|
|
Pád české učitelské elity 1945 - 1955
Císařová, Pavlína ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Bílková, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje dějinám českého učitelstva a primárně se zaměřuje na středoškolské profesory. Smyslem je vyjít ze základního toku dějin, které tradičně rytmizují politické proměny. Téma se tak zaměřuje k hlubšímu pochopení transformace českého školství, proměnu a vývoj jednoho mnohovrstevnatého profesního stavu či nakonec i proměnu celé české společnosti v polovině 20. století. Období 1945 - 1955 je poznamenáno změnami politickými, hospodářskými a ekonomickými. Hlavně to jsou však roky velkých změn ve školství, na něž se práce zaměřuje z pohledu dějin učitelstva s ohledem na školské zákony. Podrobněji se věnuje konkrétním případům na gymnáziích, na nichž poukazuje na odlišný vývoj ve vnitrozemí a v pohraničí. Tato práce nabízí ucelený pohled na problematiku, která je doposud zpracována jako celek pouze v ideologicky zaměřených publikacích. KLÍČOVÁ SLOVA pád, elita, středoškolští profesoři, školské reformy, školské zákony, dějiny učitelstva
|
|
|
German Language Support in Poland and the Czech Republic: Two Case Studies
Bartoňová, Denisa ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práce se zabývá podporou němčiny v Polsku a v Česku, a to konkrétně ve školním vzdělávání. Práce se zaměřuje na školní stupně, které předchází vysokoškolskému vzdělávání, tedy na primární a oba stupně sekundárního vzdělávání. Stav podpory němčiny je v práci nahlížen z pohledu aktivit Spolkové republiky Německo, a tady konkrétně iniciativ jeho Zahraniční kulturní a vzdělávací politiky (AKBP). Ta zastřešuje mnohé instituce, které se za podporu němčiny v zahraničí zasazují. Dále práce zohledňuje podporu němčiny ze strany polských a českých politických činitelů. Hlavní roli hrají jejich kroky, které vedly buď k navýšení počtu žáků, kteří se němčinu ve škole učí, nebo ke zlepšení kvality výuky němčiny. Mezi ně patří především školní reforma jak v Polsku, tak v Česku, která zavedla povinný druhý cizí jazyk již na prvním stupni sekundárního vzdělávání. Dále to jsou různé kampaně a iniciativy, které mají výhody znalostí němčiny mezi žáky zpopulárnit. Na závěr práce porovnává stav podpory němčiny v Polsku a Česku.
|
|
|
Vzdělávání učitelů v Českých zemích (historický přehled)
Ječmenová, Denisa ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
JEČMENOVÁ, D. Vzdělávání učitelů v Českých zemích (historický přehled). Praha 2014. Diplomová práce. Karlova Univerzita v Praze. Husitská teologická fakulta. Katedra učitelství. Vedoucí práce doc. PhDr. Miroslava Váňová, CSc. Klíčová slova: Pedagogika, vzdělávání učitelů, školské reformy, učitel Cílem této diplomové práce je postihnout vývoj ve vzdělávání učitelů od konce 18. století do 40. let 20. století. V této souvislosti se snažím ukázat také postavení českého učitele ve společnosti. Orientuji se hlavně na určité přelomové okamžiky ve vzdělávání učitelů, a proto věnuji pozornost také změnám ve školství jako takovém, ukázat příčiny těchto změn a představit i osobnosti, které tyto změny ať již přímo či nepřímo ovlivnily.
|
|
|
German Language Support in Poland and the Czech Republic: Two Case Studies
Bartoňová, Denisa ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práce se zabývá podporou němčiny v Polsku a v Česku, a to konkrétně ve školním vzdělávání. Práce se zaměřuje na školní stupně, které předchází vysokoškolskému vzdělávání, tedy na primární a oba stupně sekundárního vzdělávání. Stav podpory němčiny je v práci nahlížen z pohledu aktivit Spolkové republiky Německo, a tady konkrétně iniciativ jeho Zahraniční kulturní a vzdělávací politiky (AKBP). Ta zastřešuje mnohé instituce, které se za podporu němčiny v zahraničí zasazují. Dále práce zohledňuje podporu němčiny ze strany polských a českých politických činitelů. Hlavní roli hrají jejich kroky, které vedly buď k navýšení počtu žáků, kteří se němčinu ve škole učí, nebo ke zlepšení kvality výuky němčiny. Mezi ně patří především školní reforma jak v Polsku, tak v Česku, která zavedla povinný druhý cizí jazyk již na prvním stupni sekundárního vzdělávání. Dále to jsou různé kampaně a iniciativy, které mají výhody znalostí němčiny mezi žáky zpopulárnit. Na závěr práce porovnává stav podpory němčiny v Polsku a Česku.
|
|
|
Pád české učitelské elity 1945 - 1955
Císařová, Pavlína ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Bílková, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje dějinám českého učitelstva a primárně se zaměřuje na středoškolské profesory. Smyslem je vyjít ze základního toku dějin, které tradičně rytmizují politické proměny. Téma se tak zaměřuje k hlubšímu pochopení transformace českého školství, proměnu a vývoj jednoho mnohovrstevnatého profesního stavu či nakonec i proměnu celé české společnosti v polovině 20. století. Období 1945 - 1955 je poznamenáno změnami politickými, hospodářskými a ekonomickými. Hlavně to jsou však roky velkých změn ve školství, na něž se práce zaměřuje z pohledu dějin učitelstva s ohledem na školské zákony. Podrobněji se věnuje konkrétním případům na gymnáziích, na nichž poukazuje na odlišný vývoj ve vnitrozemí a v pohraničí. Tato práce nabízí ucelený pohled na problematiku, která je doposud zpracována jako celek pouze v ideologicky zaměřených publikacích. KLÍČOVÁ SLOVA pád, elita, středoškolští profesoři, školské reformy, školské zákony, dějiny učitelstva
|
|
|
Vzdělávání učitelů v Českých zemích (historický přehled)
Ječmenová, Denisa ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
JEČMENOVÁ, D. Vzdělávání učitelů v Českých zemích (historický přehled). Praha 2014. Diplomová práce. Karlova Univerzita v Praze. Husitská teologická fakulta. Katedra učitelství. Vedoucí práce doc. PhDr. Miroslava Váňová, CSc. Klíčová slova: Pedagogika, vzdělávání učitelů, školské reformy, učitel Cílem této diplomové práce je postihnout vývoj ve vzdělávání učitelů od konce 18. století do 40. let 20. století. V této souvislosti se snažím ukázat také postavení českého učitele ve společnosti. Orientuji se hlavně na určité přelomové okamžiky ve vzdělávání učitelů, a proto věnuji pozornost také změnám ve školství jako takovém, ukázat příčiny těchto změn a představit i osobnosti, které tyto změny ať již přímo či nepřímo ovlivnily.
|
|
|
Základní a střední školství: Po větší změně není poptávka
Straková, Jana ; Basl, Josef ; Veselý, Arnošt
Veřejnost je s českým základním a středním školstvím spíše spokojena. Podíl respondentů, kteří se o vzdělávání nezajímají, roste s rostoucím věkem. V oblasti základního a středního školství necítí většina občanů potřebu reforem. Pro reformu se vyjádřilo pouze 36 % respondentů, přičemž vnímání potřeby reforem se nelišilo v závislosti na věku, vzdělání ani politické příslušnosti. Výrazně vyšší potřebu reforem pociťují pouze studenti, kde by uvítalo reformu celých 50 % respondentů.
|
host ::
RSS.