|
|
Záplata slibuje
Olgin, Dmitrii ; Adamec, Jakub (oponent) ; Janů, Valentýna (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou okamžiku setkání s něčím podivným či děsivým. Jejím východiskem je uvažování o uměleckých strategiích zpracování prožitku takové situace (odčarování a zvýraznění). Jádrem práce je umělecké zpracování úvahy nad možnostmi návratu kdysi vytěsněného formou dočasné intervence do negalerijního prostoru, v němž se rozehrává subverzivní hra mezi zdí, dírou a záplatou.
|
|
|
Příroda 2.0
Závacká, Paulína ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť.
|
|
|
From sea to summit
Staniczek, Jan ; Solčáni, Ján (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se skrze instalaci ze série hliněných reprobeden pokouším o zprostředkování divných pocitů, jež jsou inherentně spjaty s post-antropocentrickým, ekologickým uvažováním meziobjektové koexistence. Z teoretické oblasti se asi nejmarkantněji opírám o Fisherův koncept podivna (weird) a Mortonův koncept temné ekologie (dark ecology), v nichž jsem našel až překvapivě trefnou artikulaci vlastních pocitů, a zároveň inspiraci pro další uvažování a představivost. Opěrnými body v jinak těžce definovatelném směřování tvorby mi jsou roviny stírání hranic, pomíjivosti a intimního kontaktu s jinakostí.
|
|
| |
|
|
From sea to summit
Staniczek, Jan ; Solčáni, Ján (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se skrze instalaci ze série hliněných reprobeden pokouším o zprostředkování divných pocitů, jež jsou inherentně spjaty s post-antropocentrickým, ekologickým uvažováním meziobjektové koexistence. Z teoretické oblasti se asi nejmarkantněji opírám o Fisherův koncept podivna (weird) a Mortonův koncept temné ekologie (dark ecology), v nichž jsem našel až překvapivě trefnou artikulaci vlastních pocitů, a zároveň inspiraci pro další uvažování a představivost. Opěrnými body v jinak těžce definovatelném směřování tvorby mi jsou roviny stírání hranic, pomíjivosti a intimního kontaktu s jinakostí.
|
|
|
Filmový a malířský obraz oneirického žánru - Problém interpretace
Malina, Lukáš ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Předmětem práce je komparativní analýza znakové produkce a problém interpretace filmového a malířského obrazu oneirického neboli hororového žánru, zaměřená na filmy Vala Lewtona a jejich podobnost malířskému zobrazení při budování atmosféry neklidu a strachu. Ačkoli tato díla vycházejí ze znakové struktury, která představuje důležitý klíč k jejich výkladu, nejsou zároveň nezávislá na odlišných interpretacích, které umožňují. Naopak se zdá, že intencí díla je podněcovat diváka, aby projekcí vlastního strachu dílo sám "dokončil". Při tomto výkladu se opřeme o teorie interpretace Umberta Eca a Jana Mukařovského, jež oba kladou důraz na úlohu čtenáře pro pochopení principu fungování uměleckého díla a mezi jejichž koncepcemi modelového autora a modelového čtenáře na straně Eca a pojmem sémantické gesto u Mukařovského je možno nalézt mnoho styčných bodů.
|
|
| |
|
|
Příroda 2.0
Závacká, Paulína ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť.
|
|
|
Filmový a malířský obraz oneirického žánru - Problém interpretace
Malina, Lukáš ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Předmětem práce je komparativní analýza znakové produkce a problém interpretace filmového a malířského obrazu oneirického neboli hororového žánru, zaměřená na filmy Vala Lewtona a jejich podobnost malířskému zobrazení při budování atmosféry neklidu a strachu. Ačkoli tato díla vycházejí ze znakové struktury, která představuje důležitý klíč k jejich výkladu, nejsou zároveň nezávislá na odlišných interpretacích, které umožňují. Naopak se zdá, že intencí díla je podněcovat diváka, aby projekcí vlastního strachu dílo sám "dokončil". Při tomto výkladu se opřeme o teorie interpretace Umberta Eca a Jana Mukařovského, jež oba kladou důraz na úlohu čtenáře pro pochopení principu fungování uměleckého díla a mezi jejichž koncepcemi modelového autora a modelového čtenáře na straně Eca a pojmem sémantické gesto u Mukařovského je možno nalézt mnoho styčných bodů.
|
|
|
Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století)
Jeřábková, Zlatina ; Černá, Milada (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
1 Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století) resumé Klíčová slova: bulharská literatura, expresionismus, avantgarda, diabolismus , fantastika hrůzy, zázračno, podivuhodno, karnevalový menippský diskurs, romantismus, naturalismus, individualismus Svetoslav Minkov (1902-1966), Vladimir Poljanov (1899-1988), Georgi Rajčev (1882 - 1947), Čavdar Mutafov (1889-1954) Přes svůj novátorský potenciál pro bulharskou literaturu zůstal jev, označovaný jako bulharský diabolismus, na dlouhá desetiletí na okraji literárního diskursu. Novodobý zájem postmodernistických spisovatelů i kritiky vede k vyzdvižení některých dílčích aspektů tvorby Svetoslava Minkova, Vladimira Poljanova, Georgiho Rajčeva a Čavdara Mutafova. S výjimkou monografie Thomase Martina Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934, která vyšla v roce 1993, však chybí práce, které by ozřejmovaly podstatu tohoto jevu v bulharské literatuře. Synkretická díla bulharských diabolistů, v rámci jejichž zpravidla expresionistického základu se prolínají doznívající individualistické modernistické tendence s prvky romantické fantastiky hrůzy, byla ve své novosti a nečistotě pro své současníky nesnadno zařaditelným jevem. Nedostatek studií, které by se tématu...
|
host ::
RSS.