|
|
Specifika práce rozhlasového sportovního reportéra: vývoj profese od 60. let do konce 90. let
Schröderová, Simona ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Cílem této práce je vysledovat změny, kterými prošla práce sportovního reportéra v rozhlase v období od začátku šedesátých let až po konec let devadesátých. V teoretické části práce budou zkoumány vlivy historických událostí na vývoj profese i dopady technologických inovací. Nové technologie ovlivňovaly práci rozhlasových reportérů a zároveň umožnily vznik konkurence v podobě televize, proto se práce zabývá i vztahem mezi rozhlasem a televizí. Společně se specifiky profese zkoumá práce ve výzkumné části také proměny sportovních rozhlasových žánrů a nabízí jejich definice doplněné o analýzu konkrétních příspěvků z archivu produkce sportovní redakce Československého a později Českého rozhlasu. Při zkoumání příspěvků je důraz kladen na analýzu žánrů a používané lexikální prostředky. Diplomová práce představuje největší osobnosti sportovního rozhlasu, jakými byli například Stanislav Sigmund či Karel Malina. Součástí práce jsou i rozhovory s dalšími významnými sportovními reportéry: Miroslavem Burešem a Alešem Procházkou.
|
|
|
Komparativní analýza obrazové složky magazínu Reportér a projektu Echo24
Weingartová, Michaela ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat obrazový obsah v projektech Echo 24 a Reportér a pomocí analýzy zjistit, jak s fotografiemi pracují. Projekty Echo24 a magazín Reportér vznikly v roce 2014 jako reakce na dramatickou proměnu vlastnictví na českém mediálním trhu. Tato proměna měla dopad i na fotožurnalisty, protože noví majitelé mají tendence na fotografiích spíše šetřit. I proto jsem se rozhodla vyzkoumat, jak s fotografií zacházejí nově vzniklé tituly. Abych problematiku zasadila do širšího kontextu, věnuji se v první části žurnalistické fotografii a popisuji český mediální trh a jeho proměny od roku 1989. V práci se také krátce věnuji vzniku podobných projektů, jako jsou Echo24 a Reportér. V druhé sekci pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, jaké typy fotografie tyto projekty ve svých tištěných verzích nejčastěji používají a v jaké míře spolupracují s fotožurnalisty. Získaná data doplňuji o dotazníkové šetření se členy redakce a s fotožurnalisty. V diplomové práci jsem zjistila, že projekty Echo24 a Reportér reprezentují dva odlišné přístupy k zacházení s novinářskou fotografií. Echo24 má spíše manažerské chování a na fotografiích šetří. Magazín Reportér by se dal naopak definovat jako ochránce novinářských a fotožurnalistických hodnot. I přes vznik nových titulů tlak na...
|
|
|
Práce hokejového reportéra v československém tisku v letech 1967 - 1969
Repáňová, Michala ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Ve své práci se věnuji okolnostem výkonu povolání hokejového reportéra v letech 1967 - 1969. Ke zpracování tohoto námětu mne přivedl zájem o práci sportovních komentátorů a zároveň výročí 50 let od okupace a od tzv. "hokejových událostí". Ve své práci se snažím oba tyto náměty spojit a zmapovat. Zaměřuji se na to, jak se zmíněné politické skutečnosti odrazily na výkonu povolání hokejového reportéra, a to především ve způsobu referování o zápasech proti sovětskému svazu. Práce je složena ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji popisu historických okolností, postupnému vývoji soupeření týmů Československa a Sovětského svazu a profesi novináře v dané době. V praktické části analyzuji hokejové zpravodajství denního tisku, konkrétně titulů Mladá fronta, Československý sport, Rudé právo a časopisu Stadión. Zkoumám, jak vypadalo referování o zápasech světových šampionátů a zjišťuji, zda se v průběhu politických změn nějakým způsobem měnilo. Práce je doplněna výpovědí pamětníků, pánů Přemysla Hrubého, Miloslava Jenšíka a Petra Turka, kteří byli ve sledovaném období aktivními novináři a popsali fungování každodenní praxe ve sportovním oddělení. Vzpomínky na reportéry dodal bývalý hráč národního týmu Československa Jan Gusta Havel, který byl tehdy úspěšným hokejistou a s reportéry...
|
|
|
Obraz novináře ve videoherních titulech
Odstrčil, Tomáš ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Obraz novináře ve videoherních titulech si klade za cíl zjistit, jakým způsobem jsou novináři zobrazováni v mainstreamových videoherních titulech. Analýza je provedena na základě pěti případových studií videoherních titulů, ale jsou do ní zapojeny poznatky i z jiných her zkoumaných sérií. Práce podrobně zkoumá devět videoherních žurnalistů, kteří spadají do různých kategorií: investigativní novináři, zpravodajští fotožurnalisté, paparazzi fotografové, rozhlasoví a televizní reportéři i moderátoři televizních pořadů. U jednotlivých postav je kromě jejich chování analyzován i jejich zevnějšek, neboť i ten je u utváření videoherních postav naprosto v rukou herních vývojářů. Analýza prokázala, že se vývojáři uchylují k využívání stereotypů, ale vždy k tomu přistupují ze zřejmých důvodů. Často se však stereotypům také vyhýbají a dokáží i věrně popsat žurnalistické praktiky a chování. Novinářská praxe je věrněji zobrazována v případě, že je novinář kladnou postavou a protagonistou dané videohry. Pokud je však padouchem a vedlejší postavou, je novinařina představena negativně, stereotypně a zkratkovitě.
|
|
| |
|
|
Sportovní interview a jeho specifika - se zaměřením na praxi v českých audiovizuálních médiích
Lichnovský, Tomáš ; Záruba, Robert (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Interview je jednou ze základních metod novináře, což platí i pro oblast žurnalistiky sportovní. Prostřednictvím rozhovorů se sportovci získává redaktor informace, které následně sdílí se čtenáři, posluchači nebo diváky. Standardním žánrem inter- view se pak pořízený materiál stává tehdy, pokud se jej autor rozhodne zveřejnit v původní dialogické formě. Jak by měl v tomto ohledu vypadat ideální sportovní rozhovor? Jaké schopnosti by měl mít dobrý sportovní novinář? A jak se sportovce zeptat, aby neodpověděl "tak určitě"? Jakýkoliv výklad k tomuto tématu dosud v české akademické sféře neexistoval. Diplomová práce Sportovní interview a jeho specifika se na předešlé otázky snaží jako první nalézt fundované odpovědi. Prostřednictvím čtyř výkladových kapitol uvádí čtenáře do problematiky mediál- ních dialogů s osobami ze sportovního prostředí, přičemž důraz klade na oblast čes- kých audiovizuálních médií, kde sportovní interview nabývá nejvíce podob. Kromě rešerše příbuzné literatury a autorovy praxe sportovního redaktora je práce zalo- žena na rozhovorech s předními českými sportovními žurnalisty. Jejich postřehy a rady jsou nezbytnou součástí sepsané teorie. A co si myslí o sportovních redakto- rech a komunikaci s nimi samotní respondenti? Součástí textu jsou rovněž glosy čtyř českých sportovců...
|
|
|
Školní média v životě školy
TROLLEROVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá školními médii realizovanými studenty a pedagogy na školách. V úvodu práce jsou stručně definovány základní pojmy a hlavní druhy školních médií. Krátce jsou popsána specifika jednotlivých školních médií a jejich obsahová náplň. Další kapitoly jsou věnovány přehledu vývoje a historii školních médií v průběhu let u nás. V teoretické části práce jsou zmíněna i nejčastější témata, kterým se školní média věnují a motivační faktory, které jejich vznik ovlivňují. Část práce rozebírá vybrané školní dokumenty a zejména Rámcový vzdělávací program z hlediska možností využití školních médií v rámci výuky mediální výchovy na školách základního a gymnaziálního typu. Druhá polovina práce je věnována konkrétní případové studii, ve které jsou prezentovány výsledky z provedeného výzkumu. V samotném výzkumu je hlouběji analyzován jeden konkrétní druh školního média, a to školní televize na Gymnáziu Příbram. Cílem provedeného výzkumu je zjistit, jakým způsobem probíhá příprava, plánování a realizace školního zpravodajství. Snahou práce je také popsat, kdo se stává školním zpravodajem a z jakých důvodů, jaké je technické vybavení školy a jaký ohlas má školní televize u svých diváků.
|
|
|
Regionální zpravodajství ČT v letech 1992 - 2012 pohledem pracovníků televize
Krátká, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Hlavním cílem této práce je popsat historii a vývoj regionálního zpravodajství České televize v letech 1992 až 2012 s využitím výpovědí přímých pracovníků ČT podílejících se na tomto zpravodajství nad rámec dostupných zdrojů a tím rozšířit množství informací k této problematice. K dosažení těchto informací bylo použito metody orální historie a následné ověření takto získaných informací z odborné literatury, diplomových prací, ročenek, výročních zpráv a jiných pramenů v této práci specifikovaných. Výsledkem této práce je rozšíření a doplnění nových skutečností a informací k historii regionálního zpravodajství České televize zejména interního charakteru dosud nedostupné z dostupných odborných publikací nebo veřejných zpráv a dat ČT. Jde zejména o informace charakteru mezilidských vztahů v regionálním zpravodajství, snahou o vnější ovlivňování chodu a tematického zaměření redakcí a konkrétního technického a strukturálního vývoje jednotlivých krajských redakcí. Klíčová slova Česká televize, ČT, ČST, narátor, redaktor, regionální zpravodajství, regiony, kraje, Večerník, Události, Události v regionech.
|
|
|
Role embedded journalism při práci novinářů na misích Lékařů bez hranic
Nguyenová, Thuong Ly ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Lékaři bez hranic patří mezi nejuznávanější humanitární organizace na světě, jejich hlavní náplní práce je organizování lékařských misí na místech neštěstí či války. Taková místa jsou zajímavá i pro novináře, kteří mohou využívat výhod ochrany organizace a zároveň získat unikátní příběhy. Právě novinářská cesta pod křídly nějaké organizace se nazývá embedded journalism - tzv. začleněný žurnalismus. Ten byl do této doby zkoumán především z hlediska spojení s armádou, kdy novináři cestují s vojáky, a jejich pohled na válku tím může být zkreslený. Stejně zkreslený svět však může mít i novinář, který cestuje s Lékaři bez hranic. Pro tuto práci bylo osloveno dvanáct novinářů z celého světa, kteří mise navštívili a práci lékařů zdokumentovali. V rozhovorech popisovali své zkušenosti, výhody a nevýhody takové práce a vliv organizace na jejich práci. Své zkušenosti sdílelo i několik pracovníků Lékařů bez hranic. Výpovědi doplnila obsahová analýza, která se zaměřila na výsledné reportáže a fotografie od oslovených novinářů.
|
|
|
První rok působení magazínu Newsweek na českém mediálním trhu
Hrůzová, Lenka ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce mapuje fungování české mutace časopisu Newsweek, který na tuzemském trhu začal vycházet v listopadu 2015 a svou činnost ukončil po třináctiměsíčním působení v prosinci 2016. Ambicí vydavatelů a členů redakce magazínu bylo poskytovat čtenářům informace ze zahraničí pod záštitou známé americké značky. Cílem práce je představení vzniku a fungování české verze časopisu Newsweek, porovnání koncepce s americkou předlohou, jeho obsahová analýza a následná komparace s obdobně zaměřeným časopisem Reportér. Vzhledem k náhlému ukončení produkce se zkoumaný vzorek rozšířil i na poslední dva měsíce vydávání časopisu, aby mohl být v bakalářské práci zachycen i průběh a možné důvody zániku tohoto licencovaného periodika. Teoretické poznatky, využité k zasazení časopisu do českého mediálního konceptu v první kapitole, jsou v práci čerpány z odborné literatury. Ve výzkumné části bakalářské práce byly vzhledem k aktuálnosti problematiky využívány převážně internetové zdroje a informace nabyté při rozhovorech s členy redakce nebo vydavatelství. K bližšímu pochopení tematického rozčlenění obsahu a inzertního pokrytí časopisu byla použita kvantitativní obsahová analýza. Práce také analyzuje fungování měsíčníku Reportér, který je pak ve třetí kapitole porovnáván s údaji čtrnáctideníku Newsweek. Čtvrtá a...
|
host ::
RSS.