| |
|
Město a příroda
Tupá, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zachycením vztahu města a přírody uvnitř města, vnitřní přírody, a jeho proměnami v průběhu dějin západní kultury. K odhalování vztahu města a přírody ve své práci přistupuji z kulturologického hlediska, tedy interdisciplinárně. Tématu se věnuji zejména z hlediska oborů historické antropologie, filosofie, filosofické antropologie a do jisté míry i architektury. Město zde chápu jako jeden z nejpodstatnějších rysů lidské kultury, která tento umělý životní prostor vytvořila, a je jím dále ovlivňována. Vztah města a přírody pak chápu jako vyjadřování přírodních sil, se kterými se člověk během své existence setkával, ve formě architektury a v samotném přenášení a komponování přírody do tohoto umělého světa ve formě zahrad a parků, jako vnitřní přírodu. KLÍČOVÁ SLOVA Město Příroda Vnitřní příroda Člověk Kultura
|
|
Vytvoření modelu Enterprise Architektury podle rámce TOGAF
Čapek, Jan ; Doucek, Petr (vedoucí práce) ; Zeman, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je představení Enterprise Architektury a následné vytvoření modelu společnosti. Práce se primárně se zaměřuje na aplikační a procesní vrstvy podle architektonického rámce TOGAF, přičemž je rozdělena na dvě části, a to teoretickou část a praktickou část. V teoretické části je nejprve rozebrán business model. Jedná se o popsání mise, vize a hodnot společnosti, ze kterých vychází strategický rámec. Dále se business model zabývá procesy, kde je nejprve popsána metodologie mapování business procesů a také zařazení - kategorizace procesů a stupeň zralosti. Následující kapitola je věnována Enterprise Architektuře s cílem přiblížit, proč by se společnosti měly zabývat EA, výhody vytvoření abstrakce společnosti ve formě modelu EA, propojení core businessu a IT ve společnosti společně s příklady architektonických rámců. Poslední kapitola teoretické částise zaměřuje na architektonický rámec TOGAF, kde je popsán proces ADM, respektive postup, pomocí kterého je možné vytvořit model EA a implementovat změny do architektury jednotlivých vrstev v rámci TOGAFu. Současně v této kapitole jsou popsány referenční modely aplikační a procesní vrstvy, které TOGAF využívá. Praktická část navazuje na teoretickou část a to právě využitím procesu ADM za účelem vytvoření modelu EA v reálném podniku. Jedná se o dekompozici obchodního modelu od strategických cílů, které vychází z mise, vize a hodnot společnosti, až na úroveň detailního popisu klíčových procesů společnosti. V další části dochází opět k dekompozici a popsání aplikační vrstvy společnosti na úroveň jednotlivých aplikací a modulů. Poté jsou oba modely opět složeny a popsány za účelem vytvoření manažerského pohledu shora. Ve druhé části praktické práce dochází ke kritickému zhodnocení aplikační a procesní vrstvy, návrhu řešení, vytvoření plánu implementace změn a zanesení změn do architektury. Výstupem praktické části jsou zmapované procesy, modely procesní a aplikační vrstvy, matrixy přístupů a zodpovědností, popsaná strategie společnosti a model EA. Hlavním přínosem celé práce je pak zmapování společnosti právě za účelem kritického zhodnocení jejího současného stavu a návrh změn tak, aby jednotlivé části společnosti podporovaly stanovené business a strategické cíle.
|
|
Harry Potter v oficiálním a amatérském překladu
Ešnerová, Kateřina ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je amatérský překlad beletrie, který zatím stál na rozdíl od amatérského překladu anime a počítačových her poněkud stranou zájmu translatologického výzkumu. Detailně se přitom zaměříme na amatérské překlady románů o Harry Potterovi do češtiny. Cílem této práce je postihnout co nejširší škálu aspektů, kterými se amatérský překlad beletrie vyznačuje. V úvodních kapitolách nastíníme vývoj tohoto fenoménu a dosavadní stav jeho zkoumání. Na základě srovnání s amatérskými překlady anime a počítačových her vyvodíme, jakou funkci amatérské překlady beletrie zastávají vůči překladům oficiálním. Následně fenomén amatérského překladu zasadíme do širšího kontextu a pojednáme o jeho vztahu k fanouškovským komunitám a zodpovíme otázku legálnosti této činnosti. K poznání vlastností amatérského překladu beletrie přispěje také srovnání s překladem oficiálním, které provedeme na příkladu románů o Harry Potterovi. Nejprve porovnáme proces vzniku obou typů překladu a následně překlad úryvků z posledního dílu série, Harry Potter and the Deathly Hallows. Kromě porovnání s překladem oficiálním srovnáme amatérské překlady i mezi sebou, čímž odhalíme, jak se liší překlad kolektivní od překladu vytvořeného jednotlivcem. Na základě tohoto srovnání vyvodíme u všech zkoumaných překladů závěry...
|
|
Finská krajinářská fotografie se zaměřením na Helsinki School
Bureš, Mojmír ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; Ledvina, Josef (oponent)
Ve své bakalářské diplomové práci se zabývám tématem fotografie krajiny v podání předních finských fotografických autorů. Pokusím se rozklíčovat politické a kulturní vlivy, které ovlivnily estetické uvažování nad vnímáním snímané krajiny. Dále bych se rád zabýval vlivem výtvarného umění, které formovalo a inspirovalo finské autory a porovnal je s přístupy zahraničních, ale i českých umělců. Jako například Dieseldorfská škola fotografie (Bernd and Hilla Becher, Andreas Gursky), japonská fotografie (Hiroshi Sugimoto, Rinko Kawauchi), čeští umělci (Josef Sudek, Josef Koudelka) a další.
Rejstřík autorů
Into Konrad Inha, Caj Breme, Ismo HÖLTTÖ, Arno Rafael Minkkinen, Ilkka Halso, Maija Savolainen, Eeva Karhu, Kalle Kataila, Jyrki Parantainen, Elina Brotherus, Maanantai Collective, Mikko Rikala, Sandra Kantanen, Tiina Itkonen, Jorma Puranen, Susanna Majuri, Petri Juntunen, Eija-Liisa Ahtila, Nanna Hänninen, Pentti Sammallahti, Karl Emil Stahlberg, Riitta Päiväläinen, Marja Pirilä, Ritva Kovalainen, Sanni Seppo, Juha Suonpää
|
|
Přírodní domy v zahradách
Formánková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přírodními domy, které by měly být v budoucnu součástí našeho života. Tyto domy jsou pro někoho zpátečnické a raději při výběru nového bydlení vybírají z inteligentních budov stavěných z nerecyklovatelných materiálů. Je potřeba se ale zamyslet nad naší budoucností a udržitelným rozvojem a říct si, co je opravdu prioritou pro naši Zemi. Jednou nastane doba, kdy se budou preferovat stavební materiály, které lze po době jejich trvanlivosti upotřebit jinak nebo zcela recyklovat. S tím souvisí i návrh zahrady. Ten je vytvořen tak, aby plnila funkci okrasnou, hospodářsky užitnou i sociální. Zahrada je nedílnou součástí každého domu, proto je kladen důraz na to, aby každý použitý prvek vytvořil zahradu jako propojený harmonický celek. Práce se tedy zabývá konceptem přírodních domů v souladu s maximálním využitím zahrady.
|
|
Vliv sněhové pokrývky na odtok během dešťových srážek.
Juras, Roman ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
V zimním období, kdy leží na povodí sněhová pokrývka, stále přibývá výskytu dešťových srážek. Déšť dopadající na sníh (ROS) má často za následek vznik povodní a mokrých lavin. Predikce vlivu ROS záleží především na lepším pochopení mechanismů vzniku a složení odtoku ze sněhové pokrývky. Spojení simulace deště na sněhovou pokrývku a využití stopovačů bylo testováno jako vhodný nástroj pro tento účel. Celkem bylo provedeno 18 experimentů na sněhovou pokrývku s různými počátečními vlastnostmi v horských podmínkách střední a západní Evropy.
Pro určení charakteru proudění bylo použito barvivo brilliant blue (FCF), pomocí kterého je možné vizualizovat preferenční cesty, ale i určit rozhraní dvou vrstev o různých hydraulických vlastnostech. Zastoupení jednotlivých složek odtékající vody na výtoku bylo stanoveno pomocí metody separace hydrogramu, která poskytuje dobré výsledky s přijatelnou nejistotou. Z technických důvodů nebylo možné obě metody použít současně během jednoho experimentu, i když by to ještě více rozšířilo znalosti o dynamice proudění dešťové vody ve sněhové pokrývce. Množství tavné vody bylo vypočteno pomocí rovnice energetické bilance. Použití této rovnice je poměrně přesné, ale zároveň náročné na vstupy. Z toho důvodu bylo tání vypočteno pouze u jednoho experimentu.
Rychlost vzniku odtoku roste v první řadě intenzitou srážky. Počáteční vlastnosti sněhové pokrývky, jako hustota a vlhkost, ovlivňují rychlost vzniku odtoku až druhotně. Na druhou stranu při stejné intenzitě srážky vykazovala nevyzrálá sněhová pokrývka s malou hustotou rychlejší hydrologickou odpověď, než vyzrálá pokrývka s větší hustotou. Velikost odtoku je závislá, především na počátečním nasycení. Vyzrálá sněhová pokrývka s vyšším počátečním nasycení generovala vyšší celkový odtok, kde dešťová voda přispívala maximálně z 50ti %. Proti tomu protekla dešťová voda nevyzrálou sněhovou pokrývkou poměrně rychle a do odtoku se propagovala přibližně z 80ti %.
Pro predikci odtoku během ROS byla použita Richardsova rovnice v rámci modelu SNOWPACK. Tento model byl upraven tak, že byla sněhová matrice rozdělena pro lepší simulaci preferenčního proudění. Tento přístup přinesl zlepšení výsledků oproti klasickému přístupu, kdy se uvažuje pouze matricové proudění.
|
|
Rybí přechody a jejich význam v péči o krajinu a ekosystémy
Míka, Martin ; Horký, Pavel (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Rybí přechody jsou zařízení, které slouží k obnově migrace ryb přes příčné překážky ve fragmentovaných tocích. Základní typy rybích přechodů lze rozdělit na technické a přírodě blízké. Technické jsou například komůrkové nebo štěrbinové mezi přírodě blízké lze zařadit například obtoková koryta nebo balvanité rampy. Přírodě blízké rybí přechody jsou vhodnější nejen pro migraci širšího druhového a velikostního spektra ryb, ale jsou vhodnější i jako krajinotvorné prvky v urbanizované krajině. Lze proto doporučit, aby byly přírodě blízké přechody při zprůchodňování fragmentovaných toků upřednostňovány, i když ne vždy je jejich využití například z důvodu prostorových omezení na konkrétní lokalitě možné.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Mikrobiota trávicího traktu včel a příbuzného hmyzu a faktory ovlivňující její složení
Hroncová, Zuzana ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Disertační práce se skládá ze šesti výzkumných kapitol, z nichž pět již bylo publikováno ve vědeckých časopisech, jeden je v oponentském řízení a poslední kapitola představuje originální nepublikovaná data v procesu přípravy rukopisu.
Výzkum prezentovaný v této práci se zabývá složitými mechanismy imunitního systému včel a vos, se zaměřením na mikrobiotu jako součást imunity. Jak je popsáno v úvodu, sociální hmyz, jako včely a čmeláci, hrají klíčovou roli v ekosystémech po celém světě. Nedávné ztráty včel jsou připisovány používání pesticidů, špatné výživě, zvýšenému infekčnímu tlaku a ničení přírodních stanovišť. Během několika posledních let se včelaři i široká veřejnost zabývají úbytky včelstev po celém světě a dožadují se dalšího výzkumu zaměřeného na řešení těchto problémů. Naším hlavním cílem bylo prozkoumat vazby střevní bakteriální populace včel a příbuzných druhů, jejich propojení s imunitou a zjistit možnosti ovlivnění těchto vztahů prostřednictvím suplementace. Součástí cíle bylo charakterizovat střevní mikrobiotu čmeláků a vos pomocí 16S RNA sekvenování, použitého při hledání potenciálně nových bakteriálních druhů.
V práci jsme se snažili objasnit, jak mikrobiom interaguje s hostitelem a prokázat, že hlavní členy těchto komunit ho pozitivně ovlivňují. Bakteriální komunity nacházející se v trávicím traktu včel, jsou ideálním modelem pro zkoumání evolučních a genetických vztahů. Informace založené na našich výsledcích můžou díky objasněným fyziologickým podmínkám v trávicím traktu včel pomoci při vývoji vhodných probiotických preparátů.
|
host ::
