|
Nástroje soukromého financování vysokoškolského vzdělání
Schmutzler, David ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Nemec, Juraj (oponent)
The main objective of the dissertation is to evaluate and compare higher education financing instruments in regard to their practical advantageousness. None of the publications covering higher education financing so far have dealt with the question of practicability and market acceptance of the different higher education financing instruments currently being offered. The author intended to close this gap, providing a practical analysis of the mode of operation as well as a thorough comparison of private higher education financing instruments in respect to their applicability.
|
|
Nástroje soukromého financování vysokoškolského vzdělání
Schmutzler, David ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Nemec, Juraj (oponent) ; Izák, Vratislav (oponent)
The main objective of the dissertation is to evaluate and compare higher education financing instruments in regard to their practical advantageousness. None of the publications covering higher education financing so far have dealt with the question of practicability and market acceptance of the different higher education financing instruments currently being offered. The author intended to close this gap, providing a practical analysis of the mode of operation as well as a thorough comparison of private higher education financing instruments in respect to their applicability.
|
|
Vliv investice do vysokoškolského vzdělání na výši mzdy v regionu Praha
Diessner, Daniel ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda a jakým způsobem vysokoškolské vzdělání ovlivňuje výši hrubé mzdy. V teoretické části se zaměřím na teorii lidského kapitálu, především pak investice do vzdělání. Teorie předpokládá, že s vyšší investicí do lidského kapitálu jednotlivec dosahuje i vyššího výnosu, vyšší mzdy. Platnost tohoto konceptu se pokusím ověřit na skupině respondentů, kteří vstoupili na trh práce na přelomu tisíciletí. Koncentrace uchazečů o pracovní místa s terciálním vzděláním v tomto období výrazně stoupla, což mohlo vyvolat nerovnováhu na trhu práce. Praktická část vychází z práce Mincera (1974). Použiji jeho výdělkovou funkci jako základ pro sestavení regresního modelu. Dílčím cílem je prokázání klesající míry návratnosti investice do terciálního vzdělání za využití metody funkce příjmů.
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
|
Budování a využívání menších počítačových sítí
Kyzivát, Marek ; Pinkas, Otakar (vedoucí práce) ; Šmejkal, Ivo (oponent)
Práce popisuje původní stav počítačové sítě Základní školy a Mateřské školy Ohradní (ZŠMŠ Ohradní) v Praze 4 a následně její rekonstrukci, na které jsem se z velké částí podílel. ZŠMŠ Ohradní se skládá ze čtyř pavilonů a z jedné budovy na druhé straně ulice. Cílem této práce je zhodnotit původní stav sítě a poukázat na nedostatky, které jsme zjistili. Nedostatky jsme zjistili zátěžovými testy v provozu, měřením datové kabeláže a celkovou analýzou. Původní síť měla přenosovou rychlost pouze 100Mb/s. Spolu s kolegou Pocem jsem správcem této sítě. Dále představím novou podobu sítě, která má zjištěné nedostatky napravit a zároveň poskytnout nové možnosti na základě novějších technologií. Popíši její strukturu, adresní rozdělení, aktivní a pasivní prvky, a nakonec provozované služby. Nová síť disponuje připojením 1Gb/s a v brzké budoucnosti bude páteř sítě dosahovat rychlosti 10Gb/s. Přínosem rekonstrukce je rychlejší, stabilnější a modernější síť, která usnadní práci zaměstnancům ZŠMŠ Ohradní. K celkovému zlepšení sítě jsem přispěl hlavně měřeními. Podílel jsem se na návrhu a realizaci nové podoby datové sítě. Spolupracoval jsem s kolegou Pocem na konfiguraci aktivních prvků a síťových služeb rekonstruované sítě.
|
|
The current state and prospects for sustainable development of tourism in Slovakia.
Libantová, Silvia ; Indrová, Jarmila (vedoucí práce) ; Chaloupka, Radek (oponent)
Cestovní ruch přispívá k rozmachu destinací, kam přináší finanční prostředky, nová pracovní místa, vyšší úroveň služeb, či rozvoj infrastruktury. Ovšem pokud se cestovní ruch nerozvíjí udržitelně, doprovázejí ho i negativní faktory. Jde hlavně o negativní dopady na životní prostředí, jako například: znečištění vody, půdy, zvýšená hlučnost a přelidnění destinace během sezóny. Jako reakce na zhoršující se stav životního prostředí a možné neodvratitelné změny způsobené nezodpovědným lidským jednáním, nabývá na významu myšlenka udržitelného rozvoje. Teoretická část popisuje cestovní ruch na Slovensku a poukazuje na plány udržitelného rozvoje cestovního ruchu. V praktické části jsou zhodnoceny výsledky dotazníku, který se týká povědomí o udržitelném cestovním ruchu na Slovensku. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení současného stavu v oblasti udržitelného cestovního ruchu a návrh možností jeho rozvoje do budoucna.
|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice
HALÁSZOVÁ, Monika
Bakalářská práce na téma "Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice" pojednává o příjmu doplňků stravy s jódem a o příjmu dalších významných dietárních zdrojů jódu, ve vztahu k nadměrné saturaci jódem u sledovaného souboru 11-12letých dětí z ČR. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá současným stavem dané problematiky a využívá poznatků odborné literatury. Věnuje se jódu a jeho dietárním zdrojům, vlivu deficitního nebo nadměrného příjmu jódu na štítnou žlázu a její funkci, řešením jódového deficitu v České republice. Dále suplementací a doplňky stravy a také výživou školních dětí. Praktická část práce je zaměřena na kvantitativní výzkum u vybrané skupiny dětí, u které pracoviště Státního zdravotního ústavu stanovila hladinu jodurie (jódu v moči). Výzkumný soubor představoval 300 dětí různého pohlaví ve věku 11-12 let z České republiky. Důvodem pro výběr právě této věkové kategorie je důležitost dostatečného, optimálního přísunu jódu v období tělesného a pohlavního vývoje. Jednu skupinu tedy tvořily děti s jodurií do 300?u/l a druhou skupinou byly děti s jourií nad 300?u/l. Data v rámci mé práce byla získána dotazníkovou metodou. Vzhledem k věku respondentů, dotazník společně s dítětem vyplňoval i jeho rodič. Dotazník měl také sloužit jako informace rodičům o významu jódu pro zdraví jejich dítěte. Rodiče, kteří projevili zájem, obdrželi individuální vyhodnocení jodurie a dotazníku. Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu Microsoft Excel a vyhodnocena. V praktické části jsou stanoveny dva cíle práce a dvě výzkumné otázky, jejichž úkolem bylo zjistit míru užívání doplňků stravy s jódem a zjistit, jaké významné zdroje jódu konzumují děti s nadměrným přísunem jódu, tedy s jodurií nad 300ug/l. Jako hlavní zdroje jódu byly sledovány mléko a mléčné výroky, sůl s jódem, slané pochoutky, dosolování pokrmů, mořské ryby a pokrmy z nich a doplňky stravy s obsahem jódu. Prvním cílem bylo zjištění přísunu jódu doplňky stravy a suplementy u souboru 11-12letých dětí v České republice. Druhým cílem bylo zjistit, zda sledovaní jedinci s jodurií nad 300ug/l užívají doplňky stravy s obsahem jódu, respektive v kombinaci s jinými potravinami s vyšším obsahem jódu nebo bohatými na jód. Výsledky výzkumu ukazují, zda respondenti užívají doplňky stravy, které potraviny s vyšším obsahem jódu nejčastěji konzumují a zda to má vliv na hladinu jodurie. Vlastní výzkum prokázal u celého sledovaného souboru poměrně časté, i když nepravidelné užívání doplňků stravy s jódem. Užívání doplňku stravy s jódem však nejspíše nesouvisí s používáním kuchyňské soli bez jódu nebo s výskytem onemocnění štítné žlázy u samotného respondenta nebo v jeho rodině. Jako hlavní zdroje jódu se potvrdily mléko a mléčné výrobky, ale také sůl s jódem. Ukázalo se, že zdroje jódu konzumují děti s nadměrnou jodurií téměř stejně často, jako ostatní děti. Při hlubším prozkoumání výsledků vyplynulo, že důvodem nadměrné saturace může být současná konzumace doplňku stravy a několika dalších významných potravních zdrojů jódu, především mléka a mléčných výrobků. U některých respondentů, také může být příčinou vyšší jodurie konzumace významných zdrojů jódu jako je pokrm z mořských ryb nebo užití doplňku stravy s jódem v předchozích dvou dnech. Výsledky tedy mimo jiné poukazují na potřebu zlepšit informovanost o vhodnosti míry užívání doplňků stravy s jódem, o zdravotním významu snížení množství soli ve stravě, byť soli s jódem. Spolu s usměrněním obsahu jódu v mléce by tak mohlo být dosaženo optimálního zásobení jódem u vyššího procenta sledované populační skupiny, než tomu bylo doposud.
|
|
Využití nově syntetizovaného amocharu ke stabilizaci a sorpci kovů a metaloidů.
Ouředníček, P. ; Trakal, L. ; Komárek, M. ; Pohořelý, Michael
Možnost sanace půd, která je většinou založena na principu stabilizace a imobilizace potenciálně rizikových látek, je v posledních letech intenzivně studovanou a zkoumanou problematikou. Jedním z takovýchto stabilizačních činidel je i biochar, tedy forma aktivního uhlí, která má schopnost poutat na svůj povrch celou řadu kontaminantů včetně právě kovů a metaloidů. Biochary mají obecně vysoce aktivní povrch a přítomnost různých funkčních skupin (např. COO–) zodpovědných za tvorbu chelátů a alkalických prvků (Ca2+, K+, Na+ a Mg2+) reprezentující kationtovou výměnu; v kombinaci s vysokými hodnotami pH (7,00 až 10,0) poukazují na jejich efektivní sorpční kapacitu vázat na svůj povrch kovy a metaloidy z roztoku (z půdní vody), zejména pak v kyselých půdách (tedy v oblastech postižených intenzivní důlní činností). Dále lze sorpční účinnost biocharů ještě zvýšit/vylepšit (zejména pak v případech odstraňování As (V) nebo Cr (VI)) a to pomocí různých modifikací. A právě modifikací biocharu pomocí amorfního oxidu manganu (AMO), byl vytvořen nový sorbent AMOchar. Produkt byl připraven přidáváním biocharu přímo do roztoku reaktantů při syntéze AMO. Samotný AMOchar je tak tvořen především Mn-oxaláty, které jsou přítomny ve formě povlaků na povrchu částic biocharu. Sorpční účinnost tohoto sorbentu pak byla i přes poměrně zásadité pH AMOcharu vysoká pro všechny testované rizikové prvky. Konkrétně byla sledována vysoká sorpce nejen pro Pb (téměř 99 %) a Cd (51,2 %) ale i pro As (91,4 %). Modifikace biocharu pomocí AMO též signifikantně snížila extrakci Mn, díky čemuž by nemělo, v případě reálného používání tohoto sorbentu pro sanaci půd, docházet k post-kontaminaci půdy právě manganem, který se uvolňuje z Mnoxalátů při rozpouštění jinak vysoce účinného sorbentu AMO.
Plný tet: SKMBT_22316111113040 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Vliv sněhové pokrývky na odtok během dešťových srážek.
Juras, Roman ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
V zimním období, kdy leží na povodí sněhová pokrývka, stále přibývá výskytu dešťových srážek. Déšť dopadající na sníh (ROS) má často za následek vznik povodní a mokrých lavin. Predikce vlivu ROS záleží především na lepším pochopení mechanismů vzniku a složení odtoku ze sněhové pokrývky. Spojení simulace deště na sněhovou pokrývku a využití stopovačů bylo testováno jako vhodný nástroj pro tento účel. Celkem bylo provedeno 18 experimentů na sněhovou pokrývku s různými počátečními vlastnostmi v horských podmínkách střední a západní Evropy.
Pro určení charakteru proudění bylo použito barvivo brilliant blue (FCF), pomocí kterého je možné vizualizovat preferenční cesty, ale i určit rozhraní dvou vrstev o různých hydraulických vlastnostech. Zastoupení jednotlivých složek odtékající vody na výtoku bylo stanoveno pomocí metody separace hydrogramu, která poskytuje dobré výsledky s přijatelnou nejistotou. Z technických důvodů nebylo možné obě metody použít současně během jednoho experimentu, i když by to ještě více rozšířilo znalosti o dynamice proudění dešťové vody ve sněhové pokrývce. Množství tavné vody bylo vypočteno pomocí rovnice energetické bilance. Použití této rovnice je poměrně přesné, ale zároveň náročné na vstupy. Z toho důvodu bylo tání vypočteno pouze u jednoho experimentu.
Rychlost vzniku odtoku roste v první řadě intenzitou srážky. Počáteční vlastnosti sněhové pokrývky, jako hustota a vlhkost, ovlivňují rychlost vzniku odtoku až druhotně. Na druhou stranu při stejné intenzitě srážky vykazovala nevyzrálá sněhová pokrývka s malou hustotou rychlejší hydrologickou odpověď, než vyzrálá pokrývka s větší hustotou. Velikost odtoku je závislá, především na počátečním nasycení. Vyzrálá sněhová pokrývka s vyšším počátečním nasycení generovala vyšší celkový odtok, kde dešťová voda přispívala maximálně z 50ti %. Proti tomu protekla dešťová voda nevyzrálou sněhovou pokrývkou poměrně rychle a do odtoku se propagovala přibližně z 80ti %.
Pro predikci odtoku během ROS byla použita Richardsova rovnice v rámci modelu SNOWPACK. Tento model byl upraven tak, že byla sněhová matrice rozdělena pro lepší simulaci preferenčního proudění. Tento přístup přinesl zlepšení výsledků oproti klasickému přístupu, kdy se uvažuje pouze matricové proudění.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
host ::
