|
|
Zavedení a optimalizace metody ELISA
KOPAČKOVÁ, Tereza
Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay neboli ELISA je metoda mající široké uplatnění zejména v imunologii. Metodou lze prokazovat antigeny i protilátky. Základním principem metody je reakce antigenu a protilátky a následné vytvoření imunokomplexu. Imunokomplex je detekován konjugátem, který způsobí barevnou změnu substrátu v případě přítomnosti antigenu nebo protilátky ve vyšetřovaném vzorku. ELISA test představuje jednoduchou metodu významnou pro diagnostiku různých onemocnění nebo laboratorní výzkum. Tato metoda je speciálním typem enzymové imunoanalýzy. Bakalářská práce je zaměřena na obecné zavedení a optimalizaci ELISA metody. Cílem teoretické části práce je obecné seznámení s imunologickými metodami. Podrobně je vypracováno rozdělení jednotlivých druhů ELISA testů včetně principů a využití v praxi. V praktické části je zavedena a optimalizována metoda ELISA s využitím fotometru DYNAREAD pro odečítání 96jamkových mikrotitračních destiček a softwaru AlaDYN. Tímto způsobem je vyšetřeno celkem 8 zkušebních vzorků sér a následně zpracována získaná data. Zkušební měření bylo provedeno pomocí testovací sady QuantiVac ELISA a stanovovány byly lidské protilátky třídy IgG proti SARS-CoV-2 v séru. Jako antigeny byly použity domény spikových proteinů SARS-CoV-2 exprimované rekombinantně v lidské buněčné linii HEK 293. Měření proběhlo pomocí přístroje DYNAREAD a zpracování dat pomocí softwarové aplikace AlaDYN. Měřeno bylo 6 kalibrátorů, pozitivní kontrola, negativní kontrola a poté jednotlivé vzorky sér. Výsledkem měření je 5 vzorků sér, ve kterých byly detekovány protilátky anti-SARS-CoV-2 třídy IgG a 3 vzorky, u nichž se protilátky neprokázaly.
|
|
|
Pracovní doba ve zdravotnictví
Kopačková, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Pracovní doba ve zdravotnictví se snaží uceleně pojednat o problematice jednotlivých institutů pracovní doby, jejich aplikaci ve zdravotnictví a případně i poukázat na některé nedostatky v právní úpravě. Pracovní doba je jednou z nejdůležitějších pracovních podmínek týkajících se zaměstnance vzhledem k tomu, že v práci tráví více než třetinu svého dne. V případě pracovníků ve zdravotnictví se jedná o daleko větší množství času, který jsou nuceni v práci strávit. V prvních kapitolách jsem se věnovala úpravě pracovní doby z hlediska mezinárodního práva, konkrétně tedy z hlediska Úmluv MOP. Větší důraz jsem však kladla na rozebrání úpravy EU, zejména na Směrnici o pracovní době, na základě které došlo v české právní úpravě ke zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti a zároveň k zakotvení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Ve třetí kapitole jsem se věnovala úpravě pracovní doby jako takové. Rozebrala jsem její charakteristické rysy a porovnala současné znění s definicí podle zákoníku práce z roku 1965. V následujících kapitolách jsem rozebrala délku pracovní doby a její rozvržení. Poukázala jsem na rozdíly mezi stanovenou, krátkou a kratší týdenní pracovní dobou a nastínila způsob rozvrhování práce ve zdravotnických zařízeních. S těmito tématy úzce...
|
|
|
Pracovní doba ve zdravotnictví
Kopačková, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Pracovní doba ve zdravotnictví se snaží uceleně pojednat o problematice jednotlivých institutů pracovní doby, jejich aplikaci ve zdravotnictví a případně i poukázat na některé nedostatky v právní úpravě. Pracovní doba je jednou z nejdůležitějších pracovních podmínek týkajících se zaměstnance vzhledem k tomu, že v práci tráví více než třetinu svého dne. V případě pracovníků ve zdravotnictví se jedná o daleko větší množství času, který jsou nuceni v práci strávit. V prvních kapitolách jsem se věnovala úpravě pracovní doby z hlediska mezinárodního práva, konkrétně tedy z hlediska Úmluv MOP. Větší důraz jsem však kladla na rozebrání úpravy EU, zejména na Směrnici o pracovní době, na základě které došlo v české právní úpravě ke zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti a zároveň k zakotvení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Ve třetí kapitole jsem se věnovala úpravě pracovní doby jako takové. Rozebrala jsem její charakteristické rysy a porovnala současné znění s definicí podle zákoníku práce z roku 1965. V následujících kapitolách jsem rozebrala délku pracovní doby a její rozvržení. Poukázala jsem na rozdíly mezi stanovenou, krátkou a kratší týdenní pracovní dobou a nastínila způsob rozvrhování práce ve zdravotnických zařízeních. S těmito tématy úzce...
|
host ::
RSS.