|
|
Historie tělesné výchovy a sportu v jednotách Kosmákovy župy spolku Orel
DOLÁK, Jan
Bakalářská práce pojednává o historii tělesné výchovy a sportu v Kosmákově župě spolku Orel. Kosmákova župa vznikla odsouhlasením k rozdělení Západomoravské župy na valném sjezdu Československého Orla 31. července 1947. Jmenovaná župa má sídlo ve Znojmě a jednotlivé jednoty jsou ze Znojemska. Činnost této župy byla ovšem zastavená komunistickým režimem. Po dlouhých letech v komunistickém režimu se župu podařilo obnovit 1. ledna 1996. V jednotlivých fázích po obnovení vznikaly jednoty, které však na orelské scéně nevydržely a ukončily svoji činnost. Nyní má Kosmákova župa 6 jednot: Mramotice, Pavlice, Přeskáče, Únanov, Vémyslice a Znojmo. Práce dále objasňuje život patrona župy Václava Kosmáka. Sekundárně se zaměřuje na průběh činností organizace Orel od prvopočátku až do současnosti a popisuje osobnost orelské tělesné výchovy Jana Šrámka.
|
|
|
Vznik a vývoj Sokolské župy Pražské - Scheinerovy
Housková, Tereza ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Chvostek, Lukáš (oponent)
Tato práce se v úvodní části zabývá obecnou charakteristikou Sokola a České obce Sokolské. V další části autorka představí nejvýznamnější osobnosti, které se podílely na vzniku Sokola v českých zemích a také v zahraničí. Následně stručně představí Josefa Scheinera jakožto významného starostu Sokola. Hlavní část práce je věnována Sokolské župě Pražské - Scheinerově, která nám nastíní vznik a vývoj dvaceti jedna tělovýchovných jednot na území nynějšího hlavního města Prahy. Klíčová slova: vznik, vývoj, Sokol, Sokolská župa Pražská - Scheinerova, historie, jednota, župa
|
|
| |
|
| |
|
|
Historie Sokola I. Smíchov
Doubrava, Michal ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Mojžíš, Otakar (oponent)
Název: Historie Sokola I. Smíchov Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola I. Smíchov od jejího vzniku až do roku 1940. Jejím cílem je nejen hlavně zachytit dějinný vývoj a činnost Sokola na Smíchově, ale i stručně popsat tělovýchovnou organizaci Sokol. Součástí práce je rovněž historie města, která se ke smíchovské jednotě nepochybně vztahuje. Práce pojmenovaná Historie Sokola I. Smíchov byla napsána na základě studia pramenů a literatury k danému tématu. Nejvíce jsem se opíral o archivní materiál Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea a archiv Sokola I. Smíchov. Jde-li o literaturu, východiskem mi byly knihy související s historií Smíchova, dále pak díla zabývající se Sokolem, jeho dějinami a zakladateli. Práce se skládá ze tří hlavních částí. První část se dělí na úvod do tématu bakalářské práce s rozborem pramenů a literatury a metodami práce. Následující část obsahuje dějiny Smíchova, dále dějiny Sokola se zachycením života Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera a samotnou historii Sokola I. Smíchov, která je vymezena ve třech obdobích. V závěru se pak nalézá shrnutí celé práce, za kterým je připojen seznam zkratek, seznam literatury a pramenů a obrazové přílohy. Klíčová slova: Sokol, jednota, župa, člen, cvičitel, starosta, cvičení, slet
|
|
|
VII. všesokolský slet v roce 1920
Látal, Jaromír ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Jana (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Jaromír Látal Název bakalářské práce: VII. všesokolský slet v roce 1920 Pracoviště: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Vedoucí práce: PhDr. PaedDr. Ladislav Kašpar, Ph.D. Rok obhajoby bakalářské práce: 2012 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá rozborem a charakteristikou VII. všesokolského sletu v roce 1920 Klíčová slova: sokol, jednota, župa, slet, Praha, průvod, sestava Souhlasím s půjčováním závěrečné písemné práce v rámci knihovních služeb.
|
|
|
Sociální činnost náboženských obcí (CČS) od jejího vzniku do padesátých let 20. století
Tichá, Františka ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
SOCIÁLNÍ ČINNOST NÁBOŽENSKÝCH OBCÍ ( CČS) OD JEJÍHO VZNIKU DO PADESATÝCH LET 20. STOLETÍ PARISH SOCIAL WORKS IN THE CZECHOSLOVAK CHURCH FROM 1920 - 1955 Autor: Františka Tichá Sociální činnost v náboženských obcích církve československé od jejího vzniku do padesátých let dvacátého století je to, čím jsem se v této práci zabývala. Kde jsou v křesťanské církvi kořeny sociální činnosti, je zachyceno, alespoň částečně, ve druhé kapitole. O vzniku církve československé a vývoji sociální činnosti v církvi píši ve třetí kapitole. Ve čtvrté kapitole je pak zachycen pohled některých teologů církve československé na sociální otázky. V páté kapitole jsem provedla analýzu sociální činnosti ve třech náboženských obcích. V šesté kapitole jsem se pak snažila zachytit, jaký byl vztah mezi učením církve československé a praxí a sedmá pojednává o útlumu sociální práce v církvi po únoru v roce 1948. V závěru této práce jsem dospěla k názoru, že Odbory sociální práce rozvinuly obdivuhodnou sociální činnost. Škoda jen, že muselo v důsledku politických změn po roce 1948 dojít k jejich likvidaci.
|
|
|
Zájmová skupina Svaz měst a obcí ČR v procesu veřejné politiky ČR
Srnová, Eva ; Kotlas, Petr (vedoucí práce) ; Linek, Lukáš (oponent)
Diplomová práce "Zájmová skupina Svaz měst a obcí ČR v procesu veřejné politiky ČR" je hlubší analýzou jedné významné zájmové skupiny obcí a měst České republiky působící v českém veřejném prostoru, Svazu měst a obcí ČR. Na pozadí sociálních hnutí a teorie zájmových skupin jsou podrobně rozebrány aktivity Svazu a jeho přínos pro českou veřejnou politiku. Svaz je hodnocen z pohledu své historie, typologie zájmových skupin a prostředků, kterými disponuje (zejména členské základny, finančních zdrojů a metod ovlivňování veřejných politik). Analýza Svazu ukazuje, že negativní image lobbování v České republice nemusí být vždy oprávněná. Jako organizace zaměřená sice profesně, avšak hájící veřejný zájem, jelikož členy Svazu jsou jako součást veřejné správy obce, prosazuje Svaz to, co v konečném důsledku přináší pozitivní efekt pro životy všech občanů v ČR. V souvislosti s výzvami, kterým Svaz v současnosti čelí, je do práce zařazena případová studie vzniku Sdružení místních samospráv ČR, které se na základě změn v systému výběru daní s dopadem na financování obcí ze strany státu a díky specifickým událostem, kterým Svaz čelil v roce 2007, etablovalo jako hnutí uvnitř Svazu, aby následně vytvořilo vlastní organizaci místních samospráv reprezentující zájmy malých obcí. Potvrdilo se tak, že téma financování...
|
|
|
Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu
Mourková, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu se zaměřuje na postoj politické frakce CDU/CSU (Unie) k východní a německé politice v letech 1969-1973. Tím je myšlena politika vůči zemím východního bloku, která byla prosazována sociálně-liberální vládou Willyho Brandta. Předložená práce se dále také zabývá vlivem Unie na prosazování východní a německé politiky v tomto období. Unie se přesně po 20 letech u moci musela po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 smířit s novou rolí opoziční strany. Po třech letech "jednoty" ve velké koalici pod vedením kancléře Kurta Georga Kiesingera začala pomyslná doba ideologické války s SPD, kterou vyvolala zejména otázka východní a německé politiky. Práce popisuje hlavní události prosazování německé a východní politiky, počínaje německo-německými summity v Erfurtu a Kasselu, přes jednání o smlouvách se zeměmi východního bloku až po vstup SRN a NDR do Organizace spojených národů. Tezí práce je předpoklad, že Unie ovlivnila kurz německé a východní politiky nově vládnoucí sociálně-liberální koalice, a to především prostřednictvím hlavních opozičních aktérů.
|
|
|
Vlivní a vzpurní páni z Hradce v době husitské
Schejbalová, Dominika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rodem pánů z Hradce, kteří v 15. století ostře vystupovali proti Jiřímu z Poděbrad, a zároveň působili ve významných diplomatických kruzích, většinou po boku panovníků Českého království. Hlavním bodem mé práce je Menhart II. z Hradce, významný diplomat a šlechtic, jenž byl výraznou osobností husitské doby. Dále se zaměřuji na Oldřicha V. z Hradce, jejž bojoval ve věcech svého otce a Jindřicha IV. z Hradce, který se též objevoval v jednotě zbrojící proti Jiřímu z Poděbrad. Práci doplňují Jednoty strakonické a zelenohorské, jež vznikly během jednotlivých sporů.
|
host ::
RSS.