|
|
Bedřich Vašek a "křesťanská sociologie" v kontextu formování sociální nauky Církve v první polovině 20. století. Implikace pro 21. století
M. Demartini, Lenka ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent) ; Halama, Jindřich (oponent)
Disertační práce hledá odpověď na otázku po obsahu poněkud paradoxního sousloví "křesťanská sociologie" a konkrétně po obsahu křesťanské sociologie v koncepci olomouckého akademika první poloviny 20. století Bedřicha Vaška (1882-1959). Vzhledem k poznatkům, které přineslo samotné bádání je však zároveň původní teze doplněna otázkou, jaký je současný statut tohoto specifického oboru, nakolik se pod tímto názvem přestal pěstovat nejpozději do padesátých let 20. století. Oživení oboru v 80. letech 20. století ve zjevné reakci na metodologickou změnu II. vatikánského koncilu a nástupu postmoderní společnosti přineslo množství podnětů ke zkoumání vztahu historického fenoménu křesťanské sociologie a dnešních konceptů katolické perspektivy v sociologii, šířeji vztahu sociální nauky Církve, teologie a sociologie jak v mezinárodním, tak domácím prostředí. Specificky zvoleným metodickým postupem, jenž je kombinací studia autentických papežských dokumentů první poloviny 20. století, studia archivních materiálů vztažených k osobě Bedřicha Vaška, analýzy jeho děl a zároveň současných autorských a institucionálních výstupů nachází práce překvapivé paralely mezi historickými a současnými projekty křesťanské/katolické sociologie, ale také poukazuje na zcela nové možnosti pro propojování teologického a...
|
|
|
Náboženství a ekonomie v dílech klasiků sociologie
Mitriková, Petra ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hledáním vztahu mezi náboženstvím a ekonomií v dílech některých klasiků sociologie. Cílem práce je zjistit zda a do jaké míry se u těchto sociologů oblasti náboženství a ekonomie navzájem ovlivňují. Ze sociologů jsem se zaměřila na Maxe Webera, Karla Marxe, Georga Simmela a Wernera Sombarta. V první kapitola se zabývá sociologií náboženství a slouží jako úvod do problematiky náboženství v sociologii. Druhá kapitola se věnuje Maxu Weberovi, třetí Karlu Marxovi, čtvrtá Georgu Simmelovi a pátá Werneru Sombartovi. V šetsté kapitole je uveden krátký přehled dalších sociologů, kteří se věnují náboženství a kde by bylo možné a zajímavé v jejich díle spojitost s ekonomií najít. V závěru následuje shrnutí práce.
|
|
|
Moral boundaries between Christians and atheists
Koloušková, Barbora ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Táto práca pojednáva o tom, aké hranice konštruujú vo svojich výpovediach kresťania a nekresťania, akým spôsobom tieto hranice vznikajú a sú reprodukované. Na základe analýzy hĺbkových rozhovorov ukazujem, že koncept morálnych hraníc je relevantný pre vzťah medzi kresťanmi a nekresťanmi. Hoci mnohí zdôrazňujú toleranciu a pochopenie, vymedzujú sa voči sebe v mnohých smeroch. Kresťania za zdroj morálky považujú Boží zákon, nekresťania hľadajú jej zdroj v ľuďoch. Kresťania považujú za najvyššie hodnoty vzťah s Bohom, lásku a dobrý kresťanský život a za hodnoty nekresťanov považujú skôr peniaze, zdravie a rodinu. Tí sa k týmto hodnotám priznávajú, avšak zdôrazňujú, že kresťanstvo ešte nerobí z človeka lepšieho. V reakcii na súčasnú spoločensko-politickú situáciu sa v závere práce venujem analýze sociálnych dištancií a symbolických hraníc, ktoré kresťania a nekresťania konštruujú voči etnickým a národnostným menšinám. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Moral boundaries between Christians and atheists
Koloušková, Barbora ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Táto práca pojednáva o tom, aké hranice konštruujú vo svojich výpovediach kresťania a nekresťania, akým spôsobom tieto hranice vznikajú a sú reprodukované. Na základe analýzy hĺbkových rozhovorov ukazujem, že koncept morálnych hraníc je relevantný pre vzťah medzi kresťanmi a nekresťanmi. Hoci mnohí zdôrazňujú toleranciu a pochopenie, vymedzujú sa voči sebe v mnohých smeroch. Kresťania za zdroj morálky považujú Boží zákon, nekresťania hľadajú jej zdroj v ľuďoch. Kresťania považujú za najvyššie hodnoty vzťah s Bohom, lásku a dobrý kresťanský život a za hodnoty nekresťanov považujú skôr peniaze, zdravie a rodinu. Tí sa k týmto hodnotám priznávajú, avšak zdôrazňujú, že kresťanstvo ešte nerobí z človeka lepšieho. V reakcii na súčasnú spoločensko-politickú situáciu sa v závere práce venujem analýze sociálnych dištancií a symbolických hraníc, ktoré kresťania a nekresťania konštruujú voči etnickým a národnostným menšinám. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Regionální diferenciace religiozity Česka podle SLDB 2011
Kopáčová, Hana ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hupková, Martina (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zobrazit a popsat vnitřní regionální diferenciaci skupiny věřících v Česku podle výsledků SLDB 2011. Předpokladem je, že prostorová diferenciace věřících v Česku je nerovnoměrná jak v celkovém podílu věřících na obyvatelstvu, tak uvnitř samotné skupiny věřících. První část práce se snaží uchopit komplexní skutečnost náboženství. Dále vyjmenovává a krátce popisuje základní pojmy a teorie v sociologii a geografii náboženství, vysvětlující procesy probíhající v současné společnosti. Mezi tyto procesy patří sekularizace, deprivatizace náboženství, teorie racionální náboženské volby a implicitní náboženství. Krátce je shrnut geografický diskurs ohledně regionální diferenciace Česka podle náboženské víry. Druhá část práce je věnována rozdělení výsledků SLDB 2011 do skupin a agregátů podle odpovědí na otázku po náboženské víře. Věřící byli rozděleni na věřící s přináležením a věřící bez přináležení. Pro vnitřní strukturaci skupiny věřících s přináležením byly zvoleny parametry náboženská tradice, typ náboženské instituce a nejpočetnější zápisy. Dále byla vnitřně rozčleněna skupina křesťanů podle typu křesťanské tradice. K zobrazení prostorové diferenciace věřících a vývoje religiozity byly sestrojeny index koncentrace a index vývoje. Index koncentrace vyjadřuje, jak se...
|
|
|
Mezi obranou a rezistencí: osudy hornolanguedockých a východočeských protestantských komunit v 18. století
Kalivodová, Eva ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Durand, Stéphane (oponent)
Mezi obranou a rezistencí: osudy hornolanguedockých a východočeských protestantských komunit v 18. století Abstrakt Předkládaná dizertační práce podává na základě archivních sond a literatury výsledek komparativního srovnání náboženského života protestantských komunit v 18. století na území východních Čech a Horního Languedoku. Cílem studie je makroanalyticky pojatá otázka náboženské rezistence protestantské menšiny vůči dobovým disciplinačním snahám absolutistického státu. Záměrně zvolené kontrastní poměry z hlediska konfe- sijní homogenity a z pohledu majetkového a sociálního postavení věřících posloužily jako odlišné výchozí situace, na nichž jsou sledovány rozdíly v rezistenci aktérů. Práce zkoumá existenci a povahu snah o zjednodušení věrouky a úpravu rituálních praktik věřícími a jejich laickými či ordinovanými duchovními. Studie sleduje kombinovanou chronologicko-tématickou linii, jež se pokouší zachytit látku v co nejširší perspektivě, včetně ekonomicko-kulturního kontextu. První tři kapitoly shrnují a kontextualizují problematiku skrytého protestantství v obou regionech během 17. a především v 18. století. Zatímco v Languedoku došlo k obnově ilegální ovšem fungující presbyteriálně-synodální struktury, ve východních Čechách i zbytku Čech a Moravy, tajní nekatolíci přežívali především díky impulsu...
|
|
| |
|
|
Náboženství a ekonomie v dílech klasiků sociologie
Mitriková, Petra ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hledáním vztahu mezi náboženstvím a ekonomií v dílech některých klasiků sociologie. Cílem práce je zjistit zda a do jaké míry se u těchto sociologů oblasti náboženství a ekonomie navzájem ovlivňují. Ze sociologů jsem se zaměřila na Maxe Webera, Karla Marxe, Georga Simmela a Wernera Sombarta. V první kapitola se zabývá sociologií náboženství a slouží jako úvod do problematiky náboženství v sociologii. Druhá kapitola se věnuje Maxu Weberovi, třetí Karlu Marxovi, čtvrtá Georgu Simmelovi a pátá Werneru Sombartovi. V šetsté kapitole je uveden krátký přehled dalších sociologů, kteří se věnují náboženství a kde by bylo možné a zajímavé v jejich díle spojitost s ekonomií najít. V závěru následuje shrnutí práce.
|
host ::
RSS.