|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
|
|
Mezi lidským a zvířecím. Konstruování psí subjektivity
Labusová, Barbora ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
Bakalářská práce "Mezi lidským a zvířecím: konstruování psí subjektivity" se věnuje problematice zařazení domácích mazlíčků, konkrétně psů, do kategorizace lidského a zvířecího. Jejím cílem je pomocí zkoumání chování pejskařů k jejich psům popsat, jakým způsobem dochází v praxi k ustavování psí subjektivity a tím také dokázat, že psi se vymykají představě o striktním oddělení kultury a společnosti od sféry přírody. Teoreticky se autorka opírá o myšlenky autorů, kteří se zabývají společnostmi, kde nedochází ke striktnímu dělení sféry kultury a přírody a ne-lidským aktérům je připisována subjektivita, metodologicky je práce ukotvena v etnografickém přístupu. V rámci výzkumu bylo provedeno šest rozhovorů s majiteli psů, které byly doplněny pozorováním lidí a psů při venčení. V empirické části se autorka věnuje analýze nasbíraných dat, rozebírá zde způsoby chování a přístup lidí k jejich psům a hledá v nich takové, prostřednictvím kterých lidé ustavují psí subjektivitu. Práce ukazuje, že lidé své psy považují za členy rodiny, často se k nim chovají jako k dětem a přisuzují jim lidské vlastnosti a schopnosti. Zároveň si ale uvědomují, že jejich mazlíčci jsou stále šelmou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kierkegaardovo pojetí existence
Janatová, Kristýna ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Kierkegaardovo pojetí existence". Pojednává o životě dánského filosofa Sørena Kierkegaarda a jeho filosofii. V práci je řešena problematika lidské existence a její tři základní stádia, která jsou zaměřena na estetiku, etiku a náboženství. Tato stádia jsou nejprve popsána a následně mezi sebou porovnána. Estetické stádium představuje první stupeň života, zatímco náboženské stádium je považováno za nejvyšší cíl lidské existence. Práce pojednává o zoufalství a úzkosti s ohledem na bytí lidské existence. Kierkegaardovu filosofii je třeba chápat jako nepřímé sdělení apelující na naši vlastní existenci. Práce poukazuje na nezastupitelný Kierkegaardův vliv na existencialismus. Klíčová slova: Existence, jednotlivec, bytí, víra, svoboda, subjektivita, úzkost, zoufalství, láska, smrt
|
|
|
Kultura industriálu, fotografie a dítě
Blažková, Františka ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Práce mapuje historické, sociální a umělecké aspekty industriální kultury se zaměřením na oblasti architektury a fotografie a okrajově pro doplnění také hudby. Důraz je kladen na počátek vzniku industriální architektury, její vývoj a následnou revitalizaci, umístění v současné kultuře. Dále na umělce, kteří se tímto tématem zabývali a zabývají na poli fotografie a malby. Přidána je i stručná kapitola o historii industriální hudby a rozhovor s významným hudebníkem tohoto stylu Franzem Trechlerem. Kromě vlastního přehledu výše zmíněných fenoménů předkládá práce také pohled nezaujatého dětského diváka na témata industriální architektury a fotografie. Ta jsou kombinována ve výtvarném výstupu formou koláže spolu s doplňujícím dotazníkem. Skupina respondentů sestává z několika tříd, aby bylo dosaženo co možná největšího věkového rozpětí. Práce poté srovnává výstupy věkových skupin s odpovídajícími Rámcovými vzdělávacími plány a vychází z hypotézy, zda je možné se úspěšně zhostit výtvarného úkolu na neznámé téma. Vlastní autorská výtvarná část sestává z dokreslovaných expresivně surrealistických koláží z vlastních a cizích fotografií nejen na téma industriální architektury, kde jsou kompozice inspirovány industriální hudbou.
|
|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Tématem této bakalářské práce je subjektivní prožívání psychózy a pobytu na psychiatrickém oddělení. Cílem práce je jak poskytnutí náhledu na psychózy z prizmatu pacientů, tak i snaha jejich prožitky určitým způsobem zmapovat v rámci života jednotlivců či hledáním společných rysů. Teoretická část práce nastiňuje pojetí psychózy, resp. hlavně schizofrenie, z několika úhlů pohledů - psychiatrického, psychologických teorií S. Freuda a C. G. Junga, ze sociálně vývojového hlediska, kognitivního, konstruktivistického i alternativního. Dále pojednává krátce o problematice prožívání s ohledem na patologii psychózy, a o možnostech léčby. Empirická část práce, založená na vlastním výzkumu autorky pomocí zakotvené teorie přibližuje zvlášť prožitky pěti respondentů na psychiatrickém oddělení a prožívání psychózy se zaměřením na psychotickou epizodu. Výzkumné otázky se zaměřují i na důvody hospitalizace, vlastní chápaní situace jedincem, vliv psychózy na okolí, přínos / nepříznivost hospitalizace / léčby. Klíčová slova: Psychóza, schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace, léčba.
|
|
|
Skupina 12/15 a její místo v českém umění druhé poloviny 20. století
Mayerová, Miroslava ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Miroslava Mayerová Název bakalářské práce: Skupina 12/15 a její místo v českém umění druhé poloviny 20. století Abstrakt Práce zkoumá vývoj a význam umělecké skupiny 12/15 Pozdě, ale přece pro rozvoj společnosti ve druhé polovině 20. století. Teoretická část se zabývá sociokulturním prostředím a historickou situací před a v době vzniku skupiny, popisuje její formování a prezentuje tvorbu jednotlivých členů skupiny až do jejich druhé společné výstavy. Didaktická část přibližuje za pomoci konceptů užívaných skupinou její činnost žákům. V praktické části práce je zrealizován didaktický úkol a formou sebereflexe zhodnocena jeho realizovatelnost a přínosnost. Součástí práce jsou archivní články a zprávy o skupině 12/15.
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
|
|
Dokonalá žena. Analýza filmových postav umělých ženských bytostí z perspektivy teorií postmoderny a jejích přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního přístupu k formování jejich těla a identity vzhledem k narativu. Postavy budou rozděleny do kategorií na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity a vztahů k ostatním postavám narativu se bude opírat nejen o principy sémiotické analýzy, ale zohlední zejména přístup postmoderny. Hlavními východisky mé práce budou teorie poststrukturalismu a tzv. post teorie, tedy teorie posthumanismu, transhumanismu a kyberfeminismu.
|
|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje subjektivnímu prožívání čtyř respondentů v akutní fázi paranoidní schizofrenie a jejich spokojenosti s léčbou a náplni času při hospitalizaci na jednom z oddělení psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Byla zjištěna převážná spokojenost s péči personálu daného oddělení. Zároveň se ale objevila i mírná kritika oddělení jiných, především uzavřených. Co se týká prožívání akutní fáze nemoci, na povrch vystoupily různé existenční problémy, obavy, zmatené a zvláštní myšlení, i vztahové problémy v okruhu blízkých osob. Přínosem práce je poukázání na možnost lepšího začlenění pacientů do spolupráce při léčení a to skrze jejich vlastní chápání své nemoci a uchopení jejich prožitků. První část práce vymezuje koncept schizofrenie z různých teoretických úhlů pohledů, které se spíše doplňují, než že by stály proti sobě. Je zde uveden psychiatrický základ znalostí o dané poruše, psychologické aspekty z pohledů psychodynamických teoretiků a praktiků, neuro-kognitivní hledisko problematiky filtrace příjmu informací a nakonec možné vývojově- sociální spouštěče onemocnění. Dále práce obsahuje teoretické uchopení prožívání a prožitku a možností léčby schizofrenie při hospitalizaci i mimo ni. Klíčová slova: Schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace,...
|
host ::
RSS.