|
|
Mezinárodní a evropské aspekty úpravy pracovní doby
Vácha, Jan ; Tomšej, Jakub (oponent)
Mezinárodní a evropské aspekty úpravy pracovní doby Abstrakt Cílem této práce je komplexně a do detailu popsat a kriticky zhodnotit evropskou a mezinárodní právní úpravu problematiky pracovní doby a doby odpočinku. Práce je rozdělena do 4 hlavních kapitol, které následují po obecném Úvodu. Nejzásadnější výstupy z těchto hlavních kapitol jsou shrnuty v Závěru. V Úvodu této práce je zdůrazněna významnost řešené problematiky v rámci jednotlivých institutů pracovního práva. Pro zaměstnance se jedná o jednu z nejdůležitějších pracovních podmínek a řádně nastavené minimální bezpečnostní standardy v rozebírané oblasti jsou pro ně s ohledem na možnost ovlivnění jejich zdravotního stavu mnohdy zásadní. V rámci krátkého popisu historie vývoje v řešené oblasti se snažím dokázat, že si význam nutnosti omezení rozsahu pracovní doby a nastavení minimální doby odpočinku uvědomovali lidé již v dobách dávno minulých. Dále se zde snažím poukázat na skutečnost, že evropská a mezinárodní problematika právní úpravy pracovní doby je značně obsáhlá a interpretačně složitá, což sebou nese těžkou práci pro vnitrostátního zákonodárce při snahách o její řádnou transpozici. Taktéž zde vyjadřuji politování nad skutečností, že této oblasti není dle mého názoru věnována v rámci české pracovněprávní doktríny dostatečná pozornost. V první...
|
|
|
Mezinárodní a evropské aspekty úpravy pracovní doby
Vácha, Jan ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Mezinárodní a evropské aspekty úpravy pracovní doby Abstrakt Cílem této práce je komplexně a do detailu popsat a kriticky zhodnotit evropskou a mezinárodní právní úpravu problematiky pracovní doby a doby odpočinku. Práce je rozdělena do 4 hlavních kapitol, které následují po obecném Úvodu. Nejzásadnější výstupy z těchto hlavních kapitol jsou shrnuty v Závěru. V Úvodu této práce je zdůrazněna významnost řešené problematiky v rámci jednotlivých institutů pracovního práva. Pro zaměstnance se jedná o jednu z nejdůležitějších pracovních podmínek a řádně nastavené minimální bezpečnostní standardy v rozebírané oblasti jsou pro ně s ohledem na možnost ovlivnění jejich zdravotního stavu mnohdy zásadní. V rámci krátkého popisu historie vývoje v řešené oblasti se snažím dokázat, že si význam nutnosti omezení rozsahu pracovní doby a nastavení minimální doby odpočinku uvědomovali lidé již v dobách dávno minulých. Dále se zde snažím poukázat na skutečnost, že evropská a mezinárodní problematika právní úpravy pracovní doby je značně obsáhlá a interpretačně složitá, což sebou nese těžkou práci pro vnitrostátního zákonodárce při snahách o její řádnou transpozici. Taktéž zde vyjadřuji politování nad skutečností, že této oblasti není dle mého názoru věnována v rámci české pracovněprávní doktríny dostatečná pozornost. V první...
|
|
|
Pracovní doba a odměňování ve zdravotnictví
Pešková, Mirka ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Pracovní doba a odměňování ve zdravotnictví Abstrakt Tato rigorózní práce pojednává o vybraných aspektech pracovního práva ve zdravotnictví. Autorka se věnuje zejména těm oblastem pracovního práva, které jsou ve zdravotnictví nejčastěji diskutovány ať již odbornou veřejností, tak samotnými pracovníky. Jedná se primárně o oblast pracovní doby a odměňování. Dodržování pracovní doby dle zákonného rozsahu je esenciálním požadavkem zákonodárce na zaměstnavatele. Ustanovení zákoníku práce upravující rozvržení směn, práci přesčas či pracovní pohotovost jsou stěžejní zejména ve zdravotnictví a je nezbytné jejich dodržování se zvýšenou pozorností kontrolovat. V části pojednávající o pracovní době je proto zhodnocen nejen aktuální faktický stav, ale jsou také provedena zjištění o tom, zda praxe skutečně odpovídá zákonným požadavkům. Další část této práce se zabývá problematikou odměňování, která úzce navazuje právě na otázku dodržování pracovní doby ve zdravotnictví. Tyto dva aspekty pracovního práva ve zdravotnictví jsou propojeny, jelikož k porušování pracovněprávních předpisů týkajících se pracovní doby dochází často v důsledku nízké odměny. Práce podává ucelený teoretický výklad a zároveň popisuje konkrétní situaci v praxi. Autorka dále podrobněji soustředí pozornost na rozdíly v odměňování u zaměstnanců, kteří...
|
|
|
Pracovní doba ve zdravotnictví
Mezera, Martin ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou pracovní doby ve zdravotnictví. Jejím záměrem je popsat, jakým způsobem je v současnosti v České republice organizována a jaké jsou časté problémy, s kterými se musí strany pracovněprávního vztahu vyrovnat. Cílem je jednak zkoumat stávající stav, ale také zjistit, zda praxe odpovídá zákonným požadavkům. Tato práce je členěna do několika částí, v první z nich se zabývám analýzou pojmu zaměstnanec v zdravotnictví, neboť jeho obsah je širší než pouze lékař, či zdravotní sestra. Další z částí této práce jsou pak věnovány rozboru klíčových pojmů, těmi jsou jednak pracovní doba, její délka a rozvržení, a poté směna. Oba tyto pojmy pak práce zkoumá nejen v kontextu českého, ale i evropského práva a judikatury. Zároveň poskytuje vhled do rakouské právní úpravy a zabývá se tím, zda některé z jejích prvků nepřevzít do úpravy české. Klíčová část práce se pak zabývá analýzou pracovních režimu, které jsou ve zdravotnictví v současnosti využívány, těmi jsou především tzv. směnný režim, přičemž v kontextu práce se jedná nejčastěji o nepřetržitý pracovní režim, a jednosměnný režim. V jednosměnném režimu je pak třeba zajistit nepřetržitý provoz pomocí tzv. ústavních pohotovostních služeb. Podstatná část práce je tedy věnována rozboru institutů, které jsou k jejich...
|
|
|
Analýza flexibilních forem zaměstnávání se zaměřením na práci z domova
Novotná, Petra ; Řepová, Helena (vedoucí práce) ; Trachta, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat oblast flexibilních forem zaměstnávání. Uvést jednotlivé formy zaměstnávání dle různých autorů a krátce je popsat. Následně zhodnotit několik vybraných forem a zachytit jejich výhody a nevýhody, jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Pro lepší pochopení kontextu tématu je na úvod vymezeno několik základních pojmů, vysvětlen pojem flexibilita a zmíněny trendy, které v současnosti ovlivňují zaměstnávání. Největší důraz z forem je kladen na práci z domova. Té se věnuje i praktická část. V metodické části jsou uvedeny informace o výzkumném vzorku a metodě sběru dat. V praktické rovině budou uvedeny výsledky, plynoucí z kvantitativního výzkumu za pomoci dotazníku. Cílem praktické části je zjistit mínění dotazovaných o práci z domova, dále jejich informovanost o výhodách i nevýhodách, zájem o danou formu zaměstnávání, a zároveň potvrzení či vyvrácení předem daných výzkumných otázek.
|
|
|
Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii
Lehmann, Štěpánka ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Štěpánka Lehmann: Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii Disertační práce Abstrakt Předkládaná empirická práce analyzuje důležité prediktory délky pracovní doby, přičemž si klade za cíl zastřešit dosavadní koncepce přístupem, jenž by umožňoval integrovat poznatky o působení faktorů délky pracovní doby na různých úrovních do jednotného komplexního modelu. Využívá k tomu exploračních analytických metod aplikovaných na data z Evropského šetření pracovních podmínek (EWCS). Práce vychází ze dvou předpokladů. Zaprvé že délku pracovní doby je vhodné studovat na základě její distribuce spíše než na základě údajů o průměrné délce pracovní doby, a zadruhé že rozhodování o pracovní době probíhá simultánně na čtyřech úrovních, jejichž mechanismy je potřeba pochopit: na úrovni národně- specifické, odvětvově-profesní, úrovni pracoviště a úrovni domácností. Provedené analýzy odhalily nejdůležitější prediktory délky pracovní doby a ukázaly jejich vzájemnou provázanost. Integrací prediktorů působících na jednotlivých úrovních byl sestaven model zohledňující při analýze vzorců délky pracovní doby identifikované relevantní faktory. Komplexita problematiky pracovní doby, jež je z prezentovaných výsledků zřejmá, problematizuje možnosti jednotné evropské regulace délky pracovní doby. Klíčová...
|
|
|
Pracovní doba ve zdravotnictví
Kopačková, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Pracovní doba ve zdravotnictví se snaží uceleně pojednat o problematice jednotlivých institutů pracovní doby, jejich aplikaci ve zdravotnictví a případně i poukázat na některé nedostatky v právní úpravě. Pracovní doba je jednou z nejdůležitějších pracovních podmínek týkajících se zaměstnance vzhledem k tomu, že v práci tráví více než třetinu svého dne. V případě pracovníků ve zdravotnictví se jedná o daleko větší množství času, který jsou nuceni v práci strávit. V prvních kapitolách jsem se věnovala úpravě pracovní doby z hlediska mezinárodního práva, konkrétně tedy z hlediska Úmluv MOP. Větší důraz jsem však kladla na rozebrání úpravy EU, zejména na Směrnici o pracovní době, na základě které došlo v české právní úpravě ke zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti a zároveň k zakotvení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Ve třetí kapitole jsem se věnovala úpravě pracovní doby jako takové. Rozebrala jsem její charakteristické rysy a porovnala současné znění s definicí podle zákoníku práce z roku 1965. V následujících kapitolách jsem rozebrala délku pracovní doby a její rozvržení. Poukázala jsem na rozdíly mezi stanovenou, krátkou a kratší týdenní pracovní dobou a nastínila způsob rozvrhování práce ve zdravotnických zařízeních. S těmito tématy úzce...
|
|
|
Flexibilní formy pracovní doby
Fejfárek, Martin ; Hůrka, Petr (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
- Flexibilní formy pracovní doby Tato diplomová práce v širších souvislostech představuje problematiku flexibilních forem pracovní doby. Flexibilita v oblasti pracovní doby je významnou součástí flexibility pracovního práva a rovněž flexibility celého pracovního trhu. Právní úprava i praktické využívání flexibilních forem pracovní doby jsou velice aktuálními tématy a cílem práce je o těchto tématech podat komplexní a zároveň přehledný výklad. Jako teoretická východiska jsou v práci zařazeny části věnované vybraným právním zásadám, mezinárodní a vnitrostátní úpravě pracovní doby a pojmu flexibilita. Stěžejní část práce je potom rozdělena do tří dílčích celků, z nichž první pojednává o praktickém využívání flexibilních forem pracovní doby, ve druhé jsou představeny jednotlivé formy pracovní doby, jejichž úprava je obsažena v zákoníku práce, a třetí část je věnována flexibilním formám pracovní doby, jejichž úpravu zákoník práce nezahrnuje.
|
|
|
Flexibilní formy pracovní doby
Fejfárek, Martin ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
- Flexibilní formy pracovní doby Tato diplomová práce v širších souvislostech představuje problematiku flexibilních forem pracovní doby. Flexibilita v oblasti pracovní doby je významnou součástí flexibility pracovního práva a rovněž flexibility celého pracovního trhu. Právní úprava i praktické využívání flexibilních forem pracovní doby jsou velice aktuálními tématy a cílem práce je o těchto tématech podat komplexní a zároveň přehledný výklad. Jako teoretická východiska jsou v práci zařazeny části věnované vybraným právním zásadám, mezinárodní a vnitrostátní úpravě pracovní doby a pojmu flexibilita. Stěžejní část práce je potom rozdělena do tří dílčích celků, z nichž první pojednává o praktickém využívání flexibilních forem pracovní doby, ve druhé jsou představeny jednotlivé formy pracovní doby, jejichž úprava je obsažena v zákoníku práce, a třetí část je věnována flexibilním formám pracovní doby, jejichž úpravu zákoník práce nezahrnuje.
|
|
|
Trendy v oblasti pracovních podmínek
Fialová, Zuzana ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
2 Bakalářská práce Trendy v oblasti pracovních podmínek se soustředí na aktuální tendence v oblasti pracovních podmínek, zejména na trend demokratizace organizací. Práce se zaměřuje na analýzu tohoto jevu, který dosud nebyl v souvislosti s pracovními podmínkami dostatečně rozpracován. Práce se orientuje na důvody rozvoje tohoto jevu, na jeho podstatu a projevy. Kontext a důvody vzniku a rozvoje jsou formulovány zejména na základě výzkumů z oblasti pracovní spokojenosti a jsou identifikovány také v teoriích pracovní motivace. Bakalářská práce také představuje podstatu jevu demokratizace s využitím odborných zdrojů, které se tímto fenoménem zabývají. Důraz je kladen zvláště na souvislost trendu a pracovních podmínek. Postupně rozpracované pracovní podmínky jsou doplněny o související myšlenky demokratizace a doplněny tak o aktuální poznatky. Analýza vychází z příkladů realizace konceptu demokratizace v praxi, které jsou v práci uváděny vždy ke konkrétnímu tématu. Práce usiluje o obohacení dosavadního zpracování tématu o komplexní analýzu souvislostí demokratizace organizací v kontextu pracovních podmínek. Klíčová slova Pracovní podmínky, pracovník, organizace, pracovní prostředí, svoboda v práci.
|
host ::
RSS.