|
|
Volný čas a jeho vliv na rizikové chování dospívajících
Babcová, Tereza ; Burešová, Karolína (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
(česky): Tématem diplomové práce je volný čas a jeho vliv na rizikové chování u dospívajících. Cílem práce bylo charakterizovat vztah mezi způsobem trávení volného času a rizikovým chováním u dospívajících. První část práce je věnována teoretickým východiskům pro výzkum. Jsou zde vymezeny pojmy volný čas a jeho specifika u dospívajících, zvláštní pozornost je věnována i zájmové činnosti. Následně je charakterizováno období dospívání. Závěr teoretické části se věnuje rizikovému chování, jeho jednotlivým formám a faktorům, které ho ovlivňují. Druhá část práce je věnována výzkumnému šetření, které proběhlo na Semilsku. Na základě analýzy odborné literatury a realizovaných výzkumů se podařilo sestavit výzkumný nástroj - dotazník. Pomocí analýzy získaných dat pak bylo možné naplnit cíl práce a charakterizovat tak vztah mezi způsobem trávení volného času a projevy rizikového chování u dospívajících. Byl prokázán vliv pravidelné účasti na zájmové činnosti jako jednoho s protektivních faktorů rizikového chování. Dále byl statisticky potvrzen vztah mezi místem a způsobem trávení volného času a rizikovým chování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Filozofie pro děti jako pomoc mezigeneračnímu dialogu o charakteru společnosti "dříve" a "dnes"
MEDALOVÁ HŮDOVÁ, Václava
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda metoda Filozofie pro děti může sloužit jako prostředek pomoci mezigeneračnímu dialogu. V teoretické části vysvětluje principy metody v souvislosti s její historií, filozofickým základem, rozvojem trojdimenzionálního myšlení a intelektových dovedností. Vymezuje základní charakteristiku životního období adolescence a stáří s důrazem na proces hledání vlastní identity, význam vrstevnických skupin u adolescentů a adaptaci na stáří u seniorů. V rámci otázky mezigeneračního dialogu se zabývá také vzájemnými konflikty těchto věkových skupin a jejich příčinami zejména v podobě ageismu, věkové segregace nebo negativních stereotypů. Výzkumná část hledá pomocí kvalitativního výzkumu v ohniskových skupinách odpověď na dvě výzkumné otázky - "Lze v průběhu diskuse v ohniskové skupině vnímat prvky filozofického dialogu?" a "Lze v průběhu diskuse v ohniskové skupině vnímat problémy týkající se charakteru doby "dříve" a "dnes", které skupina společně řeší?". Samotný výzkum je vedený formou hodiny Filozofie pro děti, na níž společně diskutují dvě ohniskové skupiny - skupina adolescentů a skupina seniorů. Získaná data jsou analyzována pomocí kódování a následně interpretována ve vztahu k formulovaným výzkumným otázkám.
|
|
|
Sociální funkce verbální vulgarity u dívek a chlapců ve školním prostředí 6. a 9. třídy základní školy
Šimečková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Vulgarita je významný psychologicko-sociální komunikační jev, který se vyskytuje v různých prostředích, souvislostech, mezi muži a ženami, stejně tak jako napříč různými věkovými skupinami. Široká veřejnost často upozorňuje na nadměrně zvýšenou četnost používání vulgarismů v období v dospívání, kterou považuje převážně za rušivou. Jak ale vnímají používání verbálních vulgarismů sami adolescenti a proč je vlastně používají? Hlavním předmětem této práce se tak stalo objasňování a hlubší popis mechanismů již definovaných funkcí verbální vulgarity u dvou adolescentních skupin, konkrétně žáků a žákyň šesté a deváté třídy ZŠ, aby následně mohlo dojít ke komplexnějšímu pochopení fenoménu verbální vulgarity. Součástí práce bylo také mapování toho, jak je použití verbálních vulgarismů žáky a žákyněmi vnímáno a hodnoceno. V neposlední řadě se práce zabývala tématem míry vlivu vrstevnické skupiny na verbální vulgaritu dívek a chlapců. Samotné funkce verbální vulgarity a skutečnosti, které s nimi souvisely, byly porovnány z hlediska věku a pohlaví. Hlavními výzkumnými metodami se staly pozorování, dotazníky a skupinové rozhovory. Výzkum poukázal na rozdílnost vnímání používaných vulgarismů u dívek a chlapců a na významný vliv vrstevnické skupiny ve školním prostředí 6. a 9. třídy. Dále přiblížil jednotlivé...
|
|
| |
|
|
Záškolák na střední odborné škole
Pišná, Hana
Bakalářská práce se zabývá záškoláctvím na střední odborné škole. Cílem teoretické části je vymezit základní pojmy související s danou problematikou a rovněž uvést klasifikaci záškoláctví, popsat příčiny, legislativní dokumenty, důsledky a způsoby řešení. Teoretická část bude zakončena možnými opatřeními vedoucí ke snížení výskytu záškoláctví. Použitou metodou pro zpracování teoretické části je studium odborných literárních zdrojů, analýza a syntéza. Cílem praktické části je zmapovat podněty vedoucí k záškoláctví, popsat průběh a zachytit jeho případné důsledky. Průzkumné šetření bude vycházet z kvalitativního přístupu. Výzkumným nástrojem je polostrukturovaný rozhovor. Informanty budou žáci středních odborných škol, u nichž bylo prokázáno zjevné záškoláctví. Analýza získaných dat bude provedena prostřednictvím otevřeného kódování. Závěrem bakalářské práce bude uvedeno několik teoretických poznatků vyplývajících z odpovědí informantů a následné doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
| |
|
|
Sociálně emoční kompetence dětí vzdělávaných v domácím prostředí
Rubišová, Soňa ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
My thesis deals with level of socially emotional competence of home educated children. In theoretical part I present concept of individual education and disputation of various authors on this subject, characterize development period of young school age and present theoretical delimitation of both test methods that I use for data collection. Empirical part consist of elaborate comparison of output of two groups of children aged 8 - 10 years, each group consist of 5 respondents. First group is constituted of children that are home educated more than one year. Second group include children attending regular educational institution and meet the conditions I determined for pair comparison. Main methods for data collection are the Intelligence and Development Scales (IDS) and my own initiative material made of seven photographs, that are evaluated with the Scale of Social Orientation (SOS). Results are processed qualitatively. I compare individual pair of children from exploratory and control group followed by summary comparison. Then I analyze content of answers. Acquired results don't imply any significant differences in performance of exploratory and control group. KEYWORDS homeschooling, social emotional competencies, younger school age, test IDS, the Scale of Social Orientation
|
|
|
Působení sociálních faktorů na trávení volného času adolescentů
FABIÁNOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bude zabývat se problematikou volného času a jeho využití adolescenty. Nejprve bude vysvětlen pojem adolescent jakožto vývojová fáze člověka, poté se diplomová práce bude věnovat možnostem trávení volného času mládeže. Dále budou zkoumané zejména sociální faktory, které adolescenty ovlivňují při výběru volnočasových aktivit. Důraz bude kladen na rodinu, vrstevnické skupiny, partnery, média, jelikož hlavně tyto faktory působí na jejich rozhodování. Práce bude zahrnovat pasáže o možných sociálně patologických jevech, které se u adolescentů mohou vyskytovat zapříčiněné ovlivňováním ze strany vrstevnické skupiny, médii
|
|
| |
|
|
Emoční charakteristika u dětí s odlišným sociometrickým statusem z pohledu žáků
DRŮBOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá emoční charakteristikou u dětí s odlišným sociometrickým statusem z pohledu žáků. Teoretická část rozdělena na dvě hlavní kapitoly, objasňuje klíčové pojmy, obsahuje poznatky a odborné informace vztahující se ke zvolenému tématu. Jelikož je každý jedinec jedinečnou a neopakovatelnou bytostí, také jeho emoční charakteristika bude odlišná, a to především ve vztahu ke konkrétní pozici v určité vrstevnické skupině. Jednotlivý žáci zaujímají ve školní třídě určitý sociometrický status, který je podmíněn mnoha vlivy. K faktorům, které souvisejí se sociometrickou pozicí, mohou patřit také emoční charakteristiky žáků. Praktická část je zaměřena na děti, které navštěvují druhý stupeň základní školy, mezi jednotlivými členy je určitý vztah, členové se mezi sebou dobře znají. Tato část práce se dotýká období, pro které jsou charakteristické velké změny, dochází k postupnému osamostatňování dětí od rodičů a zároveň ke vzniku významnějších vztahů s vrstevníky obou pohlaví. V praktické části bakalářské práce byla využita metoda kvantitativního výzkumu založená na dotaznících vlastní konstrukce. Sociometrické šetření určující sociometrický status objasňuje hypotézy dotýkající se emoční charakteristiky u jednotlivých dětí. Získané informace by mohly sloužit pedagogům základních škol, výchovným poradcům, studentům pedagogických fakult a rodičům, kteří mají zájem o problematiku emoční charakteristiky u dětí s odlišným sociometrickým statusem z pohledu žáků
|
host ::
RSS.