|
|
Proměna ošetřovatelské péče ve 21. století očima pacienta
ČERNÁ, Barbora
Úvod: Ošetřovatelství je vědecká disciplína, která se orientuje na člověka. Vlivem událostí ve světe došlo k přelomovým změnám v tomto oboru. Ty vedly ke zvýšení úrovně ošetřovatelské péče, které se nám dnes ve zdravotnických zařízeních dostává. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit, jakými změnami prošlo ošetřovatelství 21. století očima příjemců péče, tedy pacientů. Dále bylo cílem charakterizovat faktory, které na tyto změny měly vliv, a zhodnotit ošetřovatelskou péči očima pacientů. Metodika: Bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, a to konkrétně formou polostrukturovaných rozhovorů s pacienty. Výběrovým kritériem pro volbu informanta bylo bydliště v Jihočeském kraji a věk informanta nejméně 18 let. Tito informanti byli získáni metodou sněhové koule. Výzkumného šetření se zúčastnilo 20 informantů. Realizované rozhovory byly nahrány na záznamník, doslovně přepsány, a následně analyzovány. Výsledky práce: Identifikovali jsme celkem 8 kategorií a 23 podkategorií. Jako centrální kategorie byla identifikována kategorie vědecko-technický pokrok, která je hybnou silou pro většinu změn, včetně změny ve vzdělávání. Pacienti pociťovali jako největší proměnu moderní vybavení zdravotnických zařízení, nové pomůcky a přístroje. Zmínili i novinky ve vzdělávání sester, se změnami souhlasili. Pacienti hodnotili ošetřovatelskou péči jako vysoce profesionální, odbornou a náročnou. Uvědomovali si, že jsou na sestry kladeny čím dál tím větší nároky. Profesi označili jako prestižní, ale zároveň uvedli, že by o ní veřejnost měla být více informovaná Závěr práce: Jsme si vědomi toho, že ošetřovatelská péče bude čelit dalším pokrokům a novinkám, jelikož vědu a techniku nezastavíme. Je nutno podotknout, že s touto souvislostí se budou nároky na ošetřovatelský personál zvyšovat, a i pacienti budou více nároční. Proto je potřeba na ošetřovatelské péči stále pracovat. Přitom však nesmíme zapomínat na to, jak jsou tyto změny a rozvoj vnímány našimi pacienty.
|
|
|
Textil ve volném výtvarném umění 20. - 21. století
KOSTKOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce Textil ve volném výtvarném umění 20 a 21. století je ve formě teoreticko-praktické. Teoretická část předkládá v obecném rámci historii vlákna a textilu. Představuje funkce a působení textilního materiálu. Hlouběji se zabývá ručními a strojovými textilními technikami. Hlavním předmětem teoretické části je věnování se technice netkané tapisérie Art protis a Aradecor na našem území. Je zde vybráno několik umělců a umělkyň z českého prostředí, kteří se podíleli na rozvoji volného textilního umění od 30. let 20. století. V souvislosti s tím je představen život a tvorba významného českého textilního umělce Antonína Kybala. V závěru teoretické práce je shrnuta tvorba Inez Tuschnerové a Světlany Kulíškové Ruggiero. Projektem praktické části bakalářské práce je vytvořit skicový materiál, vzorníky a textilní artefakty v technice Nunofilcování. Tématem praktické části je pojem proměna.
|
|
|
Greta Thunberg, Fridays for Future a německá klimatická politika
Ondrušíková, Karolína ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá potenciálním vlivem Grety Thunberg a Fridays for Future na vývoj diskusí v Německém spolkovém sněmu v letech 2018-2021. V srpnu 2018 začala Greta Thunberg protestovat před švédským parlamentem proti porušování Pařížské dohody. Ta byla přijata na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži roku 2015 všemi smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, a zavázala je tak k učinění významných opatření na cestě k udržení globálního oteplování pod 1,5 řC. Ke Gretě se začali přidávat další protestující a už v září 2018 vzniklo mezinárodní studentské hnutí Fridays For Future, organizující každý pátek stávku za klima. Prostřednictvím analýzy protokolů ze zasedání Německého spolkového sněmu si práce klade za cíl zjistit, jak byla osoba Grety Thunberg spolu s protesty hnutí Fridays for Future v čase globálních stávek za klima v Německém spolkovém sněmu reflektována. Mimo jiné má práce za cíl odpovědět na otázku, jestli a popřípadě jak se podoba diskusí na toto téma mezi lety 2018-2021 proměnila, a zdali činnost Grety Thunberg a Fridays For Future měla vliv na vývoj a důležitost klimatické politiky v Německu. Diplomová práce vychází z hypotézy, že Greta Thunberg a Fridays for Future byly dvě ve Spolkovém sněmu často diskutovaná témata. Práce také vychází z předpokladu, že...
|
|
|
Podcastový pořad o proměnách české hudební scény během dob covidových
Kulhavý, Tomáš ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Praktická bakalářská práce reflektuje českou hudební scénu očima hudebníků, podnikatelů v hudebním průmyslu, producentů i techniků a zvukařů během světové pandemie viru Covid-19. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Praktická část, s názvem Tóny v temných časech, je stěžejní a má podobu přibližně patnáctiminutové podcastové epizody. Popularizačně-naučná nahrávka je složena primárně z rozhovorů s osobnostmi napříč hudebním průmyslem, které vznikaly během roku 2021. Snaží se přiblížit posluchači proměny tohoto odvětví a situaci, ve které se ocitli jeho účastníci. Současně je práce proložena autorovými promluvami, které spojují rozhovory v komplexní nahrávku a dodávají faktuální informace a také autorovi postřehy. Žánrově tak práce čerpá z některých prvků rozhlasové reportáže. Teoretická část vychází z nastudované literatury a dalších zdrojů. Slouží zejména pro kontextuální usazení tématu a popisuje realizaci praktické části práce. V první řadě definuje nezbytné pojmy jako "podcast" a "podcasting". Ve stručnosti se zabývá také historií fenoménu. Dále analyzuje zásadní kulturní restrikce, které zapříčinily "zamrznutí" hudebního průmyslu v České republice. Nakonec podrobně popisuje tvorbu podcastové epizody od původní ideje, přes tvorbu scénáře a průběh rozhovorů, až po postprodukční...
|
|
| |
|
|
Krajina a její proměny v čase
Košatová, Barbora ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
práce Bakalářská práce má charakter teoretické studie mapující proměny krajiny v oblasti výtvarné kultury v různých uměleckých epochách s následnou aplikací tématu do oblasti didaktiky výtvarné výchovy a s jeho osobitou transformací ve výtvarné části práce. Vztahuje se ke krajině jako dobovému fenoménu. Proměnu krajiny řeší pomocí vztahu krajinné a figurální nebo předmětné složky v uměleckém díle, nejčastěji v obraze. V rámci návrhu didaktického projektu pro hodiny VV, uplatňuje řešené téma proměny krajiny s cílem vzbudit v žácích zájem o proměny okolní krajiny a krajinu jako takovou, který následně vyjádří pomocí osobité transformace skrze použití výtvarného média. Klíčová slova krajina, proměna, čas, výtvarné umění, krajinomalba, fotografie, místo, obloha, působení uměleckého díla
|
|
|
Televizní lifestylové pořady : fenomén maskulinity, proměny a úspěchu
Horáčková, Lucie ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce "Televizní lifestylové pořady : fenomén proměny, maskulinity a úspěchu" pojednává o televizních magazínech typu proměna a o normách maskulinity, které tyto pořady konstruují. V teoretické části se práce zabývá otázkami životního stylu, kulturního kapitálu, těla, symbolického násilí a kulturní aristokracie tak, jak je definuje Pierre Bourdieu. Dále se práce zabývá tématem stylu jako záměrné komunikace, hegemonie a rezistence, jak je pojednává Dick Hebdige. Tělo a jeho umravňování do podoby těl ukázněných tak, jak tuto praxi popisuje Michel Foucault, je předmětem další části práce. Dále se práce zabývá otázkou těla a maskulinity, a zejména tím, jakým způsobem je maskulinita konstruována v mediálních sděleních. Definuje dva typy maskulinity, a to maskulinitu hegemonní a maskulinitu konzumní neboli metrosexualitu. Fenomén proměny jakožto televizního formátu je předmětem dalších kapitol, které se zabývají zákonitostmi televizních formátů, jejich složek, narativity atd. V analytické části se práce zabývá dvěma lifestylovými televizními pořady typu proměna, a to pořadem Vypadáš skvěle!, který vysílala Česká televize, a pořadu Peklo s Landou z produkce internetové televize Stream. Tyto pořady mají za cíl pomoci "obětem" proměny v cestě za kvalitnějším životním stylem a modernějším vzhledem. Mimo...
|
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Proměna vnímání upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost : posouzení marginálního kulturního jevu v intencích civilizační teorie Norberta Eliase
Konečná, Zuzana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce se zabývá vývojem proměny vnímaní upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost. Upír se dnes v západní kultuře těší velké oblibě a zaujímá v ní neochvějné místo. Upíři současnosti jsou přitažliví a v podstatě ne nebezpeční. Předmětem této práce je snaha zjistit, zda tomu tak bylo i v předchozích staletích. Práce si všímá změn ve vzhledu a charakteru, a to jak fiktivní postavy, tak také "reálných upírů". Na základě analýzy vybraných fiktivních děl (literárních i obrazových) od konce 18. století, kdy upír vstoupil do západní fikce, ukazuje, jak se postupně proměňuje obraz, který této nadpřirozené bytosti Západ přisuzuje. Nezbytnou součástí toho, jak kultura vnímá určitý jev, je také víra v tento jev. Proto se v práci zabývám také tím, jak Západ v průběhu času tento fenomén vysvětloval. Práce dále seznamuje s teorií civilizačního procesu Norberta Eliase. Analýza proměny vnímání upíra v západní kultuře sleduje její stopy a zjištěné výsledky s ní porovnává, přičemž si dává za cíl odpovědět na otázku, zda se vnímání upíra proměňovalo v intencích této teorie.
|
|
|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
host ::
RSS.