Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Náboženství a ekonomie v dílech klasiků sociologie
Mitriková, Petra ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hledáním vztahu mezi náboženstvím a ekonomií v dílech některých klasiků sociologie. Cílem práce je zjistit zda a do jaké míry se u těchto sociologů oblasti náboženství a ekonomie navzájem ovlivňují. Ze sociologů jsem se zaměřila na Maxe Webera, Karla Marxe, Georga Simmela a Wernera Sombarta. V první kapitola se zabývá sociologií náboženství a slouží jako úvod do problematiky náboženství v sociologii. Druhá kapitola se věnuje Maxu Weberovi, třetí Karlu Marxovi, čtvrtá Georgu Simmelovi a pátá Werneru Sombartovi. V šetsté kapitole je uveden krátký přehled dalších sociologů, kteří se věnují náboženství a kde by bylo možné a zajímavé v jejich díle spojitost s ekonomií najít. V závěru následuje shrnutí práce.
Náboženství a ekonomie v dílech klasiků sociologie
Mitriková, Petra ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hledáním vztahu mezi náboženstvím a ekonomií v dílech některých klasiků sociologie. Cílem práce je zjistit zda a do jaké míry se u těchto sociologů oblasti náboženství a ekonomie navzájem ovlivňují. Ze sociologů jsem se zaměřila na Maxe Webera, Karla Marxe, Georga Simmela a Wernera Sombarta. V první kapitola se zabývá sociologií náboženství a slouží jako úvod do problematiky náboženství v sociologii. Druhá kapitola se věnuje Maxu Weberovi, třetí Karlu Marxovi, čtvrtá Georgu Simmelovi a pátá Werneru Sombartovi. V šetsté kapitole je uveden krátký přehled dalších sociologů, kteří se věnují náboženství a kde by bylo možné a zajímavé v jejich díle spojitost s ekonomií najít. V závěru následuje shrnutí práce.
Religiozita a její vývoj v ČR
Mitriková, Petra ; Funda, Otakar A. (oponent) ; Havlík, Radomír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vývojem religiozity v České republice a jejím cílem je podat stručný přehled tohoto dvacetiletého období u nás. V první kapitole se pokouším jako úvod k tomuto tématu nastínit historický kontext, který je v souvislosti s touto problematikou potřebný. V druhé kapitole následuje otázka postavením církví v době revoluce. V další kapitole se pak zabývám společenskými změnami, ke kterým po revoluci došlo. Čtvrtá kapitola je založena převážně na výsledcích sčítání lidu a analýzách ČSÚ. Jejím cílem je nastínit stav na naší tradiční náboženské scéně. Pátá kapitola se pak zabývá fenoménem nových náboženských hnutí a jejich působením u nás. Několik z nich je též na konci kapitoly zmíněno a krátce charakterizováno. V závěru jsou shrnuty nejdůležitější informace a data.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.