|
|
Moudrost a wellbeing
Šebestová, Tereza Eva ; Topková, Petra (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma psychologickými koncepty, kterými jsou moudrost a wellbeing. Za jeden z cílů si práce kladla adaptovat na české prostředí Sebeposuzovací škálu moudrosti Jeffreyho Webstera a provést její pilotáž. Druhým cílem bylo prověřit, jestli existuje vztah mezi moudrostí a wellbeingem. Výzkumu se účastnilo 184 respondentů ve věku od 18 do 79 let. Moudrost byla měřena pomocí Sebeposuzovací škály moudrosti, která je tvořena pěti subškálami - těmi jsou kritické životní zkušenosti, emoční regulace, vzpomínání a reflexe, humor, a otevřenost. Pro měření subjektivního wellbeingu byla využita Škála spokojenosti se životem a pro měření psychologického wellbeingu byla využita Škála vzkvétání. Sebeposuzovací škála moudrosti měla v české populaci vysokou spolehlivost. Faktorová struktura dotazníku moudrosti byla ověřována s využitím metod analýzy hlavních komponent, explorační a konfirmační faktorové analýzy. Ukázalo se, že struktura neodpovídala předpokládaným pěti dimenzím, proto byla doporučena úprava položek a další testování na novém výzkumném vzorku. Český výzkumný soubor skóroval nejvýše v dimenzi humoru a dimenze otevřenosti se ukázala jako celkově nejslabší. Z hlediska wellbeingu byl náš soubor spíše šťastný. Nebyly nalezeny významné rozdíly mezi celkovou moudrostí a...
|
|
|
Kvalita života, životní spokojenost a sociální self-efficacy lidí se získaným poškozením mozku
Lišková, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy, přičemž je kladen důraz na zasazení do kontextu získaného poškození mozku a jeho specifických následků. Práce využívá teoretických východisek všech zmíněných konceptů, ale především kvantitativně zpracovává skutečné výsledky kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy a other-efficacy v rámci výzkumného vzorku populace osob se získaným poškozením mozku v ČR. Kromě popisu subjektivního vnímání vlastní spokojenosti s různými oblastmi v životě osobami po poranění jsou v práci popsány potenciální vztahy mezi danou spokojeností a sociálním efficacy, respektive síla mezi nimi. Používány jsou standardizované i nové, především dotazníkové nástroje. Klíčová slova: získané poškození mozku, kvalita života, životní spokojenost, sociální self-efficacy, sociální other-efficacy
|
|
|
Spánek a profesní zátěž učitele
Kotenová, Yvetta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem spánku a profesní zátěže učitelů. Teoretická část přináší informace o pracovní zátěži, jejích zdrojích a možných důsledcích. Z dlouhodobých důsledků je podrobněji věnována pozornost syndromu vyhoření, jeho projevům a možnostem diagnostiky. Následně jsou shrnuty poznatky z výzkumů zátěže a syndromu vyhoření v profesi učitele a pozornost je věnována také rizikovým a protektivním faktorům. Dále se teoretická část věnuje tématu spánku, jeho fyziologickým charakteristikám, potřebě a významu spánku v životě člověka, důsledkům nedostatečného či nekvalitního spánku a vybraným poruchám spánku. V závěru teoretické části jsou shrnuty výzkumy spánku v souvislosti se stresem a syndromem vyhoření, ze kterých vychází empirická část práce. Cílem empirické části je zmapovat kvalitu spánku u souboru učitelů základních a středních škol a dále ověřit vztahy mezi jejich kvalitou spánku (PSQI), syndromem vyhoření (SMBM) a spokojeností se životem (SWLS).
|
|
|
Pozitivní afektivita jako významná součást osobní pohody
Miňová, Noemi ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá náboženskými a filozofickými východisky pozitivní afektivity a osobní pohody. Podává přehled současných teorií k uvedené problematice. V praktické části ověřuje vztahy konstruktů postihující osobní pohodu: pozitivní afektivitu, životní spokojenost a životní angažovanost. Pozitivní afektivita je hodnocena testem životní orientace (LOT-R: Life Orientation Test-Revisited, Scheier, Carver, Bridges, 1994), životní spokojenost hodnocena škálou životní spokojenosti(SWLS: Satisfaction With Life Scale, Pavot et al., 1991) životní angažovanost testem životní angažovanosti (LET: Life Engagement Test-Assesing Purpose in Life, Scheier et al. 2006). Výzkumný soubor tvořilo 301 respondentů běžné populace. Jejich průměrný věk byl 38 let, vzorek tvořilo: 188 Čechů, 113 Slováků. Nebyla prokázana závislost pozitivní afektivity na pohlaví, věku, vzdělání ani na státní příslušnosti. Dále nebyla prokázana závislost životní spokojenosti na státní příslušnosti, pohlaví a věku. Rovněž nebyla prokázaná závislost životní angažovanosti na státní příslušnosti a věku. Naopak bylo prokázáno, že existuje rozdíl v míře životní angažovanosti v závislosti na pohlaví (vyšší hodnoty byly prokázány u žen). Dále byl prokázán rozdíl v míře životní angažovanosti a životní spokojenosti v...
|
|
| |
|
|
Spánek a profesní zátěž učitele
Kotenová, Yvetta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem spánku a profesní zátěže učitelů. Teoretická část přináší informace o pracovní zátěži, jejích zdrojích a možných důsledcích. Z dlouhodobých důsledků je podrobněji věnována pozornost syndromu vyhoření, jeho projevům a možnostem diagnostiky. Následně jsou shrnuty poznatky z výzkumů zátěže a syndromu vyhoření v profesi učitele a pozornost je věnována také rizikovým a protektivním faktorům. Dále se teoretická část věnuje tématu spánku, jeho fyziologickým charakteristikám, potřebě a významu spánku v životě člověka, důsledkům nedostatečného či nekvalitního spánku a vybraným poruchám spánku. V závěru teoretické části jsou shrnuty výzkumy spánku v souvislosti se stresem a syndromem vyhoření, ze kterých vychází empirická část práce. Cílem empirické části je zmapovat kvalitu spánku u souboru učitelů základních a středních škol a dále ověřit vztahy mezi jejich kvalitou spánku (PSQI), syndromem vyhoření (SMBM) a spokojeností se životem (SWLS).
|
|
|
Body-Mind Centering jako cesta k sebeuvědomění
Šešerová, Dominika ; Junková, Vendula (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem této práce bylo především představit systém BMC v kontextu psychologie a ostatních na tělo zaměřených psychoterapií, charakterizovat jeho základní principy a techniky, terapeutický kontext a částečně jej analyzovat a kriticky zhodnotit z pohledu základních otázek validity psychoterapeutických modalit. Dále je v této práci stručně pojednáno o teorii tělesně zakotveného prožívání. Empirickou část tvoří kvantitativní výzkum vztahu tělesného uvědomování, depresivního prožívání a spokojenosti se životem. Byl také sledován vztah tělesného uvědomování k sociodemografickým charakteristikám respondentů. Byly zjištěny statisticky významné korelace svědčící pro souvislost schopnosti tělesného uvědomování s depresivním prožíváním a životní spokojeností. Zjištění empirické studie poukazují na užitečnost dalšího systematického rozpracování konstruktu tělesného uvědomování.
|
|
|
Pozitivní afektivita jako významná součást osobní pohody
Miňová, Noemi ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá náboženskými a filozofickými východisky pozitivní afektivity a osobní pohody. Podává přehled současných teorií k uvedené problematice. V praktické části ověřuje vztahy konstruktů postihující osobní pohodu: pozitivní afektivitu, životní spokojenost a životní angažovanost. Pozitivní afektivita je hodnocena testem životní orientace (LOT-R: Life Orientation Test-Revisited, Scheier, Carver, Bridges, 1994), životní spokojenost hodnocena škálou životní spokojenosti(SWLS: Satisfaction With Life Scale, Pavot et al., 1991) životní angažovanost testem životní angažovanosti (LET: Life Engagement Test-Assesing Purpose in Life, Scheier et al. 2006). Výzkumný soubor tvořilo 301 respondentů běžné populace. Jejich průměrný věk byl 38 let, vzorek tvořilo: 188 Čechů, 113 Slováků. Nebyla prokázana závislost pozitivní afektivity na pohlaví, věku, vzdělání ani na státní příslušnosti. Dále nebyla prokázana závislost životní spokojenosti na státní příslušnosti, pohlaví a věku. Rovněž nebyla prokázaná závislost životní angažovanosti na státní příslušnosti a věku. Naopak bylo prokázáno, že existuje rozdíl v míře životní angažovanosti v závislosti na pohlaví (vyšší hodnoty byly prokázány u žen). Dále byl prokázán rozdíl v míře životní angažovanosti a životní spokojenosti v...
|
|
|
Kvalita života, životní spokojenost a sociální self-efficacy lidí se získaným poškozením mozku
Lišková, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy, přičemž je kladen důraz na zasazení do kontextu získaného poškození mozku a jeho specifických následků. Práce využívá teoretických východisek všech zmíněných konceptů, ale především kvantitativně zpracovává skutečné výsledky kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy a other-efficacy v rámci výzkumného vzorku populace osob se získaným poškozením mozku v ČR. Kromě popisu subjektivního vnímání vlastní spokojenosti s různými oblastmi v životě osobami po poranění jsou v práci popsány potenciální vztahy mezi danou spokojeností a sociálním efficacy, respektive síla mezi nimi. Používány jsou standardizované i nové, především dotazníkové nástroje. Klíčová slova: získané poškození mozku, kvalita života, životní spokojenost, sociální self-efficacy, sociální other-efficacy
|
|
|
Životní spokojenost seniorů
ANTOŇŮ, Nikol
Tato bakalářská práce se zabývá životní spokojeností seniorů v domově pro seniory. Hlavním úkolem této práce je zmapovat míru životní spokojenosti v konkrétním domově pro seniory. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá životní spokojeností jako celkovou psychickou pohodou, a dalšími pojmy s ní souvisejícími. Dále se tato kapitola věnuje životním událostem, hodnotám a prioritám. Zde jsou tyto pojmy definovány. V neposlední řadě vysvětluje jeden z významů samotného pojmu senior jako kteréhokoli občana ve věku od 60 let. Druhá kapitola teoretické části se zabývá stářím a stárnutím a zároveň tyto pojmy interpretuje. Důraz je zde kladen na vztahy mezi seniorem a rodinou. Rodina je zde myšlena jako základní jednotka při péči o seniora. Třetí kapitola se věnuje životní spokojenosti ve stáří, kde se popisují vybrané oblasti života seniora. Jsou zde rozebrány např. odchod do domova pro seniory, odchod do důchodu, ztráta zaměstnání, změna bydlení apod. Empirická část se již zabývá životní spokojeností seniorů v domově pro seniory. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jaké důležité mezníky hrály klíčovou roli v životě seniorů? Hlavní výzkumná otázka byla rozdělena do šesti dílčích výzkumných otázek: Jaké jsou vztahy mezi seniorem a rodinou? Jak senior vnímá svůj odchod a pobyt v domově seniorů? Jak senior vnímá svůj zdravotní stav? Jakým způsobem senior tráví svůj volný čas? Jak byl senior spokojen v manželství/partnerství? Jakou roli hrálo pro seniora jeho zaměstnání? Pro zjištění potřebných informací byl proveden kvalitativní výzkum za použití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Dále jsou výsledky zaznamenány způsobem zpracování dat za pomocí takzvaných trsů. Následuje způsob výběru výzkumného souboru. Ten byl tvořen 6 respondenty (3 muži a 3 ženy), kteří byli ochotni se na výzkumu podílet. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum a poté samotný výzkum. Rozhovor byl nahráván na diktafon a doslovně přepsán. Získaná data byla vyhodnocena pomocí trsů. Výsledné údaje byly strukturovány podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že komunikační partneři ve svém prožitém životě kladou důraz na své děti a styky s rodinou, zaměstnání, a na pobyt v Domově seniorů Budíškovice. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit ke správnému přístupu sociálního pracovníka ke klientovi v Domově seniorů Budíškovice.
|
host ::
RSS.