|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
| |
|
|
Různé formy náhradní institucionální péče o dítě v ČR
Procházková, Jana ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se v první části zaměřuje na psychologickou problematiku institucionální výchovy. Začátek práce je věnován historickému vývoji náhradní péče o děti až po současnost. Práce se dál zaměřuje na problematiku odebrání dítěte z původní rodiny a umístění do institucionální péče. Věnuje se problematice rizikových rodičů a rizikových dětí. Velký rozsah práce se zabývá problematikou psychické deprivace, jejímu teoretickému vymezení, typologii reakcí na psychickou deprivaci, diagnostice a psychoterapii psychické deprivace. Další část se zaměřuje na popis zvláštností psychického vývoje psychicky deprivovaných dětí. Další problematikou, která je v práci popsána, je návrat dítěte do původní rodiny, přechod dítěte do náhradní rodinné péče a problematika jedinců, kteří odcházejí z institucionální péče po dosažení zletilosti. Poslední část je věnována specifickým tématům souvisejícím s náhradní péčí o děti, kterými jsou péče o děti s etnickou odlišností a péče o děti se specifickými potřebami. V druhé části bakalářské práce je navržena kvantitativní studie zjišťující, zda má dlouhodobý pobyt v institucionální péči vliv na ekonomické chování a postoje. Studie je navržena pro adolescenty, kteří dlouhodobě vyrůstají v institucionální péči a pěstounské péči. Kontrolní skupinou jsou adolescenti, kteří...
|
|
|
Specifika vzdělávání dětí z dětského domova
Pilátová, Hana ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce "Specifika vzdělávání dětí z dětského domova" má teoreticko-empirický charakter a je zaměřena na vzdělávání žáků prvního stupně základní školy, kteří jsou umístěni v dětském domově. První, teoretická část, shromažďuje odborné poznatky vztahující se k sociálně právní ochraně dětí a vybraným případům, kdy nejsou práva dítěte respektována. Popisuje instituce pro výkon ústavní a ochranné výchovy, které jsou pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Zachycuje negativní vlivy ústavní výchovy na dítě. V kontextu inkluzivního vzdělávání charakterizuje žáka z dětského domova jako ohrožené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Smyslem teoretické části bylo na základě odborné literatury popsat nejčastější překážky, se kterými se žák z dětského domova v průběhu vzdělávání potýká (nebo může potýkat) a jaké jsou jejich příčiny, nastínit životní situaci žáka z dětského domova. Druhá, empirická část, obsahuje výsledky kvalitativního šetření, jehož cílem bylo zmapovat podpůrnou síť spolupracujících aktérů podílejících se na vzdělávání dětí z konkrétního dětského domova. Dílčími cíli výzkumu bylo zjistit, kdo je do spolupráce zapojen, a které podmínky spolupráci podporují a které ji naopak limitují. Pro výzkum byla zvolena strategie případové studie a metoda...
|
|
|
Práce psychologa v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Patzeltová, Michaela ; Myšková, Lucie (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je zmapování práce psychologa v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dílčím cílem je porovnání práce psychologa v ZDVOP s prací psychologa v školských zařízeních ústavní a ochranné výchovy. V teoretické části se práce věnuje systému náhradní péče o dítě a přibližuje jednotlivé formy této péče. Poté se již teoretická část věnuje samotným ZDVOP, především legislativnímu rámci těchto zařízení. Další kapitola je věnována dětem v ZDVOP a vymezuje tak práci psychologa v těchto zařízeních z hlediska obsahu jeho práce. Poslední kapitola teoretické části se věnuje psychologické péči v ZDVOP a školských zařízeních ústavní a ochranné výchovy, za účelem následné komparace této péče. Praktická část byla zpracována kvalitativně. Byly využity online dotazníky pro ředitele a psychology ZDVOP a následně vedeny polostrukturované rozhovory s psychology ZDVOP. Ve výzkumu byly zmapovány oblasti kvalifikace psychologů, náplň psychologické práce v zařízeních s důrazem na spolupráci psychologa s dalšími zaměstnanci a změnami po zavedení Standardů kvality, a porovnána práce psychologa v různých zařízeních. Z mapování vyšla najevo rozdílnost psychologické práce v jednotlivých zařízení bez souvislosti s typem zařízení. Ačkoli se podařilo zmapovat nejčastější požadavky na pozici...
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
BŘÍZOVÁ, Tereza
Tato práce bude zaměřena na téma vliv subdeprivace na školní vývoj dítěte. Subdeprivace je závažný problém dnešní společnosti a má často dalekosáhlé následky pro vývoj dítěte. Ve své práci se budu snažit popsat problematiku subdeprivace a budu se snažit zachytit její podoby. Teoretická část bude vycházet z výzkumů profesora Matějčka, který se touto problematikou zabýval. V praktické části budou zkoumány dvě skupiny dětí. Experimentální skupina z dětského domova a kontrolní skupina, která bude sestavena například dle stejného věku. Tyto skupiny budou sledovány v oblasti socializace, zdraví a školních výsledků. Tato šetření budou zpracována, vyhodnocena a jejich výsledky budou doloženy pomocí tabulek v praktické části.
|
|
|
Příčiny umisťování dětí do dětského domova z pohledu rodičů
Reitzová, Hana ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit názory rodičů dětí umístěných v náhradní péči na příčiny odnětí dětí z jejich péče a umístění dětí do ústavní péče. V úvodu teoretické části je zmíněna historie péče o děti osiřelé nebo odložené a historie vývoje teorie citové vazby. V další části je věnována pozornost vývojové psychologii s ohledem na city a faktory formující fyzický, ale zejména psychický vývoj dítěte. S touto problematikou úzce souvisí teorie citového pouta a pojem psychické deprivace, které jsou popsány v dalších částech práce. S ohledem na zvolenou problematiku následující díl pojednává o zásadních zákonných úpravách, zejména zákon č. 359/1999 Sb. o činnosti Orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a další související zákony. V úvodu praktické části jsou pojednány důležité aspekty kvalitativního výzkumu. Praktická část je orientována na samotné rozhovory s rodiči a každý rozhovor je průběžně zpracován formou narativní rekonstrukce. Středem zájmu při zpracování této práce byli právě tito rodiče, jejich dětství, dospívání a názory na rodinnou výchovu, ale zejména důvody odnětí jejich dětí z rodičovské péče. KLÍČOVÁ SLOVA Historie náhradní péče, citové pouto,...
|
|
|
Psychologické aspekty pěstounské péče
KOŠNEROVÁ, Patricie
Práce se zabývá psychologickými aspekty pěstounské péče, které můžeme v tomto kontextu definovat jako hlediska pěstounského vztahu a jeho dopady na svěřené dítě a pěstouna. V této práci jsou popsány psychické potřeby dítěte, definovány následky psychického strádání, jako je především psychická deprivace. Dále je také analyzována citová vazba, projevy jejího narušení a možná náprava. Vedle analýzy dětí umisťovaných do pěstounské péče se práce také zaměřuje na osobu pěstouna. Z tohoto hlediska je hodnocena motivace k náhradnímu rodičovství, stejně tak rozdíl mezi očekávám a realitou. Práce také poukazuje na vzájemný vztah pěstouna a dítěte, se všemi dopady, úskalími a chybami, kterých se pěstouni ve své výchově mohou dopustit. Na závěr této práce jsou uvedeny praktické zásady pro úspěšné a dlouhodobé fungování pěstounského vztahu.
|
|
|
Střídavá péče a její vliv na rodiny
Vovsová, Nikola ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Čampulková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce na téma "Střídavá péče a její vliv na rodiny" se věnuje problematice střídavé péče a popsat její nastavení v českém právním systému. Zabývá se jejím teoretickým rámcem, který porovnává s praxí. Zaměřuje se na konkrétní problémy, které v souvislosti s touto porozvodovou péčí o děti spatřují rodiče, jako jsou problémy se soudy či s komunikací s bývalým partnerem. Metody sběru dat, které jsou v této práci použity, jsou desk research a analýza dat získaných z vlastních polostrukturovaných rozhovorů. Cílem je analyzovat ukotvení této politiky a definovat hlavní problémy související s její implementací. Dále tato bakalářská práce představuje vnímání střídavé péče pohledem rodičů a zaměřuje se na její vliv na rodiny. Teorie a koncepty užití v této práci jsou nejlepší zájem dítěte, psychická deprivace a teorie implementace.
|
|
|
Následky psychické deprivace
SURÁ, Zuzana
Má práce se zabývá popsání následků psychické deprivace v dětství. Začátek práce se zaměřuje na deprivaci. Dále se zaměřuji na podmínky deprivace a rizikové faktory, které mohou deprivaci způsobit. V další kapitole se zaměřuji na pojmy, které souvisí s deprivací, nebo jsou v některých případech s ní zaměňovány. Pojmy jsou deprivace, kterou dále rozšiřuji o psychickou deprivaci, attachment, subdeprivace, zanedbávání, izolace, separace. Třetí kapitolou jsou následky psychické deprivace. V této kapitole popisuji určité následky psychické deprivace u dětí izolovaných, dětí v ústavní péči, dětí deprivovaných v rodinách a nechtěných děti. Poslední kapitola, která uzavírá mou práci, je terapie. Zde okrajově popisuji, jak probíhá terapie s dětmi, které jsou deprivované.
|
host ::
RSS.