své n kdej í ideové pozice. Programová zm na a posun sm rem doleva do st edu politického spektra vyvolává adu kritických iniciativ na adresu CDU a to jak uvnit strany, tak i v adách bývalých len CDU. Strana podle nich ztratila konzervativní identitu a opustila jeden ze t ech pilí své politiky, ke kterým se formáln hlásí. Vytvá í se tím prozatím ne e itelná situace, jak na jedné stran uspokojit kmenové voli e,...
|
|
Britové v Porýní. Příspěvek ke studiu britské okupace Kolínské zóny v letech 1918-1926
Soukup, Jaromír ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Britská okupace Porýní v letech 1918-1929/30 je vzhledem k politice, již do té doby Londýn zastával, v řadě ohledů překvapivá. Odpovědí na otázku, proč Britové v této oblasti zůstávali tak dlouho, je skutečnost, že aktivní účastí v různých mezispojeneckých komisích chtěli dosáhnout změny Versailleského mírového systému. V očích Britů to byli především Francouzi, kteří způsobovali Němcům těžkosti tím, že ohrožovali jednotu Německa a bránili jeho hospodářské obnově. Podoba okupace se v průběhu první poloviny dvacátých let měnila. Od prosince 1918 až do evakuace Kolínské zóny na přelomu let 1925 a 1926 lze vysledovat čtyři důležité etapy. V období od obsazení Kolína nad Rýnem do ratifikace Versailleské mírové smlouvy se Porýní ocitlo pouze pod vojenskou správou. V praxi to znamenalo, že velitelé jednotlivých okupačních armád se ve svých zónách těšili velké míře nezávislosti. V lednu 1920 se nejvyšším reprezentantem okupačních sil stala civilní Mezispojenecká rýnská vysoká komise (Vysoká komise) se sídlem v Koblenci, jež měla především chránit vojáky, vydávat nařízení pro jejich bezpečí; v obsazených oblastech mohla také vetovat německé zákony. V lednu 1920 ale Kongres Spojených států amerických odmítl ratifikovat Versailleskou mírovou smlouvu, čímž "odsoudil" americké představitele v různých mezispojeneckých...
|
|
Absolutní, totální a blesková válka. Německá vojenská teorie mezi dvěma světovými válkami a její souvislosti
Kubeš, Radim ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato práce si klade za cíl předložit a uspořádat do koherentního celku základní poznatky vojenské teorie zabývající se použitím mobilních vojsk jak byla pěstována v meziválečném Německu a poukázat na souvislosti těchto myšlenek s domácími kořeny, ať již vycházely z praxe anebo tradice vojenské teorie, stejně jako na propojenost s širším myšlenkovým proudem vojenských teoretiků-reformátorů v Evropě. Cílem ovšem není pouze popis, ale také uplatnění ne právě obvyklého přístupu k vysvětlení výsledku druhé světové války. S pomocí velkých strategických teorií Clausewitze, Harta a Beaufra bude poukázáno na některá fakta, která sama o sobě již naznačovala výsledek střetnutí. Závěry z těchto teorií sice nebudou nikterak novátorské, zde je ovšem důležitější metoda, která svou univerzálností (přistoupíme-li ovšem na fakt, že ve válce existují určité neměnné konstanty) může pomoci k pochopení a nové interpretaci vojenských střetnutí.
|
|
Protifašistický bojovník jako socialistický hrdina. Dvojí život Jána Nálepky
Bjaček, Petr ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Fakt slovenské účasti v německém tažení proti SSSR se v obnoveném Československu stal pro konstitující se komunistický režim jedním z nejhorších činů slovenské klerofašistické vlády. Nepříjemná minulost byla překrývána vhodným historickým výkladem a hledáním nových socialistických tradic. Jedním z hmatatelných symbolů této snahy se stal kapitán Ján Nálepka. Levicový intelektuál, učitel a záložní důstojník československé armády byl po vzniku slovenského státu povolán do slovenské armády, za boje proti Maďarsku a Polsku obdržel vyznamenání za statečnost a účastnil se i tažení v SSSR, roku 1943 však zběhnul na stranu sovětských partyzánů a jako velitel československého partyzánského oddílu padl na sklonku téhož roku v boji o město Ovruč. Za svou činnost mezi sovětskými partyzány mu byl posmrtně udělen titul Hrdina SSSR. V práci zkoumám koncept a rozsah kultu Jána Nálepky jako socialistického hrdiny a nabízím kritické srovnání se svým vlastním pohledem na osobnost tohoto výrazného symbolu boje proti nacismu. Klíčová slova Ján Nálepka, Slovensko, druhá světová válka, socialistický hrdina, propaganda
|
|
Střípky z mozaiky protektorátní společnosti
Doležal, Jakub ; Kuklík, Jan (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou období Protektorátu Čechy a Morava v tehdejším politickém okrese Sedlčany a na příkladu tohoto regionu se snaží podat co možná nejvíce široký a plastický obraz tehdejší (protektorátní) společnosti. Tento obraz je nastíněn prostřednictvím mnoho-případové studie respektive pomocí jednotlivých případových studií, jejichž předmětem zájmu jsou konkrétní sociální jedinci žijící ve sledovaném období. Tyto případy přitom nejsou popsány jen samostatně, ale v každém z nich jsou sledovány předem stanovené společné otázky a témata umožňující následnou komparaci a zhodnocení. K těmto v závěru shrnutým otázkám patří otázka svobody každého jedince, predestinace jeho sociální pozice a dalšího směřování jeho životního příběhu v sledovaném období na základě jeho příslušnosti k určité profesní, zájmové, etnické a jiné typické a specifické skupině, dále problematika změn, kterými prošli daní sociální jedinci (respektive sociální typy) v rámci zkoumaného období, a zároveň otázka podmíněnosti těchto změn samotnou realitou německé okupace. V té souvislosti si práce všímá také otázky kontinuity a diskontinuity období Protektorátu Čechy a Morava s obdobím předchozím. S tématem všeobecných změn úzce souvisí také otázka specifických životních podmínek období německé okupace. V rámci...
|
|
Vysídlení vesnic na Vyškovsku 1939-1945. Rozšiřování vyškovského vojenského prostoru pro potřeby německých okupačních vojsk
Leznar, Marek ; Kokoška, Stanislav (oponent) ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce)
Vyškovský vojenský prostor vznikl pro potřeby československé branné moci v roce 1935 na území bývalých lesních pozemků olomouckého biskupství. Do roku 1938 zde bylo vytvořeno učiliště pro tankisty, vojenská kasárna a několik tankových jednotek. Po okupaci zbytku Československa německou armádou v roce 1939 přešel vyškovský vojenský prostor pod správu wehrmachtu. Jeho velení ve spolupráci s německými protektorátními úřady rozhodlo, že vyškovský vojenský prostor rozšíří pro své potřeby na úkor okolních vesnic. Okupanti k vyvlastnění území v okolí prostoru využili prvorepublikového zákona č. 25 z roku 1935 o vyvlastnění nemovitého majetku k účelům obrany státu. Celou akci dostal na starost protektorátní Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu (tzv. Bodenamt) se sídlem v Praze, který nechal zřídit přímo ve Vyškově Přesídlovací kancelář podřízenou protektorátnímu ministerstvu vnitra. Stěhování obcí v okolí vyškovského vojenského prostoru začalo na jaře roku 1941 a bylo ukončeno na konci roku 1944. (...)
|
|
Spolková republika Německo jako objekt zahraniční politiky Spojených států v letech 1949-1955
Voda, Michal ; Kovář, Martin (oponent) ; Horčička, Václav (vedoucí práce)
Byl to už rok 1940, který otevřel německou otázku (britským plánováním pro poválečnou situaci) a to nakonec na plných 15 let, než se prosadilo její relativně stabilní řešení - s platností pro dalších 35 let. Tzv. německá otázka nebyla nikdy pouze otázkou politického uspořádání, hraničního či bezpečnostního uspořádání v rámci německého teritoria. Vzhledem k síle svého ekonomického potenciálu, geografické poloze i politickobezpečnostním faktorům představovalo Německo klíč k rozložení sil v Evropě. Otázka politické budoucnosti Německa se dala vyslovovat i jako otázka po základní obranyschopnosti západní Evropy a stejně tak se stala úhelným kamenem pro evropskou integraci v té podobě, v jaké ji známe dnes. Zrovna tak ale byla v roce 1945 otázkou obnovy evropského ekonomického systému a v nepřímé souvislosti s tím i vnitropolitické situace v poválečném údobí politicky labilních evropských států (Francie a Itálie). V nepřímém ohledu se německá problematika stala i otázkou vnitřní politiky Spojených států, ať už poválečné hospodářské stability související s nezbytností udržení západoevropských odbytišť až po otázku národní bezpečnosti, jejíž perimetr se postupně posunul až k Labi. Německá otázka stojí v přímé souvislosti se vznikem studené války, nikoli ovšem jako její hlavní příčina - tou je nekompabilita dvou...
|
|
Německo-francouzské vztahy v období vlády Helmuta Kohla a Françoise Mitterranda
Fuitová, Veronika ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Veronika Fuitcruá Vztah Spolkové republiky Německo a Francie v období vlády Heknuta Kohla a Françoise Mitterranda představoval dobu intenzivní spolupráce těchto dvou zemí, a to zejména na poli evropské integrace. Kohl s Mitterrandem tím navazovali na smíření a tradici kooperace obou národů, které byly po druhé světové válce dílem osobností Konrada Adenauera a Roberta Schumana. Tomuto smíření předcházelo dlouhé období nepřátelství a napětí, proto můžeme o poválečné době hovořit jako o historickém zlomu v dosavadních vztazích. Klíčem k řešení situace v Evropě po druhé světové válce mělo být vytvoření jednotné evropské organizace a sjednocení zájmů a politik evropských zemí. Prvním krokem na této cestě byl vznik ESUO. Spolupráce Spolkové republiky Německo a Francie pokračovala i v období následujících, stejně jako proces evropského sjednocování. Nástupci Adenauera a Schumana však na jejich politiku navazovali jen z části. Proto, i když po formální stránce byla kooperace obou zemí nadále rozvíjena a dokonce smluvně zakotvena (Elysejská smlouva), fakticky chyběla vůle ke shodě v takové míře, jako tomu bylo po roce 1945. Charles de Gaulle v období svého prezidentství koncem 50. a v 60. letech se spíše než na evropskou politiku orientoval na samostatnou politiku francouzskou. Podobný kurs sledovali i jeho...
|
|
Československo a norimberský proces (norimberský proces v československém tisku)
Havlínová, Jana ; Randák, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Druhá světová válka byla co do počtu obětí a napáchaných škod nejděsivější v dějinách lidstva. Již z toho důvodu bylo nezbytné potrestat ty, kteří ji rozpoutali. Mezinárodnímu tribunálu v Norimberku se podařilo nalézt odpovídající právní konsenzus, který umožnil jejich souzení. Ačkoli tři z hlavních válečných zločinců byli soudem zproštěni viny, mnozí dál věřili, že se norimberský proces stane mementem pro všechny, kteří by se v budoucnu pokusili vést útočnou válku. Ačkoli je průběh procesu dobře známý, panuje jen velmi povrchní povědomí o tom, jak byl tehdy veřejností vnímán. Klíčem k pochopení dobové mentality jsou média, která utvářejí společenské názory. Proto byl učiněn pokus skrze noviny nalézt klíč ke vnímání procesu českou veřejností. A jaký je výsledek bádání? Studiem memoárové literatury a pramenných edic se podařilo nastínit složité kroky, které vedly k ustavení mezinárodního tribunálu. Materiály uvedené v kapitole Prameny a literatura vedly k objasnění dění, jenž předcházelo prvnímu zasedání soudu, a napomohly k dokreslení tamní atmosféry. Mimo jiné poskytly dostatek podkladů pro zhodnocení přínosu československé delegace a osoby dr. Bohuslava Ečera pro norimberský proces. Podrobnou analýzou článků bylo dosaženo stručného přehledu norimberských událostí tak, jak o nich referoval dobový tisk....
|
host ::
