|
|
Rozvoj profesního vidění budoucích učitelů chemie
Honskusová, Linda ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Schopnost učitelů reflektovat výuku je jeden ze základních atributů, které zvyšují její kvalitu. Proto je nutné se dlouhodobě věnovat jejich profesnímu rozvoji učitelů a kultivovat jejich profesní vidění (PV). PV je důležitý soubor diskurzivních praktik umožňujících vidět smysluplnou událost, a je spjaté s výběrovým zaměřením pozornosti a s uvažováním založeném na znalostech. Tato disertační práce se zaměřuje na tři hlavní cíle: (1) popis aktuálních zjištění o rozvoji PV učitelů a vybrat prostředky, jejichž prostřednictvím bude PV rozvíjeno u budoucích učitelů chemie, (2) zjistit, jaké jsou dovednosti studentů učitelství chemie v oblasti profesního vidění, a které faktory jeho rozvoj ovlivňují, (3) navrhnout vhodné inovace výuky. Pro zjištění míry rozvinutosti PV budoucích učitelů chemie a možnosti jeho rozvíjení prostřednictvím systematicky vedených reflexí byly analyzovány vstupní a výstupní psané reflexe studentů s využitím metodologie vycházející ze systému Sherinové a van Es (2009) a doplněny o informace z dotazníku osobně vnímané zdatnosti učitele. Ovlivňující faktory byl zjišťovány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkum byl proveden na třech skupinách studentů učitelství chemie UK PedF v akademických letech 2018/2019-2020/2021. Byl zjištěn pozitivní efekt systematického...
|
|
|
Self-efficacy u začínajících vyučujících
Vozková, Anna ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Štech, Stanislav (oponent) ; Denglerová, Denisa (oponent)
Disertační práce se věnuje začínajícím vyučujícím, jejich postoji k inkluzi ve vzdělávání a vlivu učitelské self-efficacy. Teoretická část je rozdělena na pět hlavních částí, které se věnují učitelské práci a profesní identitě, především ve smyslu jejího vývoje na začátku profesní dráhy a učitelské self-efficacy a možnostem jejího rozvoje. Poslední dvě kapitoly se zaměřují na koncept inkluze, který je ukotven v rámci českého vzdělávacího systému a jsou shrnuty aktuální výzkumné poznatky o postoji vyučujících k inkluzi. V praktické části je představen výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak vnímají vyučující inkluzi na začátku své profesní dráhy, jak se na ní cítí připraveni a jaké s ní zatím mají zkušenosti. Dále se výzkum zaměřil na možné oblasti, které mohou s postojem k inkluzi souviset nebo ho ovlivňovat, jako je učitelská self-efficacy, sociální prostředí a vnímaná podpora. Design výzkumu byl smíšený a probíhal ve třech fázích, kvůli vysokému snížení počtu respondentů byla však použita pouze data z prvních dvou fází. V práci byly využity tři typy dotazníků a polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována statisticky a pomocí tematické analýzy. Ve výsledcích výzkumu jsou uvedena důležitá témata a následně navržen nový model vztahu mezi učitelskou self-efficacy a postojem k inkluzi, který je...
|
|
|
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy
|
|
|
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy
|
host ::
RSS.