|
|
Rozdíly v zapamatování a pochopení antické pověsti přečtené versus uchopené metodami a technikami dramatické výchovy.
Ježková, Kristýna ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumem, jež porovnává efektivitu a rozdíl dvou protikladných metod užívaných ve školním prostředí. "Metody a techniky dramatické výchovy v kontrastu klasické metody frontální výuky." Cílem této práce je zjistit, zda jednotlivé metody mají vliv, a jak moc rozdílný, pro lepší či horší pochopení a zapamatování dané látky. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží nastínit zadanou problematiku z odborného hlediska, pracuje především s odbornou literaturou. A vytváří tak základ pro praktickou část. Praktická část si nejprve klade výzkumné otázky a volí výzkumné metody. Jako výzkumná metoda je zvolena analýza testů vytvořených na základě odučených lekcí. Východiskem pro praktickou část je kniha "Staré řecké báje a pověsti" od Eduarda Petišky, v níž jsem se zaměřila na jednu konkrétní báji "Trója". Konec praktické části patří zreflektování průběhu lekcí a "poznání", kterého bylo dosaženo díky výzkumu. V závěru bude provedeno shrnutí a vyhodnocení výzkumných otázek.
|
|
| |
|
|
Literárně didaktický potenciál Čapkových Apokryfů
Michálková, Lucie ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Cílem práce je ukázat, v čem spočívá didaktický potenciál Knihy apokryfů a navrhnout, jak by se s apokryfy dalo ve výuce literatury na střední škole pracovat. Teoretické část se zabývá osobností a dílem Karla Čapka a pojmem apokryf. Podrobněji je pojednáno o samotné Knize apokryfů, uvedená kapitola se zaměřuje na vznik a dosavadní vydání této knihy, na její formální a obsahovou stránku, dále pak na práci autora s intertextovostí a na umělecký postup, který Čapek užívá. Prostor je věnován také možným důvodům, proč jsou apokryfy v kontextu Čapkova díla opomíjeny. Praktická část se zaměřuje na didaktický potenciál apokryfů. Naznačuje možnosti práce se všemi texty a zabývá se i možnými způsoby, jak v hodině pracovat s pojmem apokryf. Velký prostor je věnován podrobnému rozboru didaktického potenciálu vybraných sedmi textů a nechybí ani podrobný komentář ke struktuře této kapitoly. Důležitou částí je pak ověření didaktického potenciálu jednoho z apokryfů ve středoškolské praxi. Tato část obsahuje okomentovanou přípravu na hodinu a její závěrečnou reflexi. Závěrečná reflexe komentuje průběh vyučování, nabízí analýzu žákovských odpovědí a v závěru pak navrhuje, jak by bylo možné přípravu upravit.
|
|
| |
|
|
Rozdíly v zapamatování a pochopení antické pověsti přečtené versus uchopené metodami a technikami dramatické výchovy.
Ježková, Kristýna ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumem, jež porovnává efektivitu a rozdíl dvou protikladných metod užívaných ve školním prostředí. "Metody a techniky dramatické výchovy v kontrastu klasické metody frontální výuky." Cílem této práce je zjistit, zda jednotlivé metody mají vliv, a jak moc rozdílný, pro lepší či horší pochopení a zapamatování dané látky. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží nastínit zadanou problematiku z odborného hlediska, pracuje především s odbornou literaturou. A vytváří tak základ pro praktickou část. Praktická část si nejprve klade výzkumné otázky a volí výzkumné metody. Jako výzkumná metoda je zvolena analýza testů vytvořených na základě odučených lekcí. Východiskem pro praktickou část je kniha "Staré řecké báje a pověsti" od Eduarda Petišky, v níž jsem se zaměřila na jednu konkrétní báji "Trója". Konec praktické části patří zreflektování průběhu lekcí a "poznání", kterého bylo dosaženo díky výzkumu. V závěru bude provedeno shrnutí a vyhodnocení výzkumných otázek.
|
|
| |
|
|
Space-time breakdown in Julio Cortázar's fantastic tales
Krejčová, Veronika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Ako už sám názov prezrádza, táto práca pojednáva o problematike zvratov časových a priestorových v tvorbe Julia Cortázara (1914-1984). Tento Argentínsky spisovateľ sa venoval prevažne žánru fantastická poviedka. Radí sa k najdôležitejším predstaviteľom tohto žánru v oblasti Río de la Plata, no veľkú časť života prežil v Paríži, kde aj tvoril. Pomocou rôznych literárnych kritikov a teoretikov sa pokúsim o definíciu časo- priestorových zvratov v jeho tvorbe. Tzvetan Todorov vo svojom diele Úvod do fantastickej literatúry odlišuje tri kategórie fantastickosti: čudné, fantastické a úžasné. Kritička Ana María Barrenechea vo svojej vitálnejšej teórií delí fantastický žáner na tieto tri kategórie: prirodzený, neprirodzený, zmes oboch. Ako príklad nám poslúžia štyri autorove fantastické poviedky, na ktoré následne aplikujem spomínané teórie, no zároveň však poukážem na nejednoznačnosť a zastaranosť teórií a ponúknem nové alternatívne riešenia. Veľkou časťou k tomu prispeje názor španielskeho kritika fantastickej literatúry Davida Roasa. Je čas a priestor v literatúre dôležitý? A čo je to Cortázarov Pocit fantastickosti? Pokúsim sa odpovedať na tieto otázky a inšpirujúc sa teóriou Michaila Bachtina sa pokúsim navrhnúť nový tzv. cortazariánsky chronotop. Nakoniec sa pozrieme na historický vývoj fantastickej...
|
|
| |
|
|
Literárně didaktický potenciál Čapkových Apokryfů
Michálková, Lucie ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Cílem práce je ukázat, v čem spočívá didaktický potenciál Knihy apokryfů a navrhnout, jak by se s apokryfy dalo ve výuce literatury na střední škole pracovat. Teoretické část se zabývá osobností a dílem Karla Čapka a pojmem apokryf. Podrobněji je pojednáno o samotné Knize apokryfů, uvedená kapitola se zaměřuje na vznik a dosavadní vydání této knihy, na její formální a obsahovou stránku, dále pak na práci autora s intertextovostí a na umělecký postup, který Čapek užívá. Prostor je věnován také možným důvodům, proč jsou apokryfy v kontextu Čapkova díla opomíjeny. Praktická část se zaměřuje na didaktický potenciál apokryfů. Naznačuje možnosti práce se všemi texty a zabývá se i možnými způsoby, jak v hodině pracovat s pojmem apokryf. Velký prostor je věnován podrobnému rozboru didaktického potenciálu vybraných sedmi textů a nechybí ani podrobný komentář ke struktuře této kapitoly. Důležitou částí je pak ověření didaktického potenciálu jednoho z apokryfů ve středoškolské praxi. Tato část obsahuje okomentovanou přípravu na hodinu a její závěrečnou reflexi. Závěrečná reflexe komentuje průběh vyučování, nabízí analýzu žákovských odpovědí a v závěru pak navrhuje, jak by bylo možné přípravu upravit.
|
|
|
Major Zeman: Verbální vyprávění a film
Krausová, Martina ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce Major Zeman: Verbální vyprávění a film se zabývá srovnáním dvou narativních médií, které zpodobňují zemanovský příběh: literárními povídkami Jiřího Procházky a jejich realizacemi ve formě televizního seriálu. Z postupné analýzy jednotlivých verzí vyvstaly faktory ovlivňující výslednou podobu těchto realizací. Jedná se o vnější zásahy způsobené vedením televize a odbornými poradci, stejně jako vzájemnou rivalitou tvůrců seriálu. Svou roli dále sehrálo televizní zaměření na diváka a Procházkovy literární ambice překročit hranice detektivního žánru. Výsledkem jsou dva rozdílně pojaté fikční světy. Ten povídkový, postavený na mýtotvorném principu, se jeví jako koherentní, spojený jednotící ideologickou linií. Oproti tomu obraz světa budovaný filmem je rozptýlený, často založený i na protimluvech.
|
host ::
RSS.