Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  začátekpředchozí33 - 42  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Politika a film. Propaganda a politická agitace v českém hraném filmu v letech 1948- 1956
Bartošová, Simona ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Politika a film. Propaganda a politická agitace v českém hraném filmu v letech 1948-1956 pojednává o formě a rozsahu politické, respektive komunistické ideologie ve vybraných úspěšných českých hraných snímcích výše zmíněného časového období. Zkoumá, jakým způsobem a jak dalece komunistická ideologie filmy ovlivnila, i například to, o jak otevřenou či skrytou agitaci a propagandu se jednalo. Hlavní otázkou práce je, proč tyto filmy - které bývají často označovány jako propagandistické, agitační či minimálně ideologicky tendenční - byly ve své době tak atraktivní pro diváky. Práce vychází teoreticky z podpůrné literatury věnované historii, totalitarismu a filmu a prakticky z analýzy konkrétních vybraných snímků, které jsou pro uvedené časové období naprosto zásadní.
Kult osobnosti v Turkmenistánu 1991-2006
Purkertová, Eliška ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Případová studie se věnuje roli kultu osobnosti prezidenta Turkmenistánu Saparmurata Turkmenbašyho v rámci ideologie tamního totalitního režimu. Je omezena časově na období od vyhlášení nezávislosti země na SSSR v roce 1991 až do smrti prezidenta v roce 2006. Práce analyzuje, jakým způsobem sloužil kult osobnosti prezidentovi k udržení moci. Vychází z teze, že kult osobnosti je určujícím prvkem turkmenského totalitarismu. Práce za pomocí empirické analýzy zkoumá projevy kultu osobnosti ve společnosti a životě v Turkmenistánu a snaží se objasnit mechanismy fungování politické moci a místa, které v rámci režimu kult osobnosti zaujímá. Projevy kultu nalezneme v mnoha sférách života v Turkmenistánu - v politice, ve společnosti, architektuře, kultuře, v médiích, dokonce i ve školství nebo ve výkladu dějin.
Práce Vladimíra Párala z období takzvané normalizace
Galvoňová, Kristýna ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
V práci se snažíme podat ucelený výklad tvorby V. Párala z let 1969-1989 se z etelem k jejím širším kontext m literárn -historickým, genologickým i ideovým. V první ásti v nované specifik m autorova tv ího typu, logikou vývoje jeho díla a analytickému rozboru d l dospíváme k m o n o t e m a t i n o s t i jako konstitutivního rysu autorovy tvorby. Na základ toho se snažíme poukázat na ideovou kontinuitu a vnit ní koherenci celého Páralova díla a polemizovat tak se zjednodušujícími interpretacemi akcentujícími pouze politický rozm r autorova díla ze 70. let. V druhé ásti se díváme na Páralovo dílo na pozadí eské prózy poslední t etiny 20. stol.; autora pojímáme jako ideového protich dce M. Kundery (a kritika kunderovského racionáln -analytického postoje k životu) i B. Hrabalem reprezentovanou "postbeatnickou" vlnu literatury. Upozor ujeme na etickou dimenzi autorovy tvorby, všímajíce si i jejího zajímavého paradoxu stylov -ideové kontrárnosti (novátorský "technicistní" styl, postmoderní vlivy vs. obhajoba tradi ních hodnot a návratu ke ko en m lidské p irozenosti). Záv re ný oddíl je v nován úvaze nad tzv. normaliza ní (oficiální) prózou, jejím stylov -žánrovým i tematickým specifik m, z nichž vyvozujeme postuláty týkající se zákonitostí tvorby v ideologicky determinované spole nosti; rovn ž se snažíme...
Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba: Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému
Klípa, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Zahradníček, Tomáš (oponent)
Disertační práce Název Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému Autor Ondřej Klípa Shrnutí Tématem disertační práce jsou polští pracovníci v Československu, kteří byli zaměstnání na bázi mezivládních dohod. Většinu z nich tvořily ženy. Proces zaměstnávání těchto pracovníků se vyznačoval dvěma specifiky. Prvním je vysoký stupeň regulace ze strany orgánů obou států. Druhým je intenzivní snaha o kontrolu pracovníků, zejména s cílem zamezit jejich kontaktu s místním obyvatelstvem, a kontrola veřejného diskurzu o této pracovní migraci. Hlavní tezí této práce je, že obě specifika vyplývají ze základních charakteristik socialistických systémů, kterými jsou "ekonomika nedostatku" a totalitarismus. V identifikaci těchto charakteristik vycházím z prací Jánose Kornaie. Totalitarismus však pojímám jen jako soubor praktik, které se projevují v různých situacích s různou intenzitou. V práci dokazuji příčinné souvislosti mezi těmito systémovými charakteristikami (nezávislé proměnné) a regulací a kontrolou (závislé proměnné). Vybraný případ proto studuji jako samostatný model dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému. Případ je zasazen také do širšího kontextu blízkých typů pracovních migrací v ČSSR, v ostatních socialistických zemí...
Jugoslávie v kontextu totalitních autoritářských států
Šimek, Vojtěch ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
Práce Jugoslávie v kontextu totalitních a autoritářských států se zabývá charakteristikou vládnoucího režimu SFRJ. V první kapitole jsou podrobně definovány politologické pojmy totalitarismus a autoritatismus. V dalších kapitolách potom sleduje vývoj socialistické Jugoslávie v jednotlivých historických etapách a klasifikuje převládající znaky režimu v daném období. Historická fakta jsou čerpána především z prací historiků J.Pelikána a J.Pirjevce, politologická teorie vychází zejména z prací S.Balíka a R. Dahla. Cílem práce je určit jakým způsobem dějinné události ovlivnily vládní politiku a jaká byla podstata jugoslávského režimu.
Jazyk a totalitarismus
Váňa, Tomáš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Rigorózní práce Jazyk a totalitarismus se zabývá vztahem mezi těmito dvěma fenomény. Na základě myšlení autorů zabývajících se totalitarismem formuluje svou vlastní definici totalitarismu. Představuje teorii komunikace Karla Wolfganga Deutsche a na jejím základě poukazuje na úzký vztah mezi komunikací a politickými systémy, konkrétně mezi jazykem a totalitarismem. Jazyk je nahlížen především na pozadí myšlení Ferdinanda de Saussure a Ludwiga Wittgensteina. Totalitní jazyk je vysvětlen zejména užitím Orwellova jazyka newspeak z 1984. Praktická analýza vybraného vzorku Rudého práva z období komunistického režimu v Československu v letech 1948-1989 ukazuje jeho projevy v reálné aplikaci. V závěru práce je jako příklad totalitních tendencí v liberálních demokraciích představen fenomén politické korektnosti.
Jazyk a totalitarismus
Váňa, Tomáš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Diplomová práce Jazyk a totalitarismus se zabývá vztahem mezi těmito dvěma fenomény. Na základě myšlení autorů zabývajících se totalitarismem formuluje svou vlastní definici totalitarismu. Představuje teorii komunikace Karla Wolfganga Deutsche a na jejím základě poukazuje na úzký vztah mezi komunikací a politickými systémy, konkrétně mezi jazykem a totalitarismem. Jazyk je nahlížen především na pozadí myšlení Ferdinanda de Saussure a Ludwiga Wittgensteina. Totalitní jazyk je vysvětlen zejména užitím Orwellova jazyka newspeak z 1984. Praktická analýza vybraného vzorku Rudého práva z období komunistického režimu v Československu v letech 1948-1989 ukazuje jeho projevy v reálné aplikaci. V závěru práce je jako příklad totalitních tendencí v liberálních demokraciích představen fenomén politické korektnosti.
Srovnávací sémiotická analýza vybraných protektorátních a raně socialistických agitačních plakátů vyskytujících se na území někdejšího Československa
Baláková, Zuzana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zabývá sémiotickou analýzou vybraných protektorátních a raně socialistických plakátů ze čtyřicátých a začátku padesátých let. Zkoumané období je ohraničeno rokem 1953. V práci se co nejdetailněji věnuji teoretickému ukotvení tématu, zahrnuta je charakteristika daných ideologií, teorie sémiotiky i stručný dějinný popis daného historického období. V teorii sémiotiky vycházím z prací Ferdinanda de Saussura, Charlese Sanderse Peirce a Charlese Morrise. Stěžejním pramenem pro sémiotickou analýzu je kniha Mytologie od Rolanda Barthese, především její druhá teoretická část Mýtus dnes, ze které metodologicky vycházím. Sémiotická analýza umožňuje odhalit skryté významy textů. Vybráno a analyzováno bylo celkem deset plakátů, pět z období protektorátu, pět z období konce čtyřicátých a začátku padesátých let, tak aby tvořily dvojice se stejným zobrazeným motivem nebo tématem. Cílem práce je zanalyzovat, které sémiotické prvky jsou na jednotlivých plakátech užity a poté srovnat, nakolik se užívané motivy a prvky u obou ideologií liší či naopak shodují. Hypotézou je, že nacistická i komunistická ideologie používá prakticky tytéž sémiotické prvky.
Industrializace Sovětského svazu ve 30. letech 20. století
Šafránek, Patrik ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá industrializací Sovětského svazu ve 30. letech 20. století a snaží se zhodnotit její ekonomické a sociální výsledky. Důraz je kladen především na první pětiletý plán, který probíhal v letech 1929 -- 1932. Teoretická část práce se věnuje centrálně plánované ekonomice a teorii totalitarismu. Zde jsem dospěl k závěru, že direktivní hospodářství je nevhodné jako dlouhodobá forma organizace výroby společnosti. Hlavní hypotézou práce je, že rozsáhlé investice do těžkého průmyslu způsobily kvantitativní nárůst národohospodářských ukazatelů, což bylo doprovázeno snížením životní úrovně většiny obyvatel Sovětského svazu. Tuto hypotézu se podařilo částečně prokázat jako pravdivou i přesto, že průměrná spotřeba na obyvatele v průběhu sledovaného období rostla. Mezi základní faktory poklesu životního standardu patřilo omezení osobní svobody související s vytvořením totalitního režimu, zavedení systému vnitřních pasů a nucená kolektivizace sovětského zemědělství.
Pravicový extremismus v kontextu demokracie
ŠLEMENDOVÁ, Barbora
Práce se zabývá pravicovým extremismem v kontextu demokracie. V první části je charakterizována demokracie, její vývoj a základní hodnoty. Následující část popisuje extremismus a jeho základní typologii, dále historické kořeny pravicového extremismu a jeho strategii. Poslední část se zabývá bojem demokracie proti extremismu. V této části jsou předložena možná protiextremistická opatření, včetně kritické reflexe principů pravicového extremismu. Dále je představen koncept tzv. militantní demokracie, analýza jeho aplikování v České republice a jeho kritická reflexe.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   začátekpředchozí33 - 42  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.