|
|
Underground na kopci? Styčné plochy a různice mezi undergroundem a hanspaulským hnutím
Melichar, Dominik
Undergroundová, především hudební scéna je relativně uzavřené společenství spjaté především se jmény Ivana Martina Jirouse, Egona Bondyho a kapelou The Plastic People of the Universe, na něž se paprskovitě váže celá řada aktivit dalších jednotlivců a skupin rozesetých po celé republice. Hanspaulské hnutí, které své počátky datuje rokem 1966, vrchol do konce sedmdesátých let a postupný úpadek do poloviny let osmdesátých 20. století, dosud nebyla v souvislosti s undergroundem promýšlena. Cílem těchto úvah bylo poukázat na souvislosti, ale i rozdíly mezi oběma komunitami a poukázat tak na problematičnost vyčleňování undergroundového hnutí z mnohem širšího prostředí dalších neoficiálních a totalitním státem neřízených činností.
|
|
|
Od amerických spirituálů k české lidové baladě: Spirituál kvintet a zdroje jejich písňových textů v průběhu šesti desetiletí
Opekar, Aleš
Stať se zaměřuje na textovou stránku repertoáru skupiny Spirituál kvintet a na zdroje, z nichž skupina v různých obdobích své činnosti čerpala. Na počátku její dráhy stál zájem o americké černošské spirituály, které daly sestavě název. Souběžně začali nacvičovat i bělošské písně amerických přistěhovalců a jejich novou tvorbu a následně též evropské renesanční písně, transkribované z loutnových tabulatur rudolfinské éry. V dalším vývoji se skupina otevřela i písním českého národního obrození, domácím lidovým baladám a nakonec v malé míře i původní vlastní tvorbě. Širokému žánrovému záběru odpovídal i charakter textů. Jak originály v anglickém jazyce, tak i většina písní z dalších zdrojů, potřebovaly převedení do českého jazyka, blízkého generačně spřízněným posluchačům. Nové texty vznikaly svépomocí členů a spolupracovníků souboru (Jiří Tichota, František Novotný, Dušan Vančura, Vlastimil Marhoul), několik textů dodal profesionální textař Ivo Fischer. Autoři textů často posouvaly konkrétní významové nuance ve prospěch zachování adekvátního rytmu a zvukovosti českých veršů a jejich původní sociální náboj se jim dařilo formulovat způsobem, který vyvolával asociace s domácí společenskou situací. Různorodost textů byla sjednocena hudební aranží, založenou na vícehlasém zpěvu s doprovodem kytary, kontrabasu a dalších akustických nástrojů.
|
|
| |
|
|
Peneřina, těžká dřina Poetika hlavního proudu českého hiphopového textu.
Segi, Stefan ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na poetiku českého hiphopového textu. Zabývá se specifickými významy, které text může zaujímat v rámci úzce vymezené subkultury, i jeho závislostí na širším kulturním a společenském kontextu. Práce těží též z komparativní metody, která se vzhledem k transkulturálnímu přenosu žánru ukázala být velice přínosnou. Předmětem zkoumání je také vztah hudební a textové složky v rámci jedinečné realizace v podobě hudební nahrávky či koncertu. Seznam klíčových slov hiphop, rap, písňový text, populární kultura, subkultura
|
|
| |
|
|
Lingvistická analýza písňových textů hudební skupiny Jananas
Botková, Anna ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Hirschová, Milada (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl zanalyzovat písňové texty hudební skupiny Jananas především z lingvistického hlediska. V teoretické části objasní pohled na zkoumaný jazykový materiál - písňové texty. Hudba a řeč spolu nepochybně souvisejí. V počátku na tento vztah hudby a jazyka pohlédneme, nicméně uvedeme i několik poznatků, kterými se hudba a řeč naopak zcela odlišují. Přiblížíme také vztah básní a písní. Hranice mezi těmito žánry je poměrně tenká, a proto se pokusíme vymezit jejich odlišnosti. Blíže uvedeme zařazení písňových textů do komunikační sféry a tyto texty zařadíme také k funkčnímu stylu. Na písně pohlédneme částečně i z hlediska hudebněvědného. Vymezíme jejich hudební žánr a v krátkosti shrneme historii vývoje tohoto žánru na území České republiky. Blíže představíme hudební skupinu Jananas. V praktické části budou jazykové analýze podrobeny vybrané písňové texty ze dvou alb, které doposud hudební skupina Jananas vydala. Zaměříme se na foneticko-fonologickou stránku, morfologickou stránku, dále na lexikum, stránku syntaktickou, ale i na textovou výstavbu jednotlivých písňových textů. Texty budou také z hlediska četnosti slovních druhů porovnány s písňovými texty stejného žánru z 60.-80. let 20. století. V závěru práce se budeme věnovat podrobnějšímu shrnutí a popisu jevů, které...
|
|
|
Historické reflexe v současných evropských písňových textech (od r. 1980) ve vybraných tematických okruzích a jejich vliv na historické vědomí
Haken, Jiří ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Tato diplomová práce bude zkoumat současné hudební texty v populární a vědecké rovině za cílem odborně zhodnotit možnost vlivu písňových textů na historické vědomí posluchače. Dále se bude také zabývat důvody, proč jsou dějiny častým tématem písňových textů, různými možnostmi interpretace informací předávaných v těchto textech, možností dezinterpretace, vlivu použitých prostředků jako je například jazyk, forma projevu, znaky, složení, masovost atd… Každému vybranému interpretovi bude věnována různá pozornost dle množství historického obsahu a příbuzných projevů v jeho textech. Výsledkem této práce by tak měl být ucelený vědecký obraz dané problematiky.
|
|
| |
|
|
Šanson jako komplexní mluvní akt a jeho přeložitelnost
Stehlíková, Aneta ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Suková Vychopňová, Kateřina (oponent)
Název diplomové práce: Šanson jako komplexní mluvní akt a jeho přeložitelnost Klíčová slova: šanson, překlad, písňový text, šansoniér, interpretace, herectví, neverbální komunikace, Aznavour, Bécaud, Piaf, Hegerová, Gott, Čeřovská, kabaret Abstrakt: Diplomová práce si klade za úkol popsat možnosti a limity přeložitelnosti šansonu po stránce textu a dramatického ztvárnění interpretem. Jejím hlavním přínosem je zmapování vztahu přejatých šansonů k jejich francouzským originálům. Řešení práce se zakládá jednak na rešerši v oblasti uměleckého překladu a herectví, jednak na analýze textu a dramatického ztvárnění tří vybraných francouzských šansonů a jim odpovídajících českých verzí. První část práce definuje šanson a objasňuje jeho historický vývoj na českém území. V druhé části je představena teorie uměleckého překladu a překladu písní aplikovaná na oblast překladu šansonu. Ve třetí části je pojednáno o možnostech dramatického ztvárnění šansonu na základě teorie herectví. Poslední část přináší dvojí analýzu v podobě rozboru textu a dramatického ztvárnění dvojic šansonů.
|
|
|
Peneřina, těžká dřina Poetika hlavního proudu českého hiphopového textu.
Segi, Stefan ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na poetiku českého hiphopového textu. Zabývá se specifickými významy, které text může zaujímat v rámci úzce vymezené subkultury, i jeho závislostí na širším kulturním a společenském kontextu. Práce těží též z komparativní metody, která se vzhledem k transkulturálnímu přenosu žánru ukázala být velice přínosnou. Předmětem zkoumání je také vztah hudební a textové složky v rámci jedinečné realizace v podobě hudební nahrávky či koncertu. Seznam klíčových slov hiphop, rap, písňový text, populární kultura, subkultura
|
host ::
RSS.