| |
|
Situace osob zdravotně postižených na trhu práce v oblasti Hlavního města Prahy v letech 2014 a 2015
Majorová, Michaela ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou osoby se zdravotním postižením. Hlavním cílem práce je na základě odborné literatury a zjištěných dat vyložit situaci těchto osob na trhu práce v Praze v letech 2014 a 2015. V rámci teoretické části jsou vysvětleny pojmy trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti. Práce se dále zabývá skupinou osob zdravotně postižených, jejich charakteristikou, kategorizací a jejich zaměstnáváním. Pozornost je též věnována legislativě týkající se tématu, rehabilitačním programům a zaměstnavatelům, jejichž podíl pracovníků tvoří z poloviny osoby zdravotně postižené. Praktická část je založena na analýze zjištěných statistických dat získaných z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a také z portálu Českého statistického úřadu. Součástí je také vlastní anonymní dotazníkové šetření vybraných firem, které má za cíl ukázat, jak si stojí pražští zaměstnavatelé v této oblasti. Tímto šetřením bylo zjištěno, že situace uplatnění zdravotně postižených na pražském trhu práce je velmi pozitivní. Zaměstnavatelé nabízejí velkému množství zdravotně postižených osob pracovní uplatnění a to i v případě, že k tomu nemají zákonnou povinnost.
|
|
Vývoj systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven v ČR v letech 2000 - 2015
Pecková, Tereza ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
V bakalářské práci jsou analyzovány základní fondy zdravotních pojišťoven v České republice za období 2000-2015, především tvorba zdrojů a jejich čerpání a celý systém veřejného zdravotního pojištění v ČR. Základní fondy jsou jednou ze složek celkového hospodaření pojišťoven. Na začátku je potřeba si pro tuto analýzu popsat trh pojištěnců. Právě pojištěnci tvoří a čerpají finance v rámci veřejného zdravotního pojištění. Důležité jsou i příspěvky ze státního rozpočtu za státní pojištěnce. Můžeme konstatovat, že náklady zdravotních pojišťoven rostou a populace v ČR stárne. Ovšem nejedná se o rovnoměrný lineární růst. Počty starobních důchodců rostly mírnějším tempem, ale dle prognózy populačního vývoje by se měl výraznější nárůst starobních důchodců projevit v následujících letech. Výrazný nárůst v nákladech je zejména ve skupině pojištěnců nad 80 let a tohoto požehnaného věku by se mělo dožívat stále více lidí i vlivem modernějšího zdravotnictví.
|
|
Veřejná podpora z pohledu českého a komunitárního práva
Petr, Zbyněk ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Jedním z důležitých faktorů ovlivňující hospodářství každé země je správně nastavený systém poskytovaných výhod. Ty jsou udělovány státem či z veřejných prostředků s cílem přilákat výrobce, který v dané zemi bude produkovat zboží, služby nebo kapitál. To vytváří mimo jiné nové soutěžní vztahy nejenom mezi příjemci různých podpor a státy či veřejnoprávními institucemi, ale také mezi samotnými představiteli států. Ti se snaží přilákat různé investice do zaostalých oblastí též s vidinou politických preferencí. V 90. letech minulého století došlo k zásadnímu přelomu pohledu na české veřejné finance. Objevila se totiž řada problémů, které musela nově vznikající demokracie a tržní ekonomika řešit. To se však neobešlo bez veřejných prostředků. Došlo totiž k podstatnému úpadku velkého množství podniků, které znamenaly utlumení českého obchodu. Tento trend bylo nutno zvrátit právě za pomoci státu. K velice význačné události došlo roku 2004, když Česká Republika přistoupila do Evropské unie jako její rovnocenný člen. Tímto okamžikem se pro ni stala legislativa tohoto společenství, která zahrnuje i oblast veřejných podpor, bezprostředně účinnou. Avšak k přizpůsobení již došlo o mnoho let dříve asociační dohodou. Je nutno tedy aplikovat národní normy spolu s evropskými pravidly. Ty představují velmi rozsáhlou materii,...
|
|
Komunitní přístup k duševně nemocným jako alternativa k ústavní péči
Strnadová, Dagmar ; Klimešová, Anna (vedoucí práce) ; Sivek, Vojtěch (oponent)
Péče o duševně nemocné procházela v historii mnoha proměnami. Většina lidí byla přijímána jako součást společnosti. Péči o ně zajišťovala rodina a místní společenství. Jen malá část duševně nemocných byla vyháněna nebo naopak vězněna. Ve velkém začali být jedinci s duševními problémy vyčleňováni a izolováni až v novověku. Ve 20. století došlo k prudkému rozvoji psychiatrie i péče o duševně nemocné. V 50. letech začaly být velké psychiatrické ústavy v mnoha vyspělých zemích uzavírány. Ústavní péče byla nahrazena ambulantními a komunitními službami. Hlavní cíl komunitní práce je, aby lidé trpící duševní nemocí mohli žít ve svém přirozeném prostředí. Mezi státy s dlouhou tradicí komunitní péče v oblasti péče o duševní zdraví patří i Anglie.Vznikla zde široká škála služeb v oblasti bydlení, zaměstnávání a volného času. Změnil se i přístup k duševně nemocným lidem. V České republice se komunitní práce začala používat až v 90. letech. Od té doby došlo v oblasti komunitní práce k velikému pokroku. Přesto se u nás stále často upřednostňuje ústavní péče. Komunitní práce navazuje na hodnoty tradičních komunit a je založena na respektu k lidským právům. Zároveň se snaží odstraňovat stigma, které je s duševní nemocí spojené. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Česká televize a Generace Y
Jůzová, Klára ; KRUML, Milan (vedoucí práce) ; Zlatušková, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá změnami na televizním trhu v posledních letech. Jejím cílem je definovat specifickou diváckou skupinu, její chování a preference: současnou generaci mladých ve věkovém rozmezí 15 - 35 let, kteří sociologicky spadají do takzvané Generace Y.
V kontextu změn na televizním trhu práce zkoumá přístup, porozumění a způsob oslovování této skupiny ze strany veřejnoprávní České televize (ČT).
|
|
Subcarpathian Ruthenia within Czechoslovakia in 1933-1939. Autonomy and state forming efforts
Hurný, Róbert ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Podkarpatská Rus v rámci Československa v rokoch 1933-1939. Autonomně a státotvorné snahy Podkarpatská Rus bola v medzivojnovom období integrálnou súčasťou Českoslo venska. Na základe mierovej zmluvy uzavretej v Saint-Germain-en-Laye (10.9.1919) a Ústavy Československej republiky (29.2.1920) mala mať Podkarpatská Rus autonomně postavenie v politicko-právnom systéme Československa, svoj autonómny snem a jemu zodpovednú autonómnu vládu. Ustredná vláda v Prahe sa však po celé trvanie prvej Československej republiky zdráhala zaviesť skutočnú autonómiu Podkarpatskej Rusi v rámci republiky, pretože poukazovala na neutešené politické, národnostně, nábožen ské a hospodářské poměry a neustálu hrozbu iredentizmu zo strany mnohých podkar- patskoruských elementov a revizionizmu zo strany susedných štátov - hlavně Maďar ska. Urobila tak až po Mníchovskej dohodě, ktorá značné mocensky oslabila Českoslo vensko. Vláda sa usilovala skonsolidovať Československo udelením autonomie Sloven sku a Podkarpatskej Rusi. Stalo sa tak až vo chvíli, kedy Československo spělo k svoj- mu zániku. Tieto autonomistické tendencie mali svoje miesto v zložitej hre susedných krajin (Nemecka, PoPska a Maďarska), ktorých hlavným ciel'om bolo rozbiť Českoslo vensko. Celé medzivojnové obdobie bolo pre obyvatefstvo Podkarpatskej Rusi...
|
| |
|
Lidová kultura ve vzpomínkách pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století
Horová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na to, jak lidé narození ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století vzpomínají na tradiční lidovou kulturu. Soustředí se také na to, zda dodržovali původní tradice a slavili tradiční svátky. Dále se práce zabývá tím, jak tito lidé tradice vnímali a jaký pro ně měly význam. V první části práce se setkáme s vyprávěním životních příběhů narátorů narozených v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována vzpomínkám na tradiční obyčeje a zvyky, na to jak se měnil způsob jejich slavení v předválečném období, za války a za dob socialismu. V poslední části se dozvíme, jakým způsobem narátoři vnímali tanec, zda sami tančili, při jakých příležitostech tančili, které tance apod. Také se dozvíme, zda se setkali s tancem na jevišti.
|
|
Změny v československém zemědělství v letech 1945-1948
Vitnovský, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tématem bakalářská práce je poválečný vývoj československého zemědělství a úloha zemědělství v politicko-mocenských záměrech KSČ v tříletém poválečném období let 1945-1948. V první části bude práce zkoumat vznik a formování nové vlády, dekrety prezidenta republiky, vlastnické přeměny, pozemkovou reformu a bezprostřední změny v zemědělství, které se udály v tomto kontextu. Obsahem této části bude také úloha komunistické strany a její zemědělská politika. Následující část práce se bude týkat politického a hospodářského vývoje v letech 1946 a 1947, který byl poznamenán volbami v květnu 1946 a následnými spory politických stran o zemědělskou politiku. Bude zkoumat vývoj zemědělské politiky komunistické strany na základě dokumentů z Národního archivu. V poslední části práce popíše cestu k převratu politického režimu a zaměří se na obrat zemědělské politiky KSČ, jak splnila dosavadní cíle komunistů, a na počátky kolektivizačního procesu. Autor bude studii zpracovávat na základě odborných publikací a článků, archivních dokumentů a dobového tisku.
|
host ::
