|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
"Guilty pleasures": The tension between the pleasure from popular culture and good taste
Ružičková, Judita ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
populárnej kultúry. Tento pojem sa v bežnej reči udomácnil vo svojej anglickej podobe, no je možné ho voľne preložiť ako previnilé potešenia či tajné neresti. Teoretický zák pozostáva z troch tematických pilierov. Sú to: koncepty vzťahujúce sa ku konzumácii populárnej kultúry od autorov ako Fiske a Ang; dištinkcia na základe vkusu a spôsobu konzumácie kultúry, predovšetkým v podaní Bourdieuho, Petersona a Holta; a sú kritických pohľadov na samotný koncept guilty pleasure. Toto komplexné spojenie (nielen) pôžitku a viny si však väčšiu akademickú pozornosť ešte len získava. Aj preto je cieľom práce prispieť k pochopeniu tohto fenoménu, prostredníct individuálnych rozhovorov s konzumentami vyznačujúcimi sa jednak vysokým kultúrnym kapitálom a zároveň širokým záberom preferencií, tzv. kultúrnym všežravstvom. Práve u nich totiž dochádza k predpokladanému stretu nízkeho a vysokého vkusu, k akceptácii legitimizovaných pravidiel estetiky a zároveň ich porušovaniu. Výskumná otázka "Ako kultúrni všežravci s vysokým kultúrnym kapitálom vnímajú konzumáciu produktov - zvlášť tých, ktoré považujú za svoje guilty pleasures?" je zodpovedaná
|
|
Specifika českého filmového vkusu v sociologické perspektivě
Smoljaková, Natálie ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Cílem práce je nalezení společných prvků mezi nejnavštěvovanějšími filmovými díly za poslední dvě dekády a na jejich základě určení specifických preferencí českých filmových diváků. Pomocí analýzy několika nejoblíbenějších filmových děl posledních dvou desetiletí v České republice se práce pokouší zjistit, zda mají tyto filmy nějaké společné prvky, případně které to jsou, a zda jsou typické výhradně pro Českou republiku (resp. českého diváka) a zda tedy existuje jakýsi specifický český filmový vkus. Tímto vkusem je pak myšlena zejména prefernce určitých typů příběhů, hrdinů nebo žánrů. Při definování těchto jednotlivých prvků je vycházeno z teorie Ervinga Goffmana, převážně pak z jeho analýzy rámců organizace zkušenosti. Ke zjištění této specifičnosti je použito srovnání s americkou produkcí, tedy s nejnavštěvovanějšími filmovými díly v USA v posledních dvou dekádách. Toto srovnání pak poukazuje jak na shodné prvky v obou zkoumaných oblastech, tak zároveň dává vyniknout tendencím, které jsou typické pro české diváky, potažmo pro vkus českého filmového diváka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Relationship between taste and social hierarchy in Baku, Azerbaijan
Garayzada, Nigar
V bakalářské práci budu zkoumat vztahy mezi uměním a společností. Jak francouzský sociolog Pierre Bourdieu argumentoval v jeho Distinction: Sociální kritika soudu chuti, “žádný soudný vkus je nevinný” (1979). Snímání a prožívání estetiky není objektivně dáno, nýbrž spíše výsledkem nepřetržitého výběru mezi tím, co vnímáme nebo vnímáme jako esteticky uspokojující a tím, co považujeme za bez chuti, ohavnosti nebo dokonce trumpety. Tyto různé estetické volby představují pozice uvnitř nebo vzájemné vztahy mezi třídami. Podle Bourdieu funguje společnost jako systém mocenských vztahů a zároveň jako symbolický systém, ve kterém se jemné rozdíly v chuti stávají základem sociální hierarchie. Bourdieuova teze o vnímání a konceptualizaci chuti nám tak poskytuje užitečné analytické nástroje ke studiu umění jako nástroje sociální stratifikace. Cílem práce je získat a poskytnout hlubší pochopení způsobů, kterými umění vytváří a reprodukuje sociálně strukturované utrpení v současném postsocialistickém Ázerbájdžánu.
|
| |
| |
|
Význam změn ve spotřebním chování spojených s přechodem z role studenta do role zaměstnaného
Záleská, Eva ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou změny spojené s přechodem z života studenta do života zaměstnaného, Zajímá nás, jak tyto změny reflektují právě absolventi vysokých škol či jejich studenti, kteří nastoupili do svého prvního vážného zaměstnání. Teoretický základ práce sestává především z teorií praktik, a to hlavně z přístupu Pierra Bourdieua a Alana Wardea. Dále je představen také přístup Mary Douglas a několik dnes již klasických přístupů ke spotřebnímu chování (např. okázalá spotřeba Thorsteina Veblena) a také teorie vztahující se k referenčním skupinám. Vlastní výzkum je založen na kvalitativně zaměřených rozhovorech s absolventy a studenty vysokých škol, kteří nastoupili do svého prvního stálého zaměstnání. Všichni respondenti jsou z Prahy a pracují v komerčně zaměřených firmách, pozice velké části z nich je spojena s marketingem. Hlavní zjištění této práce je, že respondenti po nástupu do zaměstnání vnímají subjektivní zvýšení sociálního statusu ve srovnání s dobou před nástupem do zaměstnání, začali následovat praktiky běžné na místě jejich pracoviště, což se mimo jiné projevovalo ve změnách ve spotřebním chování (jednalo se např. o změny ve stravování, cestování či nákupu a používání automobilu). U respondentů se projevila rozdílná snaha o začlenění se do pracovního kolektivu, přičemž tento...
|
|
Divnolidi z Brna a okolí: Konstrukce jinakosti v prostředí internetové sociální sítě Facebook
Matesová, Kateřina ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a analyzovat proces konstrukce jinakosti, užití humoru a reflektování otázek vkusu v prostředí facebookové stránky Divnolidi z Brna a okolí. Teoretickým rámcem práce jsou současné přístupy k výzkumu internetových sociálních sítí (soukromí a sdílení na internetových sociálních sítích, samostatná kapitola je pak věnována sociální síti Facebook), sociologický pojem vkusu jakožto nástroje pro sociální distinkci (zde tato studie vychází především z práce Pierra Bourdieu), interdisciplinární pojem jinakosti (zde se studie opírá o práce Mary Douglas, Stuarta Halla a Marca Augého) a teoretický přístup k humoru nazývaný teorie superiority. Metodologický postup výzkumu využívá kvantitativních metod k popisu zkoumané stránky Divnolidi z Brna a okolí a kvalitativních metod (tzv. "data-crawling") k analýze 47 vybraných příspěvků stránky. Analytická část diplomové práce se konkrétně soustředí na to, jaké typy příspěvků se na stránce vyskytují, jak jsou jednotlivci v příspěvcích reflektováni uživateli, jak uživatelé reflektují vkus a jinakost "divnolidí" v příspěvcích a také místa, kde k setkání s jinakostí dochází. Dále je součástí analýzy studie užití humoru uživateli stránky a uživatelské reflexe politiky stránky a jiných uživatelů. V závěru práce jsou výsledky analýzy...
|
| |
| |