|
|
The development and maintenance of neurons in the inner ear
Wirthová, Natália ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Pysanenko, Kateryna (oponent)
Ztráta sluchu patří mezi nejčastější postižení. Neurosenzorická ztráta sluchu je trvalá a je důsledkem smrti neuronů nebo senzorických buněk, které mají malou schopnost regenerace. Je zřejmé, že identifikace genů, které jsou spojeny s diferenciací funkčních senzorických buněk, neuronů a se ztrátou sluchu, by mohla ukázat nové možnosti terapie zaměřené na regeneracipoškozených neurosenzorických buněk.. Nejnovější údaje naznačují, že prevence ztráty neuronů a zlepšení dlouhodobého přežívání neuronů jsou nejdůležitějšími cíli pro nejbližší budoucnost. Tato práce je zaměřena na zmapování současných poznatků týkajících se signálních a regulačních drah transkripčních faktorů, které jsou nezbytné pro vývoj a funkci neuronů ve vnitřním uchu.
|
|
|
Signaling Pathway for Butanol Production in Solventogenic Clostridium Bacteria
Musilová, Jana ; Škutková, Helena (oponent) ; Sedlář, Karel (vedoucí práce)
The diploma thesis is dedicated to studying signaling pathway for butanol production in Clostridium bacteria. The first part addresses the signaling pathways modeling by means of systems biology. The thesis follows the description of the data acquisition for signaling pathways modeling and modifying with the main focus on techniques for the detection of gene expression, products and phenotype. The third section is to obtain a basic model of a signaling pathway involved in butanol production in solventogenic clostridia. The final point and main goal is to create a dynamic model of butanol production signaling pathway in the Clostridium beijerinckii NRRL B-598 strain, its evaluation by static and dynamic analysis and comparison with biological data.
|
|
|
Bazální membrána a úloha matrix metaloproteináz v průběhu embryonálního hojení ran
Kadlčíková, Dominika ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Proces hojení je atraktivním tématem biologie a medicíny. Existují dva typy mechanismu zacelování ran - u embryí a u dospělých jedinců. V případě embryonálního hojení je celý děj podstatně zjednodušen a zrychlen. Nežádoucí zápalová reakce, vyskytující se u dospělců, je v podstatě eliminována a rána je zhojena bez jizev. Lepší porozumění embryonálního hojení by mohlo vést k efektivnější léčbě úrazů, popálenin a chronických ran u lidí. Velmi důležité je studium molekulárních mechanismů procesu hojení také v souvislosti s pochopením regulace rakovinného bujení. Hojení ran připomíná v mnoha ohledech embryonální vývoj. U toho jsou klíčové tělní osy pro prostorově regulovanou aktivaci vývojově důležitých genů. V této práci byla testována hypotéza, že i orientace vedeného zranění je důležitá pro polaritu a motilitu buněk a při zavírání rány hraje roli, zda je zranění vertikální či horizontální. Významnou částí hojení i rozvoje rakoviny je degradace bazální membrány (BM) a extracelulární matrix (ECM). Ta je spuštěna koordinovaným působením několika tříd enzymů. V této práci byly studovány matrix metaloproteinázy (MMP) a jejich úloha v embryonálním hojení ran. Jedná se o enzymy důležité nejen při hojení, ale i v rozvoji rakoviny. U embryí drápatky vodní (Xenopus laevis) byly na základě RT-qPCR a RNA-Seq...
|
|
|
Měření aktivace signálních drah v myší makrofágové linii IC-21 a primárních dendritických buňkách po infekci virem klíšťové encefalitidy.
Kožantová, Jana ; Lieskovská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Klíšťová encefalitida je závažným onemocněním centrální nervové soustavy. Je způsobena virem klíšťové encefalitidy, který je přenášen klíšťaty. Česká republika patří mezi země s největším výskytem této nemoci. Virus klíšťové encefalitidy je schopen se replikovat v několika buněčných typech. V práci jsme se zaměřili na makrofágovou linii IC-21 a dendritické buňky, protože jsou to jedny z prvních buněk přicházejících do kontaktu s virem a zároveň napomáhají šíření viru v hostiteli v počáteční fázi infekce. Dosud není znám specifický receptor pro vstup viru do buňky, ani které signální dráhy aktivuje. Proto jsme se rozhodli prozkoumat aktivaci vybraných signálních drah po infekci virem klíšťové encefalitidy a ovlivnění této aktivace klíštěcími slinami. K tomuto účelu byly využity metody duální luciferázové eseje, imunosendvičové eseje a western blotu. Ze získaných výsledků vyplývá, že ve virem infikovaných buňkách IC-21 se aktivuje fosfatidyl-inositolová dráha, NF-κB, signální molekula Erk1/2 a další. Testování vlivu klíštěcích slin ukázalo, že jejich účinkem dochází k signifikantnímu snížení aktivity signálních molekul NF-κB, AP-1 a CREB.
|
|
|
Important mechanisms of tumorigenesis and their role in chemoresistance of head and neck cancers
Zlámalová, Viktorie ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Zíková, Martina (oponent)
Skvamózní karcinom hlavy a krku (HNSCC) představuje šestý nejčastější typ maligního onemocnění na světě. I přes mnohá zlepšení vycházející z vývoje operačních technik, radioterapie, chemoterapie a zobrazovacích technik, mají nádory hlavy a krku stále vysokou úmrtnost. Pro pacienty, kteří nebyli vyléčeni chirurgickým zákrokem či radioterapií, existuje už jen málo účinných možností léčby. Navzdory tomu, že nádory hlavy a krku tvoří velmi heterogenní skupinu, současná molekulární klasifikace je dělí pouze dle přítomnosti lidského papilomaviru (HVP) na pozitivní a negativní. Karcinomy hlavy a krku jsou charakteristické svou resistencí a vysokou mírou recidivy. Ztráta kontrolní dráhy spojené s p53 a častými změnami komponent v jeho intracelulární signální dráze, které jsou pozorovány v mnoha případech HNSCC, podporuje nekontrolovanou proliferaci. Bylo prokázáno, že běžné mutace v genomu HNSCC hrají hlavní roli v tumorigenezi, stejně jako v rezistenci vůči chemoterapii. Cílem práce je popsat důležité mechanismy u nádorů hlavy a krku, které jsou spojeny s mutacemi v receptoru epidermálního růstového faktoru a p53 nebo souvisejí se signálními drahami PI3K, Akt, mTOR a Notch. Experimentálními i klinickými pozorováními byla prokázána spojitost těchto drah s chemoresistencí k běžně užívaným lékům i k...
|
|
|
Signální dráhy a geny regulující zrání oocytů prasete
Blaha, Milan ; Procházka, Radek (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Znovuzahájení meiózy a expanzi kumulu indukované gonadotropiny v preovulačních folikulech předchází exprese genů amfiregulin (AREG) a epiregulin (EREG), které patří do rodiny epidermálního růstového faktoru (EGF), v buňkách stěnové granulózy i kumulu. V podmínkách in vitro jsou tyto peptidy produkovány i kumulárními buňkami při stimulaci folikuly stimulujícím hormonem (FSH). FSH i peptidy podobné EGF stimulují znovuzahájení meiózy a expanzi kumulu v podmínkách in vitro aktivací široké signální sítě v kumulárních buňkách. Za účelem definovat signální dráhy, které řídí FSH- a AREG-indukovanou expanzi kumulu a znovuzahájení meiózy, byly prasečí komplexy oocyt-kumulus (COC) kultivovány se specifickými inhibitory proteinkináz. Výsledky dokumentují, že pro znovuzahájení meiózy indukované FSH (nikoliv AREG) jsou důležité PKA a MAPK14. Aktivita EGFR a MAPK3/1 je důležitá u obou způsobů stimulace. Za účelem charakterizovat efekty FSH a EGF-like peptidů na genovou expresi v kumulárních buňkách byly analyzovány transkriptomy těchto buněk pomocí mikročipů. FSH i AREG+EREG zvýšily expresi genů spojených s regulací proliferace, srážením krve a remodelací extracelulární matrix. FSH (na rozdíl od AREG+EREG) také zvýšil expresi genů kódujících klíčové transkripční faktory spojené s plodností samic. Produkce...
|
|
|
Signální dráhy a geny regulující zrání oocytů prasete
Blaha, Milan
Znovuzahájení meiózy a expanzi kumulu indukované gonadotropiny v preovulačních folikulech předchází exprese genů amfiregulin (AREG) a epiregulin (EREG), které patří do rodiny epidermálního růstového faktoru (EGF), v buňkách stěnové granulózy i kumulu. V podmínkách in vitro jsou tyto peptidy produkovány i kumulárními buňkami při stimulaci folikuly stimulujícím hormonem (FSH). FSH i peptidy podobné EGF stimulují znovuzahájení meiózy a expanzi kumulu v podmínkách in vitro aktivací široké signální sítě v kumulárních buňkách. Za účelem definovat signální dráhy, které řídí FSH- a AREG-indukovanou expanzi kumulu a znovuzahájení meiózy, byly prasečí komplexy oocyt-kumulus (COC) kultivovány se specifickými inhibitory proteinkináz. Výsledky dokumentují, že pro znovuzahájení meiózy indukované FSH (nikoliv AREG) jsou důležité PKA a MAPK14. Aktivita EGFR a MAPK3/1 je důležitá u obou způsobů stimulace. Za účelem charakterizovat efekty FSH a EGF-like peptidů na genovou expresi v kumulárních buňkách byly analyzovány transkriptomy těchto buněk pomocí mikročipů. FSH i AREG+EREG zvýšily expresi genů spojených s regulací proliferace, srážením krve a remodelací extracelulární matrix. FSH (na rozdíl od AREG+EREG) také zvýšil expresi genů kódujících klíčové transkripční faktory spojené s plodností samic. Produkce...
|
|
|
Molekulární mechanismus protinádorového účinku vybraných přírodních látek.
Smolová, Dagmar ; Vališ, Karel (vedoucí práce) ; Flieger, Miroslav (oponent)
Molekulární mechanismus protinádorového účinku vybraných přírod- ních látek Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Smolová Dagmar Nádorová onemocnění v dnešní době zasahují více než třetinu světové populace a jsou pří- činou více než 20% všech úmrtí. Lepším pochopením rakoviny na epigenetické, genetické, molekulární a buněčné úrovni se objevuje čím dál tím více různých mechanismů, jimiž je možno zasahovat do procesu karcinogenese a předcházet tak konečnému stádiu invazivní nemoci. V poslední době je věnována velká pozornost přírodním látkám, které dokáží spe- cificky zasahovat do tohoto procesu. Tyto látky jsou výhodnější oproti standardní léčbě v tom, že jsou snadno dostupné a málo nebo vůbec toxické. V této práci byl pozorován vliv látek 6-shogaolu, 6-gingerolu a galanginu na leukemické buňky Jurkat. Největší účinnost vykazoval 6-shogaol. 6-Shogaol způsoboval apoptosu buněk aktivací anti-proliferační sig- nalizační dráhy Hippo a snížením genové exprese C-MYC onkogenu a množství C-MYC onkoproteinu, které mají v nádorových buňkách klíčovou roli při zajišťování dostatku energie pro aktivní růst a proliferaci.
|
|
|
Studium interakce inzulinu, IGF-1/2 a analogu IGF-1 s receptory inzulinu a IGF-1
Chrudinová, Martina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Inzulinu podobné růstové faktory 1 a 2 (IGF-1/2) jsou peptidy vykazující strukturní homologii s inzulinem. Jedná se o jednořetězcové peptidy, které se inzulinu podobají jak aminokyselinovou sekvencí, tak svou terciární strukturou. Hlavní funkcí těchto látek je stimulace buněčného růstu, proliferace a diferenciace. Jak inzulin, tak inzulinu podobné růstové faktory zprostředkovávají svou funkci pomocí membránových receptorů, konkrétně inzulinového receptoru, vyskytujícího se ve dvou izoformách (IR-A a IR-B), a IGF-1 receptoru. Jedná se o receptory s tyrosinkinasovou aktivitou, vyznačující se shodným podjednotkovým a doménovým složením. S aktivací receptorů je bezprostředně spojeno spuštění dvou vnitrobuněčných signálních drah. PI3-K/Akt signalizační dráha se podílí na transportu glukosy do buňky, stimulaci proliferace či inhibici apoptózy. Ras/MAPK dráha se podílí především na buněčném růstu a diferenciaci. Vzhledem k podobnosti jak všech tří ligandů, tak i zmíněných membránových receptorů, může každý ligand více či méně aktivovat různé receptory a s nimi spojené signalizační dráhy. Dochází tedy k určitému překryvu funkcí inzulinu a obou IGF, stejně jako jejich receptorů. Na odlišení funkcí vyvolaných jednotlivými ligandy má jistě určitý podíl rozdílná tkáňová distribuce IGF-1 receptoru a obou...
|
|
|
Molekulární mechanismy indukce programované buněčné smrti v nádorových buňkách.
Fenclová, Tereza ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
Nádorová onemocnění jsou v dnešní době třetí nejčastější příčinou úmrtí (20 % všech úmrtí). Proto je důležité najít nové způsoby jak nádorové buňky účinně a specificky likvidovat a nejslibnější cestou je cílená terapie. Jedním z nejčastěji deregulovaných protoonkogenů v nádorových buňkách je C-MYC, což ho předurčuje jako efektivní cíl léčby. Vývoj takovýchto cílených účinných látek je ale velmi nákladný, proto jsou v této práci zkoumány přírodní látky, které byly používány pro léčbu nádorových onemocnění už ve starověké Číně. V této práci jsou zkoumány látky shikonin, cnicin a artemisinin. Výsledky ukazují, že shikonin indukuje apoptosu nádorových buněk cestou snížení exprese C-MYC a aktivací tumor supresorové MST1 kinasy. Cnicin také snižuje expresi C-MYC, ale MST1 aktivuje pouze slabě. Artemisinin, na druhou stranu, expresi C-MYC zvyšuje a MST1 neaktivuje, indukuje tedy apoptosu nádorových buněk zcela jiným mechanismem.
|
host ::
RSS.