|
|
Rizikové chování dospívajících se zkušeností náhradní rodinné péče
SPILKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou poruch chování zejména v kontextu problémového chování souvisejícího s hledáním individuální identity. Zaměřuje se na adolescenty, kteří byli přijati do náhradní rodinné péče a nemají přístup k informacím o své minulosti a biologických rodičích. Cílem teoretické části práce bylo stanovit souvislosti mezi umístěním dítěte do NRP a rozvojem problémového chování v období adolescence. Teorie dále směřovala k identifikaci specifik raného pobytu v ústavní péči a popisu následků chybějících informací o svém původu ve vztahu k poruchám chování v dospívání. Výzkumná část práce byla založena na sběru kvalitativních dat z hloubkových rozhovorů, které byly orientovány na kontext rozvoje poruch chování u dospívajícího muže, který vyrůstal v adoptivní rodině a neměl dostupné informace o svém původu a biologické rodině.
|
|
|
Specifika výchovy dětí z dětského centra
NEPEŘENÁ, Aneta
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma Specifika výchovy v dětském centru. V první kapitole představím výchovu a její hlavní přístupy. Dále přiblížím funkci rodiny a zásadní vliv rodinné výchovy na vývoj dětské osobnosti. Následující kapitola se bude zabývat teorií attachmentu, jeho porušením a následky. Dalším klíčovým tématem je deprivace a její důsledky na psychický vývoj dětí. Závěr teoretické části je věnován poruchám chování a jednotlivým projevům jednotlivých poruch a systému náhradní rodinné péče se zaměřením na ústavní výchovu. V praktické části představuji výsledky výzkumné sondy realizované v dětském centru. V jejím rámci jsem vedla rozhovory s několika zaměstnanci a reflektuji vlastní zkušenosti na základě vlastního působení v dětském centru. Na základě toho se pak pokusím jednu ze situací analyzovat a nalézt vhodné řešení. Součástí jsou i krátké medailonky dětí, na jejichž příkladech poukazuji na konkrétní problémy narušení citové vazby a rané deprivace.
|
|
| |
|
|
Problémové chování u dětí s poruchou autistického spektra
Šteglová, Dominika ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problémovým chováním, jeho projevy a příčinami vzniku u dětí s poruchou autistického spektra. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zaměřuje na uvedení do problematiky poruch autistického spektra. Je zde zmiňována historie a etiologie poruchy, dále se pak zabývá diagnostickou triádou postižení. V neposlední řadě se snažím také o stručnou charakteristiku jednotlivých poruch autistického spektra se zaměřením na dětský autismus. V druhé části je pak rozpracováno problémové chování. Šlo mi především o uvedení čtenáře do problematiky problémového chování u dětí s poruchou autistického spektra, ale věnovala jsem se také agresivnímu chování obecně, jeho etiologii a typům na základě psychologických teorií. V empirické části se práce věnuje analýze projevů problémového chování, důvodům jeho vzniku a četnosti výskytu tohoto chování u dvou chlapců s dětským autismem. Cílem práce je všechny tyto zmíněné jevy popsat na základě případových studií, pro jejichž vypracování jsem použila především metody pozorování dvou chlapců, rozhovorů s jejich rodiči a analýzy dokumentů, které my byly poskytnuty školou a rodinou. Klíčová slova Poruchy autistického spektra, dětský autismus, autistická triáda, problémové chování, agrese, sebepoškozování,...
|
|
|
Očekávání rodičů a význam rodičovských skupin při práci s dětmi ve středisku výchovné péče
Foltýnková, Šárka ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na práci s rodiči dětí ve středisku výchovné péče. Dětí, které absolvovaly osmitýdenní internátní pobyt na internátním oddělení střediska výchovné péče. Děti nastoupily na internátní pobyt na žádost rodičů pro své problémové chování. Typ výzkumného šetření byl kvalitativní, metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který byl rozdělen na dvě části. První část byla realizována s rodičem při nástupu dítěte na pobyt, druhá při ukončení pobytu. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit na základě výpovědi rodičů: 1. Důvody nástupu dítěte na internátní pobyt a rodičovské očekávání od pobytu. 2. Možné vlivy působící na vznik problémového chování. 3. Význam rodičovských skupin. 4. Ovlivnění následné rodičovské výchovy po absolvování rodičovských skupin. 5. Potenciály a limity rodičovských skupin. Z výzkumných zjištění vyplývá, že nejčastějším důvodem nástupu dětí bylo nerespektování autorit a pravidel. Od svých dětí rodiče očekávali, že se ve středisku něčemu naučí, něco pochopí nebo se zklidní. Ze strany střediska čekali rodiče ukáznění dětí, měli zájem o rady dětem i ke své další výchově, očekávali informace o důvodech problémového chování dětí. Vlivy, působící na vznik problémového chování, spadají do oblasti rodinné, osobnostní, školní a komunitní. Rodičovské skupiny...
|
|
|
Strategie zaměřené na podporu vhodného chování na druhém stupni ZŠ
Norková, Šárka ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Štrinclová, Marta (oponent)
Bakalářská práce s názvem Strategie zaměřené na podporu vhodného chování na druhém stupni ZŠ si klade za cíl představit strategie, které využívají základní školy k předcházení problémovému chování. Teoretická část práce vymezuje psychosociální vývoj jedince v období rané adolescence, dále pojmy problémové chování, klima třídy a systém PBIS. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentů, kteří vyučují na druhé stupni základní školy. Čtyři respondenti začali v letošním roce 2020/2021 zavádět některé prvky systému PBIS. Data pro výzkum byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který probíhal na jaře roku 2021 v online prostředí platformy Microsoft Teams. Analýza dat proběhla pomocí metody transkripce, některé otázky rozhovoru byly vyhodnoceny metodou srovnání a následně vizualizovány pomocí tabulek a grafů. Ve výzkumu jsme se zaměřili na preventivní opatření a tvorbu pravidel. Zjistili jsme, že nejčastější formou preventivního opatření jsou školení, třídnické hodiny a správně nastavená pravidla. V rámci tvorby pravidel se respondenti spíše shodují. Odlišnost se například objevuje v rámci celoškolních pravidel, které využívá jen polovina respondentů. Zjistili jsme, že pravidla mají cenné místo v předcházení problémovému chování a že všechny školy zúčastněné výzkumu využívají preventivních opatření...
|
|
|
Žák s ADHD s problematickým chováním z pohledu učitele
Pohlová, Aneta ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Mašková, Anna (oponent)
Diplomová práce pojednává o zkušenostech učitelů k žákům, kteří mají diagnostikován syndrom ADHD (attention deficit hyperactivity disorder). Cílem práce bylo prozkoumat, co učitelé považují za důležité při práci s dětmi a jaké faktory ovlivňují vztah mezi učitelem a žákem. V první části jsou popsány projevy dítěte s ADHD ve školním prostředí, vztahy učitel - žák, škola - rodina a emoční prožívání pedagogů. Teoretická část vychází z již realizovaných výzkumů. Empirická část se zabývá kvalitativním výzkumem, který hledá odpovědi na otázky, jaký je pohled učitelů na problematiku ADHD a problematické chování u dítěte. Výsledky ukazují, že učitelé se zaměřují při práci se žáky s ADHD na získávání informací z rodinného prostředí, aby lépe porozuměli žákovi. K nejčastějším problémům, se kterými se učitelé setkávají, patří nefungující komunikace, malá spolupráce rodičů, převaha negativních emocí u učitelů a nepřetržitá nutnost nacházení speciálních metod, které pomohou žákovi s ADHD ve výchovně-vzdělávacím procesu. Klíčová slova Žák školního věku, problematické chování, škola, vzdělání, výuka, učitelský pohled, ADHD
|
|
|
Aktuální vztah s matkou a vzpomínky na matku z dětství a dospívání u mladistvých odsouzených chlapců
Miechová, Michaela ; Čáp, David (oponent) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Cílem této rigorózní práce bylo zjistit, jak mladiství odsouzení aktuálně vnímají svůj vztah s matkou a jaké vzpomínky na matku se jim vybavují. Teoretická část pojednává o psychologických aspektech vztahu matka-dítě. Přibližuje charakteristiku problémového chování adolescentů a v neposlední řadě se zabývá problematikou autobiografické paměti a utvářením vzpomínek. Empirická část si pak klade za cíl najít možné společné znaky mezi aktuálním emocionálním vnímáním svého vztahu k matce a emocionálním laděním vzpomínek na ní. O to se pokouší prostřednictvím především kvantitativní studie odpovědí 50 mladistvých odsouzených z Věznice Heřmanice. Klíčová slova: vztah matky s dítětem, problémové chování, mladiství odsouzení, autobiografická paměť, vzpomínky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.