|
|
Žáci odcházející na víceletá gymnázia z pohledu učitelů ZŠ
Kosařová, Eva ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Procházková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postoji učitelů k žáků odcházejícím na víceletá gymnázia. Práce spojuje současnou odbornou diskusi, která systematicky poukazuje na negativní dopad víceletých gymnázií na české školství, s poznatky o postojích aktérů vzdělávaní. Práce se opírá především o interakcionistické a kulturní přístupy chápání vzdělanostních nerovností. Cílem práce je přinést vhled na postoje a přístup učitelů k žákům odcházejícím na víceletá gymnázia. Dále se práce snaží porozumět změnám, které učitelé v souvislosti s odchodem části žáků na gymnázia vnímají. Pro naplnění těchto cílů byla využita kvalitativní metodologie založená na sedmi polostrukturovaných rozhovorech s učiteli čtvrtých či pátých ročníků základní školy. Práce přináší perspektivu učitelů základních škol na charakteristické znaky a projevy žáků odcházejících na víceletá gymnázia. Dále práce poukazuje na problematičnost ve významu sociálních znaků a projevů, dle kterých učitelé dané žáky identifikují. Analýza postojů učitelů upozorňuje na mnohé ambivalence mezi odbornou diskusí a postoji učitelů. Výzkum poukázal na možné zvýhodňování žáků odcházejících na víceletých gymnázií ještě na prvním stupni, což může vybízet k dalšímu zkoumání.
|
|
|
Dynamika sociálního vyloučení v České republice: Nerovné šance ve vzdělávání
Prokop, Daniel ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Katrňák, Tomáš (oponent) ; Straková, Jana (oponent)
PROKOP, Daniel. Dynamika sociálního vyloučení v České republice: Nerovné šance ve vzdělávání. Praha, 2022. 124 s. Disertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Školitel: doc. Milan Tuček Abstrakt Kumulativní disertační práce obsahuje tři samostatné články, které se zabývají tématem vzdělanostních nerovností v České republice. První článek vychází z tradice výzkumů vzdělanostních tranzic a sociální a kulturní reprodukce a mobility. Analyzuje souvislost kulturního, sociálního, lidského a ekonomického kapitálu rodičů a úspěšnosti dětí ve třech vzdělanostních tranzicích. Článek ukazuje, že rodičovské kapitály a sociální status hrají v souladu s teorií efektivně udržované nerovnosti (EMI) celkově silnou roli zejména při výběru typu středoškolského vzdělání. Detailnější pohled ale naznačuje, že lidský kapitál a chudoba rodičů souvisí s neúspěšností na počátku vzdělávací dráhy, zatímco sociální a kulturní kapitál a majetek rodičů hrají roli v rozhodnutích a úspěšnosti v pozdějších tranzicích. Teorie EMI tak není v rozporu s dalšími přístupy, které předpokládají brzký a mizející efekt některých vlivů rodinného prostředí. Druhý článek zkoumá souvislost nekvalitního bydlení a vzdělávání dětí z nízkopříjmových rodin. Ukazuje, že děti z chudých...
|
|
|
Organizace základního vzdělání v Evropě: Srovnávací analýza Finska a České republiky z hlediska spravedlnosti
Paulová, Kristýna ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce je dvou případovou komparativní studií, jejímž cílem je porovnat dvě vybrané země, Finsko a Českou republiku, v oblasti organizace základního školství. Za srovnávací kritérium bylo zvoleno měřítko spravedlnosti, které bylo dále rozpracováno do jednotlivých indikátorů. Stěžejním indikátorem se v tomto ohledu stala selektivita vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu práce mapuje zejména způsob a míru diferenciace žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání u obou zkoumaných zemí a snaží se zjistit počet dětí, který je v nich vzděláván. Výsledky srovnávací analýzy ukázaly, že zatímco ve Finsku existují pouze dva typy škol, v České republice bylo identifikováno pět vzdělávacích programů různé úrovně. Finsko rovněž v porovnání s Českou republikou využívá v daleko menší míře diferenciaci žáků na úrovni školy, dokonce i třídy. Ve Finsku neexistují třídy s rozšířenou výukou některého z předmětů. Zatímco ve Finsku dochází k první diferenciaci žáků až v 16letech, v České republice jsou žáci do různých vzdělávacích programů rozřazováni již po ukončení prvního stupně základní školy, tj. v 11letech. Ve Finsku se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává pouze 4 % žáků. V České republice tento podíl činí 18 % žáků ze všech dětí školou povinných. Základní vzdělávání v České republice je tedy...
|
|
|
Sociální konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání a přijímacím řízení
Rossová, Iveta ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání se zřetelem k přijímacímu řízení. Cílem práce je zjistit, jak je přijímací řízení a přístup do vzdělání na úrovni terciéru vnímán samotnými aktéry, kteří jsou dle výzkumů vzdělanostních nerovností systematicky znevýhodňováni v největší míře. Cílem práce je tak získat odpověď na to, jak svou pozici a situaci tito aktéři v přístupu k univerzitnímu vzdělávání a přijímacím řízení vnímají, jaké situace (a zda vůbec) konstruují jako nerovné, vůči komu a jak se se svou nerovnou pozicí případně vypořádávají. Výzkumný problém je nahlížen v perspektivě interakcionisticko-konstruktivistického přístupu a zkoumán s využitím metody zakotvené teorie a výzkumnou techniku polo-strukturovaných rozhovorů
|
|
| |
|
|
Středoškolští studenti a výběr vysoké školy v rodinách bez vysokoškolského vzdělání
Sabolová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce s názvem Středoškolští studenti a výběr vysoké školy v rodinách bez vysokoškolského vzdělání pojedná o problematice volby vysoké školy z pohledu studenta a jeho rodiče. Cílem této práce je zmapovat, jaké faktory ovlivňují středoškolského studenta pokračovat ve studiu na vysoké škole a zjistit, co vede jejich rodiče k tomu, aby potomka podpořili v dalším studiu. Specificky se zaměřuji na rodiny, kde rodiče sami vysokoškolské vzdělání nemají. Teoretická část práce seznámí čtenáře se základními pojmy týkající se volby vysoké školy, volby povolání, školního a rodinného prostředním, které jedince ovlivňují. Dále se v teoretické části bakalářské práce zaměřuji na etapy psychického vývoje člověka, konkrétně období dospívání a vynořující se dospělosti. V empirické části představím kvalitativní výzkum. Ke sběru dat budou využity polostrukturované rozhovory a Data budou kvalitativně zpracována prostřednictvím otevřeného kódování (zakotvená teorie - grounded theory). Zkoumaný vzorek bude činit 6 respondentů: 3 studenty 3. ročníku všeobecného gymnázia a střední odborné školy a 3 jejich rodiče, kteří mají střední vzdělání zakončené maturitou. Bude sledováno, zda mají studenti zájem pokračovat ve studiu na vysoké škole a jakou podporu jim v tomto rozhodnutí nabízí rodiče. Dále budu zkoumat, zda...
|
|
| |
|
|
Bilingvní třídy na 1. stupni ZŠ pohledem rovného přístupu ke vzdělání. Případové studie.
Smith Slámová, Radka ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Dvořák, Dominik (oponent)
Diplomová práce srovnává podmínky vzdělávání v bilingvních a běžných třídách na 1. stupni dvou základních škol z pohledu rovného přístupu ke vzdělávání. První kapitola shrnuje dostupné informace o tom, jak bilingvní třídy na veřejných základních školách fungují (rozšíření, podmínky registrace, způsob financování). Druhá kapitola se zabývá vnější diferenciací v českém základním vzdělávání a jejími důsledky pro vzdělanostní nerovnosti. Poslední kapitola teoretické části shrnuje nejdůležitější školní prediktory výsledků vzdělávání v České republice a zahraničí. Empirická část představuje případové studie dvou veřejných základních škol, na kterých se alespoň v jedné třídě vyučuje metodou CLIL. Školy se od sebe liší zřizovatelem bilingvní třídy, cílovým jazykem, lokalitou a způsobem financování třídy. Cílem práce je zjistit, zda se nějak liší podmínky ke vzdělávání v bilingvních a běžných třídách na dané škole. Práce mapuje způsob výběru žáků do bilingvních a běžných tříd, složení tříd, podmínky pro vzdělávání v jednotlivých třídách, očekávání učitelů, výukové metody a další faktory ovlivňující školní úspěšnost. Výzkum ukazuje, že bilingvní a běžné třídy na obou školách se liší zejména sociálním složením a výsledky žáků, díky čemuž mají žáci bilingvních tříd nespravedlivou výhodu. Třídy se však odlišují...
|
|
|
Sociální konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání a přijímacím řízení
Rossová, Iveta ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání se zřetelem k přijímacímu řízení. Cílem práce je zjistit, jak je přijímací řízení a přístup do vzdělání na úrovni terciéru vnímán samotnými aktéry, kteří jsou dle výzkumů vzdělanostních nerovností systematicky znevýhodňováni v největší míře. Cílem práce je tak získat odpověď na to, jak svou pozici a situaci tito aktéři v přístupu k univerzitnímu vzdělávání a přijímacím řízení vnímají, jaké situace (a zda vůbec) konstruují jako nerovné, vůči komu a jak se se svou nerovnou pozicí případně vypořádávají. Výzkumný problém je nahlížen v perspektivě interakcionisticko-konstruktivistického přístupu a zkoumán s využitím metody zakotvené teorie a výzkumnou techniku polo-strukturovaných rozhovorů
|
|
|
Vzdělanostní společnost
Hurtová, Veronika ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Bakalářská práce analyzuje rozvoj vzdělanostní společnosti. Soustředí se na srovnání ideálu a reality vzdělávání v moderní společnosti a mapuje proměny školy a vzdělávání v průběhu 20. století. Práce vychází zejména z odborné literatury zaměřené na danou problematiku. Práce vymezuje pojmy vzdělanostní společnost, vzdělávání, vzdělání a školské systémy. Součástí práce je rovněž analýza výzkumu PIAAC. V práci jsou také řešeny názory na testování schopností žáků a otázky aktuální vzdělávací politiky.
|
host ::
RSS.