|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Šešulková, Miroslava ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Ve svém návrhu předkládám řešení, které je založeno na typickém charakteru lázeńských pavilonů v parku, ale které hybridně kombinuji s architekturou současnou a s měřítkem, možná větším, ale snad opodstatněným. Doprostřed parku umisťuji lázeňský dům, ve kterém se odehrávají všechny procedůry, léčení a koupání. Další potřebné provozy umisťuji také do parku s ohledem na udržení dojmu pavilonů. Jde zejména o hotelovou část, kterou usazuji mezi historické budovy a vytvářím nové vztahy. Všechny zásahy se snažím podřizovat měřítku člověka. Park je pro mne úrovni či vrstvou města, která sice nahlíží do okolního světa, ale většinou se zaměřuje do sebe. Člověk po vstupu dovnitř změní své chování a náladu. Je třeba ve městech stavět příjemná místa. Plná slunce, tepla, se vzrostlými stromy. Přívětivá místa.
|
|
| |
|
|
Didaktická hra ve výuce biologie člověka na 1. stupni ZŠ
CAPOUCHOVÁ, Anna
Cílem diplomové práce bylo vytvoření tří autorských didaktických her k tématu biologie člověka určených pro výuku dětí 1. stupně základní školy. Hry byly vytvořeny pro 2. ročník 1. stupně ZŠ. Cílem her bylo získání nových vědomostí a prohloubení již získaných znalostí o tématu. Hry se zabývají tématy: stavba lidského těla, smysly, nemoci a úrazy. Znalosti žáků byly ověřeny pretestem, posttestem č. 1 a posttestem č. 2. Výsledky testů byly porovnávány mezi experimentální skupinou (didaktické hry) a kontrolní skupinou (běžná výuka s interaktivními cvičeními).
|
|
|
Výtvarná řada s prvky didaktické koncepce Marty Pohnerové na 1. stupni ZŠ
ŠOCHOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá pedagogickým modelem s názvem "Duchovní a smyslová výchova", který v 90. letech 20. století rozvinula výtvarná pedagožka Marta Pohnerová. Teoretická část této práce podrobně charakterizuje tuto originální didaktickou koncepci a rozebírá sémantiku stěžejních pojmů "duchovní" a "smyslové" z hlediska psychologie a filozofie. Dále detailně představuje strukturu a metodiku Duchovní a smyslové výchovy, kterou zasazuje do kontextu animocentrického proudu výtvarné výchovy. Současně s tím text analyzuje její aktuálnost z pozice současného kurikula předmětu. Projektová část práce představuje výtvarnou řadu s názvem "Toto jsem já", čítající pět vzájemně provázaných lekcí, jejichž koncept je inspirován Duchovní a smyslovou výchovou. Cílem projektové části je ověřit možnost uplatnění vybraných témat v současné praxi výtvarné výchovy.
|
|
|
Od smyslového prožitku k transcendentálnímu ve vybraných dílech: A. Gida (Les nourritures terrestres) a J.M.G. Le Clézia (L'extase matérielle)
Vrchovecká, Jana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Jana Vrchovecká: Od smyslového prožitku k transcendentálnímu Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta, Ústav románských studií Diplomová práce, 106 stran, 2011 Tradice senzualizmu či vitalizmu nemá ve francouzské literatuře četné zastoupení. V průběhu dvacátého století se vyskytne několik autorů, kteří se snaží tento proud vzkřísit. Jeho prvním obhájcem je André Gide, jehož Les Nourritures terrestres (1893) jsou kritiky považovány za doktrínu senzualistického přístupu a pro svůj duchovní přesah byly nazývány Novým Evangeliem. Zbožšťování materiálního aspektu reality je pojítkem s posledním nositelem Nobelovy ceny za literaturu: Jean-Marie Gustavem Le Cléziem. Ten ve své rané eseji L'Extase matérielle (1968) rovněž vyzdvihuje smyslové zkušenosti jakožto jediné možné východisko k transcendentálnímu přesahu. První část práce srovnává smyslový přístup autorů hlásaný ve dvou zmíněných dílech, a to pomocí analýzy jednotlivých smyslů. Synchronní účast všech smyslů by pak měl vyvolat změněný stav vědomí, jehož prvním stupněm je extáze a kýženým vrcholem "prorocká mysl". Druhá část práce analyzuje jednotlivé faktory přispívající k onomu dvojdimenzionálnímu cíli. Nutnou podmínkou je zakotvení v přítomném okamžiku. Oba autoři vyznávají "kult slunce", který vytěsňuje tradiční pojem Boha. Jedinec však ke...
|
|
|
Pyrrhonská, akademická a metodická skepse - srovnání
Brabníková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zkoumat a postupn p edstavit helenistickou skepsi postklasického ecka a metodickou skepsi novov kého myslitele René Descarta. Mezi starším pyrrhónismem a mladší akademickou skepsí existují rozdíly, které bych ráda objasnila. Sleduji také Descartovu skepsi, která nov ustavuje metodologický postup samotného poznání. René Descartes se na rozdíl od helenistických skeptik nesmí í se zdržením se úsudku, a tudíž jistou blažeností, ale jde ve svém zkoumání dál, když v í v možnost pravdivého poznání. Smyslem mé práce je kriticky zohlednit historický a filosofický kontext, ze kterého ob skepse vzešly, položit si otázku, jaký význam znamenaly pro d jiny filosofie, jakož se i zamyslet nad zásadní otázkou vztahu helenistického a Descartova pochybování. Snažím se podtrhnout společné rysy i odlišnosti obou koncepcí. klíčová slova - skepse, metodická skepse, pravdivé poznání, pravd podobnost, jevy, smysly, rozum, blaženost
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
| |
|
|
Tanec očima nevidomých
Stráníková, Anežka ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku tance ve vztahu k nevidomým osobám. Cílem práce je zjistit, zda může tanec přispět ke kompenzaci zrakového vnímání nevidomého člověka, a co znamená pro nevidomé osoby tanec. Výzkum se opírá o teoretická východiska získaná analýzou dostupných pramenů a vychází z výzkumného šetření za použití kvalitativních strategií. Pro naplnění výzkumného úkolu byly použity techniky zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Z dat získaných polostrukturovanými rozhovory a pozorováním nevidomých respondentek v rámci tanečních setkání, se ukazuje, že tanec je účinnou formou stimulace a rozvoje kompenzačních smyslů nevidomých osob. Nejvýznamněji ovlivňuje tanec vnímání vlastního těla, rozvíjení jeho možností a schopnost reagovat na vnitřní i vnější podněty. Další výsledky získané z polostrukturovaných rozhovorů ukazují, že všichni nevidomí informanti mají zkušenost s tancem. V 80% je tato zkušenost pozitivní. Celé výzkumné šetření potvrzuje význam tance pro nevidomé osoby v rovině fyzické, psychické, sociální a praktické. KLÍČOVÁ SLOVA nevidomost, tanec, kompenzace, vnímání, smysly, pohyb, neuroplasticita
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
host ::
RSS.