|
|
Once Upon a Time
Medvetska, Anna ; Jakalová, Zuzana (oponent) ; Vlková, Veronika (vedoucí práce)
Drawing on my personal experience of a war refugee, in my diploma project I want to explore collage as a creative medium for putting fractured pieces of my life back together and creating a new story out of the traces of the past, new things in my life today, and emerging plans for the future. Because of the war, my life has changed dramatically: I do not work in an architecture studio in Ukraine anymore, I cannot see my father and friends, I am scared that my home might cease to exist. I face an urgent need to adapt to new environment and make new plans. My own values became simpler and more human, like they came from the pages of a children’s fairytale. For my diploma project, I propose to use collage as a creative method, a coping mechanism, and a fitting metaphor for reassembling life shattered by the war. I plan to use it to reimagine my own story and to create stories with others. Storytelling can be an effective method to cope with psychological issues like PTSD, depression and anxiety, which are spreading between Ukrainians now. To this end, I would like to use it in a semi-autobiographical book combining text, collages, and illustrations. Additionally, I plan to organize collage workshops for small groups of Ukrainian children. During the workshops, I will create stories with my young participants: we will develop a character together, think of the obstacles this character needs to overcome in order to achieve its goal, and figure out a way how it could be done. Through workshops, I aim to create broader context for my book in which I hope to capture my own hopes, fears, and desires as well as to document the experience of others who, like me, face the challenges of life overturned by the war.
|
|
| |
|
|
Psychologická a sociokulturní adaptace ukrajinských uprchlíků v České republice. Role kulturní inteligence
Kulikova, Ekaterina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá otázkou psychologické a sociokulturní adaptace ukrajinských uprchlíků v České republice. Konkrétně se zaměřuje na problematiku psychologické a sociokulturní adaptace a roli kulturní inteligence v tomto procesu. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje obecným pojmům jako je kultura, kulturní inteligence, psychologická a sociokulturní adaptace (kulturní adaptace), a specifikům adaptace nedobrovolných migrantů. Výzkum má za cíl porozumět zkušenostem respondentů a jejich adaptací jako výsledku procesu akulturace po dvou letech pobytu v České republice. Praktická část práce obsahuje výzkum vztahu mezi kulturní inteligencí a kulturní adaptací a případové studie Ukrajinců žijících v České republice s vízem dočasné ochrany. Respondenti popisují své zkušenosti v novém sociokulturním prostředí a hodnotí úroveň své psychologické a sociokulturní adaptace po téměř dvou letech pobytu v České republice. Sběr dat probíhal pomocí dotazníkového šetření a interview. Výzkumná zjištění nabízejí náhled do specifických témat a problémů kulturní adaptace respondentů a potvrzení důležitosti kulturní inteligence jako mediátoru akulturace. Při interpretaci rozhovorů vystoupila témata zkušeností s novým sociokulturním prostředím a strategií zvládání. V...
|
|
|
Dočasný příbytek migrantů - přijímací a pobytové středisko
Vondráková, Kateřina ; Dvořák, Miloš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je vytvoření architektonicko-urbanistického návrhu přijímacího a pobytového střediska v Brně. Tato azylová zařízení představují první dva stupně v řízení o udělení mezinárodní ochrany. V obou zařízeních jsou kromě ubytování poskytovány také další služby, jako je stravování, sociální a psychologické služby, právní pomoc, ale také je zde možné účastnit se nejrůznějších volnočasových aktivit. Navrhovaný areál je umístěn v klidné lokalitě Červený kopec v Brně-Štýřicích a je tvořen celkem 6 objekty rozdělených do tří částí – přijímací středisko, pobytové středisko a společné provozy využívané oběma středisky, jako je administrativa, kuchyně a údržba.
|
|
|
Arteterapie s dětmi-cizinci žijícími v českém prostředí
LACINOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá arteterapeutickou podporou dětí-cizinců během jejich adaptačního období v České republice po přesídlení z původní země. Konkrétně předkládá zkušenosti ze skupinové arteterapie s dětskými ukrajinskými uprchlíky přicházejícími do České republiky po napadení jejich vlasti ruskou armádou v únoru 2022. V teoretické části jsou popsané okolnosti a proměny imigrační situace v České republice vlivem přílivu uprchlíků z Ukrajiny, legislativa vztahující se na děti-cizince žijící v České republice a způsoby podpory dětí s odlišným mateřským jazykem v českém vzdělávacím systému. Jedna podkapitola je věnována kulturně-historickému kontextu Ukrajiny, který je podstatný pro celkové pochopení politické a společenské situace, neboť se podílí na utváření identity ukrajinských dětí. Druhá kapitola se zabývá obvyklými psychologickými tématy nově příchozích dětí z jiné země. Praktická část popisuje průběh a zaměření arteterapeutických setkání pro ukrajinské děti, předkládá čtyři kazuistické studie podložené výtvarnou tvorbou dětí a definuje specifika arteterapeutické práce se zvolenou cílovou skupinou.
|
|
|
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – únor/březen 2023
Červenka, Jan
V šetření, jež proběhlo v období od konce ledna do konce druhé dekády března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků a k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.\n\nO vývoj situace okolo uprchlíků z Ukrajiny se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) českých občanů.\n\n\n56 % českých občanů souhlasí s přijímáním uprchlíků z Ukrajiny.\n\n\n11 % občanů je pro možnost trvalého usazení se ukrajinských uprchlíků zde, dalších sedm desetin (71 %)
|
|
|
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření, jež probíhalo v období od konce května do poloviny třetí dekády července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.\n\nO vývoj situace okolo uprchlíků z Ukrajiny se zajímají více než dvě pětiny (43 %) českých občanů.¨\n\n9 % občanů je pro možnost trvalého usazení se ukrajinských uprchlíků zde, další necelé dvě třetiny (64 %) upřednostňuje pouze dočasné přijetí s následným návratem do země původu.\n\n46 % Čechů si myslí, že se daří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti, stejně velká část veřejnosti si myslí opak.
|
|
|
Green Nationalism in right wing political parties in the Baltics
Thota, Raghavendra Aditya Babu ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
This paper focuses on the securitization of the migration crisis from the perspective of Slovakian parliamentary elections of 2016 and the Czech parliamentary elections in 2017. The migration/refugee crisis that started in 2015 played a significant role during the pre-electoral discourse and political campaigns. This goal of this paper is to apply the theory of securitization Copenhagen Peace Research Institute in the context of securitization of refugees or migrants of the migration crisis of 2015. I analyze mainly the discourse rhetoric and speech act of numerous parties who played an active part in these elections along with any written communication from the parties such as official party manifestos. I try to evaluate the tone that the parties tried to present, their clever usage of words or manner of writing and speech along with the sentiments that they tried to invoke in order to further their case.
|
|
|
Integrace z pohledu dětí: Případová studie dětí v adaptační skupině pro cizince dětí migrující z Ukrajiny.
Bartoňová-Dobenínová, Julie Diane ; Jelínková, Marie (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce se věnuje ukrajinským uprchlickým dětem, které přišly do České republiky vlivem válečného konfliktu na Ukrajině a zkoumá jejich pohled na integraci do České republiky. Zabývá tím, jaké jsou překážky, kterým tyto děti při začleňování do českého prostředí čelí, jaké je postavení ukrajinských uprchlických dětí v problematice integrace do České republiky, proč je důležité je považovat za veřejně politické aktéry a jaký je přínos výzkumu s dětmi. Opěrnými body diplomové práce jsou teoretické koncepty migrace a integrace, která je specifikována na teoretický koncept sociální integrace a její dílčí aspekty. Dále diplomová práce využívá zahraničního modelu od Häkli a Kallio (2013), který staví dítě jako agenta v politickém dění. Praktická část výzkumu obsahuje poznatky ze zúčastněné pozorování v adaptační skupině Mateřského centra Na zámečku, o.p.s. v Nové Městě nad Metují, a doplňuje jej rozhovor s dětskou psycholožkou z Ukrajiny.
|
|
|
Uprchlická situace na divadelních prknech
Drozdová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zejména poznáním narativu o ukrajinské migraci v prostředí dokumentárního divadla. Za tímto účelem je zvolena metoda etnografického pozorování a provedena narativní analýza scénáře dokumentární inscenace vytvořené uprchlíky a uprchlicemi z Ukrajiny. Pomocí dokumentárního divadla jsou komunikovány skutečné příběhy uprchlíků. Dokumentární divadlo je zde proto pouze terénem, ve kterém sociální herci vytváří narativ. V narativní analýze autorka vychází z práce Paula Ricoeura. Cílem této práce je také odpovědět na otázku, jak divadelní prostředí a nástroje ovlivnily podobu narativu a způsob jeho vyprávění. Výsledný narativ je tak kolektivním produktem tvůrčí skupiny. Je nositelem příběhu o cestě uprchlictva z Ukrajiny do Česka a životem v novém světě. Vypravěči jsou především režisér a netrénovaní herci z řad uprchlictva a posluchači pak zase diváci v podobě publika. Podoba vyprávění je ovlivněná metodami dokumentárního divadla a scénickými divadelními prvky, které ovlivnily i část způsobu vyprávění.
|
host ::
RSS.