|
|
Respondentní prostředky saturativnosti (kontrastivní korpusová analýza)
KOSTUDISOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce se nazývá Respondentní prostředky saturativnosti (kontrastivní korpusová analýza) a jejím cílem je porovnat kategorie slovesného vidu, povahy slovesného děje a saturativnosti v českém a španělském jazyce. Skládá se ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na porovnání těchto kategorií, jejich definice a provázanost v obou jazycích. Dále také zkoumá prostředky, kterými se tyto kategorie v obou jazycích realizují. Základem praktické části je práce s nejnovější verzí paralelního korpusu InterCorp, pomocí kterého je provedena kontrastivní analýza překladových protějšků saturativnosti v češtině a ve španělštině.
|
|
| |
|
|
Slovesný vid ve španělštině a češtině
Bělehrádková, Kateřina ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Cílem této práce je srovnat slovesný vid v českém a španělském jazyce. Skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na systémové porovnání této kategorie a její definici v obou jazycích. Dále se věnuje vztahu slovesného vidu ke kategoriím aspecto a k povaze slovesného děje (Aktionsart). Praktickou část tvoří případová korpusová studie provedená na nejnovější verzi českého paralelního korpusu InterCorp, která se zabývá analýzou aspektových odlišností mezi českými originály a španělskými překlady. Klíčová slova: slovesný vid - sloveso - španělština - čeština - paralelní korpusy
|
|
|
Lingvoliterární analýza staročeské skladby Tristram a Izalda
MUŠINSKÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá analýzou staročeské skladby Tristram a Izalda. Podkladem pro tuto analýzu je text Strahovského rukopisu datovaného do roku 1449 v edičním zpracování Zdeňky Tiché. Práce obsahuje stručný popis historie a původu díla jak v evropském, tak především českém literárním kontextu. Její hlavní náplní je jazyková analýza vybraných jevů. Zaměřuje se na fonologický a morfologický vývoj většiny gramatických kategorií u jmen a sloves v češtině. U jmen se soustředí především na deklinační paradigma, konkrétně na pádový systém a životnost u mužského rodu. U sloves je brán hlavní zřetel na analýzu jednotlivých slovesných časů s důrazem na jednoduché minulé časy. Práce obsahuje především analýzu aoristu a imperfekta se zaměřením na vidovou příslušnost sloves, od kterých jsou tyto časy tvořeny. Část práce je věnována složenému minulému času, préteritu a antepréteritu. U jednotlivých slovesných forem je kladen důraz na nt-ová a s-ová participia, na systém jejich sufixu a také na souvislost s kategorií slovesného vidu. Práce obsahuje mnoho konkrétních příkladů z textu a také podrobné statistické údaje, týkající se frekvence výskytu vybraných jevů.
|
|
|
Pojednání o slovesném vidu barokního období
KAMENÍK, Josef
V předložené disertační práci se zaměřuji na systém gramatických vidů v českém jazyce barokního období. Nejprve zevrubně zkoumám moderní teoretickou literaturu, jež se vztahuje k širšímu tématu gramatického vidu, a následně studuji vidové významy, jejich pojetí a realizaci, a to i v dobových mluvnicích. Na základě tohoto dvojího výzkumu si stanovuji metodologickou základnu, definuji všechny potřebné pojmy a vyslovuji hypotézy o barokní vidové soustavě, které následně ověřuji na slovesném materiálu excerpovaném přímo z barokních tisků. Středobodem mého výzkumu jsou slovesné vidy zachycené v literárních textech, jež dobou svého vydání pokrývají celé barokní období. Gramatický vid v těchto textech hodnotím z pohledu systémového, významového a formálního, a sleduji také některé slovesné jevy, které se s gramatickým videm úzce pojí (slovesný čas, způsoby slovesného děje, přechodníkové konstrukce). Vedle snahy popsat co možná nejpřesněji užívání vidových významů v dobové literatuře a celkový stav vidové soustavy v barokním období si tato disertační práce klade za cíl přispět k poznání vývojových tendencí v postupném začleňování gramatického vidu do slovesného systému českého jazyka.
|
|
| |
|
|
Perfektiva a imperfektiva od základů -nést, -nášet, -nosit ve spojení s prefixy vy- a v- (na základě analýzy ČNK)
Solovej, Natalie ; Starý Kořánová, Ilona (vedoucí práce) ; Hudousková, Andrea (oponent)
Předmětem této bakalářské práce jsou slovesa pohybu od základů -nést, -nášet, -nosit ve spojení s prefixy vy- a v-. Práce je rozdělena na teoretickou a analytickou část. Teoretická část se zaměřuje na determinovaná a nedeterminovaná slovesa pohybu, na jejich specifičnost a využití v metaforických výrazech. Dále se teoretická část věnuje slovesnému vidu, prefixaci a problematice valence. Analytická část práce zahrnuje samostatnou analýzu sloves, která je založena na Českém národním korpusu SYN2010. Vybraná slovesa jsou roztříděna podle valenčních struktur a analyzována ze sémantické a syntaktické stránky. Cílem práce je porovnání získaných výsledků s výsledky, které se vyskytují ve slovnících českého jazyka, konkrétně ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005), Slovníku spisovného jazyka českého (1989) a Valenčního slovníku českých sloves VALLEX (2008). Klíčová slova: slovesa determinovaná - nedeterminovaná, slovesný vid, nenásobenost - násobenost, slovesné prefixy vy- a v-, slovesná valence
|
|
|
Sloveso ve vybraných italských gramatikách 15.-19. století
Soukupová, Tereza ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce si klade za úkol, prostřednictvím srovnání osmnácti italských gramatik z 15.-19. století, popsat způsob pojednání o italském slovese ze strany jednotlivých gramatiků a jeho vývoj. Sleduje sloveso ze tří hledisek: morfologického, syntaktického a vidového. V rámci morfologie zkoumá způsob rozdělení slovesa na základě jednotlivých gramatických kategorií; výskyt, popis a obsah těchto kategorií. Z hlediska syntaxe sleduje problém výběru pomocného slovesa ve složených časech, problém shody a slovesné valence. Slovesným videm jakožto gramatickou kategorií se románská lingvistika začíná zabývat až ve století dvacátém; tato práce sleduje, zda a jakým způsobem autoři starších gramatik vnímají a popisují jevy spadající do této kategorie, tedy především způsob vyjádření ne/dokonavosti. Klíčová slova: sloveso, italská gramatika, morfologie (tvarosloví), syntax (skladba), slovesný vid
|
|
|
K prezentaci vybraných gramatických kategorií ve výuce češtiny pro cizince
Najbrtová, Barbora ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
Diplomová práce se věnuje prezentaci vybraných gramatických slovesných kategorií, především slovesného vidu, způsobu a času. První část sleduje slovesný vid, jehož prezentace v gramatikách, učebnicích i hodinách češtiny pro cizince není dosud dostatečně, systematicky a komplexně zpracovaná. Druhý oddíl se zabývá slovesným způsobem, při jehož výkladu se v gramatikách i učebnicích pro cizince objevují taktéž četné nedostatky, jako například odlišnosti výkladu tvoření imperativu, absence popisu užití kondicionálu v komunikačních situacích apod. Třetí kapitola sleduje slovesný čas taktéž v gramatikách a učebnicích češtiny pro cizince. Jeho prezentace není dostačující, stejně jako u předchozích dvou kategorií. Dotazníkové šetření mapuje odlišnosti, náročnost výkladu, pohled na učební materiály a nutnost jejich doplnění mezi učiteli češtiny pro cizince s různou délkou praxe ve výuce. Na základě zjištěných problémů a rozporů formulujeme lingvodidaktická doporučení pro práci s danými gramatickými jevy v hodině češtiny pro cizince, která jsou, spolu s dotazníkem, cílem této práce.
|
|
|
Vid a způsob slovesného děje v češtině a ukrajinštině
Žižková, Lenka ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Arkhanhelska, Alla (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou slovesného vidu a způsobu slovesného děje v češtině a v ukrajinštině. Jejím záměrem je popsat prefixy, které se využívají jednak jako prostředky odvozování deverbativních sloves a jednak jako prostředky tvoření vidových dvojic. Práce je rozdělena do kapitol: Úvod, Aspektuální bádání, Slovesný vid, Způsob slovesného děje (aktionsart), Konkurence slovotvorné a tvarotvorné funkce slovesných předpon v češtině a v ukrajinštině, Závěr. V počtu předpon, kterými se odvozují slovesa z různých tříd způsobu slovesného děje a zároveň tvoří vidové páry, se čeština a ukrajinština liší. V češtině je šestnáct takových předpon, v ukrajinštině pouze sedm. Provedená analýza ukázala, že v možnostech uplatnění konkrétních prefixů naopak vykazují oba srovnávané jazyky nápadné shody. Mnoho sloves náležejících do různých tříd způsobu slovesného děje se v západoslovanském i ve východoslovanském jazyce odvozuje naprosto totožnými slovotvornými prostředky. Shoda je i v preferenci totožných prefixů využívaných při čisté perfektivizaci (především česká předpona z- a ukrajinská з-/с-). Klíčová slova slovesný vid způsob slovesného děje (aktionsart) prefix
|
host ::
RSS.