Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
In vitro modely pro studium Syncytinem-1 indukované fúze buněk trofoblastu
Jech, Lukáš ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zíková, Martina (oponent)
Fúze buněk trofoblastu je nezbytnou součástí vývoje lidské placenty. Kromě iniciace implantace blas- tocysty do epitelu dělohy je vznik syncytia klíčový pro efektivní výměnu látek a plynů mezi matkou a plodem. Mnohojaderné soubuní nazývané syncytiotrofoblast totiž pokrývá povrch rozvětvených chori- ových klků, které jsou v přímém kontaktu s mateřskou krví. Porucha tvorby syncytia je spojena s ne- dovyživeností vyvíjejícího se plodu a závažnými komplikacemi v průběhu těhotenství. Vznik syncytio- trofoblastu je zprostředkován interakcí Syncytinu-1, povrchového glykoproteinu retrovirového původu, s jeho receptorem. Navzdory významu těchto procesů však stále nebyly popsány detaily buněčných fúzí ani diferenciace trofoblastu jako takové. Lidská placenta je totiž v rámci živočišné říše natolik unikátní, že nemůže být zastoupena zvířecími modely. Studium vývoje lidské placenty včetně Syncytinem-1 in- dukovaných fúzí trofoblastových buněk je tak omezeno na in vitro modely trofoblastu. Tyto modely zahrnují primární kultury trofoblastových buněk a linie trofoblastu, které jsou získávány imortalizací buněčných kultur nebo z nádorů trofoblastu. Kromě toho byly dediferenciací vytvořeny linie trofoblas- tových kmenových buněk. Nejnovější přístupy však umožňují přímé reprogramování dermálních fib- roblastů do...
Metody izolace jednotlivých subpopulací neurálních kmenových buněk
Zelený, Martin ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Vargová, Ingrid (oponent)
Kmenové buňky mají obrovský léčebný potenciál, no zatím nejsou prozkoumané dost na to, aby se dali využít v klinické praxi. Proto je důležitý jejich další výzkum. Jedním z typů kmenových buněk jsou neurální kmenové buňky, které dávají vzniknout neurálním a gliovým buňkám v mozku. Neurální kmenové buňky jsou v dospělém organizmu přítomny na dvou místech, v subventrikulární zóně předního mozku a v subgranulární zóně hipokampu. Neurální kmenové buňky nejsou jedním specifickým typem buněk, ale skupinou různých subpopulací s odlišnou genovou expresí. V mé bakalářské práci jsem se zaměřil na metody, které se používají na výzkum těchto subpopulací, a to konkrétně na jejich izolaci a charakterizaci jejich exprese. Klíčové slova: neurální kmenové buňky, neurogenní zóny, molekulární markery
Role exozomů v progresi, diagnostice a léčbě mozkových nádorů
Vaníková, Lucie ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Lacina, Lukáš (oponent)
Nedávné studie potvrdily význam extracelulárních vezikulů, zejména exozomů, při vývoji mnoha vážných onemocnění. Značná pozornost byla věnována především vlivu exozomů na biologické děje rámci nádorových onemocnění mozku. Exozomy zprostředkovávají mezibuněčnou komunikaci v mikroprostředí nádoru transportem biomolekul. Nejčastěji přenášejí různé druhy ribonukleových kyselin, konkrétně například microRNAs, které v cílových buňkách ovlivňují signální dráhy související s růstem nádoru. Exozomy hrají proto významnou roli v proliferaci a diferenciaci nádorových buněk, v tvorbě táz a v rezistenci nádoru vůči chemoterapii nebo záření. Vzhledem k jejich malé velikosti mohou exozomy procházet hematoencefalickou bariérou, a tak podporovat progresi nádoru. Předmětem bakalářské práce je shrnutí současných poznatků o roli exozomů v progresi, diagnostice a léčbě mozkových nádorů.
Buněčné terapie navrhované k obnově radiačního poškození mozku
Nuriakhmetova, Elina ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Weissová, Romana (oponent)
Neurální kmenové buňky jsou nediferencované buňky, jež jsou definovány svým replikačním potenciálem a svojí schopností diferencovat do různých typů neuronálních a gliových buněk. Dospělý mozek obsahuje dvě neurogenní zóny umístěné v subventrikulární zóně laterálního ventrikulu a v dentálním gyru hipokampu. V obou těchto zónách neurální kmenové buňky produkují nové neurony. Předmětem bakalářské práce je shrnutí současných poznatků o neurálních kmenových buňkách a molekulárních mechanismech ovlivňujících změny v neurogenních zónách mozku po radioterapii. Zároveň jsou popsány buněčné terapie používané k minimalizaci škod souvisejících s radiačním poškozením mozku.
Role DISP3 v malignanci meduloblastomové buněčné linii
Jarošová, Šárka ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Havránek, Ondřej (oponent)
Při hledání nových genů, jež jsou regulovány thyroidním hormonem, byl identifikován DISP3, nový člen SSD (sterol-sensing domain) proteinové rodiny. Analýza exprese ukázala, že DISP3 je exprimován v buňkách neurálního původu a naše předchozí výsledky potvrdily, že nadprodukce tohoto genu ovlivňuje buněčnou proliferaci a diferenciaci. Analýza databáze Oncomine také ukázala, že exprese DISP3 je zvýšena v meduloblastomech, nejčastějších maligních nádorech centrálního nervového systému v dětském věku. Předmětem diplomové práce je studium vlivu zvýšené hladiny DISP3 na apoptózu buněk a jejich schopnost formovat kolonie. Při práci byly užity buněčné linie odvozené z meduloblastomů. Expresi genu DISP3 v různých meduloblastomových liniích jsme porovnali pomocí kvantitativní PCR a k dalším experimentům vybrali vhodnou linii s nízkou expresí tohoto genu. Některé meduloblastomové linie mohou formovat neurosféry, a to, pokud jsou kultivovány v bezsérovém médiu. Pomocí kvantitativní PCR jsme porovnali expresi neurálních markerů u buněk kultivovaných jednak jako neurosféry a jednak jako přisedlé buňky. Transfekcí buněk plazmidem nadexprimujícím DISP3 jsme připravili buňky se zvýšenou hladinou tohoto genu. Apoptózu jsme indukovali pomocí poškození buněk zářením v rozdílných dávkách. Apoptóza byla stanovena po 24 a...
The role of the Wnt signaling pathway in the regeneration following ischemic brain injury
Kriška, Ján ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Zíková, Martina (oponent)
Úloha Wnt signalizační dráhy v regeneraci ischemicky poškozené nervové tkáně Fokální mozková ischemie vede ke ztrátě nervových buněk, což může způsobit trvalé postižení. Současně se i v postnatálním mozku přirozeně nacházejí prekurzorové buňky (neurální kmenové/progenitorové buňky a NG2 glie), které mohou proliferovat a diferencovat v jiné buněčné typy. Jejich osud je do značné míry ovlivněn morfogeny Wnt a Shh, role těchto buněčných drah v diferenciaci prekurzorových buněk je však stále neznámá. Z tohoto důvodu jsme použili transgenní myši, které nám umožnily inhibovat či hyper-aktivovat Wnt signální dráhu, nebo sledovat osud NG2 buněk. Navození ischemie bylo dosaženo okluzí střední mozkové tepny. Změny v diferenciačním potenciálu byly charakterizovány na úrovni mRNA, proteinů a funkčních vlastností. Nejprve jsme posoudili neurální kmenové/progenitorové buňky izolované z neonatálních myší za fyziologických podmínek, kde jsme zjistili, že Wnt signalizace podporuje neurogenezi a potlačuje gliogenezi. Dále jsme se soustředili na dospělé myši a odhalili menší dopad Wnt signalizace na jejich diferenciační potenciál. Nicméně, její efekt byl výraznejší až po navození ischemie, kde jsme identifikovali změny podobné těm v neonatálních myších. Nakonec jsme potvrdili, že NG2 buňky slouží jako prekurzory...
Important mechanisms of tumorigenesis and their role in chemoresistance of head and neck cancers
Zlámalová, Viktorie ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Zíková, Martina (oponent)
Skvamózní karcinom hlavy a krku (HNSCC) představuje šestý nejčastější typ maligního onemocnění na světě. I přes mnohá zlepšení vycházející z vývoje operačních technik, radioterapie, chemoterapie a zobrazovacích technik, mají nádory hlavy a krku stále vysokou úmrtnost. Pro pacienty, kteří nebyli vyléčeni chirurgickým zákrokem či radioterapií, existuje už jen málo účinných možností léčby. Navzdory tomu, že nádory hlavy a krku tvoří velmi heterogenní skupinu, současná molekulární klasifikace je dělí pouze dle přítomnosti lidského papilomaviru (HVP) na pozitivní a negativní. Karcinomy hlavy a krku jsou charakteristické svou resistencí a vysokou mírou recidivy. Ztráta kontrolní dráhy spojené s p53 a častými změnami komponent v jeho intracelulární signální dráze, které jsou pozorovány v mnoha případech HNSCC, podporuje nekontrolovanou proliferaci. Bylo prokázáno, že běžné mutace v genomu HNSCC hrají hlavní roli v tumorigenezi, stejně jako v rezistenci vůči chemoterapii. Cílem práce je popsat důležité mechanismy u nádorů hlavy a krku, které jsou spojeny s mutacemi v receptoru epidermálního růstového faktoru a p53 nebo souvisejí se signálními drahami PI3K, Akt, mTOR a Notch. Experimentálními i klinickými pozorováními byla prokázána spojitost těchto drah s chemoresistencí k běžně užívaným lékům i k...
Současný pohled na molekulární charakterizaci meduloblastomů
Jarošová, Šárka ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Nedvědová, Tereza (oponent)
Meduloblastom je nejčastějším maligním nádorem centrálního nervového systému v dětském věku. Nové poznatky v charakterizaci molekulární a genetické podstaty této heterogenní nemoci umožňují lépe odhadnout prognózu pacienta a následně nastavit cílenou léčbu. Práce shrnuje současný stav poznání v této oblasti, popisuje jednotlivé molekulární varianty meduloblastomů a jim příslušející genové mutace.
Role genu Disp3 v buněčné proliferaci
Ditrychová, Karolína ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Pospíchalová, Vendula (oponent)
Jedním z hlavních projektů naší laboratoře je výzkum funkce proteinu Dispatched 3 (DISP3). Tento protein se řadí do rodiny proteinů obsahujících sterol sensing doménu (SSD). Gen, který ho kóduje, byl dříve popsán jako regulovaný thyroidním hormonem a k jeho expresi dochází především v neurální tkáni. Naše nepublikovaná data ukazují jeho zvýšenou hladinu v meduloblastomech, velice častých nádorech mozečku u nezletilých. Na základě těchto zjištění jsme začali studovat roli DISP3 v lidských rakovinných buňkách. Cílem této práce je sledovat vliv zvýšené nebo snížené exprese DISP3 na buněčnou proliferaci a diferenciaci jednak v lidských buněčných liniích, jednak v myšších neurálních progenitorech. Za tímto účelem jsme si vybrali buněčné linie DAOY a D341 pocházející z lidských meduloblastomů, které se výrazně liší mírou exprese DISP3, a linii myšších neurálních multipotentních progenitorů C 17.2, v nichž je DISP3 exprimován velmi slabě. Ukázali jsme, že zvýšená exprese DISP3 v buněčných liniích DAOY a C 17.2 vede ke zvýšení buněčné proliferace. Dále jsme diferencovali buněčnou linii C 17.2 do neuronů a astrocytů a sledovali, že buňky se zvýšenou expresí DISP3 projevují menší ochotu podstoupit diferenciační proces, což jsme následně potvrdili pomocí specifických markerů. Za použití CRISPR-Cas9 systému...
Rodina proteinů obsahujících sterol-sensing doménu
Ditrychová, Karolína ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Fafílek, Bohumil (oponent)
Sterol sensing doména (SSD) je transmembránový úsek proteinu skládající se z 5 helixů. Proteiny, které tuto doménu obsahují, jsou součástí mnoha buněčných drah souvisejících s metabolismem cholesterolu. V některých případech bylo ukázáno, že SSD interaguje s molekulou cholesterolu. Poprvé byla popsána během studia 3-hydroxy-3-metylglutaryl-CoA reduktázy (HMG-CoA reduktáza), enzymu účastnícího se biosyntézy cholesterolu. Jeho transkripce je regulována proteinem Sterol regulatory element binding protein Cleavage Activating Protein (SCAP). 3HMG-CoA reduktáza a SCAP byly prvními proteiny, v jejichž struktuře byla SSD rozeznána. Později byl popsán jiný protein s touto doménou, který je také součástí biosyntézy cholesterolu - 7-dehydrocholesterol reduktáza. Další proteiny s identifikovanou SSD, hrají roli v endocytóze cholesterolu a jeho transportu z lysozomů - Niemann-Pick typ C 1 liked 1 a Niemann-Pick typ C 1. Mimoto, jako struktury obsahující SSD byly také popsány proteiny působící v Hedgehogové signalizaci - Patched, Patched-related a Dispatched. Konečně, protein působící jako tumor-supresor TRC8 byl do této rodiny proteinů zařazen také. V této práci je popsána struktura a funkce jednotlivých členů proteinové rodiny obsahující sterol sensing doménu. Klíčová slova: sterol sensing doména, signální...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Ziková, Magdaléna
1 ZÍKOVÁ, Monika
4 Zíková, Magdalena
1 Zíková, Marie
8 Zíková, Markéta
1 Zíková, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.